Cíle pařížské klimatické dohody z roku 2015 lze nyní naplnit již jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn ve všech oblastech společnosti. Uvádí to zpráva, kterou dnes na závěr zasedání v jihokorejském Inčchonu zveřejnil Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC). Pařížská dohoda uzavřená v roce 2015 si za cíl klade udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Vědci ve zprávě upozorňují na to, že už oteplení o 1,5 stupně by mělo závažné následky, oteplení o dva stupně by ale mohlo být v mnoha oblastech katastrofální. Evropská komise v reakci na zprávu uvedla, že bude s oteplováním bojovat a očekává to i od ostatních.
"Omezit globální oteplování na 1,5 stupně vyžaduje rychlé, dalekosáhlé a bezprecedentní změny ve všech oblastech společnosti," uvádí zpráva zveřejněná dva měsíce před klimatickým summitem v Katowicích. Aby se podařilo dosáhnout klimatických cílů pařížské dohody, museli by lidé podle zprávy IPCC začít měnit své chování mimo jiné v oblasti energetiky, průmyslu, stavebnictví či dopravy. Podle pozorovatelů je zpráva "politickým budíčkem", neboť za současného vývoje svět směřuje k oteplení o tři až čtyři stupně.
Výzkum devíti desítek vědců dospěl k závěru, že od předindustriální éry teplota stoupla o jeden stupeň a s ohledem na současnou politiku se do konce století zvýší o další dva stupně. To by značně překračovalo cíle pařížské dohody o klimatu, ve které se více než 180 zemí zavázalo, že globální oteplování udrží "výrazně pod úrovní" dvou stupňů, aniž upřesnilo, co znamená "výrazně pod", píše list Financial Times. Pokud možno by průměrná globální teplota měla podle dohody vzrůst o pouhých 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální dobou.
"Záleží na každém malém oteplení. Oteplení o 1,5 stupně či vyšší zvyšuje riziko spojené s dlouhotrvajícími nebo nezvratnými změnami," uvedl Hans-Otto Pörtner, spolupředseda pracovní skupiny IPCC pro dopady změny klimatu.
Vědci ve zprávě varují před následky oteplení o 1,5 stupně a dodávají, že oteplení o dva stupně by mělo ještě mnohem horší dopady na planetu. Při oteplení o dva stupně by podle nich zcela zanikly korálové útesy, při 1,5 stupně by ale některé přežily. Kdyby se Země oteplila o dva a ne o 1,5 stupně Celsia, znamenalo by to podle zprávy, že by vlnám vedra bylo vystaveno o 420 milionů lidí více a o deset milionů lidí víc by bylo postiženo zvyšování hladiny světových moří.
Situace, kdy by byl Severní ledový oceán bez ledu, by v případě oteplení o 1,5 stupně nastala jednou za sto let, v případě oteplení o dva stupně ale už "nejméně jednou za desetiletí".
Aby se podařilo omezit oteplování na 1,5 stupně, musely by se podle zprávy do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého způsobené člověkem o 45 procent. Do roku 2050 by pak bylo nutné dosáhnout v čistém nulových emisí: Množství oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší člověkem by tedy nesmělo převyšovat množství, které z atmosféry sám odčerpá, nebo které z ní zmizí přírodními procesy. Docílit by toho bylo možné jen odstraněním stovek miliard tun oxidu uhličitého z atmosféry například pomocí opětovného zalesňování.
"Hromadí se důkazy, že sucho, povodně, vlny horka nastupují dřív, než se původně předpokládalo," řekl Ottmar Edenhofer, výkonný ředitel postupimského institutu pro výzkum klimatických vlivů. Ředitelka společnosti Greenpeace International Jennifer Morganová popsala vývoj klimatu jako alarmující. "Zpráva nastínila plán toho, co by svět mohl udělat - je to skutečně záchranný plán," řekla. "Zpráva vysílá politikům jasný signál: jednejte teď, neboť už je skoro pozdě," komentoval zprávu Niklas Höhne z nizozemské univerzity ve Wageningenu.
Evropská komise v reakci na zveřejnění zprávy uvedla, že bude proti klimatickým změnám bojovat a očekává to i od ostatních. "Všichni zúčastnění musí zvýšit úsilí ve vztahu k příslibům učiněným v pařížské dohodě," uvedli příslušní eurokomisaři Miguel Arias Caňete a Carlos Moedas. "Jelikož neexistuje žádná planeta B, záchrana naší planety Země by měla být prvořadou misí," dodali a připomněli, že komise hodlá v listopadu představit strategii, jejímž cílem bude snížení emisí oxidu uhličitého.
K větším ambicím v boji se změnami klimatu Evropskou komisi v reakci na zprávu OSN vyzvala ekologická organizace Climate Action Network (CAN). "Zraky všech se nyní upírají na ministry životního prostředí EU," uvedla CAN. Ministři se v úterý sejdou v Lucemburku. Jednat budou mimo jiné o nadcházejícím klimatickém summitu v Polsku.
Zpřísňování cílů v oblasti ochrany klimatu odmítá v EU například Německo. Ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová dnes nicméně uvedla, že v boji s oteplováním Země nelze ztrácet čas. "Následující roky jsou rozhodující, aby se naše planeta nedostala z rovnováhy," uvedla.
Související
Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO
Nová naděje pro planetu: Emise oxidu uhličitého v Číně začaly překvapivě klesat
globální oteplování , Sucho , pařížská klimatická dohoda , Počasí , EU (Evropská unie) , OSN
Aktuálně se děje
včera
Počet podezřelých případů nákazy ebolou se blíží k tisícovce
včera
Otevření Hormuzského průlivu, konec americké blokády. Co obsahuje dohoda, o níž jedná Írán s USA?
včera
Dohoda s Íránem dnes nebude. Podle Teheránu za to mohou USA
včera
Po Američanech se začínají bát z možného nepostupu i Švédové. Němci naopak stále živí naději
včera
„Oto, zabal to.“ Prahou prošly tisíce demonstrantů, žádají konec Klempíře
včera
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
včera
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
včera
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
včera
OBRAZEM: Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
včera
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
včera
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
včera
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
včera
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
23. května 2026 22:46
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
23. května 2026 21:14
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
23. května 2026 19:56
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
23. května 2026 19:50
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
23. května 2026 18:40
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
23. května 2026 18:04
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
23. května 2026 17:17
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou, které jsou už po celá desetiletí značně napjaté, prošly v posledních týdnech prudkým zhoršením. Washington obvinil ostrovní stát z ohrožení své národní bezpečnosti a uvalil na něj přísnou ropnou blokádu doprovázenou novými sankcemi. Celá situace navíc eskalovala ve chvíli, kdy americká justice vznesla bezprecedentní obvinění z vraždy proti bývalému kubánskému vůdci Raúlu Castrovi. Zatímco Spojené státy varují, že mírová dohoda s karibským státem je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana tvrdí, že si Washington vytváří podvodné záminky pro případnou vojenskou intervenci.
Zdroj: Libor Novák