Podaří se Komisi přesvědčit Francii a zahájit další kolo rozšiřování EU?

Ursula von der Leyenová, někdejší německá ministryně vlád Angely Merkelové, klade na otevření přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií značný důraz. Už když se současná předsedkyně Komise a kolegium jejích eurokomisařů ujímali v prosinci 2019 svých mandátů, bylo zřejmé, že rozšíření unie bude v žebříčku jejich priorit opravdu vysoko.

Hlavním důvodem tohoto důrazu je především loňské neúspěšné zahájení přístupových rozhovorů s dotčenými státy. Proti otevření debaty o dalším rozšíření se v říjnu postavila především Francie, podpořená Dánskem a Nizozemím, a vzhledem k nutnosti jednomyslnosti ve věci dalšího rozšíření EU tak snahy ostatních zemí o přijetí Albánie a Severní Makedonie do EU skončily neúspěchem. Tehdejší předseda Komise Jean-Claude Juncker to označil za „velkou historickou chybu,“ zatímco Donald Tusk (tehdejší předseda Evropské rady, pozn. red.) označil francouzské veto a následnou blokaci přístupových rozhovorů za „ostudu.“ Následně však vyzval Albánce a Makedonce k tomu, aby se nevzdávali.

Albánie a Severní Makedonie, malé státy západního Balkánu, zahájily svoji cestu ke členství v EU už v roce 2003 na tehdejším unijním summitu, který se konal v řecké Soluni. Od té doby státy prošly mnohými reformami, a to ať už ekonomickými, politickými nebo i společenskými. Rapidně se tak začaly přibližovat unijním standardům, jejichž dosažení je potřebné pro oficiální zahájení přístupových rozhovorů s kandidátskými zeměmi.

Státy, které loni v říjnu otevření rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií zabránily, především Francie, však nedávno zdůraznily, že zahájení debaty se dvěma kandidáty bude možné, pokud dojde k celkové reformě unijního přístupového procesu. Návrh nového plánu nedávno představil maďarský eurokomisař pro rozšiřování Olivér Várhelyi a na poli EU se nyní doufá, že se prezidentu Macronovi bude nový plán zamlouvat. Zahrnuje totiž jeho klíčové požadavky pro zahájení přístupového procesu, kterými jsou například důraz na vládu práva v kandidátských zemích, nebo možnost EU kdykoliv přístupová vyjednávání pozastavit či znovuotevřít některé přístupové kapitoly, které by bylo potřeba předčasně uzavřít z důvodu nenásledování unijních podmínek.

Várhelyi považuje nově navrhovanou přístupovou metodu za důvěryhodnější, dynamičtější a z politického hlediska i předvídatelnější. Právě nepředvídatelnost celého procesu by totiž mohla způsobit negativní postoje ostatních evropských států, které by se v budoucnu chtěly o členství v EU ucházet. Cílem reformního plánu je také to, aby se celý přístupový proces stal transparentnějším i pro samotné kandidátské státy. Zástupci zemí Albánie a Severní Makedonie nový plán vítají a doufají, že po jeho přijetí budou moci oficiálně zahájit jednu z posledních etap své cesty do Evropské unie.