Experti na zhoubné nádory už pečují o první válečné uprchlíky. Do léčby je třeba zapojit i ukrajinské doktory

Čeští lékařští experti musejí pečovat i o nádorově nemocné pacienty z Ukrajiny, kteří ze své země utekli před válkou. Již dvě mladé pacientky s Hodgkinovým lymfomem přijala v minulých dnech I. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty UK v Praze. A počítá s příchodem dalších, stejně jako ostatní centra, která nádorová onemocnění krve léčí. Tuzemští doktoři si uvědomují, že běženci se nejvíce zklidní, když se dostanou k lékaři, který komunikuje v jejich mateřštině. „Řešíme nyní s Českou lékařskou komorou, jak ukrajinské lékaře co nejrychleji zapojit do systému, i kdyby to nejprve bylo na úrovni tlumočníků. Absenci odborných dokumentů ze strany ukrajinských doktorů by mohlo vyřešit čestné prohlášení,“ říká profesor Vít Procházka z Hemato-onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.

Deklarují připravenost převzít péči i o nádorově nemocné, kteří kvůli válce rozpoutané Ruskou federací museli opustit domov. „Jsme v kontaktu s vedením onkologického ústavu v Kyjevě stejně jako s mezinárodní pacientskou organizací,“ tvrdí předseda Kooperativní lymfomové skupiny (KLS) Marek Trněný, který je také přednostou I. interní kliniky – hematologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Dokumenty může nahradit čestné prohlášení

Trněný podotýká, že odborníci počítají s převzetím všech, kteří budou péči potřebovat. „Jsme přesvědčeni, že část prostředků z nebývalé solidarity s Ukrajinou stejně jako případná dotace z Evropské unie by měla směřovat do nákladů na tuto péči.“ Větší část pacientů podle vedoucí lékařky lymfomové skupiny Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Andrey Janíkové do České republiky teprve přijde. „Jsme připraveni pacienty přijmout. Naše povinnost je postarat se o ty, kteří za nás na Ukrajině bojují,“ komentuje situaci Janíková.

Experti na hematoonkologii také uvítají zapojení svých ukrajinských protějšků, kteří v budoucnu do republiky dorazí. „Řešíme nyní s Českou lékařskou komorou, jak ukrajinské lékaře co nejrychleji zapojit do systému, i kdyby to nejprve bylo na úrovni tlumočníků. Musíme si uvědomit, že sem mohou přijít elitní experti na hematoonkologii, lidé z univerzit, a řada z nich u sebe nebude mít vzhledem k situaci všechny potřebné dokumenty,“ konstatuje profesor Vít Procházka z Hemato-onkologické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc. 

Absenci odborných dokumentů by mohlo vyřešit čestné prohlášení. „Ale o tom budeme ještě jednat. V našem zdravotním systému jsou určitě potřeba, i kdyby ze startu fungovali v nemocnicích jako technickohospodářští pracovníci,“ vysvětluje profesor Vít Procházka. Řeší se například podoba takzvaných nostrifikačních zkoušek, které ověřují, zda má žadatel o práci vzdělání na stejné úrovni jako absolvent příslušného oboru v České republice. Hematologická onkologie se dle Kooperativní lymfomové skupiny obecně dlouhodobě potýká s nedostatkem lékařů, specializovaných nelékařských profesí, molekulárních biologů, laboratorních pracovníků, sester, psychologů a dalších.

Kooperativní lymfomové skupiny na svém zasedání také probírala léčbu lymfomů v době covidové pandemie. Shodla se, že docházelo ke zpoždění příchodu pacientů na specializovaná oddělení. „Díky robustnímu systému primární péče, který byl schopen zachytit nádory krve hned zpočátku, k nám chodili pacienti už i při prvních příznacích. Ve chvíli, kdy se hlavním problémem stal covid a část péče probíhala vzdáleně, jsme zaznamenali, že někteří pacienti k nám dorazili s více pokročilým onemocněním, což může ztěžovat jejich vyhlídky na uzdravení,“ praví zástupce přednosty pro léčebnou péči 4. interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové David Belada.

Každé tři hodiny je diagnostikován nový pacient

Kvůli enormnímu nasazení lékařů a zdravotníků se v době koronaviru péče o choré s krevními nádory, v tomto případě s lymfomy, nezhoršila. „Počty transplantací se například na našem pracovišti v letech 2019 až 2021 nezměnily,“ doplňuje Marek Trněný. Jak dále uvádí, počet pacientů s lymfomem nebo chronickou lymfocytární leukémií se v České republice v posledních třiceti letech ztrojnásobil, nyní zde žije přes 26 tisíc těch, kteří se pro lymfomy léčilo či léčí. Ročně lékaři diagnózu sdělí více než 2 500 lidem. Každé tři hodiny je tedy novému pacientovi diagnostikován lymfom.

Přesnou příčinu nárůstu lékaři neznají, roli podle nich však nepopiratelně hraje životní styl a také stárnutí populace. „Dvě třetiny všech lymfomů jsou typické pro starší věk. Je to tedy do jisté míry daň za dlouhověkost,“ podotýká docentka Janíková. „Výrazné zlepšení přežití odráží podle profesora Trněného kvalitu péče v ČR. „Další podpora moderního vybavení, zrychlení přístupu k novým lékům a způsob jejich úhrady jsou aktuálními tématy.“ Schvalování nových terapií trvá dle lékařů často jeden až dva roky, někdy i déle. „Patříme k pomalejším zemím, přestože my, lékaři, na rychlejší schvalování tlačíme, například v oblasti revoluční genové terapie,“ vysvětluje Belada. V České republice funguje osm center vysoce specializované hematoonkologické péče pro dospělé. Pro děti dvě centra s transplantační jednotkou a šest bez jednotky.

Kooperativní lymfomová skupina, z.s. (Czech Lymphoma Study Group – CLSG) je sdružením lékařů a dalších pracovníků zabývajících se diagnostikou, léčbou a výzkumem v oblasti maligních lymfomů. Spolek zároveň pracuje jako lymfomová sekce České hematologické společnosti ČLS JEP. Spolupráce přinesla řadu výsledků jak v oblasti výzkumné, tak v oblasti zavádění nových metod do diagnostiky a léčby.

Související

Ilustrační foto

Českem se šíří respirační nemoci. Experti radí lidem, jak se zachovat

V Česku se nadále šíří akutní respirační infekce. Nemocnost v minulém týdnu činila 1361 infikovaných na sto tisíc obyvatel. Jde o mírný vzestup o necelá tři procenta, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). U chřipce podobných onemocnění se za stejné období aktuální nemocnost zvýšila o 10 %. 

Více souvisejících

nemoci lékaři ministerstvo zdravotnictví Všeobecná fakultní nemocnice Praha nemocnice uprchlíci

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy