Vědci

Nejlepší strava na světě? V minulosti ji ochutnal každý z nás, dnes už se k ní nedostane

Mluvíte sami se sebou? Podle vědců jde o závažný příznak, ostatní vám ale mohou závidět

Samomluva je pro řadu lidí nepředstavitelná a zní pro ně jako nemoc, jiní si ale rádi povídají sami se sebou, pokud nemají nikoho po ruce nebo se cítí osamělí. Proč se tak děje a jak často to lidé dělají už zmapováno bylo, poslední výzkum ale ukázal překvapivou věc. Lidé, kteří hovoří sami k sobě, jsou inteligentnější než ostatní.

Mezinárodní vědeckou cenu v Praze vyhrál americký výzkum léku na rakovinu

Praha - Vítězkou mezinárodní vědecké soutěže Dream Chemistry Award organizované chemickými ústavy české a polské akademie věd se stala Jessica Kramerová z americké Utažské univerzity.

Svět bez znečištění ovzduší? Prý je to možné, OSN zahájila smělý plán

New York/Nairobi - Planeta je postupem času čím dál více znečišťována. Už se to netýká jen ovzduší, ale i půdy a oceánů. To je pro Zemi dnes největší zabiják. Tato informace zazněla na začátku týdne v OSN. Organizace proto chystá plán, jak se znečišťování úplně zbavit.

Připravují se USA na válku? Musíme mít převahu nad nepřítelem, hlásá Pentagon

Washington - Největší nákupčí zbraní ve Spojených státech připravil seznam požadovaných technologií, které mají zlepšit koordinaci výzkumu a vývoje oddělení obrany, včetně těch v amerických laboratořích a vládou financovaných výzkumných centrech. Informoval o to server Defense One.

Vědci se snažili dokázat existenci yettiho, ale odešli s nepořízenou. Koho místo něj našli?

Washington - Yetti, nebo také sněžný muž, je jedním z nejhledanějších a nejbájnějších tvorů, které se ještě nepodařilo vědecky potvrdit. Celá řada cestovatelů a badatelů se jej pokusila za minulá léta najít. A to včetně Edmunda Hillaryho a Reinholda Messnera, kteří zpozorovali zvláštní stopy na své himalájské pouti. Jak je to s himalájským lidoopem dnes? Odpověď našel deník The Washington Post.

Rozlučme se s kontinenty? Drsná studie ukázala, o co všechno přijdeme za sto let

Vědecké studie se většinou zaměřují na to, čeho nového by lidstvo mohlo dosáhnout. Mapují stávající pokroky, odhalují nejrůznější zákoutí přírody nebo zjišťují, kam se budeme posouvat v nejbližších letech. Někteří vědci ale zkoumají, co vše člověk ztratí, a jedna taková studie ukázala, že toho bude opravdu hodně.

Dloubete se v nose? Podle vědců vám hrozí nebezpečí, o kterém se nemluví

Dloubání se v nose je nechutné, nehygienické a dokonce potenciálně nebezpečné, jak dokládá lékařská literatura. Proč to tedy děláme? Občas má prst v nose přes 90% lidí. I těch slavných, o kterých ale tento článek není.

Pacient nula nalezen. Kdo stojí za jednou z nejvážnějších chorob v historii?

Na první pohled se dnes může zdát, že tuberkulóza je v rozvinuté společnosti minulostí. Opak je ale pravdou, jde totiž o jednu z nejstarších a nejrozšířenějších vážných chorob světa. Podle vědců se každou sekundou nakazí jeden pacient a zárodky nemoci v sobě nosí až třetina populace. Kde se ale nemoc vzala?

Čtení myšlenek realitou? Už dávno, ale jen pro vybraný okruh lidí

Čtení myšlenek není jen záležitostí moderní science fiction. Vědcům z Kalifornské univerzity se povedlo zjistili, jak pomocí speciálního dekodéru číst představy lidí. Tato technologie al nebude dostupná všem, jejím primárním cílem bude pomoci lidem, kteří nemohou normálně komunikovat se světem.

Zaklapnete budík a spíte dál? Návod jak vstát pro ty, co kteří nesnáší rána

Potřebujete se naučit ráno brzy vstávat, ale jste typ, co raději ponocuje? Nebo jste ranní ptáče a večer, když musíte fungovat, neudržíte pozornost a usínáte? Poradíme, jak si přenastavit vnitřní hodiny.

Pavouků se ve městech nezbavíte. Proč jich tu žije více než na vesnici?

Bylo by chybou tvrdit, že ve městech nežijí pavouci. Mnohdy se s nimi můžeme setkat častěji právě v zastavěných aglomeracích než na samotě u lesa. A poslední studie ukazují, že se jich bude do zastavěných oblastí stěhovat stále více. Co za tím ale stojí?

Máte rádi brambory? Pozor na jejich úpravu, radí vědci

Brambory mají v našem jídelníčku své nezastupitelné místo, většina z nás je jí dokonce několikrát týdně. Vědci však varují, že pokud jde o zdraví, hodně záleží na tom, jaké úpravě brambor dáváme přednost.

Proč chléb padá na zem namazanou stranou? Vědci konečně našli odpověď

Vtipkuje se o tom už desítky let, problém je, že většinou jde o pravdivou událost. Ať chceme nebo ne, pokud spadne chléb na zem, tak je to namazanou stranou. A otázka proč trápí vědce už několik desetiletí. Nyní se však výzkumný tým z manchesterské univerzity konečně rozhodl tuto záhadu rozlousknout a výsledky jsou překvapující.

Vědecké ocenění Česká hlava obdrželi výzkumníci včel, magnetů a proteinů

Praha - Vědecké ocenění Česká hlava udělované za výzkum a inovace získali letos badatelé, kteří se věnují nemoci včel, zkoumání magnetických látek a také úpravám proteinů.

Zmrzne rychleji teplá nebo studená voda? Odpověď vás překvapí, stejně jako vědecké vysvětlení

Představte si, že máte dvě nádoby s vodou. V jedné je teplota vody nízká, v druhé je voda horká. Která z nich zmrzne rychleji? Ač se to možná zdá nesmyslné, opravdu to bude nádoba s teplou vodou. Překvapivé ale je, že dodnes pořádně nikdo neví proč.

Vědci bijí na poplach: Rotace Země se zpomaluje, příští rok můžeme mít vážné problémy

Washington - Zpomalení rotace Země v příštím roce by mohlo být příčinou častějších zemětřesení, než je obvyklé. Podle serveru Live Science to naznačuje výsledek nového vědeckého výzkumu.

Nejhorší den v roce je za dveřmi. Který to je a který je nejsmutnějším?

Každý den máme jinou náladu a nejvíce je to pozorovatelné na lidech, kteří jsou od přírody náladoví. Na naši psychiku působí řada faktorů, které ovlivňují, jak se chováme a jak smýšlíme. V jeden den jsme ale mnohem nešťastnější, než jindy.

Konec spekulací? Vědci určili, jaký bude osud naší Země

Říká se, že Zemi může zničit celá řada katastrof. To ale nemusí vždy být tak úplně pravda. Zemětřesení nebo náraz asteroidu sice může vyhladit lidstvo, planetu jako takovou ale nezničí. Vědci však ví o něčem, co by to dokázat mohlo.

Vědci spočítali, kolik odpadu lidé naházeli do moře. A nestačili se divit

Podle nové studie vědců ze Západoaustralské univerzity v Perthu již v oceánech plave více než pět bilionů plastových odpadků o celkové hmotnosti 270 tisíc tun. Větší množství odpadů údajně pochází ze severní polokoule, jak informoval server indenpendent.co.uk.