Konec našeho světa. Co se stane, až nezůstanou žádné ledovce? + VIDEO

V průběhu let jsme zjistili, jak moc se podepsal člověk na tvář planety Země. Podle mnoha vědců je na účtu lidstva i globální oteplování. A právě to stojí za pomalým ubýváním ledovců. V současnosti je na planetě asi 21 milionů kilometrů čtverečních ledu a sněhu. Jak bude svět vypadat, až už žádný nezbude?

Vědci se shodují, že by trvalo 5000 let, než se veškerý led na planetě Zemi rozpustí. Zároveň však platí varování, že pokud budeme do ovzduší nadále oxid uhličitý, ledovce by mohli zmizet mnohem rychleji. Podle National Geographic by se totiž takto mohla zvýšit průměrná teplota Země ze zhruba 15 stupňů až na 26°C.

S postupným rozpuštěním všech ledovců by pomalu, ale jistě stoupla hladina všech moří. Podle některých odhadů o zhruba 6,5 metru. To by znamenalo, že mnoho pobřežních měst a míst by prostě a jednoduše zmizelo. Svět jak ho známe už by neexistoval, nabral by nové hranice. V následujícím videu je vše skvěle znázorněno.

Způsobů, jak bojovat s globálním oteplováním, lze vyjmenovat mnoho. Státy se snaží omezovat produkci skleníkových plynů a vědci na celém světě přemýšlí, jak fenomén zastavit, aby například Evropa nepřišla o Benátky nebo půlku Nizozemska. Jednou ze šancí je geoinženýring - přímé zásahy do atmosféry planety. 

Mezinárodní tým vědců nedávno teoreticky testoval možnosti, jak bychom mohli fenomén globálního oteplování stabilizovat či zastavit. Výzkumníci počítali s "koktejlem" nástrojů, který by měl odrážet solární radiaci pryč od planety. Geoinženýring je však poněkud kontroverzní a mnozí před zásahem varují.

Související

Ilustrační foto

Rozbili jsme počasí. Nejteplejší leden v historii ukázal, že La Niña už globální oteplování nezpomalí

Leden 2025 se zapsal do historie jako nejteplejší leden vůbec, s teplotami o 1,7 °C vyššími než v předindustriální éře. Mnozí klimatologové očekávali, že přechod k přirozenému ochlazovacímu jevu La Niña přinese alespoň mírné zmírnění globálního oteplování. To se však nestalo. Aktuální data naznačují, že lidská činnost a oteplování oceánů nyní převažují nad přirozenými klimatickými cykly.
Ilustrační foto

Extrémnímu počasí jsme dali zelenou. Proč Pařížská dohoda selhala?

Existuje staré pravidlo zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“. Jinými slovy, bez ohledu na politickou příslušnost by mělo být cílem všech amerických lídrů zajistit bezpečnost a prosperitu Spojených států v porovnání s jejich zahraničními rivaly. Když se však prezident rozhodne využít mezinárodní dohodu k obejití domácích omezení své moci, výsledek je předem odsouzen k nezdaru. To je přesně případ Pařížské dohody (PD), píše National Interest.

Více souvisejících

globální oteplování Ledovec Lidé společnost evropa

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin dal Trumpovi nezbytné minimum. Ale vůbec nic navíc

Před telefonátem mezi Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem americký lídr opakovaně zdůrazňoval význam tohoto rozhovoru. Výsledek ale mnoho důvodů k oslavám nepřinesl. Putin dal Trumpovi jen tolik, aby mohl hovořit o pokroku v mírových jednáních o Ukrajině, ale nic navíc.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno včera

včera

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

včera

včera

včera

včera

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

včera

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

včera

včera

včera

včera

včera

Trump chce uznat Krym jako součást Ruska, může k tomu vyzvat i OSN

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zvažuje možnost oficiálního uznání ukrajinského poloostrova Krym jako součásti Ruské federace v rámci budoucí dohody o ukončení války mezi Moskvou a Kyjevem. S odvoláním na dva informované zdroje to uvedl server Semafor.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy