lékaři

Onkologové chtějí ověřit, zda může mít chemoterapie u rakoviny prsu přínos

Nemocných s chřipkou bylo letos víc než loni, ale méně než před epidemií

Nemocných s chřipkou bylo letos víc než loni, ale méně než před epidemií covidu-19. Vrchol chřipkové epidemie býval dřív v lednu či únoru, letos byl v dubnu po uvolnění protikoronavirových omezení. V tiskové zprávě na podporu očkování proti chřipce to uvedl vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jan Kynčl.

Rodiče by neměli dětem říkat, že léky jsou bonbonky a sirupy šťávičky, varují lékaři

Rodiče by neměli dětem říkat, že léky jsou bonbonky a sirupy šťávičky. Hrozí, že je pak užijí samy a předávkují se. Na dnešním diskusním setkání Medialogy k farmakoterapii dětí to řekl emeritní přednosta Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. lékařské fakulty (1. LF) Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jozef Hoza.

Do Česka přišlo z Ukrajiny 211 HIV pozitivních

Do ČR přišlo z Ukrajiny od začátku války 211 HIV pozitivních osob, 155 žen a 56 mužů, jejich průměrný věk je 41 let. Z nich 203 už mělo nákazu diagnostikovanou a léčilo se v zemi původu, v čemž chtěli i v Česku pokračovat, proto vyhledali odborná centra. Ve zprávě o výskytu HIV a AIDS v dubnu letošního roku to uvedla Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Při počtu 350.000 uprchlíků z Ukrajiny budou náklady na léčbu asi 6,9 miliardy korun

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) očekává, že při počtu 350.000 uprchlíků z Ukrajiny budou letos náklady na jejich péči asi 6,9 miliardy korun. Příjmy z jejich zdravotního pojistného, které za ne odvede stát nebo zaměstnavatelé, budou asi o 2,4 miliardy Kč nižší. Novinářům to řekli dnes zástupci správní rady pojišťovny, která zatím registrovala necelých 333.000 pojištěnců z Ukrajiny. Z nich 57 procent je v produktivním věku a pětina už pracuje. Dalších zhruba 38.000 Ukrajinců se registrovalo k menším zdravotním pojišťovnám.

V Česku se potvrdily další tři případy opičích neštovic

Státní zdravotní ústav (SZÚ) potvrdil další tři případy opičích neštovic v ČR, celkem jich je pět. Dva nově potvrzené vzorky jsou od pacientů z Ústřední vojenské nemocnice, jeden k vyšetření poslala Bulovka. Informovala o tom dnes mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová. Podle ní nyní nemá SZÚ informace o příjmu dalších vzorků k vyšetření.

V Česku je předběžně potvrzen druhý případ opičích neštovic

Státní zdravotní ústav (SZÚ) předběžně potvrdil druhý případ opičích neštovic v ČR. Jde o blízký kontakt prvního nakaženého, který byl potvrzen v úterý, uvedla mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová. Podle mluvčího pražských hygieniků Zbyňka Boublíka se příznaky objevily celkem u tří lidí, jejichž vzorky laboratoře vyhodnocují.

V Česku se potvrdil první případ opičích neštovic

V Česku se předběžně potvrdil první případ opičích neštovic, které se v poslední době šíří z Afriky i do jiných států. V tiskové zprávě to dnes uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ), jehož laboratoř vzorky s podezřením na nákazu zkoumá. Nakažený člověk podle SZÚ pobýval začátkem května na hudebním festivalu v Antverpách v Belgii. SZÚ prověřoval další dva vzorky, odpoledne informoval, že oba jsou negativní.

Opičí neštovice se šíří neobvykle rychle. Nikdo neví proč, v Česku zatím nejsou

Britští vědci očekávají další případy opičích neštovic, které jsou už hlášeny z Evropy i USA, napsal britský list The Guardian. Počet případů překvapuje lékaře, kteří nevědí, proč se tento virus, dosud obvyklejší v Africe, nyní šíří na Západ. Americký prezident Joe Biden dnes řekl, že by opičí neštovice měly znepokojovat každého.

Opičí neštovice se dál šíří. První případ hlásí Švýcarsko a Izrael

Ve Švýcarsku byl potvrzen první případ opičích neštovic. Německo pak hlásí nejméně dva nové případy v Berlíně, uvedla dnes agentura Reuters. Svůj první případ ohlásil také Izrael, kde kvůli tomu svolalo ministerstvo zdravotnictví mimořádné jednání. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění podobné lidským neštovicím, obvykle však s mírnějšími projevy.

Čeští lékaři by u lidí s příznaky měli zvažovat i opičí neštovice

Lékaři by podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) měli při diagnostice lidí s typickými příznaky zvažovat i opičí neštovice, které se vyskytly ve Španělsku, Portugalsku a Velké Británii. V ČR se zatím žádný potvrzený případ ani podezření neobjevily, řekla dnes ČTK mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová.

Vzácné opičí neštovice se po Evropě objevily i v USA

V americkém Massachusetts se ve středu prokázal případ opičích neštovic, vzácné nemoci, která se vyskytuje zejména v Africe. Nakaženým je muž, který byl nedávno v Kanadě. Američtí zdravotníci nyní zkoumají, zda má tato infekce souvislost s malým ohniskem nemoci v Evropě. Informovala o tom agentura AP.

Nových případů rakoviny prsu je víc než v roce 2002, úmrtnost ale klesá

Nových případů rakoviny prsu je v současné době zhruba o třetinu víc než v době zavedení screeningu v roce 2002. Vyplývá to z dat o výskytu různých druhů rakoviny. Díky včasnějšímu záchytu malých nádorů ale klesá počet žen, které nemoci každý rok podlehnou. Novinářům to dnes řekl zakladatel screeningového programu Jan Daneš na tiskové konferenci k osvětové akci Avon pochod za zdravá prsa, který letos projde centrem Prahy 17. září.

Češi jsou více ochotní utrácet za nadstandardní zdravotní péči

Češi jsou více ochotní utrácet za nadstandardní zdravotní péči. Přesto však tyto výdaje rostou jen pozvolna a loni tvořily jen 2,8 procenta výdajů domácností. V zemích západní Evropy lidé za své zdraví utrácejí větší část domácího rozpočtu, vyplývá z dat Eurostatu.

V Česku se po 27 letech objevil záškrt

U pacientky z Vysočiny se vyskytla raritní forma záškrtu. Zdrojem infekce bylo zřejmě domácí zvíře, které rodina chovala. V tiskové zprávě to dnes uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Naposledy byl záškrt v Česku zaznamenán v roce 1995, proti této nemoci je v tuzemsku povinné očkování od roku 1946. Podle SZÚ je třeba uklidnit veřejnost, nynější případ je raritní. Nakazila se pacientka, která užívá léky na omezení imunity a má jiné chronické onemocnění.

Lékaři: Elektrošoky jsou nejúčinnější léčbou pacientů s těžkými depresemi. Lidé o nich mají zkreslenou představu z filmů

Elektrošoky jsou podle psychiatrů z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze nejúčinnější léčbou pro pacienty s těžkými depresemi nebo schizofrenií, kterým nezabírají léky. Metoda ale stále čelí mýtům a předsudkům, třeba také kvůli zobrazení ve filmech jako je Přelet nad kukaččím hnízdem. Ročně na tamní psychiatrické klinice tuto léčbu podstupuje asi stovka lidí, celosvětově milion.

Následky ruského bombardování nemocnic: Kvůli nemožnosti léčit chronické nemoci zemřelo přes 3000 lidí

Na Ukrajině od začátku ruské invaze zemřelo nejméně 3000 lidí kvůli tomu, že neměli přístup k léčbě chronických nemocí. Dnes to podle agentury Reuters řekl šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu Hans Kluge. Tato agentura na Ukrajině doposud zaznamenala asi 200 útoků proti zdravotnickým zařízením.

Růstu počtu případů tuberkulózy nesouvisí s uprchlíky z Ukrajiny, ukázala analýza

Analýza nárůstu počtu případů tuberkulózy (TBC) v posledních týdnech neukázala souvislost s uprchlíky z Ukrajiny. Meziročně zachycených případů přibylo asi o 46 procent, od začátku března do 21. dubna jich bylo 57. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). V roce 2021 bylo v ČR zachyceno 221 případů TBC u osob narozených v tuzemsku a 132 u narozených v zahraničí, z nich 35 na Ukrajině.

Kardiologové očekávají vyšší výskyt nemocí srdce, zejména srdečního selhání a infarktu

Kardiologové očekávají vyšší výskyt nemocí srdce, zejména srdečního selhání a infarktu. Vliv má strach z nákazy v nemocnici v době covidu-19, odkládání prevence i válka na Ukrajině. V uprchlické vlně přicházejí i lidé s nemocemi srdce, válka a související ekonomické dopady se projeví i na zdraví Čechů. V tiskové zprávě o tom informovala Česká kardiologická společnost (ČKS), jejíž členové se setkají od neděle v Brně na 30. výročním sjezdu.

Lékaři zřejmě vědí, proč zemřel muž, kterému lékaři jako prvnímu transplantovali zvířecí srdce

V těle zesnulého muže, kterému lékaři jako prvnímu člověku transplantovali zvířecí srdce, byly objeveny stopy prasečího viru, napsal deník The New York Times. Sedmapadesátiletý David Bennett zemřel letos v březnu. K selhání jeho nového srdce a následnému úmrtí mohl prasečí virus přispět.