Čeští lékařští experti musejí pečovat i o nádorově nemocné pacienty z Ukrajiny, kteří ze své země utekli před válkou. Již dvě mladé pacientky s Hodgkinovým lymfomem přijala v minulých dnech I. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty UK v Praze. A počítá s příchodem dalších, stejně jako ostatní centra, která nádorová onemocnění krve léčí. Tuzemští doktoři si uvědomují, že běženci se nejvíce zklidní, když se dostanou k lékaři, který komunikuje v jejich mateřštině. „Řešíme nyní s Českou lékařskou komorou, jak ukrajinské lékaře co nejrychleji zapojit do systému, i kdyby to nejprve bylo na úrovni tlumočníků. Absenci odborných dokumentů ze strany ukrajinských doktorů by mohlo vyřešit čestné prohlášení,“ říká profesor Vít Procházka z Hemato-onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.
Deklarují připravenost převzít péči i o nádorově nemocné, kteří kvůli válce rozpoutané Ruskou federací museli opustit domov. „Jsme v kontaktu s vedením onkologického ústavu v Kyjevě stejně jako s mezinárodní pacientskou organizací,“ tvrdí předseda Kooperativní lymfomové skupiny (KLS) Marek Trněný, který je také přednostou I. interní kliniky – hematologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Dokumenty může nahradit čestné prohlášení
Trněný podotýká, že odborníci počítají s převzetím všech, kteří budou péči potřebovat. „Jsme přesvědčeni, že část prostředků z nebývalé solidarity s Ukrajinou stejně jako případná dotace z Evropské unie by měla směřovat do nákladů na tuto péči.“ Větší část pacientů podle vedoucí lékařky lymfomové skupiny Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Andrey Janíkové do České republiky teprve přijde. „Jsme připraveni pacienty přijmout. Naše povinnost je postarat se o ty, kteří za nás na Ukrajině bojují,“ komentuje situaci Janíková.
Experti na hematoonkologii také uvítají zapojení svých ukrajinských protějšků, kteří v budoucnu do republiky dorazí. „Řešíme nyní s Českou lékařskou komorou, jak ukrajinské lékaře co nejrychleji zapojit do systému, i kdyby to nejprve bylo na úrovni tlumočníků. Musíme si uvědomit, že sem mohou přijít elitní experti na hematoonkologii, lidé z univerzit, a řada z nich u sebe nebude mít vzhledem k situaci všechny potřebné dokumenty,“ konstatuje profesor Vít Procházka z Hemato-onkologické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc.
Absenci odborných dokumentů by mohlo vyřešit čestné prohlášení. „Ale o tom budeme ještě jednat. V našem zdravotním systému jsou určitě potřeba, i kdyby ze startu fungovali v nemocnicích jako technickohospodářští pracovníci,“ vysvětluje profesor Vít Procházka. Řeší se například podoba takzvaných nostrifikačních zkoušek, které ověřují, zda má žadatel o práci vzdělání na stejné úrovni jako absolvent příslušného oboru v České republice. Hematologická onkologie se dle Kooperativní lymfomové skupiny obecně dlouhodobě potýká s nedostatkem lékařů, specializovaných nelékařských profesí, molekulárních biologů, laboratorních pracovníků, sester, psychologů a dalších.
Kooperativní lymfomové skupiny na svém zasedání také probírala léčbu lymfomů v době covidové pandemie. Shodla se, že docházelo ke zpoždění příchodu pacientů na specializovaná oddělení. „Díky robustnímu systému primární péče, který byl schopen zachytit nádory krve hned zpočátku, k nám chodili pacienti už i při prvních příznacích. Ve chvíli, kdy se hlavním problémem stal covid a část péče probíhala vzdáleně, jsme zaznamenali, že někteří pacienti k nám dorazili s více pokročilým onemocněním, což může ztěžovat jejich vyhlídky na uzdravení,“ praví zástupce přednosty pro léčebnou péči 4. interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové David Belada.
Každé tři hodiny je diagnostikován nový pacient
Kvůli enormnímu nasazení lékařů a zdravotníků se v době koronaviru péče o choré s krevními nádory, v tomto případě s lymfomy, nezhoršila. „Počty transplantací se například na našem pracovišti v letech 2019 až 2021 nezměnily,“ doplňuje Marek Trněný. Jak dále uvádí, počet pacientů s lymfomem nebo chronickou lymfocytární leukémií se v České republice v posledních třiceti letech ztrojnásobil, nyní zde žije přes 26 tisíc těch, kteří se pro lymfomy léčilo či léčí. Ročně lékaři diagnózu sdělí více než 2 500 lidem. Každé tři hodiny je tedy novému pacientovi diagnostikován lymfom.
Přesnou příčinu nárůstu lékaři neznají, roli podle nich však nepopiratelně hraje životní styl a také stárnutí populace. „Dvě třetiny všech lymfomů jsou typické pro starší věk. Je to tedy do jisté míry daň za dlouhověkost,“ podotýká docentka Janíková. „Výrazné zlepšení přežití odráží podle profesora Trněného kvalitu péče v ČR. „Další podpora moderního vybavení, zrychlení přístupu k novým lékům a způsob jejich úhrady jsou aktuálními tématy.“ Schvalování nových terapií trvá dle lékařů často jeden až dva roky, někdy i déle. „Patříme k pomalejším zemím, přestože my, lékaři, na rychlejší schvalování tlačíme, například v oblasti revoluční genové terapie,“ vysvětluje Belada. V České republice funguje osm center vysoce specializované hematoonkologické péče pro dospělé. Pro děti dvě centra s transplantační jednotkou a šest bez jednotky.
Kooperativní lymfomová skupina, z.s. (Czech Lymphoma Study Group – CLSG) je sdružením lékařů a dalších pracovníků zabývajících se diagnostikou, léčbou a výzkumem v oblasti maligních lymfomů. Spolek zároveň pracuje jako lymfomová sekce České hematologické společnosti ČLS JEP. Spolupráce přinesla řadu výsledků jak v oblasti výzkumné, tak v oblasti zavádění nových metod do diagnostiky a léčby.
Související
Černý kašel se prokázal u dalších stovek lidí, ukazují nejnovější údaje
V Česku přibylo po Velikonocích přes 1000 nových případů černého kašle
nemoci , lékaři , ministerstvo zdravotnictví , Všeobecná fakultní nemocnice Praha , nemocnice , uprchlíci
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
před 53 minutami
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
před 1 hodinou
ANO lže, jako když Rudé právo tiskne. Tentokrát o důchodech
před 2 hodinami
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
před 3 hodinami
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
před 4 hodinami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 4 hodinami
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 5 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 6 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 7 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 8 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 15 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.
Zdroj: David Holub