Arméni protestují proti dohodě o Náhorním Karabachu, policie zatýkala

Reportér agentury AFP na místě odhadl počet protestujících na dva až tři tisíce, zatímco organizátoři z řad opozičních stran na více než 10.000 lidí. Při srážkách s pořádkovými silami bylo podle agentury AP mnoho lidí zadržených, ale policie je později propustila. "Nikol odejdi!" a "Nikol je zrádce!" vykřikovali demonstranti, podle kterých uzavřená dohoda znamená vítězství Ázerbájdžánu.

В Ереване проходит многотысячный митинг оппозиции с требованием отставки премьер-министра Никола Пашиняна. Полиция начала задерживать людей: https://t.co/fTxByeqrmC pic.twitter.com/tC5B6eLNyW

Když došlo na zatýkání, poslanec za opoziční stranu Vzkvétající Arménie Arman Abovjan volal do megafonu: "Celou zemi zatknout nemůžete!" Zadržen byl i předseda strany Gagik Carukjan.

Pašinjan dnes podle agentury Interfax znovu vysvětloval že k rozhodnutí uzavřít dohodu s představiteli Ruska a Ázerbájdžánu o ukončení bojů v Náhorním Karabachu ho vedla snaha vyhnout se zhroucení fronty a zabránit obětování životů tisíců arménských vojáků. Dohodu podepsal ve chvíli, kdy Arménie ztratila kontrolu nad Šušou, druhým největším městem v Náhorním Karabachu, a kdy arménským ozbrojeným silám docházely síly.

Pašinjan již dříve dohodu, kterou její strany podepsaly v pondělí večer, označil za bolestivou a vynucenou situací na bojišti. Záhy po oznámení ujednání vtrhli jeho odpůrci do sídla parlamentu a do úřadu vlády, které zpustošili, a 17 politických stran ho vyzvalo k odstoupení.

Naopak v ázerbájdžánské metropoli Baku lidé oslavovali. Prezident Ilham Alijev dohodu považuje za arménskou kapitulaci a konec okupace.

Vůdce neuznávané karabašské republiky Arajik Harutjunjan dnes podle AFP vyzval krajany, kteří před válkou prchli do Arménie, k návratu do země, jejíž část obsadily ázerbájdžánské jednotky. "Arcach (arménský výraz pro Karabach) zůstává v Arménii. Vraťte se," apeloval a sliboval, že život v domovině bude lepší než kdekoliv jinde na světě. Zatím do dvou dnů mají být vyřešeny problémy s dodávkami vody a elektřiny. "Nehledejte konkrétního zrádce. Všichni jsme zrádci. Zradili jsme naše mladé vojáky. Neměli jsme dost sil, dost záloh, dost dobrovolníků," uvedl Harutjunjan a obvinil elitní jednotku arménských bezpečnostních služeb, že odmítla jít bojovat na frontu, prý její muže marně žádal a prosil. A poté, co do rukou ázerbájdžánských sil padlo město Šuša, byl pád hlavního města Stěpanakertu podle karabašského vůdce už otázkou několika minut - v metropoli zbylo sotva 100 až 200 vojáků. Obviňovat podle něj mají právo "jedině ti, kdo bojovali na frontě, a matky, které ztratily své syny".

Na základě dohody Moskva vyslala do Náhorního Karabachu vojenský kontingent, který má dohlížet na klid zbraní. Podle agentury AFP jsou již první ruské jednotky na místě.

Poslední boje o Náhorní Karabach vypukly 27. září a o život kvůli nim přišlo zřejmě několik tisíc lidí. Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30.000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Dosud se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.