Předsedkyně Akademie věd ČR (AV ČR) Eva Zažímalová ocenila, že vláda pro rok 2019 zvýší rozpočtové výdaje na vědu a výzkum o 1,2 miliardy na zhruba 36 miliard korun. Akademie věd poprvé obdrží ze státního rozpočtu více než šest miliard korun. Institucionální zdroje, tedy zdroje na rozvoj výzkumných organizací a činnost, však budou od roku 2020 stagnovat, což je podle Zažímalové neodůvodnitelné. Řekla to na dnešním zasedání akademického sněmu. Podle místopředsedy vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karla Havlíčka ale bude rada chtít pro rok 2021 výdaje proti současnému plánu navýšit.
Peníze na financování výzkumného centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech a na financování výdajů z končících projektů Národního programu udržitelnosti I byly do rozpočtu Akademie věd převedeny z ministerstva školství a jsou vyčleněny na aktivity 13 pracovišť. Samotné institucionální zdroje AV ČR pro příští rok meziročně vzrostou o téměř čtyři procenta (z 5,47 na 5,68 miliardy korun), na rok 2020 je navrhován nárůst o 0,39 procenta a na rok 2021 žádný.
"Vzhledem k současnému stavu státní pokladny a vývoji ekonomiky považuji stagnaci rozpočtu Akademie věd ve střednědobém výhledu za zcela nezdůvodněnou i neodůvodnitelnou. Je to totiž zcela v rozporu se skutečností, že Akademie věd je nejvýkonnější českou vědeckou institucí a naše pracoviště hrají na mezinárodní vědecké scéně v mnoha oborech prim," řekla Zažímalová. Připomněla mimo jiné to, že se AV ČR umístila nejlépe z Akademií věd visegrádské čtyřky i Rakouska v žebříčku Nature Index, který sleduje počty vědeckých výstupů v kvalitních přírodovědných časopisech.
V ideálním případě by měly institucionální zdroje pracovišť AV ČR a veřejných vysokých škol každoročně růst minimálně o pět procent. Podíl zdrojů z vlastní rozpočtové kapitoly AV ČR na celkových zdrojích podle Zažímalové klesl ze 60 procent v roce 2009 na loňských 37 procent. Optimální by podle ní byla situace, kdy by podíl činil 70 procent.
Podle Havlíčka problém začal mezi lety 2009 a 2010, kdy klesly institucionální zdroje AV ČR z pěti na 4,5 miliardy korun, přestože vládní výdaje na vědu a výzkum mírně rostly. "Akademie věd byla jedinou institucí, u které se výdaje takhle snížily. Troufám si říci, že to byla snaha o cílenou eliminaci akademie," poznamenal.
Karek Havlíček, místopředseda #RVVI: "Dochází ke změně hodnocení vědy, ale dochází ke změně i ve smyslu účelově podpory. Každý rok chceme nárůst výdajů na vědu a výzkum o 0,1 % HDP." pic.twitter.com/r2oN0MM6o1
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) 18. prosince 2018
"Teprve dnes se dostáváme na hladinu, jež byla někdy v roce 2009. Ještě v roce 2015 to bylo stále 4,5 miliardy, v roce 2020 to bude 5,7 miliardy," doplnil. Zároveň uvedl, že mezi lety 2020 a 2021 není uveden žádný nárůst, a to ani u celkových výdajů na vědu a výzkum, jež by měly činit 37,5 miliardy. Slíbil však, že výdaje pro rok 2021 bude RVVI chtít zvýšit, a tím pádem také AV ČR dostane slíbené zdroje.
AV ČR měla pro letošní rok ze státního rozpočtu vyčleněno 5,69 miliardy korun. Meziročně byla částka navýšena o 552 milionů včetně 215 milionů vyčleněných na zajištění financování ELI Beamlines a financování výdajů převedených z končících projektů Národního programu udržitelnosti I. Téměř čtyři miliardy byly přiděleny přímo pracovištím AV ČR, zbytek činily například neinvestiční či kapitálové výdaje. Pro příští rok by AV ČR měla obdržet 6,02 miliardy, což je navýšení o 338 milionů.
Akademický sněm kromě návrhu rozpočtu schválil zprávu o činnosti Akademické rady AV ČR a zvolil devět členů Dozorčí komise Akademického sněmu pro funkční období 2018 až 2022.
Související
Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta
Jak si v letních vedrech udržet doma příjemnou teplotu? Poradili nám experti
akademie věd , Rada pro výzkum vývoj a inovace , Vláda ČR , Vědci , Eva Zažímalová (AV ČR)
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák