KOMENTÁŘ – Když se současná Evropská komise Ursuly von der Leyenové ujala na začátku loňského prosince mandátu, vytyčila si za jednu ze svých klíčových priorit otevření přístupových rozhovorů se dvěma čekajícími kandidátskými zeměmi. Mimo brexit a vyjednávání o obchodní dohodě mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií je právě rozšiřování evropského bloku jedním z nejzásadnějších témat letošních politických debat v Bruselu a ve Štrasburku. V uplynulém roce se totiž unijní lídři nemohli na dalším postupu v otázce rozšíření EU shodnout. Podaří se letos nové Komisi tuto debatu oživit, a zahájit tak po sedmi letech další kolo rozšíření evropského bloku?
Ursula von der Leyenová, někdejší německá ministryně vlád Angely Merkelové, klade na otevření přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií značný důraz. Už když se současná předsedkyně Komise a kolegium jejích eurokomisařů ujímali v prosinci 2019 svých mandátů, bylo zřejmé, že rozšíření unie bude v žebříčku jejich priorit opravdu vysoko.
Hlavním důvodem tohoto důrazu je především loňské neúspěšné zahájení přístupových rozhovorů s dotčenými státy. Proti otevření debaty o dalším rozšíření se v říjnu postavila především Francie, podpořená Dánskem a Nizozemím, a vzhledem k nutnosti jednomyslnosti ve věci dalšího rozšíření EU tak snahy ostatních zemí o přijetí Albánie a Severní Makedonie do EU skončily neúspěchem. Tehdejší předseda Komise Jean-Claude Juncker to označil za „velkou historickou chybu,“ zatímco Donald Tusk (tehdejší předseda Evropské rady, pozn. red.) označil francouzské veto a následnou blokaci přístupových rozhovorů za „ostudu.“ Následně však vyzval Albánce a Makedonce k tomu, aby se nevzdávali.
Albánie a Severní Makedonie, malé státy západního Balkánu, zahájily svoji cestu ke členství v EU už v roce 2003 na tehdejším unijním summitu, který se konal v řecké Soluni. Od té doby státy prošly mnohými reformami, a to ať už ekonomickými, politickými nebo i společenskými. Rapidně se tak začaly přibližovat unijním standardům, jejichž dosažení je potřebné pro oficiální zahájení přístupových rozhovorů s kandidátskými zeměmi.
Státy, které loni v říjnu otevření rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií zabránily, především Francie, však nedávno zdůraznily, že zahájení debaty se dvěma kandidáty bude možné, pokud dojde k celkové reformě unijního přístupového procesu. Návrh nového plánu nedávno představil maďarský eurokomisař pro rozšiřování Olivér Várhelyi a na poli EU se nyní doufá, že se prezidentu Macronovi bude nový plán zamlouvat. Zahrnuje totiž jeho klíčové požadavky pro zahájení přístupového procesu, kterými jsou například důraz na vládu práva v kandidátských zemích, nebo možnost EU kdykoliv přístupová vyjednávání pozastavit či znovuotevřít některé přístupové kapitoly, které by bylo potřeba předčasně uzavřít z důvodu nenásledování unijních podmínek.
Várhelyi považuje nově navrhovanou přístupovou metodu za důvěryhodnější, dynamičtější a z politického hlediska i předvídatelnější. Právě nepředvídatelnost celého procesu by totiž mohla způsobit negativní postoje ostatních evropských států, které by se v budoucnu chtěly o členství v EU ucházet. Cílem reformního plánu je také to, aby se celý přístupový proces stal transparentnějším i pro samotné kandidátské státy. Zástupci zemí Albánie a Severní Makedonie nový plán vítají a doufají, že po jeho přijetí budou moci oficiálně zahájit jednu z posledních etap své cesty do Evropské unie.
Související
"Není to poprvé, co Rusko vyhrožuje..." USA a EU zareagovaly na Putinovu změnu jaderné doktríny
Sabotáž v Baltském moři: EU nevěří, že šlo o náhodu, za poškozením podmořských kabelů může stát Rusko
EU (Evropská unie) , Ursula von der Leyenová , albánie , Emmanuel Macron , Brexit , Severní Makedonie , Rozšiřování EU , Francie , Nizozemí , dánsko , Maďarsko
Aktuálně se děje
před 29 minutami
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
před 32 minutami
Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson
před 57 minutami
Hypersonická zbraň nové generace? Naše raketa dosahuje rychlosti Mach 10, prohlásil Putin
před 1 hodinou
Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně
před 1 hodinou
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 2 hodinami
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 2 hodinami
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 3 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
včera
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
Rusko ve čtvrtek podle všeho zaútočilo na Ukrajinu mezikontinentální balistickou střelou. Jde o první případ v historii, kdy některá země zaútočila tímto druhem zbraně na jinou.
Zdroj: Jakub Jurek