"Po nás potopa." Opozice kritizuje prohloubení rozpočtového schodku

Vláda místo hledaní úspor zvolila strategii "po nás potopa". K pondělnímu návrhu kabinetu zvýšit schodek letošního státního rozpočtu z 320 na 500 miliard korun to ČTK řekl předseda ODS Petr Fiala. Kritické jsou i další strany, vedle občanských demokratů vyloučilo podporu návrhu i hnutí Svoboda a přímá demokracie.

Fiala uvedl, že vláda navyšuje schodek místo hledání úspor. "Její strategie je 'po nás potopa'. ODS od počátku ukazuje, ze je rozpočtově odpovědná, jako jediní jsme do Sněmovny přinesli návrhy na úspory ve výši více než 80 miliard, vláda je však všechny odmítla. Nemůže od nás proto čekat, že navýšeni schodku podpoříme. To je zcela mimo realitu," uvedl.

Také šéf Pirátů Ivan Bartoš si nemyslí, že by Piráti mohli rozpočet podpořit. "Já jsem požádal paní (ministryni financí) Alenu Schillerovou kvůli dílčím změnám rozpočtu, jestli má ty peníze, které mají jít na boj s covidem, přesně alokovány v programech," řekl. Připomněl, že kabinet loni pirátské návrhy změn rozpočtu odmítl a daňový balíček schválilo hnutí ANO s ODS.

Předseda SPD Tomio Okamura ČTK napsal, že jeho hnutí schodek nepodpoří. "Protože vláda odmítá teď v krizi šetřit na zbytných nepotřebných výdajích, jako jsou například předražené zahraniční nákupy vojenské techniky, platby solárním baronům, politickým neziskovkám podporujícím migraci a dávky nepřizpůsobivým," uvedl.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka uvedl, že návrh dost dobře nechápe. Je 16. února, na tento rok má vláda schválen deficit 320 miliard a premiér nám říká, že vláda už teď nemá peníze, že potřebuje teď hned další a předkládá novelu rozpočtu s deficitem 500 miliard. Přitom za leden vláda na přímou pomoc vyplatila 15 mld. korun, nerozumím tomu, že vláda nemá peníze," uvedl.

Změna daní, kterou původní rozpočet nezohledňuje, by měla podle dřívějších odhadů ministerstva financí snížit příjmy o 87,5 miliardy korun. "Ti, co jej (deficit) budou splácet, se smát nebudou," uvedla na twitteru šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podivuje se, že 320 miliard původního schodku a 85 miliard kvůli daňovým záměnám má celkově znamenat 500 miliard. "Zbytek je asi dýško. Marnost," konstatovala.

Předseda Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan řekl, že by v rozpočtu měl být samostatný "balík" peněz na covid místo toho, aby byly finance rozdělené v jednotlivých kapitolách. "Abychom byli schopní financovat ty neočekávané výdaje, které přijdou. V tom rozpočtu to zřetelně vidět není a bohužel toto vyslyšeno nebylo," řekl.

Související

Vláda ČR

Vláda uvolní peníze na pomoc sportu po povodních. Podpořila také podnikání s Ukrajinou

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.
Petr Fiala

Odvážná vize. Fiala vysvětlil, jak to myslel s platy jako v Německu

Premiér Petr Fiala (ODS) v den 35. výročí začátku sametové revoluce apeloval na voliče, aby jeho vládě dali ještě jedno čtyřleté období. Češi by pak podle jeho slov mohli dosáhnout na "německé" či "rakouské" platy. Navzdory následné kritice si Fiala za svými slovy stojí. Sebevědomí je podle předsedy občanských demokratů potřeba.   

Více souvisejících

Petr Fiala (ODS) Tomio Okamura Marian Jurečka (KDU-ČSL) Markéta Pekarová Adamová státní rozpočet

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy