15 tisíc mrtvých a a 40 tisíc zraněných. Hamás zveřejnil nové údajné počty obětí izraelských útoků

Izraelská strana eviduje od útoků Hamásu dne 7. října zhruba 1400 mrtvých a 3000 zraněných. Údaje o počtu mrtvých a zraněných prezentované Hamásem nelze ověřit, Organizace spojených národů (OSN) je ale dlouhodobě považuje za spolehlivé. Tvrdí také, že zhruba 40 procent mrtvých tvoří děti a existují obavy, že daleko více mrtvých se stále nachází pod troskami.

Výkonná ředitelka Dětského fondu OSN (UNICEF) Catherine Russellová Radě bezpečnosti OSN před nedávnem řekla, že od útoku militantního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října bylo v Pásmu Gazy údajně zabito přes 5300 dětí, což představuje 40 procent všech usmrcených lidí. "Je to nevídané. To, co jsem viděla a slyšela, mě doteď pronásleduje," prohlásila poté, co oblast navštívila osobně.

"Děti v Pásmu Gazy kromě bomb, raket a střelby mimořádně ohrožují i ​​katastrofální životní podmínky. Jeden milion dětí - tedy všechny děti uvnitř území - nemá jisté jídlo a čelí situaci, ze které se brzy stane potravinová krize," dodala.

UNICEF odhaduje, že kritická podvýživa dětí v Pásmu Gazy může během několika měsíců stoupnout o téměř 30 procent. Ředitelka Populačního fondu OSN Natalia Kanemová upozornia RB OSN na těžkou situaci těhotných žen v Pásmu Gazy.

V Pásmu Gazy navíc může přijít o život více lidí v důsledku nemocí, než kvůli bombardování, pokud nedojde k obnovení tamního zdravotnického systému. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO). 

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se pokouší osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy. Ta byla přerušena týdenním příměřím, během kterého Hamás propustil zhruba stovku rukojmích.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.