Růst ekonomiky letos výrazně zpomalí, v EU i Česku

Komise výrazně zvýšila také odhadovanou hodnotu inflace, která by letos měla v EU průměrně dosáhnout 6,8 procenta. V únoru přitom očekávala 3,9 procenta. S prognózou novináře na tiskové konferenci seznámil komisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

V příštím roce by měla ekonomika EU vykázat růst o 2,3 procenta, což je o polovinu procentního bodu pod dřívějším odhadem. Pro 19 zemí eurozóny počítá letos i příští rok komise se shodnými růstovými údaji jako pro celou unii.

Evropská ekonomika se stále vzpamatovává z dopadů koronavirové krize a ekonomové původně očekávali, že se jí letos podaří dosáhnout stabilního růstu.

"Válka způsobila prudký růst cen energií a dále přerušila dodavatelské řetězce, takže nyní očekáváme, že vyšší inflace vydrží déle," prohlásil dnes eurokomisař Gentiloni.

Hospodářství EU podle něj naproti tomu může těžit ze silného loňského oživení, relativně nízké nezaměstnanosti a také očekávaných pozitivních dopadů investic z mimořádného fondu obnovy.

Gentiloni podotkl, že prognóza je do značné míry nejistá kvůli těžko předpovídatelnému vývoji ruské agrese vůči sousední zemi. Otazník je zvláště nad cenami energií, neboť evropský blok se snaží kvůli počínání Moskvy snažit závislosti na ruské ropě a plynu. V Bruselu dnes o možném embargu na dovoz ruské ropy už po několikáté jednají zástupci členských zemí bloku.

EK snížila výhled letošního růstu české ekonomiky na 1,9 ze 4,4 procenta

Růst české ekonomiky letos bude činit jen 1,9 procenta, a bude tedy slabší než průměr Evropské unie. Uvedla to dnes ve své pravidelné makroekonomické prognóze Evropská komise, a výrazně tak snížila svůj únorový odhad, který činil 4,4 procenta. Růst v České republice bude podle komise brzdit nejistota a zvyšování cen.

Loni podle EK české hospodářství vzrostlo o 3,3 procenta. Na příští rok Brusel očekává růst české ekonomiky o 2,7 procenta. To už je o čtyři desetiny procentního bodu více než průměr celé sedmadvacítky.

Komise snížení výhledu zdůvodnila narušenými dodavatelskými řetězci, které zapříčinila ruská invaze na Ukrajinu a koronavirová uzávěra v Číně, stejně jako zvýšená míra inflace, kterou mají na svědomí vyšší ceny energií a zboží.

Inflace by měla vrcholit v letošním druhém kvartálu. Za celý rok bude v průměru činit 11,7 procenta, v roce 2023 pak podle komise zpomalí na 4,5 procenta díky posílení domácí měny a stabilizaci cen energií. I tak ale její míra výrazně převýší odhadovaný letošní unijní průměr 6,8 procenta.

Hlavním motorem růstu podle EK zůstává domácí poptávka. A to přesto, že vysoká inflace výrazně stlačí reálné disponibilní příjmy domácností. Podpoří ji totiž výdaje zhruba 400.000 uprchlíků, kteří se do ČR uchýlili před ruskou invazí na Ukrajinu.

Česká národní banka počátkem tohoto měsíce zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošek, pro příští rok ho naopak mírně zlepšila. Letos čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. V únorové prognóze odhadovala pro letošek růst o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta.