Podaří se Komisi přesvědčit Francii a zahájit další kolo rozšiřování EU?

KOMENTÁŘ – Když se současná Evropská komise Ursuly von der Leyenové ujala na začátku loňského prosince mandátu, vytyčila si za jednu ze svých klíčových priorit otevření přístupových rozhovorů se dvěma čekajícími kandidátskými zeměmi. Mimo brexit a vyjednávání o obchodní dohodě mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií je právě rozšiřování evropského bloku jedním z nejzásadnějších témat letošních politických debat v Bruselu a ve Štrasburku. V uplynulém roce se totiž unijní lídři nemohli na dalším postupu v otázce rozšíření EU shodnout. Podaří se letos nové Komisi tuto debatu oživit, a zahájit tak po sedmi letech další kolo rozšíření evropského bloku?

Ursula von der Leyenová, někdejší německá ministryně vlád Angely Merkelové, klade na otevření přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií značný důraz. Už když se současná předsedkyně Komise a kolegium jejích eurokomisařů ujímali v prosinci 2019 svých mandátů, bylo zřejmé, že rozšíření unie bude v žebříčku jejich priorit opravdu vysoko.

Hlavním důvodem tohoto důrazu je především loňské neúspěšné zahájení přístupových rozhovorů s dotčenými státy. Proti otevření debaty o dalším rozšíření se v říjnu postavila především Francie, podpořená Dánskem a Nizozemím, a vzhledem k nutnosti jednomyslnosti ve věci dalšího rozšíření EU tak snahy ostatních zemí o přijetí Albánie a Severní Makedonie do EU skončily neúspěchem. Tehdejší předseda Komise Jean-Claude Juncker to označil za „velkou historickou chybu,“ zatímco Donald Tusk (tehdejší předseda Evropské rady, pozn. red.) označil francouzské veto a následnou blokaci přístupových rozhovorů za „ostudu.“ Následně však vyzval Albánce a Makedonce k tomu, aby se nevzdávali.

Albánie a Severní Makedonie, malé státy západního Balkánu, zahájily svoji cestu ke členství v EU už v roce 2003 na tehdejším unijním summitu, který se konal v řecké Soluni. Od té doby státy prošly mnohými reformami, a to ať už ekonomickými, politickými nebo i společenskými. Rapidně se tak začaly přibližovat unijním standardům, jejichž dosažení je potřebné pro oficiální zahájení přístupových rozhovorů s kandidátskými zeměmi.

Státy, které loni v říjnu otevření rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií zabránily, především Francie, však nedávno zdůraznily, že zahájení debaty se dvěma kandidáty bude možné, pokud dojde k celkové reformě unijního přístupového procesu. Návrh nového plánu nedávno představil maďarský eurokomisař pro rozšiřování Olivér Várhelyi a na poli EU se nyní doufá, že se prezidentu Macronovi bude nový plán zamlouvat. Zahrnuje totiž jeho klíčové požadavky pro zahájení přístupového procesu, kterými jsou například důraz na vládu práva v kandidátských zemích, nebo možnost EU kdykoliv přístupová vyjednávání pozastavit či znovuotevřít některé přístupové kapitoly, které by bylo potřeba předčasně uzavřít z důvodu nenásledování unijních podmínek.

Várhelyi považuje nově navrhovanou přístupovou metodu za důvěryhodnější, dynamičtější a z politického hlediska i předvídatelnější. Právě nepředvídatelnost celého procesu by totiž mohla způsobit negativní postoje ostatních evropských států, které by se v budoucnu chtěly o členství v EU ucházet. Cílem reformního plánu je také to, aby se celý přístupový proces stal transparentnějším i pro samotné kandidátské státy. Zástupci zemí Albánie a Severní Makedonie nový plán vítají a doufají, že po jeho přijetí budou moci oficiálně zahájit jednu z posledních etap své cesty do Evropské unie.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.
Evropská unie

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Třicátého června byl poslední den pro předložení plánů, jak učinit transformaci energetiky na obnovitelné zdroje dostupnou. Žádná ze zemí, vyjma Švédska, však termín nestihla. Panuje tak riziko ohrožení vyplácení finančních prostředků, sankce za opožděné plány ovšem nehrozí.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ursula von der Leyenová albánie Emmanuel Macron Brexit Severní Makedonie Rozšiřování EU Francie Nizozemí dánsko Maďarsko

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné

Zatímco ukrajinská města čelí zesilujícím vzdušným útokům, situace na frontě zůstává kritická. Ruské síly se pokoušejí vyčerpat ukrajinskou obranu koordinovanými operacemi podél více než tisíc kilometrů dlouhé linie bojů. Ruské zdroje deklarují, že cílem těchto postupů je vytvoření nárazníkové zóny podél hranic a obklíčení ukrajinských jednotek v okolí strategického města Pokrovsk, o které se svádějí urputné boje již několik měsíců.

před 2 hodinami

Vít Rakušan na setkání s příznivci v Brandýse nad Labem (20.1.2025)

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci

Alexander Dobrindt, německý ministr vnitra, který ze strany bavorských konzervativců prosazuje tvrdý přístup k migraci, pozval své kolegy z Česka, Polska, Francie, Rakouska a Dánska na summit, který se uskuteční 18. července na nejvyšší hoře Německa.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat

Prezident Donald Trump prožil zásadní obrat ve svém vnímání Vladimira Putina – přestal věřit, že lze zopakovat iluzorní „reset“ vztahů, které prosazoval jak on sám, tak jeho mnozí předchůdci od dob studené války. Pokud Trump skutečně pochopil, že s Kremlem nelze jednat jako s rovnocenným obchodním partnerem, ale pouze jako se strategickým protivníkem, může to představovat jeden z nejzásadnějších posunů v jeho dosavadní zahraniční politice.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené

Izrael potvrdil, že část íránských zásob obohaceného uranu přečkala červnové americko-izraelské útoky na jaderná zařízení. Podle izraelského úředníka může být přeživší materiál stále dostupný. Útoky byly údajně připravovány od loňska v reakci na podezření z vývoje jaderné zbraně. USA tvrdí, že operace zbrzdila Teherán o roky, Írán však inspektory do zasažených zařízení již nepustí.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Bašár al-Asad

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí

Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Nová ruská taktika systematicky ničí ukrajinská města. Umírají civilisté, přibývá útoků drony

Ukrajina čelí bezprecedentní vlně ruských vzdušných útoků, které cílí nejen na frontu, ale i na města hluboko ve vnitrozemí. V Kyjevě i dalších regionech se opakují noční nálety stovek dronů a raket. Nová taktika Ruska spočívá v masivním nasazení bezpilotních letounů, které přetěžují ukrajinskou obranu a ničí civilní infrastrukturu. Obětí přibývá a roste i tlak na spojence, aby urychleně posílili dodávky obranných systémů.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Donald Trump po atentátu v Butleru.

Tajná služba trestá selhání při atentátu na Trumpa. Suspendovala šest lidí

Tajná služba USA suspendovala šest agentů, kteří loni zajišťovali bezpečnost volebního mítinku v pensylvánském Butleru, kde došlo k atentátu na tehdejšího prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Suspendace trvají 10 až 42 dnů bez platu. Kritici však upozorňují, že tresty nejsou dostatečné a že odpovědnost byla přenesena pouze na regionální pracovníky, zatímco členové Trumpovy osobní ochranky zůstali z velké části nedotčeni.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

V Texasu odklízejí následky tragických povodní. Prohlédněte si galerii

Zemřelo 121 lidí, další se pohřešují. Experti už tuší, proč byly povodně v Texasu tak smrtící

Neutuchající neštěstí v americkém státě Texas nadále pokračuje. Po bleskových povodních, které zasáhly oblast řeky Guadalupe, místní úřady stále evidují 160 pohřešovaných. Dosud bylo potvrzeno 121 úmrtí. Záchranné operace vedené složkami integrovaného záchranného systému, armádou i dobrovolníky pokračují ve vyhledávání nezvěstných a v odstraňování škod.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy