Soud ve Štrasburku se stal terčem kyberútoku, patrně jde o pomstu Turecka

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) se stal terčem kybernetického útoku. Stalo se tak poté, co v úterý svým rozsudkem vyzval Turecko, aby okamžitě propustilo vězněného opozičního lídra Selahattina Demirtaşe. Turecký prezident dnes verdikt odmítl a uvedl, že evropskému soudu v této věci nepřísluší rozhodovat.

"Webová stránka Evropského soudu pro lidská práva byla předmětem rozsáhlého kyberútoku, který ji učinil dočasně nedostupnou," uvedl v prohlášení ESLP. "Soud silně odsuzuje tento vážný incident. Příslušné služby nyní vyvíjejí veškeré úsilí, aby co nejdříve zjednaly nápravu situace."

Bývalý šéf prokurdské Lidově demokratické strany (HDP) je už čtyři roky ve vazbě kvůli obvinění z podpory terorismu. Podle verdiktu evropského soudu je ale zdůvodnění turecké justice pro jeho zadržování jen zástěrkou a pravým záměrem je omezení politické plurality a soutěže.

Sedmačtyřicetiletý Demirtaş, kterému na základě obvinění hrozí až 142 let vězení, kandidoval v prezidentských volbách v letech 2014 a 2018 proti současné hlavě státu Recepu Tayyipu Erdoganovi. V cele skončil v roce 2016, kdy mu byla na základě zákona prosazeného vládní Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP) odebrána poslanecká imunita.

ESLP v rozsudku nařídil, aby Ankara Demirtaşovi vyplatila 60.400 eur (1,6 milionu Kč) jako odškodnění za majetkovou i nemajetkovou újmu a úhradu za náklady spojené se soudním řízením.

Erdogan dnes podle agentury Reuters označil rozhodnutí za "politické" a zároveň "pokrytecké", neboť údajně hájí "teroristu". V Demirtaşově případě smí rozhodovat pouze turecké soudnictví, nikoliv ESLP, uvedl Erdogan.

Turecko je signatářem Evropské úmluvy o lidských právech, a verdikty ESLP jsou tedy pro Ankaru závazné. V minulosti se jim už ale Turecko několikrát odmítlo podřídit. Senát ESLP vyzval Ankaru k propuštění Demirtaşe už v roce 2018. Turecký prezident tehdy tvrdil, že výroky štrasburského soudu pro Turecko závazné nejsou.

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

Soud pro lidská práva Štrasburk Turecko Hackeři Recep Tayyip Erdogan

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ukrajinská armáda

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?

Ukrajina zvažuje uvolnění válečných omezení na vývoz zbraní, což by mohlo zásadně změnit její vztahy s Evropou. Opatření přijaté na začátku ruské invaze mělo zamezit vývozu vojenského materiálu, který byl nezbytný pro obranu země. Dnes je však situace jiná: ukrajický obranný průmysl dokáže vyrábět mnohem víc, než stát aktuálně dokáže koupit.

před 2 hodinami

Elon Musk

Elon Musk se otevřeně postavil proti Trumpovi

Elon Musk otevřeně kritizoval nový výdajový a daňový zákon prezidenta Donalda Trumpa, který byl minulý týden těsně schválen Sněmovnou reprezentantů. Návrh, označovaný Trumpem za „velký a krásný“, obsahuje biliony dolarů na daňové úlevy, zvýšení rozpočtu na obranu a rozšíření vládních výdajů. Nyní míří do Senátu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Rusko: Putin je připraven uzavřít mít. Od NATO chce ale závazek, písemně

Prezident Vladimir Putin je údajně ochoten jednat o mírovém urovnání války na Ukrajině, avšak jen za předpokladu, že Západ přistoupí na několik klíčových podmínek – včetně písemného závazku, že Severoatlantická aliance se nebude dále rozšiřovat na východ. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na tři ruské zdroje obeznámené s probíhajícími jednáními.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Teenageři

Pár týdnů i tři měsíce. Jak dlouho trvají letní prázdniny ve světě?

Letní prázdniny jsou pro školáky jedním z nejočekávanějších období školního roku, kdy si mohou odpočinout a načerpat nové síly před dalším školním rokem. Délka letních prázdnin se po celém světě výrazně liší, zatímco někde si studenti dopřávají několik málo týdnů, jinde mají až 3 měsíce volna.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump zakázal ambasádám přijímat žádosti o studentská víza

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nařídila americkým ambasádám, aby až do odvolání přestaly přijímat žádosti o studentská víza. Opatření přichází v době, kdy se připravuje rozšíření bezpečnostních prověrek uchazečů, včetně sledování jejich aktivit na sociálních sítích.

před 8 hodinami

Vědci, ilustrační foto

Vědci se rozhodli postavit Trumpovi. Bojovat budou unikátním způsobem

Vědci se rozhodli pro netradiční formu protestu proti škrtům v oblasti klimatického a meteorologického výzkumu během druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Místo demonstrací s transparenty se obrací na veřejnost prostřednictvím vědeckého maratonu – sto hodin nepřetržitého živého vysílání prezentací, kde každých 15 minut vystoupí jiný odborník, aby představil svou práci a vysvětlil její význam pro americkou společnost.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

MS v hokeji

Rusko dostává body za nic. Spolu s Běloruskem by ho IIHF měla poslat do nižších divizí

Rusko se záhadným způsobem ocitlo na čele žebříčku Mezinárodní hokejové federace (IIHF), ačkoli se posledních tří mistrovství světa vůbec neúčastnilo. Za každý z těchto tří šampionátů mu však byly přiznány body odpovídající třetímu místu, a to bez jakéhokoli sportovního výkonu či účasti. Tato situace je zcela neudržitelná. Pokud se v budoucnu Rusko a Bělorusko vrátí do mezinárodního hokeje, měla by je IIHF zařadit do nižších divizí. Tam by si měly svou pozici vybojovat znovu, stejně jako to musí činit všechny ostatní reprezentace.

včera

Jana Černochová

Ministryně Černochová měla v centru Prahy dopravní nehodu

V úterý odpoledne došlo v centru Prahy k dopravní nehodě, které se účastnila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Incident se odehrál na křižovatce ulic Revoluční a Dlouhá, kde se srazila dvě vozidla. Podle dostupných informací nebyl při nehodě nikdo zraněn.

včera

Nepochopitelný postup české justice: Nepřímé důkazy stačí k odsouzení, ale ne k vyšetřování krádeže

Slovenská režisérka Zuzana Piussi před nedávnem otevřela kauzu, jíž lze jen stěží uvěřit. České soudy v některých případech uznávají pachovou stopu jako dostatečný nepřímý důkaz k odsouzení. Paradoxem je, že v jiných kauzách nepřímé důkazy vyšetřovatelé prakticky ignorují, jak ukazuje zkušenost mediální společnosti INCORP v případu odcizení několika miliard korun. Tento rozdílný přístup vyvolává vážné pochybnosti o rovnosti před zákonem a o tom, zda česká justice měří všem stejně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy