EU (Evropská unie)

Evropská unie (EU) představuje unikátní politický a ekonomický projekt, který vznikl s cílem dosáhnout míru, stability a prosperity v Evropě. V průběhu více než půlstoletí se vyvinula z původního společenství do složité politické a ekonomické entity, která zahrnuje řadu členských států.  

Začátky Evropské unie sahají do poválečného období, kdy byla snaha o zabránění dalším konfliktům v Evropě. Schumanova deklarace v roce 1950 položila základy vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), kde byla produkce uhlí a oceli převedena pod mezinárodní kontrolu. Toto společenství se postupně rozrostlo do Evropského hospodářského společenství (EHSS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Evropská unie byla oficiálně založena Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Od té doby se EU rozrostla o několik nových členských států, přičemž aktuálně má 27 členů. Každý členský stát podpisuje a dodržuje smlouvy, které stanovují pravidla a cíle EU.

Evropská unie má složitou strukturu institucí, které zahrnují Evropský parlament, Evropskou komisi, Radu Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce mají za úkol přijímat rozhodnutí, vyvíjet legislativu a zajišťovat fungování EU.

Evropská unie vyvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajistit stabilitu a řešit globální výzvy. Spolupracuje také v oblasti práva a lidských práv.

Související články:

EU prodloužila zbraňové embargo vůči Bělorusku, trvá i trest za záhadné zmizení politiků

EU se musí ukázat jako mocná a začít skutečně jednat, tvrdí šéf diplomacie

Evropa musí dostat chuť na moc a naučit se skutečně jednat, řekl dnes na mnichovské bezpečností konferenci šéf unijní diplomacie Josep Borell. Vyslovil se také proti zásadě jednomyslnosti při rozhodování o zahraničněpolitických otázkách v Evropské unii.

Čaputová promluvila k celé Evropě: Západ čelí populismu a extremismu

Největší výzva, které čelí Západ, je podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové vzestup populismu, extremismu a dezinformací, které rozdělují společnost.

Macron chce, aby byla Evropa v mnoha oblastech suverénnější

Evropa se musí stát suverénnější v oblastech bezpečnosti, zvládání migrace, boje proti změnám klimatu či vývoji umělé inteligence, je přesvědčen francouzský prezident Emmanuel Macron. Řekl to dnes na mnichovské bezpečnostní konferenci. Evropská unie se podle něj také musí modernizovat a zrychlit své rozhodovací procesy. Její srdce by se mělo více integrovat, uvedl francouzský prezident.

Ministři EU chtějí společné nákupy roušek či kontroly cestujících

Společné nákupy ochranných roušek či respirátorů v rámci Evropské unie dnes podpořili ministři zdravotnictví členských zemí, kteří v Bruselu jednali o opatřeních proti šíření nového koronaviru. Podle českého ministra Adama Vojtěcha se shodli také na možnosti, že by státy kontrolovaly, v jakých zemích pobývali lidé přijíždějící do EU. Ministři rovněž hovořili o tom, že by se do budoucna s ohledem na možné ohrožení výroby léků v Číně měla přesunout alespoň část produkce důležitých léků na evropské území.

Vondráček je pro rozšiřování EU o další státy. Francie může plán zhatit

Země jihovýchodní Evropy si zaslouží stát se plnohodnotnými členy Evropské unie, řekl dnes předseda české Poslanecké sněmovny Radek Vondráček v Bratislavě po schůzce s kolegy z dalších tří členských zemí EU a také Černé Hory a Srbska. Podobný postoj zastává podle hostitele jednání, šéfa slovenské sněmovny Andreje Danka, také Bratislava. Loni EU kvůli nesouhlasu Francie nezahájila přístupové rozhovory s Albánii a Severní Makedonii.

Nákup v čínských e-shopech: Od roku 2021 si připlatíme, EU zruší výjimku

Drobné zboží, které si Češi objednávají z čínských i dalších e-shopů mimo EU, v příštím roce zřejmě zdraží. Upozornila na to společnost Gerlach, která poskytuje celní služby. Důvodem je to, že od roku 2021 se v EU zruší výjimka, podle které lidé nemusí platit DPH u malých zásilek v hodnotě do 22 eur (zhruba 550 korun).

Prognóza: Růst ekonomiky EU zpomalí, rizikem je koronavirus Covid-19

Evropská ekonomika bude letos už osmým rokem pokračovat v růstu, který se však proti podzimním odhadům Evropské komise (EK) mírně sníží. Zimní prognóza, kterou dnes komise zveřejnila, počítá s letošním růstem hospodářství 27 zemí Evropské unie o 1,4 procenta, což je o desetinu procentního bodu méně než v předpovědi z loňského podzimu. Pro eurozónu zůstává odhad na 1,2 procenta.

Zelená politika stojí EU peníze. Praha a další města chtějí čerpat z rozpočtu

Některé evropské metropole včetně Prahy a Bratislavy požadují možnost přímo čerpat z příštího víceletého rozpočtu Evropské unie, aby mohly přispět k realizaci unijního cíle uhlíkové neutrality k roku 2050. S odvoláním na dopis 15 starostů a primátorů o tom dnes informovala agentura Reuters.

Evropský parlament schválil obchodní dohodu s Vietnamem, obsahuje i klausuli o lidských právech

Evropský parlament (EP) dnes výraznou většinou schválil obchodní dohodu s Vietnamem, která odstraňuje prakticky veškerá cla ve vzájemném obchodování a která je označována za nejobsáhlejší, jakou kdy Evropská unie uzavřela s rozvojovou zemí. Její součástí jsou poprvé také klauzule týkající se lidských práv a práv pracujících, včetně způsobu jejich vymáhání.

Brusel bojuje proti praní špinavých peněz. Osmi zemím hrozí postih

Evropská komise dnes zahájila formální řízení proti Portugalsku, Nizozemsku, Slovensku a dalším pěti unijním státům, protože meškají se zakotvením pravidel zaměřených proti praní špinavých peněz do svých národních právních řádů. Česká republika mezi nimi není.

Von der Leyenová: Rozpočet EU musí vyčlenit 25 procent na klima

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová dnes v Evropském parlamentu prohlásila, že nepřijme rozpočet Evropské unie, který nevyčlení alespoň čtvrtinu prostředků na boj proti klimatickým změnám. Rozprava europoslanců se uskutečnila osm dní před mimořádným summitem Evropské unie, kde budou šéfové států a vlád zemí EU jednat o příštím dlouhodobém rozpočtu evropského bloku pro roky 2021 až 2027.

Google se potí před soudem EU. Pokuty omezují inovace, láteří právník firmy

Právníci internetové společnosti Google a Evropské komise (EK) dnes před soudem Evropské unie svedli první souboj o osud pokuty, kterou Brusel americké firmě vyměřil za zneužívání jejího postavení na trhu. Google tvrdí, že EK vysokým finančním postihem brání firmě v inovacích. Advokáti komise ale oponují, že největší světový vyhledávač nezákonně omezuje konkurenci.

Britská vláda má jasno. Obchod s EU budou doprovázet kontroly

Britské firmy se musí připravit na to, že poté, co na konci roku skončí přechodné období po brexitu, budou transport zboží do Evropské unie a z ní provázet hraniční kontroly. Představitelům dopravního sektoru to v pondělí oznámil člen britského kabinetu Michael Gove, který je de facto zástupcem premiéra Borise Johnsona. Nový postoj vlády podle médií vyvolal obavy z možného narušení zaběhaných dodavatelských řetězců.

Obchodní dohoda s Británii bude oříšek. Státy EU se přou, Francie razí tvrdou linii

Evropské země nejsou zcela jednotné v názoru na podmínky, za kterých by měla Evropská unie uzavřít obchodní smlouvu s Británií. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes zopakovala, že Londýn získá plný přístup na jednotný unijní trh pouze pokud se zaváže k dodržování standardů EU. Británie však dává najevo, že se chce řídit vlastními pravidly. Podle informací ČTK jsou některé členské státy ochotny k ústupkům, naproti tomu Francie prosazuje ještě tvrdší přístup.

Sturgeonová v Bruselu: Skotsko podniká první kroky k referendu o nezávislosti

Skotsko už podniká první kroky k tomu, aby mohlo vypsat nové referendum o nezávislosti na Británii, která odešla z Evropské unie proti vůli Skotů. V Bruselu to dnes prohlásila skotská první ministryně Nicola Sturgeonová, podle níž se bude vláda v Edinburghu snažit vypsat hlasování v souladu se zákony a bez ohledu na očekávaný nesouhlas Londýna.

Kdo tu selhává? Šéf mnichovské konference Ischinger zkritizoval EU kvůli Sýrii

Šéf mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger dnes v Berlíně tvrdě kritizoval Evropskou unii za její neschopnost udělat cokoliv pro mír v Sýrii. Je to podle něj zcela nepřijatelné. Tradiční konference, na niž letos dorazí kolem 40 hlav států a šéfů vlád i stovky dalších politiků, začne v bavorské metropoli v pátek.

Jaké budou postoje lídrů EU při vyjednávání o podobě budoucího vztahu s Británií?

Komentář - Tím, že se Spojené království 31. ledna 2020 oficiálně vyvázalo z institucionálních struktur Evropské unie, ještě neznamená, že brexitu nadobro odzvonilo. Právě naopak. Unijní sedmadvacítku na straně jedné a britské vyjednavače na straně druhé čeká krušných jedenáct měsíců nekompromisních negociací. Jaká stanoviska hájí vedoucí země EU, Německo a Francie?

Syndrom Grety? Šéf diplomacie EU si rýpl do mladých aktivistů, teď se kaje

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell dnes na svém twitterovém účtu zveřejnil omluvu po výroku, kterým zpochybňoval upřímnost mládežnických protestů za razantnější boj proti změnám klimatu. Při debatě v Bruselu mimo jiné naznačoval, že mladí aktivisté si neuvědomují dopady opatření, po kterých volají, a zmínil se o "syndromu Grety" v odkaze na Švédku Gretu Thunbergovou.

Poláci proti Bruselu. Tisíce lidí vyšly do ulic vyjádřit podporu vládě

Tisíce Poláků dnes ve Varšavě vyšly do ulic, aby vyjádřily podporu vládě premiéra Mateusze Morawieckého. Kabinet poslední dobou čelí kritice kvůli reformě soudnictví, která podle Bruselu ohrožuje nezávislost polské justice. Podle účastníků manifestace jsou ale legislativní změny "záležitostí národní svrchovanosti". Vládu proto vyzvali, aby ve sporu s Evropskou unií neustupovala, napsala agentura AP.