Jak terorismus zamával s psychikou Francouzů? Jsou zde první závěry bezprecedentní studie

Přesně tři roky po teroristických útocích na několika místech Paříže byly publikovány první závěry studie, která zkoumala dopady tohoto a dalších podobných neštěstí na psychiku Francouzů. Autoři rozsáhlého výzkumu upozorňují i na problémy, které události skrze mediální pokrytí vyvolávají u nezúčastněných pozorovatelů. Čtvrtina respondentů vyjádřila názor, že o atentátech se mluví příliš, informovala agentura AFP.

"Bezprecedentní" výzkum, který bude i nadále pokračovat, zaštiťuje francouzská národní agentura pro veřejné zdraví. Projekt byl nazván "13. listopad", a to podle pařížských útoků, při nichž v roce 2015 zahynulo na několika místech celkem 130 lidí. Reaguje ale i na další teroristické činy.

Při hodnocení psychologických a sociologických důsledků rozděluje studie obyvatelstvo do různých skupin. Okruh nejvíce zasažených lidí zahrnuje přímé účastníky jako zraněné či rukojmí, dále bezprostřední svědky a blízké obětí. Badatelé v rámci výzkumu vyzpovídali v období šest až 18 měsíců po tragédii 190 civilistů spadajících do této skupiny, přičemž u 18 procent byla zjištěna posttraumatická stresová porucha a u dalších 20 procent potíže s depresí nebo úzkostí.

Atentáty z listopadu 2015 však měly citelný dopad i na osoby mimo "první kruh". Ve dnech bezprostředně po atentátech zaznamenal pařížský region rekordní počty osob hlásících se na pohotovosti, přičemž nejčastěji jim byl diagnostikován právě posttraumatický stres či akutní reakce na stres. V menší míře se tato vlna objevila i na zbytku francouzského území.

"U jednotlivců, kteří nebyli událostem přímo vystaveni, tedy nebyli v místech atentátů ani neznali oběti, se rozvinuly posttraumatické symptomy," citoval web televize franceinfo jednoho z autorů výzkumu Enguerranda du Roscoata. "Počet a intenzita těchto symptomů se významně zvyšovala v závislosti na době, jakou byl jedinec vystaven obrázkům útoků v médiích," dodal.

Podle AFP si téměř všichni respondenti studie sedm měsíců po listopadu 2015 přesně pamatovali okolnosti, za kterých se dozvěděli o útocích na stadionu Stade de France a podnicích v Saint-Denis a centru Paříže. Tři čtvrtiny dotázaných hovořily o potřebě nadále o atentátech mluvit, podle zbylé čtvrtiny se však o událostech mluví příliš.

Franceinfo uvádí, že zpravodajství o teroristických útocích často nejvíce traumatizuje osoby, které mají a priori oslabenou psychiku. Francouzští vědci chtějí nadále studovat, jak posttraumatické poruchy ovlivnily každodenní život zasažených. "Jde tady o lidi, kterým hrozí společenské odloučení,... problémy s chozením do práce nebo kteří se přestanou věnovat volnočasovým aktivitám," uvedl du Roscoat.

Související

Salah Abdeslam

Ve Francii skončil soud s obžalovanými z teroru v Paříži v listopadu 2015

Ve Francii dnes skončil měsíce trvající proces s osobami obžalovanými z útoků, při kterých 13. listopadu 2015 v pařížském hudebním klubu Bataclan a na dalších místech zemřelo 130 lidí. Hlavní obviněný Salah Abdeslam naposledy zopakoval, že udělal chyby, ale není vrah. Soud se naposledy sejde ve středu večer, kdy oznámí verdikt, informovala AFP.

Více souvisejících

Teroristické útoky v Paříži (13. 11. 2015) Paříž Terorismus psychiatrie průzkumy Francie

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Peter Pellegrini

O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29

Někteří pravicoví lídři v Evropě, jako je italská premiérka Giorgia Meloni, se zasazují o nový přístup k řešení klimatických změn s důrazem na národní zájmy a bezpečnost. V úvodních dnech letošního klimatického summitu COP29 někteří evropští nacionalisté a autoritářští vůdci překvapivě podpořili určité klimatické kroky, a to navzdory tomu, že například bývalý americký prezident Donald Trump plánuje odstoupení USA od Pařížské dohody.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Dominik Feri

Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak

Exposlanec Dominik Feri, který si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, je zpátky v teplické nemocnici. V uplynulých dnech ji vyměnil za prostředí vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci, protože panovaly obavy z možné nákazy virem HIV. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Přežijí jen ti nejbohatší? Před změnami počasí zavírají oči, na případné katastrofy se chystají po svém

Vítězství Donalda Trumpa představuje triumf politiky „bunkru na konci světa“, což je špatnou zprávou pro globální životní prostředí. Tento přístup vychází z myšlenky, že v době klimatických katastrof, vymírání přírody a narůstající nerovnosti je pro bohaté nejlepší šancí na přežití vybudování osobního útočiště, kde se mohou chránit před zoufalými masami. Jedná se o přežití těch nejbohatších, varuje server The Guardian.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Musk od voleb v USA enormně zbohatnul. Jak profituje ze spojenectví s Trumpem?

Elon Musk, nejbohatší člověk na světě, přebírá první politickou roli, v níž se pokusí pomoci nově zvolenému prezidentovi Donaldu Trumpovi zefektivnit vládní procesy. Tato pozice přidává do Muskova již tak přeplněného seznamu povinností další odpovědnost, ačkoli se jedná o poradenskou roli.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy