Výdaje státu na výzkum porostou i do budoucna, slíbil Havlíček

Investice státu do výzkumu se budou zvyšovat i v dalších letech, uvedl dnes na sněmu Akademie věd ČR (AV ČR) místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Dodal, že tyto investice musí být prioritou každé vlády. Konkrétně AV ČR by podle něj v roce 2021 měla od státu dostat až 6,6 miliardy korun, o čemž se v současnosti jedná. Letos stát akademikům přispívá 5,92 miliardy Kč.

"Myslím si, že jsou (výdaje státu na výzkum) jednou z mála kapitol, která poroste," řekl Havlíček, který místopředsedou RVVI zůstane, i když bude řídit resort průmyslu.

Jedním z nejdůležitějších vládních dokumentů, jenž v poslední době vznikl, je podle něj vládní inovační strategie. Havlíček je jejím koordinátorem. "Podařilo se přesvědčit politickou garnituru, že se priority vlády začaly měnit ve prospěch výzkumu," dodal.

Místopředseda AV ČR Pavel Baran věří tomu, že systém financování výzkumu prožívá období stability, i přesto by ale vědci měli být k vládním slibům "ostražití".

"To, že podařilo dosáhnout stabilizace financování #avcr na rok 2020, je především zásluhou promyšleného a zodpovědného přístupu premiéra @AndrejBabis, prvního místopředsedy #RVVI prof. Dvořáka a místopředsedy RVVI @KarelHavlicek_, i dalších členů RVVI," řekla Eva Zažímalová. pic.twitter.com/mJTJNo98BQ

— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) 16. dubna 2019

Inovační strategii ČR 2019-2030 schválila vládní RVVI letos v lednu. Obsahuje devět pilířů, na jejichž podobě panuje shoda mezi podnikateli, akademiky i vědci. Má vytvořit nový systém hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, věnuje se i zakládání start-upů, digitalizaci a tvorbě tzv. chytré infrastruktury. Směřuje k cíli, aby Česko zvýšilo podíl výdajů na vědu a výzkum z HDP na 2,5 procenta k roku 2025 a až na tři procenta v roce 2030. Nyní ČR ve výdajích na vědu za evropským průměrem zaostává.

Havlíček dnes připomněl krizi Akademie věd, kterou po roce 2009 procházela, když jí nečekaně tehdejší vláda snížila státní příspěvek o půl miliardy. Od roku 2014 se začal postupně zvyšovat, tehdy činil 4,45 miliardy korun a loni dosáhl 5,69 miliardy. Příští rok by měl příspěvek od státu vzrůst na 6,2 miliardy. I s dalšími zdroji tak hospodaří AV ČR s 13,9 miliardy korun. AV ČR chce podle své předsedkyně Evy Zažímalové z peněz například vědcům zvýšit platy a zlepšit údržbu budov a vybavení laboratoří, což se v minulosti zanedbávalo.

Havlíček považuje Akademii věd za maják českého výzkumu včetně toho základního. K němu se dříve kriticky stavěl premiér Andrej Babiš (ANO) a upřednostňoval přímé výsledky v praxi. Podle Havlíčka se ale premiérův názor změnil. "Chápe to, že každá gramotná společnost, která chce hrát prim v oblasti výzkumu a vývoje, musí mít silnou základnu v základním výzkumu," řekl ČTK.

Celkově by na výzkum mělo pro roky 2020 a 2021 ze státního rozpočtu zamířit 37,5 miliardy korun, o 1,6 miliardy více než letos. Většina peněz však pochází z podnikatelského sektoru. Podle Českého statistického úřadu předloni dosáhly celkové výdaje na výzkum rekordních 90,4 miliardy korun.

Související

Více souvisejících

Karel Havlíček Rada pro výzkum vývoj a inovace Vláda ČR akademie věd

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 9 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy