Francie podle Le Penové. Jak by vypadala země se ženou v čele?

Letos tomu budou už tři roky, kdy vyhrál francouzské prezidentské volby centristický kandidát Emmanuel Macron, nejmladší hlava státu v historii moderní Francie. Dokážete si ale představit, že by místo něj dostala klíče od Elysejského paláce žena, šéfka krajní pravice Marine Le Penová? Jak by vypadala Francie za ní? Jak by si například poradila se Žlutými vestami? Možným scénářem se zabýval francouzský deník Thelocal.fr.

Po brexitu a zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem skutečně panovaly obavy, že místo Bílého domu bude mít ženskou nájemnici Elysejský palác. Ty se ale nakonec nenaplnily a socialistu Francoise Hollande vystřídal ve funkci mladý a pohledný centrista Emmanuel Macron, jehož straně En Marche! se podařilo získat v Národním shromáždění parlamentní většinu. Co by se ale stalo, kdyby se francouzskou prezidentkou a tím pádem i andorskou spolukněžnou stala Marine Le Penová? 

Touto otázkou se zabýval profesor frankofonních studií Paul Smith. Ten v podstatě naznačil, že nejvíc v šoku by byla samotná Le Penová. Už z jejího chování v den vyhlášení výsledku 2. kola prezidentských voleb bylo jasné, že dopředu počítala s prohrou. Proč jinak proběhla oslava případného vítězství Emmanuela Macrona s voliči před Louvrem, kdežto Le Penová se se svými fanoušky sešla v parku na pařížské periferii? Skoro to vypadá jako by sama v zákulisí svému sokovi ještě před vyhlášením výsledku poblahopřála a smířila se svojí další existencí na pomyslném propadlišti politických dějin.

Kontroverzní politické subjekty a osobnosti disponující vyděračským potenciálem podle typologie stranických systémů, jejímž autorem je italský politolog Giovanni Sartori, mnohdy bývají ze svého případného triumfu vyděšení nejvíce, neboť jim jejich role "otloukánka" v podstatě vyhovuje. Jako by sami na tu hru přistoupili, a pak náhle byli překvapeni, že svými "šílenými" nápady dokázali oslovit masu lidí. Dokážete si představit, že byste celý život jenom symbolicky bojovali o něco, co nechcete, a pak to dostali? Jak byste reagovali?

Le Penové by tedy, jelikož by se svým odmítnutím převzít prezidentský úřad znemožnila, nezbylo než se připravit na nadcházející nesnadná léta. První problém, který by v prezidentské funkci měla, by byla velká hrozba takzvané kohabitace. Ta v poloprezidentském režimu označuje stav, kdy prezident a premiér pocházejí z různých politických táborů. Zpravidla vede k nestabilitě a neefektivitě politického systému, jelikož se pro schvalování klíčových zákonů musí hledat kompromisy napříč všemi stranami, což vede k celkově nespokojenosti voličů. V roce 2002 byla možná dokonce i příčinou postupu Jeana-Marie Le Pena do druhého kola s Jaqcuesem Chiracem.

Kromě obávaného výsledku blížících se voleb do Národního shromáždění by Le Penová musela řešit první problém. Systém, který by její vítězství vnímal velmi nelibě, by využil všech dostupných prostředků, aby jí co nejvíc "zavařil" - viz pokusy o Trumpův impeachment a téměř čtyři roky táhnoucí se brexit. Dosluhující francouzský premiér Bernard Cazeneuve by například s největší pravděpodobností v rozporu s ústavní tradicí nepodal demisi a rozhodl se počkat na výsledek parlamentních voleb. Minimálně měsíc ta byla nově zvolená francouzská prezidentka Marine Le Penová v šachu.

Proces její inaugurace by doprovázely demonstrace nejen levicových extremistů, ale různých skupin. Bezpečnostní složky by musely být v neustálé pohotovosti, doprava v Paříži by byla ochromená a celkově by ve Francii panovala velmi napjatá atmosféra. O dopadech jejího neočekávaného vítězství na sázkové agentury nemluvě. Nicméně, jak už bylo řečeno, stěžejní by byly volby do Národního shromáždění, které by jí s velkou pravděpodobností nezajistily většinu, a tudíž by byla skutečně nucená vládnout v kohabitaci. Podporu pro realizaci svého programu, byť značně osekaného, by s velkou pravděpodobností hledala u Republikánů.

Nakonec by v podstatě splynula se systémem a nyní by s ní byli francouzští voliči víceméně stejně spokojení nebo nespokojení jako s Emmanuelem Macronem. Velké obavy by zřejmě vyvolávalo případné referendum o vystoupení Francie z EU (tzv. frexit), které z titulu prezidentky Francie mohla vyvolat. To by ale nejspíš skončilo ve prospěch EU, neboť Francouzi jsou coby jedni za zakladatelů ve srovnání s ostrovany přeci jenom méně euroskeptičtí. Navíc jsou v eurozóně, což by případný frexit velmi stěžovalo. Plán na zavedení paralelního franku by zřejmě nenašel podporu.

Související

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou

V úterý 13. ledna 2026 začíná v Paříži klíčové odvolací řízení, které rozhodne o politické budoucnosti Marine Le Penové. Tato dlouholetá tvář francouzské krajní pravice bojuje o zrušení pětiletého zákazu kandidatury, který jí loni v březnu uložil soud za zpronevěru fondů Evropského parlamentu. Pokud neuspěje, její sen o prezidentském úřadu v roce 2027 se definitivně rozplyne a žezlo v rámci Národního sdružení (RN) pravděpodobně definitivně převezme její chráněnec Jordan Bardella.
Viktor Orbán

Le Penová a Orbán zahájili právní bitvu s Evropskou unií

Strana Vlastenci pro Evropu, která zahrnuje politiky jako je Marine Le Pen a Viktor Orbán, zahájila právní kroky proti Evropské unii kvůli zadrženým finančním prostředkům. Strana tvrdí, že Evropský parlament zadržel miliony eur z veřejných fondů na základě údajného nesprávného vynakládání peněz. Vlastenci vnímají tyto kroky jako politicky motivovanou šikanu.

Více souvisejících

Marine Le Pen Francie EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

před 1 hodinou

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

před 2 hodinami

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 5 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 10 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

včera

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy