Soud ve Štrasburku se stal terčem kyberútoku, patrně jde o pomstu Turecka

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) se stal terčem kybernetického útoku. Stalo se tak poté, co v úterý svým rozsudkem vyzval Turecko, aby okamžitě propustilo vězněného opozičního lídra Selahattina Demirtaşe. Turecký prezident dnes verdikt odmítl a uvedl, že evropskému soudu v této věci nepřísluší rozhodovat.

"Webová stránka Evropského soudu pro lidská práva byla předmětem rozsáhlého kyberútoku, který ji učinil dočasně nedostupnou," uvedl v prohlášení ESLP. "Soud silně odsuzuje tento vážný incident. Příslušné služby nyní vyvíjejí veškeré úsilí, aby co nejdříve zjednaly nápravu situace."

Bývalý šéf prokurdské Lidově demokratické strany (HDP) je už čtyři roky ve vazbě kvůli obvinění z podpory terorismu. Podle verdiktu evropského soudu je ale zdůvodnění turecké justice pro jeho zadržování jen zástěrkou a pravým záměrem je omezení politické plurality a soutěže.

Sedmačtyřicetiletý Demirtaş, kterému na základě obvinění hrozí až 142 let vězení, kandidoval v prezidentských volbách v letech 2014 a 2018 proti současné hlavě státu Recepu Tayyipu Erdoganovi. V cele skončil v roce 2016, kdy mu byla na základě zákona prosazeného vládní Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP) odebrána poslanecká imunita.

ESLP v rozsudku nařídil, aby Ankara Demirtaşovi vyplatila 60.400 eur (1,6 milionu Kč) jako odškodnění za majetkovou i nemajetkovou újmu a úhradu za náklady spojené se soudním řízením.

Erdogan dnes podle agentury Reuters označil rozhodnutí za "politické" a zároveň "pokrytecké", neboť údajně hájí "teroristu". V Demirtaşově případě smí rozhodovat pouze turecké soudnictví, nikoliv ESLP, uvedl Erdogan.

Turecko je signatářem Evropské úmluvy o lidských právech, a verdikty ESLP jsou tedy pro Ankaru závazné. V minulosti se jim už ale Turecko několikrát odmítlo podřídit. Senát ESLP vyzval Ankaru k propuštění Demirtaşe už v roce 2018. Turecký prezident tehdy tvrdil, že výroky štrasburského soudu pro Turecko závazné nejsou.

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

Soud pro lidská práva Štrasburk Turecko Hackeři Recep Tayyip Erdogan

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Marie Benešová

Zemřela bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová

Ve věku 76 let zemřela Marie Benešová, bývalá ministryně spravedlnosti a výrazná osobnost české politické scény. Podle České televize to potvrdila to bývalá hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová a na sociální síti X to uvedl předseda Rady ČTK David Soukup. 

včera

včera

Ilustrační foto

COP29: První den se sešly tisíce politiků a diplomatů, dorazil i Tálibán

Na klimatické konferenci COP29 v ázerbájdžánském Baku se první den setkaly tisíce politiků, vyjednávačů, vědců a aktivistů z téměř 200 zemí světa, aby jednaly o dalších krocích v boji proti klimatickým změnám. Přestože všechny země sdílejí společný cíl zmírnit klimatické dopady, rozdíly v prioritách a zájmech zpomalují dosažení konsensu. 

včera

Velryby, ilustrační fotografie

COP29: Velrybáři nejsou jedinou hrozbou. Keporkaky decimují i změny počasí

Historie komerčního lovu velryb ve 20. století měla ničivé dopady na populace keporkaků, přičemž nejtvrději byly zasaženy v Tichomoří. V 80. letech minulého století se počet keporkaků v severním Pacifiku snížil na méně než 1 000 jedinců, což vyvolalo obavy o budoucnost těchto majestátních zvířat. Nyní ale do hry vstupuje nová hrozba.

včera

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Třeba Trump překvapí? Francouzi zatím neztrácení naději

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot v pondělí varoval před unáhlenými závěry ohledně budoucí politiky Spojených států pod vedením nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, zejména pokud jde o jeho přístup k ukrajinské otázce a možnost dohody s Ruskem, která by mohla ohrozit zájmy Ukrajiny. 

včera

včera

včera

Migranti z Latinské Ameriky míří do USA

Migranti se bojí nástupu Trumpa. Začali mobilizovat

Blížící se druhé funkční období prezidenta Donalda Trumpa vyvolává mezi imigranty v USA, jejich zaměstnavateli a podpůrnými organizacemi rostoucí obavy a mobilizaci. Trump slíbil, že se zaměří na deportaci milionů nelegálních přistěhovalců, což podle CNN budí obavy o osudy rodin a komunit napříč Spojenými státy.

včera

Kamala Harrisová

Moc plytkých slibů? Jak Harrisová ztratila jedinečnou možnost být první prezidentkou USA

Republikán Donald Trump minulý týden v amerických prezidentských volbách suverénně porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ač kandidátce Demokratické strany průzkumy přisuzovaly daleko větší úspěch, nedokázala získat ani jeden z rozhodujících států. Spojené státy si tak na první ženskou prezidentku v historii počkají ještě minimálně další čtyři roky.

včera

včera

Vladimir Putin

Trump měl kvůli válce na Ukrajině mluvit s Putinem. Kreml to popírá, USA mlčí

Kreml popřel zprávy, že by Donald Trump uskutečnil telefonický rozhovor s Vladimirem Putinem, během kterého měl varovat ruského prezidenta před eskalací války na Ukrajině. Tento hovor, o kterém jako první informoval deník Washington Post, údajně proběhl ve čtvrtek. Trump měl při rozhovoru také zmínit "významnou americkou vojenskou přítomnost v Evropě."

včera

včera

včera

Ledovec, Antarktida

COP29: Změny počasí ničí mořský život. Ledovce budou brzy minulostí

Podle nejnovější zprávy Světové meteorologické organizace OSN (WMO) směřuje rok 2024 k tomu, aby se stal nejteplejším rokem v historii. Zpráva však přináší i další znepokojivá zjištění, která odrážejí dlouhodobé varování klimatických vědců o dopadech globálního oteplování, uvedl server BBC.

včera

včera

včera

včera

Chybíš mi, Kime. Nezájem. Trump se musí připravit na zcela jiného vůdce KLDR, než se kterým se setkal

Žádný americký prezident se nevěnoval vztahům se Severní Koreou takovým způsobem jako Donald Trump. Bývalý prezident přešel od vyhrožování severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi „ohněm a hněvem“, pokud bude pokračovat v raketových testech, k udržování osobního kontaktu a několika setkáním, během nichž Trump tvrdil, že se do Kima „zamiloval“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy