Obrana zanalyzuje, jestli bez zbylých 5 miliard nebude muset odložit nákupy

O peníze ministerstvo přišlo v prosinci při schvalování státního rozpočtu. Převedení deseti miliard do rezervy požadovali komunisté jako podmínku podpory rozpočtu. Zástupci vlády poté slíbili celou částku ministerstvu v lednu vrátit. Nakonec ale vláda zpět obraně převedla pět miliard.

"Je to výsledek složitých jednání a alespoň částečné naplnění slibu vojákům, že do konce ledna dostaneme zpět finanční prostředky, o které jsme přišli při schvalování státního rozpočtu na rok 2021 Sněmovnou v prosinci loňského roku. Věřím, že v únoru vláda projedná i přesun zbývajících peněz," uvedl k rozhodnutí vlády ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Ministerstvo tak má nyní zaručeno, že letos dostane minimálně 80,4 miliardy korun. Podle Pejška tato částka umožní armádě pokračovat v plnění všech stávajících úkolů, včetně nasazení vojáků na pomoc v boji s koronavirem. Poznamenal, že díky navrácení pěti miliard může s určitým omezením pokračovat i modernizace armády. "Nyní je nutné analyzovat, které projekty mohou pokračovat podle původního plánu, a které bude třeba odložit do chvíle, než bude rozhodnuto o druhé části peněz," poznamenal. Výsledek analýzy by měl být známý do konce příštího týdne.

Zástupci armády v minulosti upozorňovali na to, že omezení financování modernizaci armády ohrozí. Zdůrazňovali, že příprava velkých modernizačních nákupů trvá několik let a výpadek financování by mohl znamenat nejen jejich pozastavení, ale i zrušení.

Ministerstvo obrany nyní dokončuje několik velkých zakázek, kterých by se snížený rozpočet mohl dotknout. Je to především nákup 210 bojových vozidel pěchoty, které armáda potřebuje k modernizaci 7. mechanizované brigády. Ta bude tvořit základ těžké brigády. Česko se zavázalo spojencům z NATO, že ji bude mít k dispozici do roku 2026. Kvůli dopadům pandemie bylo již částečně posunuto financování projektu i plánované dodávky. Na letošní rok ministerstvo na tento projekt vyčlenilo 4,2 miliardy korun. Pokud by vojáci pět miliard do rozpočtu zpět nedostali, byl by tak ohrožen právě tento nákup, nebo by úřad musel rozhodnout o zrušení více jiných akvizic.

Obrana plánovala, že tři nabízená vozidla otestuje na podzim, zkoušku ale odložila kvůli koronaviru. Zvažovala poté únorový termín, ten byl ale kvůli další vlně epidemie opět posunut. Podle Pejška nyní ministerstvo počítá s konáním testů v březnu nebo v dubnu. Úřad podle něj stále chce stihnout slibovaný podpis smlouvy do poloviny roku.

O osud slíbených pěti miliard korun má obavu například předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS). "Premiérovo vracení zbytku peněz 'asi v únoru' přesvědčivě nezní. Plánované investice armády jsou stále v ohrožení," poznamenala na twitteru. Vládní rozhodnutí kritizoval i bývalý vysoký představitel NATO a české armády Petr Pavel. Vláda si podle něj koupila vrácením jen poloviny částky čas. "Ale zajišťovat obranu země nejde jen částečně, ani plnit jen půlku našeho spojeneckého závazku. Vojáci pracují na 100 procent a zaslouží si splnit celé dané slovo," podotkl.