Vědci

ČR je velmoc v lovu meteorů. U čeljabinského superbolidu byla rychlejší než NASA

Tajemné zvuky z pekla? Jedna z největších záhad planety je dosud nerozluštěna

Kolský vrt je nejhlubší vrt na světě. Dosahuje hloubky 12 262 metrů a nikomu se zatím nepovedlo dostat hlouběji. Z části za to může nedostatečná technická vyspělost, svou roli ale hraje i strach. Geologové totiž do vrtu spustili mikrofon, který všechny přítomné šokoval. Slyšeli v něm totiž hlasy trpících lidí.

Co bylo před Velkým třeskem? Mohl vesmír vzniknout z ničeho?

Teoretické fyzikové a kosmologové se zabývají největšími otázkami, které provází lidstvo už od počátku. Proč jsme tady? Kdo je tady kromě nás? Kdy a jak vznikl vesmír? Zatímco se všeobecně přijímá, že původcem našeho světa byl Velký třesk, tak mnohé trápí i otázka, co zde bylo před ním?

Používáte v autě navigaci? Podle expertů si můžete vážně poškodit mozek

Tištěným mapám odzvonilo. Navigaci dnes najdeme téměř v každém autě a chytrém telefonu. Aby taky ne, jde o nejjednodušší a nejspolehlivější věc, která nás dostane z bodu A do bodu B. Firmy se navíc stále snaží GPS navigace vylepšovat a obohacovat o nové funkce, což s sebou přináší i jedno obrovské negativum.

Jak rychle roztřídit ponožky? Vědci našli efektivní metodu

Roztřídit a správně spárovat všechny ponožky ve velké hromadě vypraného prádla není nic lehkého. Přepadne vás neodbytný pocit, že část ponožek zmizela, část záhadně přibyla a rozhodně není možné je spárovat dohromady. Nyní ovšem existuje algoritmus, který slibuje, že vás promění ve výkonný stroj na třídění ponožek.

Vědci spočítali, kolik lidí by přežilo jadernou válku. Co by bylo pak?

„Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté se bude bojovat klacky a kameny,“ pronesl kdysi Albert Einstein. Dnes víme, že největší nebezpečí hrozí právě od jaderných zbraní. A po jejich použití nám možná zbudou jen ty klacky a kameny. Co se stane po jaderné válce?

Žijete v jednom bytě s partnerem? Vědci vzali mikroskop to, co objevili, je vyděsilo

Podle vědců spolu kromě postele sdílejí páry také miliony bakterií. Nejvíce jich ve svém výzkumu identifikovali v oblasti chodidel, ale třeba i očních víček. Většina těchto bakterií jsou neškodné nebo dokonce přínosné mikroorganismy.

Míváte pocit, že na vás někdo volal? Vědci zjistili, proč se to děje

Nevolal na mě někdo? Mluvil jsi na mě? Říkal jsi něco? Tyto otázky už jistě položil v životě každý z nás mnohokrát. Veliká část lidské populace totiž někdy slyšela zvuky, které ve skutečnosti neexistují. A přesto by lidé mohli přísahat, že na ně někdo určitě volal. Co tyto halucinace způsobuje?

V institutu robotiky ČVÚT vypukl ostrý spor. Krizi přijel hasit Babiš, obavu mají i Němci

Napjatá situace v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) ohrožuje důležitý vědecký projekt a česko-německou spolupráci, řekl dnes ČTK bývalý ředitel ústavu Vladimír Mařík. Podle rektora školy Vojtěcha Petráčka je ale problémem projektu jeho nekvalitní příprava. Pokračuje tak spor mezi Maříkem a rektorem, který ho v červnu z čela CIIRC odvolal. Kvůli situaci v ústavu navštívil dnes ČVUT premiér Andrej Babiš (ANO).

Nobelova cena za chemii: Fágový displej zlikviduje viry a jedy, zabrzdí rakovinu

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američanka Frances Arnoldová, Američan George Smith a Brit Gregory Winter. Ocenění experti využili techniku zvanou řízená evoluce k vytvoření nových bílkovin, které mají širokou škálu upotřebení od výroby nových léků po produkci biopaliv. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Polovina ocenění připadne podle akademie Arnoldové, druhou polovinu si rozdělí Smith a Winter.

Zvířecí jedy? Smrtící toxiny mohou životy také zachraňovat, zatočí i s nádorem

Nebezpečí ukrytá ve zvířecích jedech jsou velmi dobře zdokumentována. Ovšem tyto smrtící toxiny mohou také zachraňovat lidské životy. "Toxiny ve zvířecích jedech jsou jedinými molekulami na Zemi, které evoluce vybrala k tomu, aby během necelé minuty dokázaly jiného tvora připravit o život," uvádí maďarský toxikolog Zoltán Takács, který se specializuje na hadí jedy a kterého citoval zpravodajský server BBC.

Raketa, laser nebo atomovka. Dokážeme něčím sestřelovat nebezpečné asteroidy?

Zprávy o průletu asteroidu kolem planety Země nejsou ničím výjimečným, ve skutečnosti jsou ale častější, než by se na první pohled mohlo zdát. Každý rok nás totiž ohrožuje zhruba 1500 takových objektů, a je pomalu zázrak, že se naše planeta ještě se žádným nesrazila. Co by se ale stalo, kdyby opravdu hrozilo, že k tomu dojde?

Čeští astronomové vypočítali, kam v Německu spadl meteorit

Díky výpočtům českých vědců z Astronomického ústavu Akademie věd se podařilo velmi přesně zjistit, odkud letos v létě přiletěl ze sluneční soustavy k Zemi velmi jasný meteorit a kam poté dopadl. Takzvaný bolid ozářil 10. července noční oblohu u středního toku Rýna na hranicích Německa a Francie a dopadl v okolí německého města Renchen, kde se na základě detailního určení českých astronomů podařilo najít čtyři úlomky.

Viry lze uchopit pinzetami. Nobelovu cenu získali tři fyzikové za laserové vynálezy

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Američan Arthur Ashkin, Francouz Gérard Mourou a Kanaďanka Donna Stricklandová za průlomovou práci v oboru laserových technologií. Jejich vynálezy mění světelné paprsky ve vysoce přesné nástroje, které mají široké využití, včetně laserových operací očí. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd.

Nobelovu cenu za lékařství obdrželi dva vědci. Uvolnili "brzdu" v léčbě rakoviny

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američan James P. Allison a Japonec Tasuku Hondžó za vývoj speciální imunologické léčby rakoviny. Jejich výzkum využívá schopnosti imunitního systému napadat rakovinné buňky. Jména laureátů dnes oznámil stockholmský Karolinský institut.

Vědci se zaměřili na stravování důchodců. Tohle jim vyrazilo dech

Každý třetí senior konzumuje více než jednou za měsíc prošlé potraviny. Poukazuje na to studie vedená na Katolické univerzitě Nejsvětějšího srdce při poliklinice Agostino Gemelli v Římě.

Vědci objevili nejpevnější materiál na světě. Je stobilionkrát tvrdší než ocel

Za nejtvrdší materiál na světě byl neprávem dlouhou dobu považován diamant. Ve skutečnosti jím ale byl vzácný lonsdaleit, který dokázal vydržet o polovinu větší tlak než diamant. Před dvěma lety ale přišel zlom, tým expertů z Vídeňské univerzity vyrobil karbyn, který měl být 40 krát tvrdší než diamant. Ani ten ale svou tvrdostí nedosahuje nejnovějšího vědeckého objevu. Odborníci totiž objevili něco převratného.

Děsivá představa: Jak by vypadal svět, kdybychom nikdy na nic nezapomněli?

Všichni si čas od času stěžujeme na paměť. Podle vědců bychom ale za ni měli být rádi. Je totiž mnohem lepší zapomínat, než si pamatovat vše. Zapomínání nám totiž pomáhá víc, než se zdá.

Nejznámější pokus všech dob: K čemu vlastně slouží Schrödingerova kočka?

O této slavné kočce jste už jistě někdy slyšeli. Určitě víte, že má být mrtvá nebo živá a že se tím vědec asi snažil něco dokázat. Ale co vlastně? Pojďme se zblízka podívat na jeden z nejzajímavějších myšlenkových experimentů v historii vědy.

Tropická léta v Česku? Meteorologové děsí další předpovědí

Česko během léta sužovaly tropické dny, jejichž teploty dalece přesahovaly komfortní zónu mnoha obyvatel. Podle vědců si ale na něco takového budeme muset začít zvykat. Za několik desítek let budou stovky milionů lidí vystaveny smrtelně nebezpečným jevům spojeným s počasím. Nová studie ukazuje, že tyto jevy budou zabíjet až 150 000 obyvatel země každý rok. Informoval o tom portál Independent.