státní rozpočet

CZK

Státní rozpočet podle analytiků směřuje k deficitu 400 miliard

Státní rozpočet na základě lednových výsledků směřuje podle analytiků za celý letošní rok ke schodku 400 miliard korun. Ekonomové zároveň ale upozorňují, že na základě údajů z jednoho měsíce nelze dělat výrazné závěry. zároveň ale dodali, že v lednu se ještě neprojevilo zrušení superhrubé mzdy, s kterým letošním státní rozpočet schválený se schodkem 320 miliard korun nepočítá.
Národná rada Slovenskej republiky

Rozpočtový schodek Slovenska se v lednu téměř zdvojnásobil

Schodek státního rozpočtu Slovenska se v lednu meziročně téměř zdvojnásobil, rozpočtové příjmy totiž klesly výrazněji než výdaje. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo slovenské ministerstvo financí. Hospodaření vlády od loňského jara ovlivňují dopady pandemie nemoci covid-19.
Ministerstvo obrany

Obrana zanalyzuje, jestli bez zbylých 5 miliard nebude muset odložit nákupy

Ministerstvo obrany bude analyzovat, které modernizační projekty bude muset do vrácení zbývajících pěti miliard korun odložit. ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Vláda ve středu armádě vrátila pět z deseti miliard, které jí odebrala z původně navrhovaného rozpočtu na letošní rok. O zbylých pěti miliardách chce rozhodnout pravděpodobně v únoru.
Ministerstvo financí

Státní rozpočet skončil ve schodku 367,4 miliard. Je mnohem vyšší než za krize v roce 2009

Hospodaření státu loni skončilo ve schodku 367,4 miliardy korun. V roce 2019 vykázal státní rozpočet deficit 28,5 miliardy korun. Na tiskové konferenci o tom dnes informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Výsledek státního rozpočtu byl ovlivněn dopady pandemie a je nejhorší od vzniku ČR. Nejvyšší schodek doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
Miloš Zeman

Prezident Zeman podepsal státní rozpočet na příští rok, schodek má být 320 miliard

Prezident Miloš Zeman dnes podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Na twitteru o tom informoval jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Prezident už dříve uvedl, že očekává novelizaci rozpočtu podle toho, jak Sněmovna naloží s vládním daňovým balíčkem. Sněmovna dnes schválila senátní verzi daňového balíčku, která připraví v příštím roce státní rozpočet o 87,5 miliardy korun.
Andrej Babiš Komentář

Strach z budoucnosti žene Babiše do komunistické náruče, která degraduje armádu

KOMENTÁŘ – Degradoval zemi do pozice outsidera, k němuž spojenci ztrácejí důvěru. Partneři NATO si začnou udržovat odstup od státu, v němž vládne bolševický diktát. Premiér Andrej Babiš totiž obětoval dobrou pověst Armády České republiky, kterou ochudil o deset miliard korun jen proto, aby mu komunisté schválili rozpočet se schodkem 320 miliard korun. Šéf kabinetu, který hraje o budoucnost, definitivně ztratil důstojnost a resuscitoval skomírající KSČM. Z obranného škrtu si vytvoří předvolební kampaň, jež ji může udržet ve Sněmovně.
Ministerstvo financí

Schodek rozpočtu je nerealistický a bude vyšší. Ekonomové čekají novelu

Schválený státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun je podle ekonomů, které oslovila ČTK, postaven na nerealistických očekáváních, a to především kvůli dopadům daňového balíčku. Většinou tak očekávají během roku novelu zákona o státním rozpočtu, která schodek zvýší. Podle některých ekonomů Česko čeká dokonce největší schodek rozpočtu.
Miloš Vystrčil

Rozpočet schválen i hlasy komunistů. Co by tomu Havel řekl, posteskl si Vystrčil při pietě

Je třeba hlásit se k hodnotám, které ctil prezident Václav Havel. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) to dnes řekl novinářům při pietě u hrobky Havlových na vinohradském hřbitově v Praze. Podotkl také, že přemýšlí nad tím, co by Havel řekl na to, že byl dnes za pomoci hlasů komunistů schválen státní rozpočet. Havel zemřel před devíti lety ve věku 75 let na své chalupě na Hrádečku nedaleko Trutnova.
Vláda ČR

Schválení rozpočtu za cenu škrtů v armádě budí emoce. Metnar nehodlá rezignovat

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nehodlá rezignovat kvůli dnes schválenému přesunu deseti miliard korun z rozpočtu jeho úřadu do vládní rozpočtové rezervy. Řekl to České televizi a posléze potvrdil na tiskové konferenci ve Sněmovně. Hned na prvním zasedání vlády příští rok, 4. ledna, předloží kabinetu materiál k vrácení peněz do obranného rozpočtu.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie

Sněmovna schválila státní rozpočet, schodek má být 320 miliard korun

Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Nehrozí tak rozpočtové provizorium, které by nastalo, kdyby Sněmovna rozpočet nepřijala. Pro rozpočet menšinové vlády ČSSD a ANO hlasovala i KSČM, která svoji podporu podmiňovala odebráním deseti miliard korun z rozpočtu ministerstva obrany. Sněmovna tento přesun v dílčím hlasování schválila, což vyvolalo vlnu kritiky ze strany opozice. Armáda však podle představitelů koalice ale o peníze zřejmě nepřijde. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
Jana Černochová (ODS)

Je nepřijatelné, aby komunisté armádě diktovali vyhladovění. Škrt považuji za ohavnost, říká Černochová

Předsedkyně sněmovního Výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) se ostře vymezuje proti desetimiliardovému armádnímu škrtu. Návrh si prosadili komunisté, kteří by jinak nepodpořili státní rozpočet pro příští rok sestavovaný vládou Andreje Babiše (hnutí ANO). „Je nepřijatelné, že jednatřicet let po revoluci od znovunabytí svobody a demokracie komunisté torpédují naši obranyschopnost i naše spojenecké závazky. Oslabují českou armádu a diktují jí faktické vyhladovění,“ říká Černochová.

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 55 minutami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 2 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 7 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 9 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

včera

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy