průzkumy

Zachovat letní, nebo zimní čas? Toto říkají Češi

Co nejvíc ovlivnilo osud Česka? Dvě události si v průzkumu prohodily pozice

Z historických událostí, jejichž letopočet končí osmičkou a které nejvíce ovlivnily osud Česka, lidé přikládají největší význam vzniku Československa v roce 1918. Druhý nejzásadnější pro zemi byl podle nich nástup komunistů k moci v roce 1948. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM. Proti průzkumu z roku 2008 si tak obě události prohodily pozice, což ale může být dáno letošním stým výročím vzniku republiky.

ČSSD na odstřel? Poprvé by se nedostala do Sněmovny, ukazuje průzkum

Hnutí ANO by vyhrálo volby do Sněmovny, druhá je ODS, TOP 09 před KDU-ČSL. ČSSD mimo Sněmovnu. Ukazuje to aktuální průzkum agentury SANEP.

Jak Češi vnímají rozpad Rakouska-Uherska? Tyto odpovědi vás možná zaskočí

Sedm z deseti Čechů vnímá rozpad Rakouska-Uherska před 100 lety pozitivně. Opačný názor na událost, která umožnila vznik Československa v říjnu 1918, má přibližně pětina lidí. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu agentury Median pro Českou televizi.

Merkelová jde ke dnu. Popularita vládní koalice mizerná, strmě rostou Zelení

Koalice německých vládních stran se od voleb v roce 2017 potýká s výrazným poklesem popularity, naopak ekologické uskupení Zelení zažívá raketový nárůst obliby. V září 2017 se Zelení dostali do Spolkového sněmu jako poslední z šesti úspěšných stran, nyní jsou ve dvou aktuálních průzkumech televizí ZDF a ARD druhým nejsilnějším politickým subjektem.

Češi nejvíc věří Rychetskému a Zemanovi, zato Kalousek... Čtěte nový průzkum

Lidé v Česku mezi vrcholnými představiteli státu nejvíce věří předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému a prezidentovi Miloši Zemanovi, jen u Rychetského ale důvěra převažuje nad nedůvěrou. Největší nedůvěru budí předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Vyplývá to ze zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Popularita EU je rekordní. Výjimkou jsou Češi, Brusel vypráskali

Nejvíce Evropanů za posledních 25 let nyní věří, že členství jejich země v Evropské unii je dobrá věc, vyplynulo z posledního průzkumu veřejného mínění Eurobarometru. Je o tom přesvědčeno 62 procent Evropanů. Nejpesimističtější ohledně EU jsou Češi - členství v unii považuje za pozitivní jen 39 procent z nich, což je nejméně v celém bloku. Anketa se uskutečnila v září.

Korespondenční volby? Většina Čechu by byla pro, ukázal průzkum

Tři čtvrtiny Čechů by umožnily volit korespondenčně krajanům v zahraničí i těm, kteří v době voleb nejsou v místě svého trvalého bydliště. Téměř čtvrtina lidí by pak v příštích parlamentních volbách takový způsob účasti sama zvažovala. Volba poštou by přiměla k účasti i 12 procent nevoličů. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro neziskovou organizaci Institute for Democracy 21.

Úroveň vzdělávání? Češi vystavili školám vysvědčení, proti loňsku došlo ke změně

Češi hodnotí kvalitu vzdělávání u všech typů škol s výjimkou středních odborných učilišť příznivě. Nejlépe hodnotí úroveň vzdělávání základních škol a gymnázií, naopak nejhůře u středních odborných učilišť. Vyplývá to ze zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Proti loňskému výraznému propadu hodnocení úrovně vzdělávání všech typů škol ukázal letošní průzkum pozitivnější hodnocení kvality vzdělávání.

Hodnoty Čechů? Vliv komunismu je stále markantní, obavy z uprchlíků vyhrocené

Češi mají hodnotově blízko k postkomunistickým zemím, zejména ke státům visegrádské čtyřky. Vyplývá to z analýzy dat mezinárodního výzkumu European Social Survey, kterou knižně zpracoval kolektiv autorek z Oddělení hodnotové orientace ve společnosti Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Publikace Jak se žije Čechům v současné Evropě? vysvětluje pozici Čechů a Češek v různých oblastech společenského života, uvedl ústav v dnešní tiskové zprávě.

Spokojenost Čechů s výsledky voleb? Průzkum je další fackou pro ČSSD

Nejspokojenější jsou po volbách voliči v Praze. V čele pražského magistrátu by Pražané nejvíce preferovali Jiřího Pospíšila. Ukázal to bleskový průzkum společnosti SANEP.

Otřes v Kremlu: Důvěra v Putina prudce klesla, už se hledají viníci

Důvěra v prezidenta Vladimira Putina klesla mezi Rusy na 39 procent, vyplývá z nově zveřejněného průzkumu ruského nezávislého sociologického střediska Levada. Podle analytiků stojí za poklesem důvěry zejména nesouhlas s vládním plánem zvýšit věk odchodu do důchodu. Jak poznamenala agentura AFP, důvěra v Putina je vůbec nejnižší od roku 2014, kdy se ruský prezident těšil vysoké popularitě v souvislosti s anexí Krymu.

Češi a životospráva? Průzkum je alarmující, řada lidí se "léčí" slivovicí

Třetina Čechů kouří, v průměru přes 53 cigaret týdně, 28 elektronických cigaret nebo 58 zahřívaných cigaret IQOS. Na 77 procent lidí pije alespoň jednou týdně alkohol, a to průměrně téměř sedm piv týdně, 4,4 skleničky vína či pět malých sklenek tvrdého alkoholu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost CreativeDock.

10 problémů, které nejvíc tíží Čechy. Z úřadů máme přímo trauma, ukázal průzkum

Průzkum společnosti SANEP se zaměřil na největší problémy, které zatěžují nadpoloviční většinu domácí populace. Z nich následně bylo vybráno deset největších problémů, s nimiž je nespokojena nadpoloviční většina domácí populace.

Nové nebezpečí na českých silnicích: Telefonující vysokoškolák, ukázal průzkum

Řidiči s vysokoškolským vzděláním bourají při telefonování za jízdy pětkrát častěji než řidiči bez maturity. K používání mobilu za volantem se přiznaly dvě třetiny vysokoškoláků, 60 procent řidičů s maturitou a polovina řidičů bez maturity. Častěji za jízdy také telefonují lidé s vyššími příjmy. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou asociaci pojišťoven (ČAP).

Češi se ve třídění odpadu nepředřou. Vedou lidé před důchodem

Praha - Nejvíce lidí, kteří pravidelně třídí odpad, je ve věkové skupině 54 až 65 let, naopak nejhůře jsou na tom mladí dospělí ve věku 18 až 26 let a 27 až 35 let. Největší rozdíly jsou u bioodpadu, oleje, ale i baterií nebo elektrozařízení. U běžných odpadů, jako jsou plasty, papír či sklo, nejsou rozdíly mezi věkovými skupinami tak zásadní. Vyplývá to z průzkumu neziskové organizace Ecobat.

Rána Evropě: I v Africe jsou spokojenější než u nás

Londýn - Dospívající Keňané, Mexičané nebo Indové se na svou budoucnost dívají s výrazně větším optimismem než mladí Francouzi nebo Švédové. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos, jehož se v 15 zemích světa zúčastnilo více než 7000 lidí ve věku od 12 do 17 let. Respondenti z méně rozvinutých zemí projevili obecně větší optimismus než ti z bohatších států. Anketa zadaná nadací manželů Gatesových ukázala, že mladí lidé jsou celkově pozitivnější než dospělí, zároveň je mezi nimi velmi rozšířená nespokojenost s politiky.

Omezení dodávek vody pro domácnosti? Češi mají strach ze sucha, na řešení se neshodnou

Praha - Téměř 80 procent Čechů považuje sucho za závažný problém, pouze přes sedm procent si myslí opak. Osm z deseti lidí navíc očekává zhoršení situace se suchem v příštích 20 letech v případě, že by se stát aktivně nevěnoval řešení. Výsledky průzkumu dnes představili vědci z Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Kvalita života? Česko se zařadilo těsně za USA. Nový žebříček zde

Praha - Česká republika se v kvalitě života letos umístila v mezinárodním srovnání na 26. místě. Proti loňskému roku si v žebříčku, který vychází z údajů o stavu společenského a ekonomického rozvoje a úrovně životního prostředí, sice pohoršila o čtyři místa, bodově je na tom ale lépe. Získala 84,66 bodu ze sta, zatímco před rokem jich měla 84,22 bodu. Ze 146 srovnávaných zemí je na tom nejlépe Norsko a nejhůře Středoafrická republika. ČTK to sdělili zástupci společnosti Deloitte, která index každoročně sestavuje s neziskovou organizací Social Progress Imperative.

Vysvědčení pro školy v EU: Nejlépe je na tom Dublin. Jak si vede Praha?

Brusel - V metropolích států Evropské unie jsou rodiče školáků nejspokojenější s kvalitou vzdělávacích zařízení v irském Dublinu. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat, podle nichž je naopak nejhorší situace v bulharské Sofii. Praha se umístila v první desítce z 28 porovnávaných hlavních měst EU a tří dalších evropských metropolí.