EU (Evropská unie)

Evropská unie (EU) představuje unikátní politický a ekonomický projekt, který vznikl s cílem dosáhnout míru, stability a prosperity v Evropě. V průběhu více než půlstoletí se vyvinula z původního společenství do složité politické a ekonomické entity, která zahrnuje řadu členských států.  

Začátky Evropské unie sahají do poválečného období, kdy byla snaha o zabránění dalším konfliktům v Evropě. Schumanova deklarace v roce 1950 položila základy vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), kde byla produkce uhlí a oceli převedena pod mezinárodní kontrolu. Toto společenství se postupně rozrostlo do Evropského hospodářského společenství (EHSS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Evropská unie byla oficiálně založena Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Od té doby se EU rozrostla o několik nových členských států, přičemž aktuálně má 27 členů. Každý členský stát podpisuje a dodržuje smlouvy, které stanovují pravidla a cíle EU.

Evropská unie má složitou strukturu institucí, které zahrnují Evropský parlament, Evropskou komisi, Radu Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce mají za úkol přijímat rozhodnutí, vyvíjet legislativu a zajišťovat fungování EU.

Evropská unie vyvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajistit stabilitu a řešit globální výzvy. Spolupracuje také v oblasti práva a lidských práv.

Související články:

Ilustrační fotografie.

EU se blíží shodě na omezení cen plynu, podporu má španělský model

Země Evropské unie se zhruba do měsíce hodlají shodnout na dalších krizových zásazích do vysokých cen energií. Evropský blok podle diplomatů a unijních činitelů zřejmě směřuje k omezení cen plynu, na jehož podrobnostech se však zatím státy neshodují. První diskusi by měla přinést středeční neformální schůzka ministrů energetiky v Praze, klíčové rozhodnutí pak jejich mimořádné jednání očekávané podle informací ČTK v polovině listopadu.
Marian Jurečka

Jurečka si přeje dřívější spuštění klimatického fondu, chce o tom jednat

Sociální fond pro klimatická opatření, který zřídila Evropská unie ke zmírnění dopadů ekologické přeměny ekonomiky, by měl začít kvůli energetické krizi poskytovat podporu dřív než v roce 2025. Je o tom přesvědčen ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Tento týden chce o tom jednat se šéfy resortů práce z unijních států na neformálním zasedání v Praze. Řekl to dnes na konferenci o sociálním dialogu a ekologické transformaci.
Energetika, ilustrační fotografie. Komentář

Energetická krize mění Evropu. Nejde jen o nadcházející zimu

S nelehkou letošní zimou se na starém kontinentu už tak nějak počítá. A dobře se také ví, proč tomu tak je. A když už se zdá, že na jeden vážný problém související s nějakou krizí na energetickém trhu se našlo řešení, ihned se objeví další. Energetický trh prý letos v zimě může zažít „ropný“ šok. A nejsou údajně vyloučeny ani uhelné prázdniny. Zdá se ale, jak upozornili server EuroZprávy.cz analytici, že právě teď je nejlepší čas pro Evropu na to, aby konečně začala skutečně hledat rovnováhu pro každou zemi kontinentu, aby našla své vlastní energetické zdroje.
Evropští politici přicházejí na Pražský hrad na neformální summit EU. (7.10.2022)

V Praze proběhl neformální summit EU, řešily se energie i Ukrajina

Řešením vysokých cen energií a další pomocí Ukrajině ve válce s Ruskem se dnes na neformálním summitu v Praze zabývali premiéři a prezidenti zemí Evropské unie. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) má stále větší podporu oddělení cen plynu od cen elektřiny. Ministerský předseda též navrhoval uvolnění emisních povolenek z tržní rezervy tak, aby se snížila jejich cena, jež má na ceny tepla a elektřiny vliv.
Emmanuel Macron

Je 27 metod řešení energetické krize, ale shodneme se na solidaritě, řekl Macron

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie mají 27 různých způsobů, jak bojovat s drahými energiemi, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron po neformálním summitu EU na Pražském hradě. V Praze se podle něj státníci shodli na dalším společném postupu, který bude stát na "garancích a půjčkách" a nikoliv na národních subvencích. Právě druhou zmiňovanou cestu prosazovalo Německo, naopak Francie klade důraz na solidaritu.
Evropští politici přicházejí na Pražský hrad na neformální summit EU. (7.10.2022)

EU na summitu v Praze vyjádřila Ukrajině podporu všemi prostředky, řekl Michel

Země Evropské unie na dnešním neformálním summitu v Praze podle předsedy Evropské rady Charlese Michela opětovně vyjádřily plnou finanční, humanitární, vojenskou i politickou podporu Ukrajině. Příležitost k tomu měli díky vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve videoprojevu k lídrům EU požádal státy sedmadvacítky o další dodávky zbraní a munice, doplnil Michel.
Petr Fiala

EU musí najít řešení cen energií, třeba strop na plyn ve výrobě elektřiny, řekl Fiala

Evropská unie se musí domluvit na realizaci kroků ke snížení cen energií, například na zastropování ceny plynu využívaného k výrobě elektřiny. Při příchodu na dnešní neformální summit EU to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). EU také podle něj musí odstranit překážky, které brání vyplacení půjčky celých devíti miliard eur, jež blok slíbil Ukrajině na financování běžného chodu státu.
Mateusz Morawiecki

Morawiecki chce, aby energetický plán EU nebyl šitý na míru pouze Německu

Evropská unie potřebuje společný plán pro omezení vysokých cen energií, čemuž v současnosti brání "německý egoismus". Před začátkem neformálního jednání unijních lídrů v Praze to řekl polský premiér Mateusz Morawiecki, podle něhož bude masívní německá podpora spotřeby energií předmětem "žhavé debaty".
Evropská Unie

Lídři některých zemí EU chtějí společné řešení cen energií, čeká se debata o snížení poptávky

Estonská premiérka Kaja Kallasová se před dnešní diskusí lídrů Evropské unie na Pražském hradě o energetice vyslovila pro společné řešení vysokých cen energií. Švédská premiérka Magdalena Anderssonová slíbila konstruktivní přístup své země, která sice není tak závislá na ruských dodávkách plynu, uvědomuje si ale situaci evropských domácností a firem.
Josep Borrell

Borrell na pražském summitu požádá lídry zemí EU o schválení platby za zbraně pro Ukrajinu

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell dnes na pražském summitu požádá lídry členských zemí o brzké schválení další společné platby za zbraně pro Ukrajinu. Oznámil to při příchodu na jednání. Od politických vůdců sedmadvacítky chce také získat podporu pro unijní misi, která by měla cvičit ukrajinské vojáky. Konkrétní návrhy by podle něj mohli schválit ještě v říjnu ministři zahraničí.
Evropská unie, ilustrační fotografie.

Evropská unie formálně schválila opatření na snížení cen a spotřeby energií

Státy Evropské unie dnes formálně schválily soubor opatření na snížení cen a omezení spotřeby energií, o kterém jednali příslušní ministři 30. září. Oznámila to dnes Rada Evropské unie. Sada opatření obsahuje stanovení maximálního příjmu z prodeje elektrické energie ze strany výrobců, kteří nepoužívají plyn, nebo povinné úspory v hodinách, kdy je vysoká spotřeba elektřiny.
EU, ilustrační fotografie.

EU schválila nové protiruské sankce, je mezi nimi dohoda o stropu na cenu ropy

Evropská unie dnes přijala novou sadu sankcí proti Rusku, jejíž součástí je i dohoda o zavedení cenového stropu na ropu přepravovanou z Ruska do třetích zemí po moři. Celkově osmý sankční balík, na němž se členské státy vedené českým předsednictvím shodly krátce po nelegální anexi čtyř ukrajinských oblastí a vyhlášení mobilizace prezidentem Vladimirem Putinem, také rozšiřuje zákaz dovozu ruské oceli, dřeva či cigaret.
Charles Michel

Michel: Současná energetická krize si žádá vybudování skutečné evropské energetické unie

Současná energetická krize si žádá vybudování skutečné evropské energetické unie, neboť podobně jako tomu bylo u covidu-19, žádná země se s podobně rozsáhlou výzvou nemůže vypořádat sama. V komentáři v deníku Financial Times (FT) se dnes takto vyjádřil předseda Evropské rady Charles Michel. Mimo jiné vyzdvihl význam jádra pro snížení rizika energetické závislosti Evropské unie.
Evropský parlament

Němečtí europoslanci chtějí zasedání EP v energetické krizi jen v Bruselu

Vzhledem k prudce rostoucím cenám energií vyzvali někteří němečtí europoslanci, aby také Evropský parlament (EP) přijal úsporná opatření a v zimních měsících zrušil plenární zasedání ve francouzském Štrasburku. Na místo toho by se v zimě měl scházet pouze v belgické metropoli, kde sídlí i ostatní unijní instituce. Informovala o tom dnes německá média.
Charles Michel

Tři dny před summitem EU v Praze není jasné, zda bude mít nějaký společný výstup

Tři dny před začátkem schůzky prezidentů a premiérů zemí Evropské unie v Praze není jasné, zda bude mít nějaký společný výstup. Předseda Evropské rady Charles Michel předložil členským zemím návrh písemného prohlášení, většina států však podle diplomatických zdrojů ČTK dává přednost neformálnímu charakteru jednání bez závěrečného komuniké. Rozhodnout by se mělo ve středu na schůzce velvyslanců členských zemí v Bruselu.

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

včera

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

včera

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

včera

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

včera

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

včera

16. března 2026 22:03

16. března 2026 21:27

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

16. března 2026 20:52

16. března 2026 20:08

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

Zdroj: David Holub

Další zprávy