Rusko

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin chtěl svou válku na Ukrajině. V Gruzii bránil myšlenku ruského impéria, říká diplomat

Bývalý americký diplomat Daniel Fried poskytl gruzínské verzi stanice RFE/RL rozhovor o pozici Washingtonu vůči ruské válce proti Gruzii z roku 2008. Podle něj prokázala, že je ruský prezident Vladimir Putin ochoten jít do války, aby „bránil svou verzi ruského impéria“. „Je to lekce, kterou jsme se všichni naučili v souvislosti s Ukrajinou, ale nejprve jsme se ji naučili s Gruzií,“ uvedl. 
Sídlo NCOZ

NCOZ stíhá Rusa kvůli porušování sankcí po anexi Krymu

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zahájila v minulém týdnu trestní stíhání občana Ruské federace kvůli porušování mezinárodních sankcí. Rus se měl podílet na převodech peněz spojovaných se sankcionovanou osobou. 
lotyšsko

Lotyšsko rozešle tisícům Rusů příkaz k opuštění země

Předseda výboru pro občanství a migraci lotyšského parlamentu Ingmars Lidaka upozorňuje na možnost, že přibližně 6000 ruských občanů obdrží v září od lotyšské vlády příkaz k opuštění země. Důvodem je, že tito jednotlivci nesplnili stanovené požadavky úřadů pro obnovu svých povolení k pobytu v Lotyšsku.
Kolona ruských obrněných vozidel během války v Gruzii v roce 2008. Rozhovor

15 let od rusko-gruzínské války. S útokem na Ukrajinu ji propojuje Putinova imperiální politika, míní Horák

V noci ze 7. na 8. srpna 2008 zahájila gruzínská armáda operaci s cílem obnovit územní celistvost země a dobýt odštěpeneckou provincii Jižní Osetii. Následoval ruský vojenský úder na Gruzii. Boje, které trvaly do necelých deset dní, si vyžádaly několik stovek obětí. Výsledkem bylo mimo jiné uznání nezávislosti Jižní Osetie i Abcházie - další separatistické oblasti - Moskvou. Politický geograf Slavomír Horák z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze nicméně soudí, že územní a etnické spory nehrály v událostech před 15 lety prim. Odborník na středoasijský a kavkazský region v rozhovoru pro EuroZprávy nastínil, proč za hlavní příčinu války považuje tehdejší ruskou politiku, jejímž cílem bylo především zamezit vstupu Gruzie do NATO. 
Rusko, ilustrační fotografie.

Zpochybňování sankcí není namístě. Rusko se potýká s inflací či oslabením rublu

Nedávno překročil počet dní, kdy Rusko začalo na Ukrajině bezdůvodnou válečnou agresi, číslo 500. A bez ohledu na to, že demokratický svět se snaží napadené zemi pomáhat, co to jde, třeba v podobě omezení či zákazů spolupráce s Ruskem, stále více se ozývají hlasy, že systém sankcí nemá dostatečný efekt a že ekonomické ztráty Ruska nejsou tak velké, jak by bylo potřeba. Změnil se kvůli válce výrazně třeba směnný kurz eura nebo koruny vůči rublu? A mají finanční a ekonomické tresty vůči Rusku nějaký efekt, nebo spíše pomohly tamní ekonomice? 
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

V Saúdské Arábii řešili diplomaté mír na Ukrajině. Rusko pozvání nedostalo

V saúdskoarabské Džiddě se sešli diplomaté a vládní či prezidentští poradci z asi čtyř desítek zemí, aby jednali o principech ukončení ruské války na Ukrajině. Schůzky se neúčastnilo Rusko, jež pozváno nebylo. Hlavním cílem rozhovorů bylo podle tiskových agentur přesvědčit velké země rozvojového jihu, jako je Brazílie či Indie, ke shodě se Západem stran řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Důležitá byla účast čínského zástupce. 
Rusko, ilustrační fotografie.

Jak naložit s konfiskovaným ruským majetkem? Historie nabízí dvě možnosti – legální a „méně legální“

Server European Pravda sdílel článek s možnými návrhy a příklady z minulosti, jak lze potrestat Ruskou federaci za její zločiny během agrese proti Ukrajině. Apeloval přitom na Spojené státy coby „lídra demokratického světa“ a zemi, která „udává tón“ v mezinárodněprávních otázkách. Podle tohoto serveru další konfiskace ruského majetku ve světě do značné míry závisí právě na rozhodnutích Washingtonu. 
Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin čeká, jak dopadnou prezidentské volby v USA. Vítězství Trumpa by ohrozilo pomoc Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin čeká s budoucností agrese na Ukrajině na výsledek amerického volebního klání v roce 2024. Zatím se zdá, že se odehraje mezi současným prezidentem Joem Bidenem a exprezidentem Donaldem Trumpem. Oba mají zhruba stejnou podporu, ale zatímco současný šéf Bílého domu stojí za pevnou podporou Ukrajiny, Trump ji ještě ani nepotvrdil. Navíc říká, že by ji vyřešil do čtyřiadvaceti hodin. 

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Péter Magyar

Magyar změní ústavu, aby dosáhl odvolání maďarského prezidenta

Maďarský premiér Péter Magyar v pondělí pohrozil, že změní ústavu země, aby dosáhl odvolání prezidenta Tamáse Sulyoka. Předseda vlády prohlásil, že jeho kabinet využije veškeré dostupné právní prostředky k sesazení hlavy státu, která je spojencem bývalého premiéra Viktora Orbána. Magyar novinářům sdělil, že tento legislativní proces potrvá přibližně měsíc, přičemž cílem je co nejrychlejší schválení potřebných zákonů k odstranění politických loutek z úřadů.

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nařídil armádě zahájit bombardování Bejrútu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě zahájit bombardování jižních předměstí Bejrútu, což představuje nejvážnější vyostření konfliktu v Libanonu od vyhlášení příměří ze 17. dubna. Netanjahu společně s ministrem obrany Israelem Kacem uvedli, že cílem leteckých úderů jsou teroristické objekty, a krok zdůvodnili opakovaným a trvalým porušováním klidu zbraní ze strany Hizballáhu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Petr Pavel

Není správné lpět na české koruně, pokud by brzdila rozvoj. Skepsi vůči euru vytváří politici, varoval Pavel

Prezident Petr Pavel se na konferenci reVize Česka 2026 opětovně vyslovil pro zavedení společné evropské měny. Podle jeho názoru není správné lpět na české koruně v momentě, kdy by mohla brzdit další hospodářský rozvoj země. Hlava státu upozornila na to, že tuzemská ekonomika je s eurozónou velmi silně provázaná. Z toho důvodu je podle něj jednoznačně výhodnější sedět přímo u stolu, kde se schvalují klíčová rozhodnutí, než zůstávat za dveřmi a následně se vzniklým důsledkům pouze přizpůsobovat.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán si přeje dohodu, tvrdí Trump a mlčí o Kuvajtu. Zasedne RB OSN

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že Írán si dohodu velmi přeje, a zároveň ostře zkritizoval své politické oponenty i spolustraníky za jejich vyjádření k probíhajícím vyjednáváním s Teheránem. Podle jeho slov mu neustálé komentáře a výzvy k rychlejšímu či pomalejšímu postupu, případně k vyhlášení či nevyhlášení války, výrazně komplikují vyjednávací pozici. Trump vyzval veřejnost i politiky ke klidu s tím, že na konci vše dobře dopadne.

před 6 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránské radary a řídící a velící centra

Americká armáda o víkendu provedla v Íránu údery, které označila za sebeobranu. K této vojenské akci došlo v době, kdy prezident Donald Trump odeslal zpět své návrhy na změny v plánované dohodě. Cílem tohoto dokumentu má být prodloužení stávajícího příměří v regionu a také opětovné otevření strategického Hormuzského průlivu.

před 8 hodinami

včera

včera

Václav Moravec

Moravec vyzval Babiše, aby si ho předplatil. Premiér ho předtím hodnotil

Novinář Václav Moravec již během minulého týdne odstartoval svůj vlastní mediální projekt a v první politické diskuzi přivítal ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé), člena vlády Andreje Babiše. Dokonce i premiér se následně vyjádřil k novému počinu bývalého televizního moderátora. 

včera

Počasí

Tornádo na jihu Čech. Meteorologové se obracejí na svědky

Meteorologové v neděli varovali především před bouřkami, které mohly být i velmi silné, ale podle nejnovějších informací se možná vyskytlo i slabé tornádo. Zprávy o jevu přišly odpoledne z jižních Čech. Na událost upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).  

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benešova vila je nově v rukou Husitského muzea. Naplnila se závěť jeho manželky

Vedoucí Úřadu vlády ČR Tünde Bartha společně s ministrem kultury Otou Klempířem ve čtvrtek  při příležitosti Zahradní slavnosti symbolicky předali vilu Hany a Edvarda Benešových do správy Husitského muzea v Táboře. Slavnostní akt navázal na administrativní převod objektu, který byl dokončen počátkem letošního roku.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy