Peníze na výzkum? Přístup vlády pobouřil Akademii věd

Předsedkyně Akademie věd ČR (AV ČR) Eva Zažímalová ocenila, že vláda pro rok 2019 zvýší rozpočtové výdaje na vědu a výzkum o 1,2 miliardy na zhruba 36 miliard korun. Akademie věd poprvé obdrží ze státního rozpočtu více než šest miliard korun. Institucionální zdroje, tedy zdroje na rozvoj výzkumných organizací a činnost, však budou od roku 2020 stagnovat, což je podle Zažímalové neodůvodnitelné. Řekla to na dnešním zasedání akademického sněmu. Podle místopředsedy vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karla Havlíčka ale bude rada chtít pro rok 2021 výdaje proti současnému plánu navýšit.

Peníze na financování výzkumného centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech a na financování výdajů z končících projektů Národního programu udržitelnosti I byly do rozpočtu Akademie věd převedeny z ministerstva školství a jsou vyčleněny na aktivity 13 pracovišť. Samotné institucionální zdroje AV ČR pro příští rok meziročně vzrostou o téměř čtyři procenta (z 5,47 na 5,68 miliardy korun), na rok 2020 je navrhován nárůst o 0,39 procenta a na rok 2021 žádný.

"Vzhledem k současnému stavu státní pokladny a vývoji ekonomiky považuji stagnaci rozpočtu Akademie věd ve střednědobém výhledu za zcela nezdůvodněnou i neodůvodnitelnou. Je to totiž zcela v rozporu se skutečností, že Akademie věd je nejvýkonnější českou vědeckou institucí a naše pracoviště hrají na mezinárodní vědecké scéně v mnoha oborech prim," řekla Zažímalová. Připomněla mimo jiné to, že se AV ČR umístila nejlépe z Akademií věd visegrádské čtyřky i Rakouska v žebříčku Nature Index, který sleduje počty vědeckých výstupů v kvalitních přírodovědných časopisech.

V ideálním případě by měly institucionální zdroje pracovišť AV ČR a veřejných vysokých škol každoročně růst minimálně o pět procent. Podíl zdrojů z vlastní rozpočtové kapitoly AV ČR na celkových zdrojích podle Zažímalové klesl ze 60 procent v roce 2009 na loňských 37 procent. Optimální by podle ní byla situace, kdy by podíl činil 70 procent.

Podle Havlíčka problém začal mezi lety 2009 a 2010, kdy klesly institucionální zdroje AV ČR z pěti na 4,5 miliardy korun, přestože vládní výdaje na vědu a výzkum mírně rostly. "Akademie věd byla jedinou institucí, u které se výdaje takhle snížily. Troufám si říci, že to byla snaha o cílenou eliminaci akademie," poznamenal.

Karek Havlíček, místopředseda #RVVI: "Dochází ke změně hodnocení vědy, ale dochází ke změně i ve smyslu účelově podpory. Každý rok chceme nárůst výdajů na vědu a výzkum o 0,1 % HDP." pic.twitter.com/r2oN0MM6o1

— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) 18. prosince 2018

"Teprve dnes se dostáváme na hladinu, jež byla někdy v roce 2009. Ještě v roce 2015 to bylo stále 4,5 miliardy, v roce 2020 to bude 5,7 miliardy," doplnil. Zároveň uvedl, že mezi lety 2020 a 2021 není uveden žádný nárůst, a to ani u celkových výdajů na vědu a výzkum, jež by měly činit 37,5 miliardy. Slíbil však, že výdaje pro rok 2021 bude RVVI chtít zvýšit, a tím pádem také AV ČR dostane slíbené zdroje.

AV ČR měla pro letošní rok ze státního rozpočtu vyčleněno 5,69 miliardy korun. Meziročně byla částka navýšena o 552 milionů včetně 215 milionů vyčleněných na zajištění financování ELI Beamlines a financování výdajů převedených z končících projektů Národního programu udržitelnosti I. Téměř čtyři miliardy byly přiděleny přímo pracovištím AV ČR, zbytek činily například neinvestiční či kapitálové výdaje. Pro příští rok by AV ČR měla obdržet 6,02 miliardy, což je navýšení o 338 milionů.

Akademický sněm kromě návrhu rozpočtu schválil zprávu o činnosti Akademické rady AV ČR a zvolil devět členů Dozorčí komise Akademického sněmu pro funkční období 2018 až 2022.

Související

Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

akademie věd Rada pro výzkum vývoj a inovace Vláda ČR Vědci Eva Zažímalová (AV ČR)

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 9 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy