lékaři

Mezi lidmi je více tuberkulózy než loni, zatím se neví proč

WHO varuje před záhadnou žloutenkou. Deset procent nakažených dětí musí na transplantaci

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes varovala před nárůstem počtu případů akutní žloutenky neznámého původu u dětí. Dosud jich zaznamenala na 170 ve 12 zemích, zdaleka nejvíce v Británii.

Případů žloutenky v Česku není více než v minulých letech

Případů žloutenky v ČR není v současné době podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) na rozdíl od jiných evropských zemí více než v předchozích letech. Ve Velké Británii, Dánsku nebo Nizozemsku se v minulých dnech objevily záněty jater u dětí bez zjevné příčiny, případů byly už desítky. Více případů než loni nezaznamenala podle mluvčího pražských hygieniků Zbyňka Boublíka ani Praha.

Na preventivní prohlídky k praktickému lékaři chodí pravidelně jen třetina lidí

Přestože má každý dospělý pojištěnec každé dva roky nárok na preventivní prohlídku, využívá jí jen zhruba každý třetí. Ve srovnání se stavem před sedmi lety se tento podíl mírně zvýšil. Výsledkem nezájmu o preventivní vyšetření je, že se řadu zdravotních obtíží a nemocí podaří odchytit až v pozdních fázích, kdy se léčí hůř a systém to stojí výrazně více peněz.

Výskyt nových alergií kvůli rouškám se podle lékařů nepotvrdil

Výskyt nových alergií souvisejících s nošením roušek či respirátorů kvůli šíření covidu-19 se podle lékařů z pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) nepotvrdil. Nějakým druhem alergie trpí až 40 procent Čechů. Nejčastější jsou na pyl, roztoče a prach, informovala dnes nemocnice v tiskové zprávě.

V Evropě narůstá počet případů zánětů jater u dětí, proč lékaři nevědí

V Evropě přibývá případů infekčního zánětu jater u dětí, jehož původce zatím lékaři neznají. Jako první informovala o infekci minulý týden Británie, podle tamních úřadů se od ledna objevilo 74 případů hepatitidy.

Starostové budou mít informace o tom, kde je nejbližší lékař s volnou kapacitou

Starostové dostanou od ministerstva zdravotnictví informace o tom, kde je nejbližší dětský lékař, praktický lékař, zubař či gynekolog s volnou kapacitou. Problémy s dostupností zdravotní péče zmapuje podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) půlroční pilotní projekt v kraji Vysočina. Řekl to na tiskové konferenci po jednání vlády. Ministerstvo také připravilo metodický materiál, jak mohou zdravotnická zařízení zaměstnávat zdravotníky z Ukrajiny.

Lékaři v Brně zaznamenali zvýšený výskyt chřipky

Lékaři ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně upozorňují na zvýšený výskyt chřipky. Vlivem pandemie covidu se přitom dlouhé měsíce v populaci prakticky nevyskytovala, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Jiří Erlebach. Podle něj je zvýšený výskyt chřipky a jiných respiračních nemocí v celé ČR.

V nemocnicích je s covidem na 1500 nakažených. U většiny pacientů ale nejde o hlavní důvod hospitalizace

Počet hospitalizovaných s nemocí covid-19 v Česku pomalu klesá, od začátku dubna se snížil o více než tři stovky. Nižší je podle Ministerstva zdravotnictví také počet vážných případů a úmrtí za den. V nemocnicích v současné době leží především pacienti v důchodovém věku. U většiny z nich bylo důvodem hospitalizace některé ze základních onemocnění, koronavirus byl přitom prokázán náhodně, tvrdí lékaři.

Do statistik případů HIV přibudou i léčení lidé z Ukrajiny

Miroslav Hlavatý, ředitel organizace Red Ribbon, která pomáhá lidem s AIDS, míní, že do statistik případů HIV v ČR za březen přibudou lidé prchající z Ukrajiny. Budou to ale podle něj pacienti, kteří už o své diagnóze vědí a zřejmě jsou i léčení. Hlavatý to uvedl v dnešní tiskové zprávě. Statistiky za březen by měl Státní zdravotní ústav (SZÚ) zveřejnit na konci dubna.

Většina Čechů hledá své zdravotní problémy na internetu, polovina jím nahrazuje lékaře

Až dvě třetiny Čechů hledají svou zdravotní diagnózu na internetu. Pro více než čtvrtinu je internetový vyhledávač tím prvním, kdo se o jejich zdravotním problému dozví. Skoro polovina také uvedla, že už někdy svou diagnózu a léčbu na základě informací z internetu stanovila, aniž by pak věc konzultovala s lékařem.

Lékaři z Ukrajiny nebudou mít mírnější podmínky pro zaměstnávání

Podmínky pro zaměstnávání lékařů z Ukrajiny z řad uprchlíků nebudou podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jiné, než umožňovala legislativa pro zdravotníky ze zemí mimo Evropskou unii už dříve. Řekl to dnes novinářům během odjezdu kamionů s humanitární pomoci od výrobců léčiv na Ukrajinu. Dodal, že pro zdravotníky, kteří chtějí v Česku pracovat, se připravují kurzy odborné češtiny, které bude hradit EU.

Ukrajinským lékařům navrhuje komora snížit administrativu, ne náročnost zkoušky

Česká lékařská komora (ČLK) navrhuje pro zaměstnávání lékařů z Ukrajiny snížit byrokratickou náročnost zkoušek, zrušit povinnou praxi a zavést intenzivní kurzy češtiny a finanční podporu. Varuje ale před snižováním odborné náročnosti aprobačních zkoušek nebo znalosti češtiny. Návrh zveřejnila na webu komory.

Experti na zhoubné nádory už pečují o první válečné uprchlíky. Do léčby je třeba zapojit i ukrajinské doktory

Čeští lékařští experti musejí pečovat i o nádorově nemocné pacienty z Ukrajiny, kteří ze své země utekli před válkou. Již dvě mladé pacientky s Hodgkinovým lymfomem přijala v minulých dnech I. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty UK v Praze. A počítá s příchodem dalších, stejně jako ostatní centra, která nádorová onemocnění krve léčí. Tuzemští doktoři si uvědomují, že běženci se nejvíce zklidní, když se dostanou k lékaři, který komunikuje v jejich mateřštině. „Řešíme nyní s Českou lékařskou komorou, jak ukrajinské lékaře co nejrychleji zapojit do systému, i kdyby to nejprve bylo na úrovni tlumočníků. Absenci odborných dokumentů ze strany ukrajinských doktorů by mohlo vyřešit čestné prohlášení,“ říká profesor Vít Procházka z Hemato-onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.

Zdravotní pojišťovny nebudou hradit lékařům konzultace po telefonu a mailu

Zdravotní pojišťovny nebudou od 1. dubna hradit praktickým lékařům konzultace na dálku, například telefonicky nebo e-mailem, jako samostatný výkon. Budou stejně jako dříve součástí měsíční platby, kterou dostávají za každého registrovaného pacienta.

Odborné lékařské společnosti vydaly doporučení pro lékaře ohledně uprchlíků z Ukrajiny

Odborné lékařské společnosti vydaly doporučení pro lékaře ohledně uprchlíků z Ukrajiny. Upozorňují v něm na nemoci, které se v zemi vyskytují častěji než v ČR, například tuberkulózu, spalničky, dětskou obrnu nebo HIV. Stanovisko zveřejnila Česká lékařská komora.

Lékaři: Kvůli migraci z Ukrajiny je třeba zvýšit zásoby vakcín a léků na TBC

Kvůli migraci z Ukrajiny je podle plicních lékařů potřeba zvýšit zásoby vakcín, testů a léků na tuberkulózu (TBC). S příchodem uprchlíků do ČR očekávají nárůst počtu pacientů. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Česká pneumologická a ftizeologická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČSL JEP) a Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO). Ukrajina má čtvrtý nejvyšší počet případů TBC v Evropě. V roce 2020 jich bylo přes 17.000, v Česku 374.

Uprchlíci do Česka přicházejí většinou s běžnými nemocemi, hodnotí lékaři

Uprchlíci z Ukrajiny přicházejí do ordinací většinou s běžnými nemocemi, jako je nachlazení, chřipka nebo průjem. S podobnými potížemi se potýkají dospělí i děti. Na dnešním 16. kongresu primární péče to zástupci lékařů řekli novinářům. Upozornili, že ale musí být připraveni rozpoznat i nemoci, které se v Česku téměř nevyskytují, například tuberkulózu nebo záškrt.

Lékaři: Kvůli mrtvici umírá kolem 8000 lidí za rok, po pandemii jich bude méně

Kvůli mrtvici umírá podle lékařů v posledních letech v ČR kolem 8000 lidí za rok, poslední data jsou z roku 2018. Po pandemii covidu-19 ale lékaři očekávají menší počty, protože část rizikových pacientů, kteří by mohli mrtvici dostat, podlehla koronaviru.

Lékaři z IKEM popsali typického pacienta s infarktem: 65letý muž, kuřák

Typickým pacientem s infarktem je podle Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) 65letý muž, obvykle kuřák. Často trpí i dalšími nemocemi jako je vysoký krevní tlak, cukrovka nebo obezita. Při léčbě je pro zachování funkce srdce zásadní rychlost zákroku. Pokud lékaři zasáhnou do dvou hodin, zachrání většinou celý srdeční sval. IKEM o tom dnes informoval v tiskové zprávě k 30. výročí koronární angioplastiky, což je výkon, který pro zprůchodnění tepny používají.