Evropská unie by měla zabránit opakování rekordního růstu cen plynu z letošního léta, záleží ale na ministrech všech zemí, zda jsou připraveni dohodnout se na podmínkách takového omezení. Před dalším mimořádným jednáním s unijními kolegy to dnes řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela.
České předsednictví podle něj připravilo návrh plynového stropu, který odráží námitky všech států. Pokud se však dnes dohodu uzavřít nepodaří, mají ministři šanci na další schůzce příští pondělí, dodal Síkela.
Státy evropského bloku se už několik měsíců zatím marně snaží dohodnout podmínky mechanismu, který by předešel výraznému zdražování plynu, což negativně ovlivňuje i ceny elektřiny. V srpnu šplhaly ceny plynu krátce i přes 300 eur (asi 7320 Kč) za megawatthodinu (MWh), což vedlo řadu členských zemí k zavedení vlastních nákladných opatření na podporu domácností a firem.
Většina států včetně Itálie, Španělska či Polska od té doby požaduje nějakou formu cenového stropu, na podrobnostech se ale zatím neshodly. Menší skupina zemí v čele s Německem naproti tomu omezení cen odmítá kvůli obavám ze zvýšení spotřeby a nedostatku dodávek.
České předsednictví v posledních dnech upravovalo návrh parametrů stropu, který podle Síkely "poskytuje záruky" zemím z obou táborů.
"Nemůžeme dál ztrácet čas, protože obyvatelé a firmy v Evropě od nás jako od politiků čekají jasné stanovisko, jasné opatření," prohlásil před jednáním Síkela.
Návrh, který mají ministři na stole, počítá s aktivací omezení cen v případě, že po dobu tří dnů bude cena plynu na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) překračovat 200 eur. Její rozdíl od globální průměrné ceny zkapalněného zemního plynu (LNG) zároveň musí být nejméně 35 eur. Text přitom ponechává prostor pro další kompromisy.
České předsednictví se pokouší získat pro mechanismus souhlas všech zemí, i když by ke schválení textu stačila kvalifikovaná většina 15 států představujících 65 procent obyvatel EU. Pokud se dnes dohody dosáhnout nepodaří, budou o stropu ministři znovu jednat příští pondělí.
Související
Síkela a další dostali zelenou. Evropský parlament schválil tým komisařů von der Leyenové
Síkela má v nové Evropské komisi zastávat post komisaře pro mezinárodní partnerství
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
před 2 hodinami
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
před 3 hodinami
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
před 4 hodinami
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
před 5 hodinami
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
před 7 hodinami
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
před 8 hodinami
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
před 9 hodinami
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
před 10 hodinami
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
před 12 hodinami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Zdroj: Libor Novák