Výdaje státu na výzkum porostou i do budoucna, slíbil Havlíček

Investice státu do výzkumu se budou zvyšovat i v dalších letech, uvedl dnes na sněmu Akademie věd ČR (AV ČR) místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Dodal, že tyto investice musí být prioritou každé vlády. Konkrétně AV ČR by podle něj v roce 2021 měla od státu dostat až 6,6 miliardy korun, o čemž se v současnosti jedná. Letos stát akademikům přispívá 5,92 miliardy Kč.

"Myslím si, že jsou (výdaje státu na výzkum) jednou z mála kapitol, která poroste," řekl Havlíček, který místopředsedou RVVI zůstane, i když bude řídit resort průmyslu.

Jedním z nejdůležitějších vládních dokumentů, jenž v poslední době vznikl, je podle něj vládní inovační strategie. Havlíček je jejím koordinátorem. "Podařilo se přesvědčit politickou garnituru, že se priority vlády začaly měnit ve prospěch výzkumu," dodal.

Místopředseda AV ČR Pavel Baran věří tomu, že systém financování výzkumu prožívá období stability, i přesto by ale vědci měli být k vládním slibům "ostražití".

"To, že podařilo dosáhnout stabilizace financování #avcr na rok 2020, je především zásluhou promyšleného a zodpovědného přístupu premiéra @AndrejBabis, prvního místopředsedy #RVVI prof. Dvořáka a místopředsedy RVVI @KarelHavlicek_, i dalších členů RVVI," řekla Eva Zažímalová. pic.twitter.com/mJTJNo98BQ

— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) 16. dubna 2019

Inovační strategii ČR 2019-2030 schválila vládní RVVI letos v lednu. Obsahuje devět pilířů, na jejichž podobě panuje shoda mezi podnikateli, akademiky i vědci. Má vytvořit nový systém hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, věnuje se i zakládání start-upů, digitalizaci a tvorbě tzv. chytré infrastruktury. Směřuje k cíli, aby Česko zvýšilo podíl výdajů na vědu a výzkum z HDP na 2,5 procenta k roku 2025 a až na tři procenta v roce 2030. Nyní ČR ve výdajích na vědu za evropským průměrem zaostává.

Havlíček dnes připomněl krizi Akademie věd, kterou po roce 2009 procházela, když jí nečekaně tehdejší vláda snížila státní příspěvek o půl miliardy. Od roku 2014 se začal postupně zvyšovat, tehdy činil 4,45 miliardy korun a loni dosáhl 5,69 miliardy. Příští rok by měl příspěvek od státu vzrůst na 6,2 miliardy. I s dalšími zdroji tak hospodaří AV ČR s 13,9 miliardy korun. AV ČR chce podle své předsedkyně Evy Zažímalové z peněz například vědcům zvýšit platy a zlepšit údržbu budov a vybavení laboratoří, což se v minulosti zanedbávalo.

Havlíček považuje Akademii věd za maják českého výzkumu včetně toho základního. K němu se dříve kriticky stavěl premiér Andrej Babiš (ANO) a upřednostňoval přímé výsledky v praxi. Podle Havlíčka se ale premiérův názor změnil. "Chápe to, že každá gramotná společnost, která chce hrát prim v oblasti výzkumu a vývoje, musí mít silnou základnu v základním výzkumu," řekl ČTK.

Celkově by na výzkum mělo pro roky 2020 a 2021 ze státního rozpočtu zamířit 37,5 miliardy korun, o 1,6 miliardy více než letos. Většina peněz však pochází z podnikatelského sektoru. Podle Českého statistického úřadu předloni dosáhly celkové výdaje na výzkum rekordních 90,4 miliardy korun.

Související

Více souvisejících

Karel Havlíček Rada pro výzkum vývoj a inovace Vláda ČR akademie věd

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy