Peníze na výzkum? Přístup vlády pobouřil Akademii věd

Předsedkyně Akademie věd ČR (AV ČR) Eva Zažímalová ocenila, že vláda pro rok 2019 zvýší rozpočtové výdaje na vědu a výzkum o 1,2 miliardy na zhruba 36 miliard korun. Akademie věd poprvé obdrží ze státního rozpočtu více než šest miliard korun. Institucionální zdroje, tedy zdroje na rozvoj výzkumných organizací a činnost, však budou od roku 2020 stagnovat, což je podle Zažímalové neodůvodnitelné. Řekla to na dnešním zasedání akademického sněmu. Podle místopředsedy vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karla Havlíčka ale bude rada chtít pro rok 2021 výdaje proti současnému plánu navýšit.

Peníze na financování výzkumného centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech a na financování výdajů z končících projektů Národního programu udržitelnosti I byly do rozpočtu Akademie věd převedeny z ministerstva školství a jsou vyčleněny na aktivity 13 pracovišť. Samotné institucionální zdroje AV ČR pro příští rok meziročně vzrostou o téměř čtyři procenta (z 5,47 na 5,68 miliardy korun), na rok 2020 je navrhován nárůst o 0,39 procenta a na rok 2021 žádný.

"Vzhledem k současnému stavu státní pokladny a vývoji ekonomiky považuji stagnaci rozpočtu Akademie věd ve střednědobém výhledu za zcela nezdůvodněnou i neodůvodnitelnou. Je to totiž zcela v rozporu se skutečností, že Akademie věd je nejvýkonnější českou vědeckou institucí a naše pracoviště hrají na mezinárodní vědecké scéně v mnoha oborech prim," řekla Zažímalová. Připomněla mimo jiné to, že se AV ČR umístila nejlépe z Akademií věd visegrádské čtyřky i Rakouska v žebříčku Nature Index, který sleduje počty vědeckých výstupů v kvalitních přírodovědných časopisech.

V ideálním případě by měly institucionální zdroje pracovišť AV ČR a veřejných vysokých škol každoročně růst minimálně o pět procent. Podíl zdrojů z vlastní rozpočtové kapitoly AV ČR na celkových zdrojích podle Zažímalové klesl ze 60 procent v roce 2009 na loňských 37 procent. Optimální by podle ní byla situace, kdy by podíl činil 70 procent.

Podle Havlíčka problém začal mezi lety 2009 a 2010, kdy klesly institucionální zdroje AV ČR z pěti na 4,5 miliardy korun, přestože vládní výdaje na vědu a výzkum mírně rostly. "Akademie věd byla jedinou institucí, u které se výdaje takhle snížily. Troufám si říci, že to byla snaha o cílenou eliminaci akademie," poznamenal.

Karek Havlíček, místopředseda #RVVI: "Dochází ke změně hodnocení vědy, ale dochází ke změně i ve smyslu účelově podpory. Každý rok chceme nárůst výdajů na vědu a výzkum o 0,1 % HDP." pic.twitter.com/r2oN0MM6o1

— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) 18. prosince 2018

"Teprve dnes se dostáváme na hladinu, jež byla někdy v roce 2009. Ještě v roce 2015 to bylo stále 4,5 miliardy, v roce 2020 to bude 5,7 miliardy," doplnil. Zároveň uvedl, že mezi lety 2020 a 2021 není uveden žádný nárůst, a to ani u celkových výdajů na vědu a výzkum, jež by měly činit 37,5 miliardy. Slíbil však, že výdaje pro rok 2021 bude RVVI chtít zvýšit, a tím pádem také AV ČR dostane slíbené zdroje.

AV ČR měla pro letošní rok ze státního rozpočtu vyčleněno 5,69 miliardy korun. Meziročně byla částka navýšena o 552 milionů včetně 215 milionů vyčleněných na zajištění financování ELI Beamlines a financování výdajů převedených z končících projektů Národního programu udržitelnosti I. Téměř čtyři miliardy byly přiděleny přímo pracovištím AV ČR, zbytek činily například neinvestiční či kapitálové výdaje. Pro příští rok by AV ČR měla obdržet 6,02 miliardy, což je navýšení o 338 milionů.

Akademický sněm kromě návrhu rozpočtu schválil zprávu o činnosti Akademické rady AV ČR a zvolil devět členů Dozorčí komise Akademického sněmu pro funkční období 2018 až 2022.

Související

Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

akademie věd Rada pro výzkum vývoj a inovace Vláda ČR Vědci Eva Zažímalová (AV ČR)

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

před 1 hodinou

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 7 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 8 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 11 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 12 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 15 hodinami

včera

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy