Lídři zemí Evropské unie dnes zahájili v Bruselu mimořádný summit, jehož cílem je sblížit jejich zatím zásadně odlišné pohledy na příští víceletý rozpočet EU. Velká část prezidentů a premiérů před začátkem jednání tvrdila, že ze svých požadavků nehodlá slevit a že dohodu bude velmi těžké nalézt. Předseda Evropské rady Charles Michel dal najevo, že je v případě potřeby připraven summit protáhnout na několik dní.
Političtí vůdci krátce před začátkem jednání většinou připomínali dlouhodobé postoje svých zemí. Nizozemský premiér Mark Rutte prohlásil, že současný Michelův návrh "opravdu není dobrý" a že jeho země spolu s Rakouskem, Dánskem a Švédskem trvá na snížení celkového objemu rozpočtu o desítky miliard eur proti Michelovým představám. Ty počítají pro období 2021-2027 s celkovou částkou 1,094 bilionů eur (téměř 28 bilionů korun).
O škrtání však nechtějí slyšet státy zvláště východního a jižního křídla EU, které z rozpočtu více dostávají než platí.
"Nebudeme souhlasit se změnou struktury rozpočtu a s jeho snížením," nechal se slyšet polský premiér Mateusz Morawiecki. Stejně jako další lídři zemí profitujících ze zemědělské a kohezní politiky odmítá jejich omezování ve prospěch nových priorit jako jsou azylová politika, digitalizace či výzkum a vzdělávání.
Spory se očekávají i v otázce slev pro bohaté země, s nimiž bez konkrétní výše Michelův návrh počítá a na nichž Německo či Nizozemsko trvají. Rabaty, na něž se mají složit ostatní státy, mají podle představ Berlína či Haagu kompenzovat fakt, že mezeru v unijním rozpočtu ve výši přes deset miliard eur ročně způsobenou britským odchodem budou zaplňovat z větší části peníze zmíněných bohatých zemí.
Například italský premiér Giuseppe Conte či jeho český kolega Andrej Babiš před jednáním prohlásili, že slevy v budoucím rozpočtu jsou pro ně nepřijatelné.
Samotný začátek summitu plánovaný na 15:30 SEČ se o téměř dvě hodiny zpozdil, neboť politici ještě ladili vyjednávací strategii na bilaterálních schůzkách. Michel se sešel například s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, jejichž země mají jako největší unijní ekonomiky při rozpočtových rozhovorech značnou váhu.
Macron, který měl podle některých diplomatů velký vliv na podobu Michelova návrhu, dnes jako jeden z mála politiků označil jeho text za "krok správným směrem". "Budeme ale bojovat za jeho zlepšení," dodal s tím, že Francie by podobně jako Polsko chtěla více peněz na zemědělství.
Michel spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou se rovněž sešel s vůdci kvarteta zemí požadujících snížení rozpočtu, které hodlá přesvědčit o změně postoje i prostřednictvím zmíněných rabatů.
Šéfka unijní exekutivy Michelův návrh ocenila, neboť podle ní klade důraz na priority komise - boj s klimatickými změnami a digitalizaci.
Méně spokojenosti dal najevo předseda Evropského parlamentu David Sassoli, který s vůdci sedmadvacítky zemí promluvil bezprostředně před začátkem jejich jednání. "Výše rozpočtu, který je tu prezentován, je jednoduše nedostačující," řekl Sassoli, podle něhož by měly členské země přidat několik desítek miliard eur a najít nové vlastní zdroje na financování rozpočtu. Europoslanci, kteří tradičně požadují vyšší výdaje než členské státy, do vyjednávání o víceletém rámci však na rozdíl od ročních rozpočtů nemají možnost zasahovat. Musí s ním však vyslovit konečný souhlas a mohou tak jeho přijetí zablokovat, což podle Sassoliho není vyloučeno.
Národní lídři většinou očekávají, že summit se protáhne přinejmenším do pátku. Unijní činitelé připomínají, že v minulosti byly k dohodě o dlouhodobém rozpočtu potřeba alespoň dva summity. I nyní se předpokládá, že konečnou dohodu tato vrcholná schůzka spíše nepřinese.
Související
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
EU schválila nový desetibodový pakt o migraci a azylu
EU (Evropská unie) , rozpočet , Summit EU , Charles Michel
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 1 hodinou
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 1 hodinou
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 2 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 3 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
včera
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
včera
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
včera
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno včera
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
včera
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
NASA znovu odložila první start vesmírné lodi Boeing Starliner s posádkou. Důvodem jsou technické potíže. Loď měla vzlétnout k Mezinárodní vesmírné stanici ISS v úterý 21. května, kvůli úniku hélia se start posouvá na 25. května, informovala agentura AFP.
Zdroj: Lucie Podzimková