Peníze na výzkum? Přístup vlády pobouřil Akademii věd

Předsedkyně Akademie věd ČR (AV ČR) Eva Zažímalová ocenila, že vláda pro rok 2019 zvýší rozpočtové výdaje na vědu a výzkum o 1,2 miliardy na zhruba 36 miliard korun. Akademie věd poprvé obdrží ze státního rozpočtu více než šest miliard korun. Institucionální zdroje, tedy zdroje na rozvoj výzkumných organizací a činnost, však budou od roku 2020 stagnovat, což je podle Zažímalové neodůvodnitelné. Řekla to na dnešním zasedání akademického sněmu. Podle místopředsedy vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karla Havlíčka ale bude rada chtít pro rok 2021 výdaje proti současnému plánu navýšit.

Peníze na financování výzkumného centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech a na financování výdajů z končících projektů Národního programu udržitelnosti I byly do rozpočtu Akademie věd převedeny z ministerstva školství a jsou vyčleněny na aktivity 13 pracovišť. Samotné institucionální zdroje AV ČR pro příští rok meziročně vzrostou o téměř čtyři procenta (z 5,47 na 5,68 miliardy korun), na rok 2020 je navrhován nárůst o 0,39 procenta a na rok 2021 žádný.

"Vzhledem k současnému stavu státní pokladny a vývoji ekonomiky považuji stagnaci rozpočtu Akademie věd ve střednědobém výhledu za zcela nezdůvodněnou i neodůvodnitelnou. Je to totiž zcela v rozporu se skutečností, že Akademie věd je nejvýkonnější českou vědeckou institucí a naše pracoviště hrají na mezinárodní vědecké scéně v mnoha oborech prim," řekla Zažímalová. Připomněla mimo jiné to, že se AV ČR umístila nejlépe z Akademií věd visegrádské čtyřky i Rakouska v žebříčku Nature Index, který sleduje počty vědeckých výstupů v kvalitních přírodovědných časopisech.

V ideálním případě by měly institucionální zdroje pracovišť AV ČR a veřejných vysokých škol každoročně růst minimálně o pět procent. Podíl zdrojů z vlastní rozpočtové kapitoly AV ČR na celkových zdrojích podle Zažímalové klesl ze 60 procent v roce 2009 na loňských 37 procent. Optimální by podle ní byla situace, kdy by podíl činil 70 procent.

Podle Havlíčka problém začal mezi lety 2009 a 2010, kdy klesly institucionální zdroje AV ČR z pěti na 4,5 miliardy korun, přestože vládní výdaje na vědu a výzkum mírně rostly. "Akademie věd byla jedinou institucí, u které se výdaje takhle snížily. Troufám si říci, že to byla snaha o cílenou eliminaci akademie," poznamenal.

Karek Havlíček, místopředseda #RVVI: "Dochází ke změně hodnocení vědy, ale dochází ke změně i ve smyslu účelově podpory. Každý rok chceme nárůst výdajů na vědu a výzkum o 0,1 % HDP." pic.twitter.com/r2oN0MM6o1

— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) 18. prosince 2018

"Teprve dnes se dostáváme na hladinu, jež byla někdy v roce 2009. Ještě v roce 2015 to bylo stále 4,5 miliardy, v roce 2020 to bude 5,7 miliardy," doplnil. Zároveň uvedl, že mezi lety 2020 a 2021 není uveden žádný nárůst, a to ani u celkových výdajů na vědu a výzkum, jež by měly činit 37,5 miliardy. Slíbil však, že výdaje pro rok 2021 bude RVVI chtít zvýšit, a tím pádem také AV ČR dostane slíbené zdroje.

AV ČR měla pro letošní rok ze státního rozpočtu vyčleněno 5,69 miliardy korun. Meziročně byla částka navýšena o 552 milionů včetně 215 milionů vyčleněných na zajištění financování ELI Beamlines a financování výdajů převedených z končících projektů Národního programu udržitelnosti I. Téměř čtyři miliardy byly přiděleny přímo pracovištím AV ČR, zbytek činily například neinvestiční či kapitálové výdaje. Pro příští rok by AV ČR měla obdržet 6,02 miliardy, což je navýšení o 338 milionů.

Akademický sněm kromě návrhu rozpočtu schválil zprávu o činnosti Akademické rady AV ČR a zvolil devět členů Dozorčí komise Akademického sněmu pro funkční období 2018 až 2022.

Související

Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

akademie věd Rada pro výzkum vývoj a inovace Vláda ČR Vědci Eva Zažímalová (AV ČR)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie

Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat

Češi v prvním zápase na letošním mistrovství světa ve fotbale sahali po bodovém zisku, proti Jižní Koreji dokonce několik minut vedli. Nakonec ale nezískali ani bod, protože reprezentaci asijské země se podařilo skóre otočit. Národní tým tak bude doufat, že vyhraje alespoň jeden ze dvou zbývajících zápasů ve skupině. 

včera

včera

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody

V Tichém oceánu se oficiálně zformoval klimatický jev El Niño a podle předpovědí meteorologů by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus, který v tichomořské oblasti blízko rovníku ovlivňuje celosvětové počasí, podle odborníků ještě více zvýší teplotu planety již tak zatížené znečištěním z fosilních paliv a pravděpodobně vyvolá extrémní projevy počasí po celém světě. 

včera

včera

Ilustrační foto

Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití

Polsko v rámci své snahy stát se klíčovou pevností NATO vůči Rusku spustilo rozsáhlý civilní program wGotowości neboli Připravenost, který učí dobrovolníky dovednostem potřebným pro přežití v dobách krize. Tato iniciativa představuje největší projekt dobrovolného obranného výcviku v polské historii a klade si za cíl propojit armádu s veřejností a psychologicky připravit společnost na případný válečný stav.

včera

Kaja Kallasová

Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové

Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.

včera

včera

Hormuzský průliv

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí

Útoky Spojených států z posledních hodin podle íránského ministerstva zahraničí prakticky zlikvidovaly platnost dosavadního příměří. Teherán označil americké vojenské akce za nezákonné a kriminální, přičemž zdůraznil, že vedle zjevného porušení Charty OSN a základních pravidel mezinárodního práva ohledně národní suverenity tyto údery učinily dohodu o příměří z 8. dubna fakticky bezvýznamnou. 

včera

Elon Musk

Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí

Násilné nepokoje v Belfastu a dalších britských městech ukázaly rostoucí vliv sociálních sítí, s jejichž pomocí krajně pravicoví aktéři prosazují protipřistěhovaleckou agendu. Rozbuškou pro vlnu neklidu se stal pondělní útok nožem v Belfastu, ze kterého byl obviněn súdánský žadatel o azyl, jenž do Spojeného království dorazil v roce 2023. Incidentu okamžitě využili radikální aktivisté k mobilizaci svých stoupenců. Následující večer provázely pouliční střety, zapalování aut, domů i autobusů a také rasově motivované útoky na majetek, včetně napadení provozovny tureckého holičství.

včera

včera

včera

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla

Policie v Severním Irsku nasadila vodní děla proti výtržníkům během druhé noci protiimigračních protestů. U kruhového objezdu Sandyknowes poblíž Newtownabbey, severně od Belfastu, tak rozehnala dav přibližně tří set lidí, kteří zapálili nákladní vůz a házeli cihly a zápalné lahve. Nepokoje byly hlášeny také z měst Derry a Coleraine, celkově však byly výtržnosti mírnější než v úterý, kdy davy útočily na etnické menšiny v reakci na pondělní útok nožem v severním Belfastu, který si vyžádal jednoho těžce zraněného muže.

včera

včera

včera

10. června 2026 21:57

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy