Ekonomika

Světová banka zhoršila odhad letošního růstu globální ekonomiky

Rusko vyzvalo BRICS ke koordinovaným opatřením ke stabilizaci ekonomiky

Rusko vyzvalo skupinu předních rozvíjejících se ekonomik BRICS ke koordinovaným opatřením s cílem stabilizovat hospodářskou situaci. Informovala o tom dnes agentura Reuters. BRICS kromě Ruska zahrnuje Čínu, Indii, Brazílii a Jihoafrickou republiku. Rusko se nyní potýká s negativními hospodářskými důsledky sankcí, které na něj kvůli útoku na Ukrajinu uvalují západní země.

Zahraniční obchod v dubnu skončil deficitem 28,4 miliardy

Zahraniční obchod v dubnu skončil deficitem 28,4 miliardy korun, což je meziročně o 48 miliard korun horší výsledek. Vliv na to měly především vyšší ceny ropy a zemního plynu. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Ukrajina zvýšila základní úrokovou sazbu na 25 procent

Ukrajinská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu z deseti na 25 procent, nejvýše za sedm let. Snaží se tak omezit inflaci a ochránit příjmy a úspory obyvatel v době války. Svou měnovou politiku zpřísnila poprvé od začátku ruské invaze, informovala agentura Reuters.

Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla o 4,8 procenta

Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně podle zpřesněného odhadu o 4,8 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 0,9 procenta. V prvním čtvrtletí loňského roku, které bylo negativně ovlivněno pandemií nemoci covid-19, naopak výkon ekonomiky meziročně klesl.

Ekonomická nálada v EU se v květnu zhoršila, v Česku ale vykázala zlepšení

Ekonomická nálada v Evropské unii se v květnu mírně zhoršila, zejména kvůli poklesu důvěry v průmyslu. Ve své zprávě to dnes uvedla Evropská komise (EK). Index ekonomické nálady v EU se v květnu podle zprávy meziměsíčně snížil o půl bodu na 104,1 bodu. V České republice však o 4,1 bodu vzrostl a dostal se na 96,8 bodu.

Celková ekonomická nálada podnikatelů a spotřebitelů na Slovensku se v květnu zlepšila

Celková ekonomická nálada podnikatelů a spotřebitelů na Slovensku se v květnu opět zlepšila a její index dosáhl vyšší úrovně než v období před vypuknutím epidemie nemoci covid-19.

Průzkum: Ekonomika letos stoupne o 1,5 procenta, průměrná inflace bude přes 13 procent

Česká ekonomika letos stoupne o 1,5 procenta a příští rok by měl růst zrychlit na tři procenta. Zároveň průměrná inflace by měla být 13,3 procenta a příští rok zhruba pět procent. Ke dvěma procentům by se měla dostat průměrná inflace až v letech 2024 a 2025. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 17 tuzemských odborných institucí. V letech 2023 a 2024 by se měl růst ekonomiky pohybovat kolem tří procent. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

Skutečná inflace se u Čechů liší, je až 30 procent

Skutečná míra inflace jednotlivých lidí se v Česku aktuálně pohybuje mezi zhruba deseti až 30 procenty. Rozhodujícím faktorem pro výši inflace pro každého jednotlivce přitom není výše příjmu, ale konkrétní životní styl. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus, kterou dnes představila na tiskové konferenci.

ROZHOVOR: Proti Klausovi nestáli „hledači třetích cest“, tvrdí 30 let po začátku kupónové privatizace historik Rameš

Uplynulo 30 let od zahájení první vlny kupónové privatizace v tehdejším Československu. Její zastánci využili spontánního odporu veřejnosti proti prvním případům rozkrádání státních podniků po pádu diktatury KSČ, vysvětluje historik Václav Rameš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Autor knihy „Trh bez přívlastků, nebo ekonomickou demokracii? Spory o podobu vlastnické transformace v porevolučním Československu“ připomíná, že takzvaná kuponovka byla prezentována jako způsob, který zabrání bývalým nomenklaturním kádrům ukrást výsledky revoluce. Rovněž upozorňuje, že již ve své době zaznívala vůči této formě ekonomické transformace kritika.

Slovenská ekonomika dosáhla výkonu z období před vypuknutím epidemie

Slovenská ekonomika v prvním čtvrtletí dosáhla výkonu z období před vypuknutí epidemie nemoci covid-19. Hrubý domácí produkt (HDP) udržel podle prvního odhadu mezičtvrtletní růst 0,4 procenta, stejným tempem rostlo hospodářství Slovenska i v předchozích dvou kvartálech. ČTK o tom dnes informoval slovenský statistický úřad.

Růst ekonomiky letos výrazně zpomalí, v EU i Česku

Letošní růst ekonomiky Evropské unie bude proti původním odhadům výrazně pomalejší, zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajině. Ve své jarní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK). Unijní exekutiva nyní očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) sedmadvacítky členských zemí o 2,7 procenta, zatímco krátce před začátkem války v únoru předpovídala čtyři procenta.

Rekordní pád životní úrovně v Česku. Řešením jsou loňské protiinflační dluhopisy vlády ČR, s výnosem až 17 procent

V Česku už prob9h8 historicky největší pokles životní úrovně, jaký republika ve své historii od roku 1993 pamatuje. Rapidní inflace při poměrně slabém růstu mezd letos způsobí suverénně největší pokles životní úrovně od roku 1993. Informuje Lukáš Kovanda.

Míra inflace v Polsku je na maximu od konce roku 1997

Míra inflace v Polsku v dubnu vystoupila na 12,4 procenta a je na maximu od konce roku 1997. V březnu činila 11 procent. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil polský statistický úřad. Výsledek mírně překonal odhady analytiků i rychlý odhad statistiků. Na inflaci má i nadále vliv růst cen energií a také některých surovin, částečně v důsledku války na Ukrajině, s kterou Polsko sousedí.

Česká bankovní asociace v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 1,8 procenta. V předchozí únorové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 3,7 procenta.

Růst britské ekonomiky v prvním čtvrtletí zpomalil

Britská ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,8 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z 1,3 procenta ve čtvrtém čtvrtletí a zaostalo za očekáváním analytiků. V samotném březnu pak hrubý domácí produkt (HDP) klesl proti únoru o 0,1 procenta, neboť na domácnosti začal dopadat růst cen. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil britský statistický úřad.

Komentář

Zdražování v Česku téměř nemá v EU konkurenci. Konec inflační jízdy je ale na dohled

Říká se, že zjednodušovat stav věcí není nikdy dobré. Ale přesto to řeknu a napíšu. Když si totiž člověk pročítá od začátku tohoto týdne většinu nejen ekonomických zpráv, které se týkají Česka, nemusí z nich mít moc dobrý pocit. Tak schválně: Počet dezinformací podle tří čtvrtin Čechů, dle průzkumu středoevropského výzkumného konsorcia Central European Digital Media Observatory, stoupá. Nebo: Zemědělci s obavami sledují rozšiřující se sucho, navíc pršet v dohledu nemá. A tak by se dalo pokračovat. Jistě ale namítnete, že mediální servis nechrlí, a to nejen tento týden, jenom ty špatné zprávy. A to budete mít, milí čtenáři, rozhodně pravdu. Jenže ‒ ještě tu nezazněla vůbec ta nejhorší zpráva. Tak tedy: Český statistický úřad oznámil, že tuzemská inflace v dubnu meziročně stoupla na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Je nejvyšší od prosince 1993 a jak upozorňují ekonomové společnosti Patria Finance, rostla podesáté za sebou.

Světové akciové indexy klesly na nová letošní minima

Světové akciové indexy v současné době klesly na nová letošní minima. Před propady na trzích se ale nyní není kam schovat, propadá se vše od akcií po dluhopisy, investiční nástroje ETF, drahé kovy až po kryptoměny, vyplývá z aktuální analýzy společnosti XTB.

Ceny letí prudce nahoru. Inflace je nejvyšší za téměř 30 let, tržby obchodů rostou

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici čekali pomalejší růst mírně nad 13 procenty. Meziměsíční růst spotřebitelských cen o 1,8 procenta byl dán zejména dražším bydlením a potravinami.

Meziroční inflace v dubnu zřejmě překonala 13procentní úroveň

Meziroční inflace v dubnu zřejmě překonala 13procentní úroveň. Podle odhadů ekonomů, které ČTK oslovila, inflace stoupla na průměrných 13,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Za nárůstem jsou především zvyšující se náklady na bydlení včetně energií a zdražování potravin. Český statistický úřad zveřejní data o dubnové inflaci v úterý 10. května. Vrchol inflace lze podle ekonomů čekat na přelomu druhého a třetího čtvrtletí.