Soud ve Štrasburku se stal terčem kyberútoku, patrně jde o pomstu Turecka

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) se stal terčem kybernetického útoku. Stalo se tak poté, co v úterý svým rozsudkem vyzval Turecko, aby okamžitě propustilo vězněného opozičního lídra Selahattina Demirtaşe. Turecký prezident dnes verdikt odmítl a uvedl, že evropskému soudu v této věci nepřísluší rozhodovat.

"Webová stránka Evropského soudu pro lidská práva byla předmětem rozsáhlého kyberútoku, který ji učinil dočasně nedostupnou," uvedl v prohlášení ESLP. "Soud silně odsuzuje tento vážný incident. Příslušné služby nyní vyvíjejí veškeré úsilí, aby co nejdříve zjednaly nápravu situace."

Bývalý šéf prokurdské Lidově demokratické strany (HDP) je už čtyři roky ve vazbě kvůli obvinění z podpory terorismu. Podle verdiktu evropského soudu je ale zdůvodnění turecké justice pro jeho zadržování jen zástěrkou a pravým záměrem je omezení politické plurality a soutěže.

Sedmačtyřicetiletý Demirtaş, kterému na základě obvinění hrozí až 142 let vězení, kandidoval v prezidentských volbách v letech 2014 a 2018 proti současné hlavě státu Recepu Tayyipu Erdoganovi. V cele skončil v roce 2016, kdy mu byla na základě zákona prosazeného vládní Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP) odebrána poslanecká imunita.

ESLP v rozsudku nařídil, aby Ankara Demirtaşovi vyplatila 60.400 eur (1,6 milionu Kč) jako odškodnění za majetkovou i nemajetkovou újmu a úhradu za náklady spojené se soudním řízením.

Erdogan dnes podle agentury Reuters označil rozhodnutí za "politické" a zároveň "pokrytecké", neboť údajně hájí "teroristu". V Demirtaşově případě smí rozhodovat pouze turecké soudnictví, nikoliv ESLP, uvedl Erdogan.

Turecko je signatářem Evropské úmluvy o lidských právech, a verdikty ESLP jsou tedy pro Ankaru závazné. V minulosti se jim už ale Turecko několikrát odmítlo podřídit. Senát ESLP vyzval Ankaru k propuštění Demirtaşe už v roce 2018. Turecký prezident tehdy tvrdil, že výroky štrasburského soudu pro Turecko závazné nejsou.

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

Soud pro lidská práva Štrasburk Turecko Hackeři Recep Tayyip Erdogan

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Deštivé jarní počasí

Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky

Příští týden zprvu nabídne podobné počasí jako právě končící víkend. Meteorologové ale v jeho průběhu očekávají změnu v podobě ochlazení. Po čase se také vyskytnou srážky, které by měly zlepšit situaci se suchem. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa

Nebude to jen pět tisíc vojáků, naznačil americký prezident Donald Trump ohledně plánů na stažení armádních příslušníků z Německa. Spojené státy americké mají u našich sousedů svou nejpočetnější evropskou posádku. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

Kometa Brno

Brněnskou Kometu bude opět trénovat majitel Zábranský. Klub představil posily

Tuzemská hokejová sezóna sotva skončila, v klubech se ale nezahálí a už se začínají připravovat na další sezónu. Platí to i pro brněnskou Kometu, která se stala dalším extraligovým klubem, který v těchto dnech oznamuje novinky nejen ve svém kádru, ale i v realizačním týmu. I tady totiž dochází ke změně na trenérských postech. Na trenérskou lavičku se totiž vrací po pěti letech klubový majitel Libor Zábranský, jemuž budou asistenty trenéři, kteří v uplynulé sezóně 2025/26 vedli Brno jako hlavní stratégové – Kamil Pokorný a Jiří Horáček. Coby další asistent se k nim ještě přidává Martin Erat.

včera

Aktualizováno včera

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Ministerstvo reaguje na obavy zaměstnavatelů kvůli jednotnému hlášení

Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s ČSSZ vnímá obavy zaměstnavatelů ze sankcí spojených s opožděným nebo chybným odesláním Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Cílem ministerstva není zaměstnavatele sankcionovat, ale zvládnout tuto zásadní změnu tak, aby v praxi skutečně fungovala.

včera

Znechucený Trump znovu požaduje vyhazov moderátora Kimmela

Americký prezident Donald Trump po posledním pokusu o atentát zaútočil na moderátora jedné z populárních talk show Jimmyho Kimmela. Jeho zaměstnavatele vyzval, aby dotyčného vyhodil. Podle Trumpa se Kimmel dopustil výzvy k násilí vůči prezidentovi. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy