Globální oteplování představuje jednu z nejnaléhavějších výzev současného světa. Je to dlouhodobé zvyšování průměrných teplot na Zemi, což má rozsáhlé a komplexní dopady na životní prostředí, společnost a ekonomiku. Tato změna klimatu vyžaduje globální spolupráci a účinná opatření, abychom omezili její negativní dopady a chránili budoucnost naší planety.
Hlavní příčinou globálního oteplování je lidská činnost, zejména emise skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý (CO2) a metan (CH4). Těmito emisemi dochází k zesilování skleníkového efektu, což způsobuje zadržování tepla v atmosféře a zvyšuje teploty na povrchu Země.
Globální oteplování má rozsáhlé a mnohostranné dopady. Ledovce a sněhové pokrývky se zmenšují, což vede ke zvýšené hladině moří a extrémnějším povodním. Nárůst teplot způsobuje také intenzivnější bouře, sucho a vlny veder. Oteplování ovlivňuje biodiverzitu, migrační vzory zvířat a rostlin, což v konečném důsledku ohrožuje celé ekosystémy.
Globální oteplování ovlivňuje i společnost a ekonomiku. Zemědělství je postiženo změnami v podnebí, což má důsledky pro potravinovou bezpečnost. Přírodní katastrofy způsobené klimatickými změnami vedou k obrovským ekonomickým ztrátám. Vysoké teploty a extrémní povětrnostní podmínky ohrožují lidské zdraví a zvyšují riziko šíření nemocí.
Boj proti globálnímu oteplování vyžaduje kolektivní úsilí a konkrétní opatření. Snížení emisí skleníkových plynů, podpora obnovitelných zdrojů energie, zvýšená energetická efektivnost a udržitelnější způsoby výroby a spotřeby jsou klíčovými kroky směrem k udržitelné budoucnosti.
Mezinárodní spolupráce, politická dohoda a vzdělávání veřejnosti jsou rovněž nezbytné pro úspěch těchto opatření. Závazek celého světa je klíčový pro ochranu klimatu a udržení životní prostředí pro budoucí generace.
Související články:
Pivo bude další obětí klimatických změn? Nová studie nepotěší nejen Čechy
Pivo se v budoucnu stejně jako čokoláda, káva a víno může stát obětí klimatických změn, které povedou až ke dvojnásobnému zvýšení jeho průměrné ceny. Uvádí to mezinárodní skupina vědců ve zprávě, kterou dnes otiskl odborný časopis Nature Plants. Viníkem budoucího zdražování má podle vědců být ječmen strádající vlivem vysokých teplot a sucha.
Trump se navezl do Putina: Kreml může mít prsty v atentátech, včetně otravy Skripala
Americký prezident Donald Trump již nepokládá globální oteplování za kachnu, ale pochybuje o skutečném vlivu lidské činnosti na klimatické změny. Prohlásil to v rozhovoru s televizí CBS News, který stanice odvysílala v neděli večer místního času (dnes nad ránem SELČ). Šéf Bílého domu rovněž řekl, že vědci z celé věci udělali obrovskou politickou agendu.
Planeta se zlobí: Škody při přírodních katastrofách raketově vzrostly
Za posledních dvacet let raketově vzrostla výše hospodářských škod, které způsobily přírodní katastrofy související s klimatem. Od roku 1998 do loňska způsobily záplavy, bouře, lesní požáry či vlny horka a sucha škody za 2,2 bilionu dolarů (49,4 bilionu korun), informoval dnes ve své zprávě Úřad OSN pro snížení rizik katastrof (UNISDR).
Lidé mají na záchranu světa 12 let. Co bude pak?
Odborníci z celého světa a OSN bijí na poplach. Tvrdí, že pokud lidstvo do 12 let nezasáhne proti klimatickým změnám, dojde k nenávratnému poškození naší planety. Země už poté podle nich nebude nikdy taková, jak ji známe.
Se Zemí je konec? Katastrofická změna postupuje rychleji, než se myslelo
Cíle pařížské klimatické dohody z roku 2015 lze nyní naplnit již jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn ve všech oblastech společnosti. Uvádí to zpráva, kterou dnes na závěr zasedání v jihokorejském Inčchonu zveřejnil Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC). Pařížská dohoda uzavřená v roce 2015 si za cíl klade udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Vědci ve zprávě upozorňují na to, že už oteplení o 1,5 stupně by mělo závažné následky, oteplení o dva stupně by ale mohlo být v mnoha oblastech katastrofální. Evropská komise v reakci na zprávu uvedla, že bude s oteplováním bojovat a očekává to i od ostatních.
Drastické dopady oteplování: V Arktidě rostou rostliny
Washington - Do stále teplejší Arktidy se stěhují vyšší rostliny. Po třicetiletém výzkumu věnovaném vzrůstu rostlin v nehostinném prostředí k tomu došla mezinárodní vědecká skupina, jež své poznatky zveřejnila v odborném časopise Nature.
Opravdu je lidstvo ohroženo globálním oteplováním? Světu může apokalyptická zkáza spíše pomoci
O globálním oteplování byly napsány už tisíce knih a skleníkové plyny jsou prohlášeny za nepřítele. Jenže nic není černo-bílé. Podle studie, která byla zveřejněna v časopise Geofyzikální výzkumy a studie, by paradoxně skleníkové plyny mohly lidstvu pomoci přežít například sopečný výbuch apokalyptických rozměrů.
Podivné počasí: Proč je v Evropě stále větší teplo?
Zprávy o extrémech počasí se objevují stále častěji – a my jsme si na ně do určité míry zvykli. „Jenže letní řada dramatických událostí spojených s počasím je alarmující: nejenže ukazuje, co může způsobit oteplování, ale ukazuje na potenciální rozsáhlé problémy, které mohou narušit větru a oceánské proudy na celé planetě.
Konec našeho světa. Co se stane, až nezůstanou žádné ledovce? + VIDEO
V průběhu let jsme zjistili, jak moc se podepsal člověk na tvář planety Země. Podle mnoha vědců je na účtu lidstva i globální oteplování. A právě to stojí za pomalým ubýváním ledovců. V současnosti je na planetě asi 21 milionů kilometrů čtverečních ledu a sněhu. Jak bude svět vypadat, až už žádný nezbude?
Extrémní počasí? Tohle byl jen začátek. Vědci zjistili, co nás brzy čeká
Změna klimatu způsobená činností člověka způsobila, že je dvakrát pravděpodobnější, že bude Evropu sužovat horká vlna. Tvrdí to skupina vědců, která zkoumala data z meteorologických stanic napříč starým kontinentem.
Skleníková Země? Spustí se dominový efekt oteplování, děsí se klimatologové
Washington - Přední klimatologové upozorňují, že cíl pro maximální nárůst globálních teplot stanovený před třemi lety v Paříži nemusí být dostatečný pro stabilizaci světového klimatu.
Extrémní vedra a požáry? Svět prohrává válku s počasím
Londýn - Plameny z divokých požárů pustoší krajinu severní polokoule od Kalifornie po Sibiř, v Řecku minulý týden zabily 91 lidí. Obyvatele mnoha zemí dusí úmorná vedra, kvůli kterým jen v Japonsku zemřelo 125 lidí.
Civilizace stojí před zásadní volbou, varuje akademik. Navrhuje radikální změny
NÁZOR - Davy demonstrantů, které minulý týden konfrontovaly amerického prezidenta Donalda Trumpa během jeho návštěvy v Londýně, kanalizují pobouření světa nad vším, co šéf Bílého domu reprezentuje, tvrdí antropolog Jason Hickel v komentáři pro server al-Džazíra. Expert z University of London konstatuje, že navzdory této opozici řady Trumpových stoupenců rostou.
Zelený fašismus? Skleníkový efekt je ve skutečnosti pozitivní jev
Praha - Globální oteplování je proces růstu teploty zemského klimatického systému. Tento proces není přirozený – je zcela antropogenní (způsobený člověkem – pozn. redakce). S růstem populace, technologickým pokrokem a zvyšující se lidskou spotřebou tlak na přírodu se za posledních 20 let výrazně posílil. Jedním z nejdůležitějších faktorů způsobujících negativní změny klimatu je skleníkový efekt. Společnost většinou nechápe jeho roli, která je ve skutečnosti pozitivní. Bez skleníkového efektu život na planetě není možný.
Jsme připraveni na smrtící vlny veder? Lidé budou umírat, musíme se připravit, burcují vědci
Letošní počasí je poměrně extrémní. Jara jsme si moc neužili, brzy totiž nastoupily letní teploty a tropické noci. V budoucnu by podle vědců mohla být situace ještě mnohem horší. Neobvykle horké počasí, které trvá dva nebo více dní, bude v budoucnu pravděpodobně delší, teplejší a častější, varují experti.
Zkáza lidstva? Je zde něco mnohem horšího než tání ledovců
Vzhledem ke globálnímu oteplování se vědci stále častěji zabývají tím, co by se stalo, kdyby roztály všechny ledovce. Jak ale upozorňuje americká vědec, moderátor a popularizátor vědy Bill Nye, ledovce jsou ten nejmenší problém. Mnohem horší by totiž bylo, kdyby roztál led nacházející se na pevnině.
Skutečná síla globálního oteplování? 30 let tříští svět na kusy
Washington - V roce 1988 americký vědec James Hansen jako jeden z prvních veřejně upozornil Kongres USA na to, že globální oteplování nebylo podceněno – průměrná teplota Země aktivně roste. Ekolog byl přesvědčen, že svět musí aktivně bojovat prosti klimatické změně a jeho úsilí bylo startovacím bodem v boji o zachránění stabilní průměrné teploty na planetě. Hansen se rozhodl, že ekologický aktivismus bude efektivní jenom v tom případě, jestli bude směrovat k politice.
V Antarktidě za 25 let roztály tři biliony tun ledu. A proces zrychluje, děsí se vědci
Washington - V Antarktidě od roku 1992 roztály tři biliony tun ledu, což je množství schopné zvednout hladiny oceánů o téměř osm milimetrů. V minulých pěti letech se tání ještě zrychlilo. Vyplývá to ze studie zveřejněné dnes v časopise Nature.
Papež svolal šéfy ropných firem. Varoval před katastrofou a zničením civilizace
Vatikán - Papež František I. dnes na konferenci ve Vatikánu varoval přes globální změnou klimatu. Svým projevem apeloval na zástupce velkých energetických a ropných společností, aby věnovali víc úsilí přechodu na čistší zdroje energie.
Aktuálně se děje
před 22 minutami
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
Pražská hromadná doprava od pondělí opět jezdí podle běžného jízdního řádu. Po většinu ledna a po celý únor totiž tramvaje a některé autobusy jezdily v mírně prodloužených intervalech.
před 1 hodinou
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
před 1 hodinou
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
Druhého březnového dne roku 1896, tedy přesně před 130 lety, došlo k přelomovému objevu, který se zapsal nejenom do dějin fyziky, ale ovlivnil i budoucnost světa. Francouzský fyzik Henri Becquerel totiž objevil radioaktivitu.
před 2 hodinami
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
V Česku o víkendu začalo meteorologické jaro, ale jarní počasí panovalo už v posledních únorových dnech. Zásadní změna se neočekává ani během prvního ryze březnového týdne. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude slunečno a nadprůměrně teplo.
před 3 hodinami
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.
před 4 hodinami
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.
před 5 hodinami
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.
před 5 hodinami
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.
před 6 hodinami
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.
před 6 hodinami
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.
před 7 hodinami
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.
před 8 hodinami
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.
před 9 hodinami
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.
před 9 hodinami
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.
před 10 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.
před 11 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.
před 12 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.
Zdroj: Libor Novák