KOMENTÁŘ – Když se současná Evropská komise Ursuly von der Leyenové ujala na začátku loňského prosince mandátu, vytyčila si za jednu ze svých klíčových priorit otevření přístupových rozhovorů se dvěma čekajícími kandidátskými zeměmi. Mimo brexit a vyjednávání o obchodní dohodě mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií je právě rozšiřování evropského bloku jedním z nejzásadnějších témat letošních politických debat v Bruselu a ve Štrasburku. V uplynulém roce se totiž unijní lídři nemohli na dalším postupu v otázce rozšíření EU shodnout. Podaří se letos nové Komisi tuto debatu oživit, a zahájit tak po sedmi letech další kolo rozšíření evropského bloku?
Ursula von der Leyenová, někdejší německá ministryně vlád Angely Merkelové, klade na otevření přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií značný důraz. Už když se současná předsedkyně Komise a kolegium jejích eurokomisařů ujímali v prosinci 2019 svých mandátů, bylo zřejmé, že rozšíření unie bude v žebříčku jejich priorit opravdu vysoko.
Hlavním důvodem tohoto důrazu je především loňské neúspěšné zahájení přístupových rozhovorů s dotčenými státy. Proti otevření debaty o dalším rozšíření se v říjnu postavila především Francie, podpořená Dánskem a Nizozemím, a vzhledem k nutnosti jednomyslnosti ve věci dalšího rozšíření EU tak snahy ostatních zemí o přijetí Albánie a Severní Makedonie do EU skončily neúspěchem. Tehdejší předseda Komise Jean-Claude Juncker to označil za „velkou historickou chybu,“ zatímco Donald Tusk (tehdejší předseda Evropské rady, pozn. red.) označil francouzské veto a následnou blokaci přístupových rozhovorů za „ostudu.“ Následně však vyzval Albánce a Makedonce k tomu, aby se nevzdávali.
Albánie a Severní Makedonie, malé státy západního Balkánu, zahájily svoji cestu ke členství v EU už v roce 2003 na tehdejším unijním summitu, který se konal v řecké Soluni. Od té doby státy prošly mnohými reformami, a to ať už ekonomickými, politickými nebo i společenskými. Rapidně se tak začaly přibližovat unijním standardům, jejichž dosažení je potřebné pro oficiální zahájení přístupových rozhovorů s kandidátskými zeměmi.
Státy, které loni v říjnu otevření rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií zabránily, především Francie, však nedávno zdůraznily, že zahájení debaty se dvěma kandidáty bude možné, pokud dojde k celkové reformě unijního přístupového procesu. Návrh nového plánu nedávno představil maďarský eurokomisař pro rozšiřování Olivér Várhelyi a na poli EU se nyní doufá, že se prezidentu Macronovi bude nový plán zamlouvat. Zahrnuje totiž jeho klíčové požadavky pro zahájení přístupového procesu, kterými jsou například důraz na vládu práva v kandidátských zemích, nebo možnost EU kdykoliv přístupová vyjednávání pozastavit či znovuotevřít některé přístupové kapitoly, které by bylo potřeba předčasně uzavřít z důvodu nenásledování unijních podmínek.
Várhelyi považuje nově navrhovanou přístupovou metodu za důvěryhodnější, dynamičtější a z politického hlediska i předvídatelnější. Právě nepředvídatelnost celého procesu by totiž mohla způsobit negativní postoje ostatních evropských států, které by se v budoucnu chtěly o členství v EU ucházet. Cílem reformního plánu je také to, aby se celý přístupový proces stal transparentnějším i pro samotné kandidátské státy. Zástupci zemí Albánie a Severní Makedonie nový plán vítají a doufají, že po jeho přijetí budou moci oficiálně zahájit jednu z posledních etap své cesty do Evropské unie.
Související

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
EU (Evropská unie) , Ursula von der Leyenová , albánie , Emmanuel Macron , Brexit , Severní Makedonie , Rozšiřování EU , Francie , Nizozemí , dánsko , Maďarsko
Aktuálně se děje
před 24 minutami

Policistka utrpěla zranění při nehodě na D5. Dálnici bylo nutné uzavřít
před 1 hodinou

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné
před 2 hodinami

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci
před 3 hodinami

Fico je připraven jednat s Merzem. Pak by mohl zvednout ruku pro další protiruské sankce
před 4 hodinami

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat
před 5 hodinami

Poruchy se násobily. Česko už začíná tušit, proč došlo k blackoutu
před 5 hodinami

Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené
před 6 hodinami

V Rusku pohřbili odvolaného ministra Starovojta. Putin na obřad nepřišel
před 7 hodinami

Zelenskyj: Potřebujeme finance a sestřelíme všechno. Snaží se zachránit protivzdušnou obranu
před 8 hodinami

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí
před 8 hodinami

Z Ruska je zklamaný. V pondělí budu mít zásadní prohlášení, oznámil Trump
před 9 hodinami

Nová ruská taktika systematicky ničí ukrajinská města. Umírají civilisté, přibývá útoků drony
před 9 hodinami

Fico se k soudu nechystá. Střelci odpustil, zaútočil na opozici a média
před 10 hodinami

Trumpovy výroky živí debatu o evropském jaderném deštníku. Významný německý politik je pro
před 10 hodinami

Tajná služba trestá selhání při atentátu na Trumpa. Suspendovala šest lidí
před 11 hodinami

Další průzkum, jiná čísla. ANO je první, vládní strany si pohoršily
před 11 hodinami

Zemřelo 121 lidí, další se pohřešují. Experti už tuší, proč byly povodně v Texasu tak smrtící
před 12 hodinami

Hrozba teroristického útoku v Česku prověřena. Policie uklidňuje veřejnost
před 13 hodinami

Počasí o víkendu čeká zlom, vrátí se léto
včera
Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy
Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.
Zdroj: Libor Novák