Letos tomu budou už tři roky, kdy vyhrál francouzské prezidentské volby centristický kandidát Emmanuel Macron, nejmladší hlava státu v historii moderní Francie. Dokážete si ale představit, že by místo něj dostala klíče od Elysejského paláce žena, šéfka krajní pravice Marine Le Penová? Jak by vypadala Francie za ní? Jak by si například poradila se Žlutými vestami? Možným scénářem se zabýval francouzský deník Thelocal.fr.
Po brexitu a zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem skutečně panovaly obavy, že místo Bílého domu bude mít ženskou nájemnici Elysejský palác. Ty se ale nakonec nenaplnily a socialistu Francoise Hollande vystřídal ve funkci mladý a pohledný centrista Emmanuel Macron, jehož straně En Marche! se podařilo získat v Národním shromáždění parlamentní většinu. Co by se ale stalo, kdyby se francouzskou prezidentkou a tím pádem i andorskou spolukněžnou stala Marine Le Penová?
Touto otázkou se zabýval profesor frankofonních studií Paul Smith. Ten v podstatě naznačil, že nejvíc v šoku by byla samotná Le Penová. Už z jejího chování v den vyhlášení výsledku 2. kola prezidentských voleb bylo jasné, že dopředu počítala s prohrou. Proč jinak proběhla oslava případného vítězství Emmanuela Macrona s voliči před Louvrem, kdežto Le Penová se se svými fanoušky sešla v parku na pařížské periferii? Skoro to vypadá jako by sama v zákulisí svému sokovi ještě před vyhlášením výsledku poblahopřála a smířila se svojí další existencí na pomyslném propadlišti politických dějin.
Kontroverzní politické subjekty a osobnosti disponující vyděračským potenciálem podle typologie stranických systémů, jejímž autorem je italský politolog Giovanni Sartori, mnohdy bývají ze svého případného triumfu vyděšení nejvíce, neboť jim jejich role "otloukánka" v podstatě vyhovuje. Jako by sami na tu hru přistoupili, a pak náhle byli překvapeni, že svými "šílenými" nápady dokázali oslovit masu lidí. Dokážete si představit, že byste celý život jenom symbolicky bojovali o něco, co nechcete, a pak to dostali? Jak byste reagovali?
Le Penové by tedy, jelikož by se svým odmítnutím převzít prezidentský úřad znemožnila, nezbylo než se připravit na nadcházející nesnadná léta. První problém, který by v prezidentské funkci měla, by byla velká hrozba takzvané kohabitace. Ta v poloprezidentském režimu označuje stav, kdy prezident a premiér pocházejí z různých politických táborů. Zpravidla vede k nestabilitě a neefektivitě politického systému, jelikož se pro schvalování klíčových zákonů musí hledat kompromisy napříč všemi stranami, což vede k celkově nespokojenosti voličů. V roce 2002 byla možná dokonce i příčinou postupu Jeana-Marie Le Pena do druhého kola s Jaqcuesem Chiracem.
Kromě obávaného výsledku blížících se voleb do Národního shromáždění by Le Penová musela řešit první problém. Systém, který by její vítězství vnímal velmi nelibě, by využil všech dostupných prostředků, aby jí co nejvíc "zavařil" - viz pokusy o Trumpův impeachment a téměř čtyři roky táhnoucí se brexit. Dosluhující francouzský premiér Bernard Cazeneuve by například s největší pravděpodobností v rozporu s ústavní tradicí nepodal demisi a rozhodl se počkat na výsledek parlamentních voleb. Minimálně měsíc ta byla nově zvolená francouzská prezidentka Marine Le Penová v šachu.
Proces její inaugurace by doprovázely demonstrace nejen levicových extremistů, ale různých skupin. Bezpečnostní složky by musely být v neustálé pohotovosti, doprava v Paříži by byla ochromená a celkově by ve Francii panovala velmi napjatá atmosféra. O dopadech jejího neočekávaného vítězství na sázkové agentury nemluvě. Nicméně, jak už bylo řečeno, stěžejní by byly volby do Národního shromáždění, které by jí s velkou pravděpodobností nezajistily většinu, a tudíž by byla skutečně nucená vládnout v kohabitaci. Podporu pro realizaci svého programu, byť značně osekaného, by s velkou pravděpodobností hledala u Republikánů.
Nakonec by v podstatě splynula se systémem a nyní by s ní byli francouzští voliči víceméně stejně spokojení nebo nespokojení jako s Emmanuelem Macronem. Velké obavy by zřejmě vyvolávalo případné referendum o vystoupení Francie z EU (tzv. frexit), které z titulu prezidentky Francie mohla vyvolat. To by ale nejspíš skončilo ve prospěch EU, neboť Francouzi jsou coby jedni za zakladatelů ve srovnání s ostrovany přeci jenom méně euroskeptičtí. Navíc jsou v eurozóně, což by případný frexit velmi stěžovalo. Plán na zavedení paralelního franku by zřejmě nenašel podporu.
Související
Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou
Le Penová a Orbán zahájili právní bitvu s Evropskou unií
Marine Le Pen , Francie , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
včera
Ve StarDance už nezbývá žádné místo. Poslední hvězdou je Vojta Dyk
včera
Obchody se o některých svátcích podřizují zákonu. Mohlo by se to změnit
včera
Další z obviněných v kauze pardubického útoku skončil ve vazbě
včera
Pravda o projevech změny klimatu v Česku. Nejde jen o rostoucí teploty
včera
Žena spáchala atentát. Před sto lety chtěla zabít Mussoliniho
včera
Ministerstvo výrazně snížilo cenový strop na pohonné hmoty
včera
USA z NATO nemohou jen tak vystoupit, připomíná americký senátor. Trump k rozvázání smlouvy nemá pravomoci
včera
Pavel: Trump v posledních týdnech poškodil důvěryhodnost NATO více, než Putin za celé roky
včera
Strop na pohonné hmoty s cenami zatím příliš nepohnul. Analytik prozradil, jaký očekává další vývoj
včera
Pokud nedodržíte dohodu, zahájíme vojenskou akci, jakou svět dosud neviděl, vzkázal Trump Íránu
včera
USA nejsou jediné, kdo kvůli příměří nešetří sebechválou. Skutečný vítěz ale leží jinde
včera
Vance v Budapešti po boku Orbána popřel, že se Spojené státy míchají do maďarských voleb
včera
Zelenskyj: Washington záměrně ignoruje důkazy o tom, že Moskva aktivně pomáhá Íránu
včera
Trumpova propaganda jede na plné obrátky. Hegseth označil křehké příměří s Íránem za historické a drtivé vítězství
včera
Odešla atletická legenda. Zemřel diskař Imrich Bugár
včera
Rutte se setkal s Trumpem. Odmítl říct, jestli USA chtějí vystoupit z NATO
včera
Počasí do konce týdne: Bude ještě mrznout, přidají se i deště
8. dubna 2026 21:41
Írán nepochopil, že Libanonu se příměří netýká, prohlásil Vance. Izrael by se ale podle něj mohl zklidnit
8. dubna 2026 20:28
Trump pohrozil uvalením padesátiprocentních cel na zemi, která bude dodávat zbraně Íránu
8. dubna 2026 19:08
Pojedu v čele české delegace na summit NATO, oznámil Pavel
Vztahy mezi Pražským hradem a Úřadem vlády vstupují do další fáze diplomatického přetlačování. Prezident Petr Pavel zaslal premiérovi Andreji Babišovi oficiální dopis, v němž jasně deklaruje svůj záměr vést delegaci České republiky na nadcházejícím summitu NATO. Ten se má uskutečnit počátkem července v turecké Ankaře a očekává se, že půjde o jedno z nejdůležitějších setkání aliančních lídrů v posledních letech.
Zdroj: Libor Novák