Peníze na výzkum? Přístup vlády pobouřil Akademii věd

Předsedkyně Akademie věd ČR (AV ČR) Eva Zažímalová ocenila, že vláda pro rok 2019 zvýší rozpočtové výdaje na vědu a výzkum o 1,2 miliardy na zhruba 36 miliard korun. Akademie věd poprvé obdrží ze státního rozpočtu více než šest miliard korun. Institucionální zdroje, tedy zdroje na rozvoj výzkumných organizací a činnost, však budou od roku 2020 stagnovat, což je podle Zažímalové neodůvodnitelné. Řekla to na dnešním zasedání akademického sněmu. Podle místopředsedy vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karla Havlíčka ale bude rada chtít pro rok 2021 výdaje proti současnému plánu navýšit.

Peníze na financování výzkumného centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech a na financování výdajů z končících projektů Národního programu udržitelnosti I byly do rozpočtu Akademie věd převedeny z ministerstva školství a jsou vyčleněny na aktivity 13 pracovišť. Samotné institucionální zdroje AV ČR pro příští rok meziročně vzrostou o téměř čtyři procenta (z 5,47 na 5,68 miliardy korun), na rok 2020 je navrhován nárůst o 0,39 procenta a na rok 2021 žádný.

"Vzhledem k současnému stavu státní pokladny a vývoji ekonomiky považuji stagnaci rozpočtu Akademie věd ve střednědobém výhledu za zcela nezdůvodněnou i neodůvodnitelnou. Je to totiž zcela v rozporu se skutečností, že Akademie věd je nejvýkonnější českou vědeckou institucí a naše pracoviště hrají na mezinárodní vědecké scéně v mnoha oborech prim," řekla Zažímalová. Připomněla mimo jiné to, že se AV ČR umístila nejlépe z Akademií věd visegrádské čtyřky i Rakouska v žebříčku Nature Index, který sleduje počty vědeckých výstupů v kvalitních přírodovědných časopisech.

V ideálním případě by měly institucionální zdroje pracovišť AV ČR a veřejných vysokých škol každoročně růst minimálně o pět procent. Podíl zdrojů z vlastní rozpočtové kapitoly AV ČR na celkových zdrojích podle Zažímalové klesl ze 60 procent v roce 2009 na loňských 37 procent. Optimální by podle ní byla situace, kdy by podíl činil 70 procent.

Podle Havlíčka problém začal mezi lety 2009 a 2010, kdy klesly institucionální zdroje AV ČR z pěti na 4,5 miliardy korun, přestože vládní výdaje na vědu a výzkum mírně rostly. "Akademie věd byla jedinou institucí, u které se výdaje takhle snížily. Troufám si říci, že to byla snaha o cílenou eliminaci akademie," poznamenal.

Karek Havlíček, místopředseda #RVVI: "Dochází ke změně hodnocení vědy, ale dochází ke změně i ve smyslu účelově podpory. Každý rok chceme nárůst výdajů na vědu a výzkum o 0,1 % HDP." pic.twitter.com/r2oN0MM6o1

— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) 18. prosince 2018

"Teprve dnes se dostáváme na hladinu, jež byla někdy v roce 2009. Ještě v roce 2015 to bylo stále 4,5 miliardy, v roce 2020 to bude 5,7 miliardy," doplnil. Zároveň uvedl, že mezi lety 2020 a 2021 není uveden žádný nárůst, a to ani u celkových výdajů na vědu a výzkum, jež by měly činit 37,5 miliardy. Slíbil však, že výdaje pro rok 2021 bude RVVI chtít zvýšit, a tím pádem také AV ČR dostane slíbené zdroje.

AV ČR měla pro letošní rok ze státního rozpočtu vyčleněno 5,69 miliardy korun. Meziročně byla částka navýšena o 552 milionů včetně 215 milionů vyčleněných na zajištění financování ELI Beamlines a financování výdajů převedených z končících projektů Národního programu udržitelnosti I. Téměř čtyři miliardy byly přiděleny přímo pracovištím AV ČR, zbytek činily například neinvestiční či kapitálové výdaje. Pro příští rok by AV ČR měla obdržet 6,02 miliardy, což je navýšení o 338 milionů.

Akademický sněm kromě návrhu rozpočtu schválil zprávu o činnosti Akademické rady AV ČR a zvolil devět členů Dozorčí komise Akademického sněmu pro funkční období 2018 až 2022.

Související

Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

akademie věd Rada pro výzkum vývoj a inovace Vláda ČR Vědci Eva Zažímalová (AV ČR)

Aktuálně se děje

před 36 minutami

MS v hokeji

Maďarsko udělalo významný krok k záchraně, Kanada si pohodlně došla pro další výhru

O první překvapení letošního mistrovství světa v hokeji se postaral celek, od něhož to málokdo čekal. Nováček z Maďarska si totiž poradil s Kazachstánem, který porazili 4:2 a to i díky zatím nejrychlejší brance tohoto turnaje a udělali tak významný krok k záchraně v elitní divizi mistrovství světa. Ve druhém úterním večerním zápase si pak Kanada v duelu s Francií v poklidu došla pro výhru 5:0.

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

Američané začali pociťovat v praxi Trumpova cla. Citelně si připlatí i za nejmenší zásilky

Američtí spotřebitelé s nižšími příjmy, kteří spoléhají na extrémně levné zboží z čínských e-shopů jako Shein a Temu, se i přes určité úlevy mohou připravit na vyšší ceny a delší dodací lhůty. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa sice zmírnila drakonické tarify na tzv. de minimis zásilky – tedy balíky v hodnotě do 800 dolarů – ale cla, která i nadále zůstávají v platnosti, představují zásadní zásah do nákupních návyků milionů Američanů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

Ruská měna, rubl

Co se stovkami ruských miliard? Rodí se nový plán

Velká Británie usiluje o převedení téměř 200 miliard eur ve zmrazených ruských aktivech, které jsou aktuálně uloženy v Belgii, do zvláštního investičního fondu. Podle informací serveru Politico by tento krok dal Londýnu větší vliv na to, jak s těmito prostředky naložit, a zároveň by mohl posílit mezinárodní roli premiéra Keira Starmera jako prostředníka mezi Evropou a Spojenými státy.

včera

OSN

USA dochází trpělivost: Nejsme žádná charita, zní z OSN

Spojené státy by se na Organizaci spojených národů neměly dívat jako na charitativní projekt, ale jako na instituci, která přináší konkrétní výhody – prohlásil v úterý technologický vyslanec OSN Amandeep Singh Gill na konferenci Politico AI & Tech Summit v Soulu.

včera

MS v hokeji

První ztráta pro českou reprezentaci. Na hokejovém MS už nebude pokračovat Kondelík

Čeští fanoušci byli jistě rádi za předvedenou hru a výkon svěřenců kouče Radima Rulíka v duelu s domácím Dánskem, které bylo nakonec poraženo s přehledem vysoko 7:2. Jedinou kaňkou vydařeného pondělního večera však byla informace, kterou po zápase potvrdil samotný trenér. Do dalšího průběhu mistrovství světa totiž už nenastoupí útočník Jáchym Kondelík, který v nedělním duelu s Norskem utrpěl zlomeninu ruky a čeká ho tak operace.

včera

MS v hokeji

Slovinci nadále čekají na výhru na MS. Norové po Češích nestačili ani na Němce

I v úterý svými dalšími čtyřmi zápasy pokračuje mistrovství světa v hokeji. V odpoledním bloku se jednak ve Stockholmu střetli Slovinci s Lotyšemi, v Herningu pak Němci s Nory. Prvně zmiňovaný zápas nabídl divoký průběh zápasu, ve kterém se marně snažili Slovinci o první výhru na tomto turnaji. Ve druhém zmiňovaném duelu pak Němci – stejně jako Češi – poznali tvrdost Norů, nakonec je Němci také porazili a to s větším přehledem, než v případě Čechů. 

včera

Donald Trump

Trump opět zahýbal ekonomikou. Chce mít ceny léků jako zbytek světa

Prezident Donald Trump využil svých exekutivních pravomocí a nařídil plošné snížení cen léků na předpis ve Spojených státech. Cílem je srovnat ceny s ostatními vyspělými zeměmi. Tento krok okamžitě způsobil výkyvy na burzách – akcie farmaceutických společností nejprve prudce oslabily, později se ale zotavily kvůli pochybnostem o skutečném rozsahu reformy.

včera

včera

Strany Spolu podepsaly koaliční smlouvu. (25.3.2025)

"Teď jde o všechno." Koalice Spolu zahájila předvolební kampaň, podpořil ji Bolek Polívka

Koalice Spolu zahájila v Praze politickou kampaň, která je podle jejích slov vůbec největší roadshow v historii České republiky. Pod názvem „Teď jde o všechno“ plánují lídři ODS, TOP 09 a KDU-ČSL během šesti týdnů navštívit více než dvě stovky měst a obcí po celé republice, kde chtějí diskutovat s voliči o budoucnosti země a přesvědčit je o pokračování v aktuálním vládním kurzu.

včera

Hans Petter Midttun

Jen jeden z nich je čestný a důstojný muž, Zelenskyj nemá důvod Putinovi věřit, říká Midttun pro EZ

V souvislosti s možným setkáním ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského vůdce Vladimira Putina v Istanbulu oslovily EuroZprávy.cz norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna. Ten upozornil, že trvalý mír na Ukrajině nebude možný bez přítomnosti západních sil. Zároveň však zdůraznil, že tato přítomnost rozhodně není jistá. „Nikdo neočekává, že Rusko bude dohodu o příměří dlouhodobě dodržovat, a nikdo nechce být chycen v křížové palbě, až začne další útok,“ připustil.

včera

včera

Donald Trump

Zatímco svět řeší Ukrajinu, Trump v tichosti přetváří globální strategii USA. Zaměřuje se na pět klíčových uzlů

Prezident Donald Trump přetváří globální strategii Spojených států s důrazem na kontrolu pěti klíčových námořních průlivů, které ovládají světový obchod. Jeho nedávné kroky k zajištění amerického přístupu do Suezského a Panamského průplavu, stejně jako vojenská kampaň proti Húsíjům v Rudém moři, jsou podle něj součástí širší geopolitické vize: zajistit americkou dominanci na klíčových mořských trasách dříve, než je ovládne Čína.

včera

včera

včera

včera

včera

Izrael čelí tvrdému obvinění: Palestince týrá hlady, zadržuje humanitární pomoc

Izrael čelí vážnému obvinění ze strany šéfa Agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), Philippa Lazzariniho, který v rozhovoru pro BBC označil zadržování potravinové a humanitární pomoci v Gaze za „válečnou zbraň“. Podle něj je systematické odepírání základních životních potřeb civilnímu obyvatelstvu nejen morálně nepřijatelné, ale může být klasifikováno i jako válečný zločin.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy