Soud ve Štrasburku se stal terčem kyberútoku, patrně jde o pomstu Turecka

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) se stal terčem kybernetického útoku. Stalo se tak poté, co v úterý svým rozsudkem vyzval Turecko, aby okamžitě propustilo vězněného opozičního lídra Selahattina Demirtaşe. Turecký prezident dnes verdikt odmítl a uvedl, že evropskému soudu v této věci nepřísluší rozhodovat.

"Webová stránka Evropského soudu pro lidská práva byla předmětem rozsáhlého kyberútoku, který ji učinil dočasně nedostupnou," uvedl v prohlášení ESLP. "Soud silně odsuzuje tento vážný incident. Příslušné služby nyní vyvíjejí veškeré úsilí, aby co nejdříve zjednaly nápravu situace."

Bývalý šéf prokurdské Lidově demokratické strany (HDP) je už čtyři roky ve vazbě kvůli obvinění z podpory terorismu. Podle verdiktu evropského soudu je ale zdůvodnění turecké justice pro jeho zadržování jen zástěrkou a pravým záměrem je omezení politické plurality a soutěže.

Sedmačtyřicetiletý Demirtaş, kterému na základě obvinění hrozí až 142 let vězení, kandidoval v prezidentských volbách v letech 2014 a 2018 proti současné hlavě státu Recepu Tayyipu Erdoganovi. V cele skončil v roce 2016, kdy mu byla na základě zákona prosazeného vládní Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP) odebrána poslanecká imunita.

ESLP v rozsudku nařídil, aby Ankara Demirtaşovi vyplatila 60.400 eur (1,6 milionu Kč) jako odškodnění za majetkovou i nemajetkovou újmu a úhradu za náklady spojené se soudním řízením.

Erdogan dnes podle agentury Reuters označil rozhodnutí za "politické" a zároveň "pokrytecké", neboť údajně hájí "teroristu". V Demirtaşově případě smí rozhodovat pouze turecké soudnictví, nikoliv ESLP, uvedl Erdogan.

Turecko je signatářem Evropské úmluvy o lidských právech, a verdikty ESLP jsou tedy pro Ankaru závazné. V minulosti se jim už ale Turecko několikrát odmítlo podřídit. Senát ESLP vyzval Ankaru k propuštění Demirtaşe už v roce 2018. Turecký prezident tehdy tvrdil, že výroky štrasburského soudu pro Turecko závazné nejsou.

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

Soud pro lidská práva Štrasburk Turecko Hackeři Recep Tayyip Erdogan

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

před 5 hodinami

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

před 5 hodinami

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy