Letos tomu budou už tři roky, kdy vyhrál francouzské prezidentské volby centristický kandidát Emmanuel Macron, nejmladší hlava státu v historii moderní Francie. Dokážete si ale představit, že by místo něj dostala klíče od Elysejského paláce žena, šéfka krajní pravice Marine Le Penová? Jak by vypadala Francie za ní? Jak by si například poradila se Žlutými vestami? Možným scénářem se zabýval francouzský deník Thelocal.fr.
Po brexitu a zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem skutečně panovaly obavy, že místo Bílého domu bude mít ženskou nájemnici Elysejský palác. Ty se ale nakonec nenaplnily a socialistu Francoise Hollande vystřídal ve funkci mladý a pohledný centrista Emmanuel Macron, jehož straně En Marche! se podařilo získat v Národním shromáždění parlamentní většinu. Co by se ale stalo, kdyby se francouzskou prezidentkou a tím pádem i andorskou spolukněžnou stala Marine Le Penová?
Touto otázkou se zabýval profesor frankofonních studií Paul Smith. Ten v podstatě naznačil, že nejvíc v šoku by byla samotná Le Penová. Už z jejího chování v den vyhlášení výsledku 2. kola prezidentských voleb bylo jasné, že dopředu počítala s prohrou. Proč jinak proběhla oslava případného vítězství Emmanuela Macrona s voliči před Louvrem, kdežto Le Penová se se svými fanoušky sešla v parku na pařížské periferii? Skoro to vypadá jako by sama v zákulisí svému sokovi ještě před vyhlášením výsledku poblahopřála a smířila se svojí další existencí na pomyslném propadlišti politických dějin.
Kontroverzní politické subjekty a osobnosti disponující vyděračským potenciálem podle typologie stranických systémů, jejímž autorem je italský politolog Giovanni Sartori, mnohdy bývají ze svého případného triumfu vyděšení nejvíce, neboť jim jejich role "otloukánka" v podstatě vyhovuje. Jako by sami na tu hru přistoupili, a pak náhle byli překvapeni, že svými "šílenými" nápady dokázali oslovit masu lidí. Dokážete si představit, že byste celý život jenom symbolicky bojovali o něco, co nechcete, a pak to dostali? Jak byste reagovali?
Le Penové by tedy, jelikož by se svým odmítnutím převzít prezidentský úřad znemožnila, nezbylo než se připravit na nadcházející nesnadná léta. První problém, který by v prezidentské funkci měla, by byla velká hrozba takzvané kohabitace. Ta v poloprezidentském režimu označuje stav, kdy prezident a premiér pocházejí z různých politických táborů. Zpravidla vede k nestabilitě a neefektivitě politického systému, jelikož se pro schvalování klíčových zákonů musí hledat kompromisy napříč všemi stranami, což vede k celkově nespokojenosti voličů. V roce 2002 byla možná dokonce i příčinou postupu Jeana-Marie Le Pena do druhého kola s Jaqcuesem Chiracem.
Kromě obávaného výsledku blížících se voleb do Národního shromáždění by Le Penová musela řešit první problém. Systém, který by její vítězství vnímal velmi nelibě, by využil všech dostupných prostředků, aby jí co nejvíc "zavařil" - viz pokusy o Trumpův impeachment a téměř čtyři roky táhnoucí se brexit. Dosluhující francouzský premiér Bernard Cazeneuve by například s největší pravděpodobností v rozporu s ústavní tradicí nepodal demisi a rozhodl se počkat na výsledek parlamentních voleb. Minimálně měsíc ta byla nově zvolená francouzská prezidentka Marine Le Penová v šachu.
Proces její inaugurace by doprovázely demonstrace nejen levicových extremistů, ale různých skupin. Bezpečnostní složky by musely být v neustálé pohotovosti, doprava v Paříži by byla ochromená a celkově by ve Francii panovala velmi napjatá atmosféra. O dopadech jejího neočekávaného vítězství na sázkové agentury nemluvě. Nicméně, jak už bylo řečeno, stěžejní by byly volby do Národního shromáždění, které by jí s velkou pravděpodobností nezajistily většinu, a tudíž by byla skutečně nucená vládnout v kohabitaci. Podporu pro realizaci svého programu, byť značně osekaného, by s velkou pravděpodobností hledala u Republikánů.
Nakonec by v podstatě splynula se systémem a nyní by s ní byli francouzští voliči víceméně stejně spokojení nebo nespokojení jako s Emmanuelem Macronem. Velké obavy by zřejmě vyvolávalo případné referendum o vystoupení Francie z EU (tzv. frexit), které z titulu prezidentky Francie mohla vyvolat. To by ale nejspíš skončilo ve prospěch EU, neboť Francouzi jsou coby jedni za zakladatelů ve srovnání s ostrovany přeci jenom méně euroskeptičtí. Navíc jsou v eurozóně, což by případný frexit velmi stěžovalo. Plán na zavedení paralelního franku by zřejmě nenašel podporu.
Související
Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová
Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou
Marine Le Pen , Francie , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Belfast v plamenech. Po brutálním útoku migranta vyšli naštvaní lidé do ulic, vypukly nepokoje
před 50 minutami
USA se pomstily za sestřelený vrtulník Apache
před 1 hodinou
Lidé Trumpovi nevěří. USA jako spojence vnímá jen každý desátý Evropan
před 2 hodinami
Trump a Netanjahu věřili, že porážka Íránu Blízký východ změní. Vše je ale úplně jinak
před 3 hodinami
Policie pokročila s vyšetřováním střelby v Poleradech. Taxikáři hrozí až 10 let
před 5 hodinami
Počasí se ochladí. Dorazí i vytrvalejší deště
včera
Nová proruská bulharská vláda zastaví veškeré dodávky zbraní na Ukrajinu
včera
Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál
včera
EU chce zakázat vstup všem Rusům, kteří od začátku války sloužili v armádě
včera
Lukašenko odmítl poslat běloruské vojáky na Ukrajinu: Nebudeme potravou pro děla
včera
Tajnůstkářství, nedůvěra, testování loajality. Co se děje v Pentagonu pod vedením Hegsetha?
včera
Netanjahu v kleštích. Izraelci požadují masivní údery na Libanon, tím by naštval Trumpa
včera
Zelenskyj je přesvědčen, že NATO Ukrajinu potřebuje
včera
Izraelská armáda nařídila evakuaci pátého největšího města Libanonu
včera
Uživatelé v EU mají smůlu. Apple jim přepracovanou Siri s umělou inteligencí nedodá
včera
Trumpa na zápase NBA vypískali. Během utkání usnul
včera
Izrael bez obvinění už 500 dní vězní významného lékaře. Přemístil ho na samotku, kde si ani nelehne
včera
Na frontě se mu nedaří, ve světě čelí rostoucí izolaci. Zelenskyj popsal bezútěšnou pozici Ruska
včera
Trump: K podpisu mírové dohody s Íránem dojde do tří dnů
včera
Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků
Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků, ke kterým došlo poprvé od dubnového příměří. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu potvrdil, že jeho země v tuto chvíli palbu drží, avšak zdůraznil, že boj proti Íránu a jím podporovanému libanonskému hnutí Hizballáh zdaleka neskončil. Íránská armáda již dříve deklarovala konec operací poté, co Izraeli uštědřila bolestivou odpověď. Zároveň však pohrozila ještě tvrdšími opatřeními v případě, že židovský stát podnikne další údery, a to včetně akcí na území Libanonu.
Zdroj: Libor Novák