Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdoğan je turecký politik, který se stal 12. prezidentem Turecké republiky. Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu do rodiny nižšího úředníka. Erdoğan vystudoval ekonomii a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu.

Erdoğanova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se stal aktivním členem politické strany Refah (Pohyb pro spravedlnost), která se zaměřovala na islamistické hodnoty a sociální spravedlnost. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, což mu poskytlo širší platformu pro prosazování svých politických a hospodářských plánů.

V roce 2001 byla Refah strana zakázána soudem a Erdoğan spolu s několika dalšími členy založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana získala v roce 2002 velký úspěch ve volbách a Erdoğan se stal předsedou vlády. Během svého působení jako premiér se mu podařilo posílit tureckou ekonomiku, snížit inflaci a zavést řadu reforem.

V roce 2014 Erdoğan kandidoval na prezidenta a stal se prvním přímým zvoleným prezidentem v Turecku. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno kontroverzemi a polarizací společnosti. Erdoğan prosazoval konzervativní a národně orientovanou politiku, která měla za cíl posílit vliv prezidenta a omezit moc parlamentu.

Během Erdoğanova prezidentství se Turecko potýkalo s řadou výzev, včetně politické nestability, terorismu, konfliktů v sousedních zemích a napětí s Evropskou unií. Erdoğanova vláda čelila také kritice v oblasti lidských práv a svobody projevu.

V průběhu svého působení se Erdoğan stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků v Turecku i ve světě. Jeho politická kariéra byla charakterizována silným osobnostním stylem vedení a snahou o posílení svého vlivu na tureckou politiku a společnost.

Erdoğanovo vládnutí vedlo k hluboké politické polarizaci v turecké společnosti. Jeho přívrženci ho vnímají jako silného vůdce, který posiluje tureckou identitu a bojuje proti korupci a vlivu armády. Naopak, jeho kritici tvrdí, že využívá své moci k potlačování opozice a zavádění autokratických prvků.

Během Erdoğanova prezidentství došlo k nárůstu omezení svobody projevu a tisku v Turecku. Mnoho novinářů, aktivistů a opozičních politiků bylo zatčeno nebo stíháno za kritiku vlády. Tato situace vyvolala obavy o stav demokracie a respektování lidských práv v zemi.

Erdoğanova politická agenda je často spojována s islámským nacionalismem a snahou o posílení muslimské identity v Turecku. To vyvolává obavy o sekulární charakter státu a rovnost všech občanů bez ohledu na náboženskou příslušnost. I jeho zahraniční politika, zejména v oblasti Blízkého východu, vyvolává kontroverze. Jeho podpora syrských rebelů, zapojení do konfliktu v Sýrii a operace proti Kurdům v severní Sýrii vyvolávají otázky o destabilizaci regionu a lidských právech.

Kritici rovněž tvrdí, že Erdoğan ovlivňuje soudní systém s cílem potlačit politické disidenty a opozici. Dochází k rozsáhlému zatýkání soudců a soudních úředníků, což snižuje nezávislost soudnictví a důvěru ve spravedlivý soudní proces.

Související články:

Turecko odstoupilo od Istanbulské úmluvy, rozhodl Erdogan

Lídři EU jednali s Erdoganem a zvažují cestu do Turecka

Budoucnost migrační dohody Evropské unie s Tureckem či napjatá situace ve východním Středomoří byly tématy dnešního jednání šéfů unijních institucí s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Erdogan hovořil s Merkelovou, chce uspořádat summit s EU

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan chce uspořádat do konce června summit mezi Tureckem a Evropskou unií. Řekl to dnes v telefonátu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, napsala agentura AFP. Německá kancléřka přivítala pozitivní vývoj ve sporu mezi Aténami a Ankarou o turecký geologický průzkum ve východním Středomoří.

Erdogan navrhl zahájit diskusi o nové turecké ústavě

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navrhl zahájit diskusi o nové ústavě. Podle agentury AFP je to dva roky před volbami, které pro něj nebudou snadné, od Erdogana velmi nečekaný tah. Novou ústavu by Turci museli schválit v referendu, uvedl prezident. Poslední úpravu ústavy zažilo Turecko v roce 2017, změny tehdy zavedly prezidentský systém a pomohly upevnit Erdoganovu pozici, píše Reuters.

Turecká televize Olay TV po měsíci skončila, vládě se nelíbilo zpravodajství

Turecká televize Olay TV skončila po necelém měsíci, informovala dnes agentura Bloomberg. Šéfredaktor kanálu Süleyman Sarilar uvedl, že z projektu odstoupil hlavní investor pod vlivem silného tlaku vlády. Zástupcům vládní moci se podle zaměstnanců televize nelíbilo její zpravodajství.

Turecko chystá zákon, který omezí neziskové organizace. Ochránci lidských práv protestují

Turecký parlament začal projednávat návrh zákona, který by umožnil vládě zvýšit dohled nad neziskovými organizacemi, uvedla dnes agentura Reuters. Podle ochránců lidských práv hrozí, že zákon omezí svobodu organizací občanské společnosti.

Soud ve Štrasburku se stal terčem kyberútoku, patrně jde o pomstu Turecka

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) se stal terčem kybernetického útoku. Stalo se tak poté, co v úterý svým rozsudkem vyzval Turecko, aby okamžitě propustilo vězněného opozičního lídra Selahattina Demirtaşe. Turecký prezident dnes verdikt odmítl a uvedl, že evropskému soudu v této věci nepřísluší rozhodovat.

Erdogan přijel do Ázerbájdžánu. Boj proti Arménii nekončí, prohlásil

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes na závěr dvoudenní návštěvy Baku prohlásil, že boj spojeneckého Ázerbájdžánu proti Arménii neskončil vítězstvím v nedávné šestitýdenní válce.

V Turecku zadrželi přes 300 vojáků kvůli puči z roku 2016

Turecké úřady dnes zadržely přes 300 vojáků, které podezřívají z vazeb na duchovního Fethullaha Gülena, informovala agentura Reuters s odvoláním na turecké státní sdělovací prostředky. Ankara obviňuje Gülena, že zosnoval pokus o státní převrat z roku 2016.

Erdoganovy čistky neberou konce. Kvůli puči z roku 2016 zatčeny další desítky vojáků

Turecká prokuratura vydala zatykače na dalších osm desítek vojáků kvůli pokusu části ozbrojených sil o puč v roce 2016 a 850 dalších členů armády, včetně důstojníků má být z armády vyloučeno. Informovala o tom dnes agentura Anadolu.

Pokus o puč a vraždu Erdogana: 337 obžalovaných dostalo doživotí

Soud v Turecku dnes odsoudil k doživotí 337 obžalovaných z účasti na neúspěšném vojenském převratu z 15. července 2016. Dalších 60 lidí bylo odsouzeno k nižším trestům odnětí svobody a 75 obžalovaných soud zprostil viny, uvádí agentura AFP.

Turecko kvůli koronaviru zavře školy, senioři a mladí lidé budou mít zákaz vycházení

Turecko kvůli rostoucímu počtu lidí nakažených koronavirem zavře školy a kavárny, omezí provozní dobu obchodů a možnost vycházení pro seniory a mladé lidi do 20 let. Oznámil to dnes po jednání kabinetu prezident Recep Tayyip Erdogan. Kromě toho bude o víkendech platit zákaz vycházení od 20:00 do 10:00.

Turecko vyšle vojáky do Ázerbájdžánu, mají střežit příměří v Náhorním Karabachu

Turecký parlament schválil nasazení vojáků v rámci mírové mise, která bude střežit příměří v Náhorním Karabachu. Prezident Recep Tayyip Erdogan dosud neupřesnil, kolik vojáků Ankara vyšle, mandát bude zatím roční, uvedla agentura AP.

Erdogan navštívil Severní Kypr, Nikósie to označila za provokaci

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil Severokyperskou republiku a podpořil tamní nově zvolenou hlavu státu Ersina Tatara, který prosazuje řešení kyperského konfliktu pomocí rozdělení středomořského ostrova na dva státy. Podle kyperské vlády je cesta Erdogana do odtržené severní části ostrova provokací a porušením mezinárodního práva.

Istanbul by měl být podle starosty v karanténě. Covid se vymkl kontrole, oficiální čísla nesedí

Starosta Istanbulu Ekrem Imamoglu tvrdí, že růst počtu případů nákazy v 15milionovém městě se vymknul kontrole, a bylo by proto na místě nařídit pro obyvatele alespoň dvoutýdenní karanténu. Zároveň zpochybnil oficiální statistiky nakažených a úmrtí - podle něj za uplynulý týden jen v Istanbulu zemřelo o 50 lidí více, než uváděly úřady v součtech za celou zemi. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Arméni protestují proti dohodě o Náhorním Karabachu, policie zatýkala

V arménské metropoli Jerevanu se dnes shromáždilo několik tisíc lidí požadujících odchod premiéra Nikola Pašinjana poté, co podepsal dohodu s Ázerbájdžánem a Ruskem o ukončení bojů v Náhorním Karabachu. Reportér agentury AFP na místě odhadl počet protestujících na dva až tři tisíce. Dohoda podle jejích odpůrců připisuje vítězství Ázerbájdžánu.

Erdogan přijal rezignaci svého zetě na post ministra financí

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přijal rezignaci svého zetě Berata Albayraka na post ministra financí. Oznámil to dnes prezidentův úřad. Albayrak svůj překvapivý odchod ohlásil v neděli a zdůvodnil jej zdravotními problémy. Učinil tak poté, co Erdogan v sobotu nečekaně odvolal šéfa centrální banky Murata Uysala.

Bidenovi gratulují lídři z celého světa. Netanjahu vyčkával, podle Mexika je ještě brzy

Joeu Bidenovi, který si podle projekcí amerických médií připsal výhru v amerických prezidentských volbách, gratulují další světoví lídři. Zatímco na společnou komunikaci se těší například izraelský premiér Benjamin Netanjahu, japonský premiér Jošihide Suga nebo venezuelský prezident Nicolás Maduro, který loni s USA přerušil diplomatické styky, podle hlavy státu s USA sousedícího Mexika Andrése Manuela Lópeze Obradora je třeba se s gratulacemi neunáhlit.

Zemětřesení v Řecku a Turecku má již 64 obětí, senior přežil pod troskami 34 hodin

Záchranáři v Turecku našli živého sedmdesátiletého muže pod sutinami domů, které se zřítily při pátečním silném zemětřesení. Muž v troskách přežil 34 hodin. Otřesy zasáhly především západ Turecka a řecký ostrov Samos, počet obětí vystoupil na 64. Turecká agentura Anadolu uvedla, že v Turecku je 62 mrtvých. Na Samosu zemřeli dva lidé.

Putin a Erdogan jednali ohledně řešení sporu o Náhorní Karabach

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyjádřil přesvědčení, že Moskva a Ankara mají upřímnou snahu společně vyřešit spor o Náhorní Karabach.