Podaří se Komisi přesvědčit Francii a zahájit další kolo rozšiřování EU?

KOMENTÁŘ – Když se současná Evropská komise Ursuly von der Leyenové ujala na začátku loňského prosince mandátu, vytyčila si za jednu ze svých klíčových priorit otevření přístupových rozhovorů se dvěma čekajícími kandidátskými zeměmi. Mimo brexit a vyjednávání o obchodní dohodě mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií je právě rozšiřování evropského bloku jedním z nejzásadnějších témat letošních politických debat v Bruselu a ve Štrasburku. V uplynulém roce se totiž unijní lídři nemohli na dalším postupu v otázce rozšíření EU shodnout. Podaří se letos nové Komisi tuto debatu oživit, a zahájit tak po sedmi letech další kolo rozšíření evropského bloku?

Ursula von der Leyenová, někdejší německá ministryně vlád Angely Merkelové, klade na otevření přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií značný důraz. Už když se současná předsedkyně Komise a kolegium jejích eurokomisařů ujímali v prosinci 2019 svých mandátů, bylo zřejmé, že rozšíření unie bude v žebříčku jejich priorit opravdu vysoko.

Hlavním důvodem tohoto důrazu je především loňské neúspěšné zahájení přístupových rozhovorů s dotčenými státy. Proti otevření debaty o dalším rozšíření se v říjnu postavila především Francie, podpořená Dánskem a Nizozemím, a vzhledem k nutnosti jednomyslnosti ve věci dalšího rozšíření EU tak snahy ostatních zemí o přijetí Albánie a Severní Makedonie do EU skončily neúspěchem. Tehdejší předseda Komise Jean-Claude Juncker to označil za „velkou historickou chybu,“ zatímco Donald Tusk (tehdejší předseda Evropské rady, pozn. red.) označil francouzské veto a následnou blokaci přístupových rozhovorů za „ostudu.“ Následně však vyzval Albánce a Makedonce k tomu, aby se nevzdávali.

Albánie a Severní Makedonie, malé státy západního Balkánu, zahájily svoji cestu ke členství v EU už v roce 2003 na tehdejším unijním summitu, který se konal v řecké Soluni. Od té doby státy prošly mnohými reformami, a to ať už ekonomickými, politickými nebo i společenskými. Rapidně se tak začaly přibližovat unijním standardům, jejichž dosažení je potřebné pro oficiální zahájení přístupových rozhovorů s kandidátskými zeměmi.

Státy, které loni v říjnu otevření rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií zabránily, především Francie, však nedávno zdůraznily, že zahájení debaty se dvěma kandidáty bude možné, pokud dojde k celkové reformě unijního přístupového procesu. Návrh nového plánu nedávno představil maďarský eurokomisař pro rozšiřování Olivér Várhelyi a na poli EU se nyní doufá, že se prezidentu Macronovi bude nový plán zamlouvat. Zahrnuje totiž jeho klíčové požadavky pro zahájení přístupového procesu, kterými jsou například důraz na vládu práva v kandidátských zemích, nebo možnost EU kdykoliv přístupová vyjednávání pozastavit či znovuotevřít některé přístupové kapitoly, které by bylo potřeba předčasně uzavřít z důvodu nenásledování unijních podmínek.

Várhelyi považuje nově navrhovanou přístupovou metodu za důvěryhodnější, dynamičtější a z politického hlediska i předvídatelnější. Právě nepředvídatelnost celého procesu by totiž mohla způsobit negativní postoje ostatních evropských států, které by se v budoucnu chtěly o členství v EU ucházet. Cílem reformního plánu je také to, aby se celý přístupový proces stal transparentnějším i pro samotné kandidátské státy. Zástupci zemí Albánie a Severní Makedonie nový plán vítají a doufají, že po jeho přijetí budou moci oficiálně zahájit jednu z posledních etap své cesty do Evropské unie.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ursula von der Leyenová albánie Emmanuel Macron Brexit Severní Makedonie Rozšiřování EU Francie Nizozemí dánsko Maďarsko

Aktuálně se děje

včera

Sebastian Kurz

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl odsouzen

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl shledán vinným z křivé výpovědi, když před parlamentním vyšetřovacím výborem minimalizoval svou roli při jmenování dozorčí rady významné státní investiční společnosti ÖBAG. 

včera

včera

Kritik Kremlu Alexej Navalnyj

Navalného tým nabízí odměnu za informace, které objasní jeho "vraždu"

Spolupracovníci ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného nabízejí odměnu ve výši 20 000 eur za jakékoli informace související s jeho "vraždou" ve vězeňském táboře IK-3 za polárním kruhem. Tuto výzvu adresovali příslušníkům ruské armády, policie, zaměstnancům Federální bezpečnostní služby (FSB), Vyšetřovacího výboru (Sledkem) a prokuratuře.

včera

včera

Petr Moos

Zemřel bývalý ministr dopravy a zakladatel dopravní fakulty Petr Moos

Ve věku 78 let dnes zemřel Petr Moos, vedoucí týmu, který připravoval rozšíření Krajské nemocnice Liberec o objekt Centra urgentní medicíny. V roce 1998 byl ministrem dopravy ČR v Tošovského vládě a jiného založil Fakultu dopravní na Českém vysokém učení technickém v Praze.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Putin přišel o spojence. Ztratil kontrolu nad zemí ve své alianci

Arménie pozastavila své členství ve vojenské alianci Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OZKB), kterou vede Rusko. Premiér Nikol Pašinjan to v rozhovoru odvysílaném ve čtvrtek odůvodnil tím, že aliance Arménii zklamala.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy