I politici mají nárok na dovolenou: Kam jede Merkelová nebo Juncker?

Většina obyvatel Evropy si alespoň pár dní v letních měsících užívá zaslouženého volna. Volno si berou i představitelé politické elity. Je otázkou, zda si to po vyjednávání o brexitu, neustálém přílivu nelegálních migrantů a opakovaných teroristických útoků, mohou dovolit. 

Většina evropského leadershipu včetně britské premiérky Theresy Mayové si dovolenou vzala. Někteří se ale snaží volno minimalizovat na co nejmenší počet dní. Podle deníku The New York Times si tak například francouzský prezident Emmanuel Macron, kterému teď klesají preference oblíbenosti, vezme "jen pár dní dovolené ve Francii". Odpočinek mu začal po středečním setkání kabinetu. Prezidentův mluvčí nicméně neuvedl, jak dlouho stráví Macron na dovolené, bude prý ale "k dispozici kdykoliv". 

Prezident dal dva týdny volna také svým ministrům, kteří se ale musí zdržovat poblíž Paříže, kdyby nastal případ nouze. Na ně se tak zřejmě nevztahuje nový zákon, který umožňuje pracovníkům odpojit se od pracovního e-mailu, když jsou mimo kancelář. Macron se možná inspiroval svým předchůdcem Francoisem Hollandem. Ten své dny volna v létě zredukoval asi jen na týden za celé léto. Jeho trápila krize hospodářská.

Premiér Itálie Paolo Gentiloni zase musí řešit krizi migrační, která s teplým počasím ještě zesiluje. Jeho vláda zasedá i v průběhu srpna, mimo jiné také kvůli hovorům s představiteli Libye. Podle kanceláře premiéra má Gentiloni program nabitý, v pondělí ho čeká jedno vystoupení na veřejnosti. Přitom v úterý Italové slaví svátek Ferragosto a většina obyvatel si vzala volno a udělala si prodloužený víkend. Politici se však nadále "handrkují" kvůli migrační krizi, ministr vnitra je popisován jako "workoholik". Většina úředníků má ze zákona právo na 32 dní volna během roku, zpravidla si je ale vybírají v horkém srpnu. I pracovníci mimo veřejný sektor se snaží v létě svou pracovní dobu zkrátit, někteří provozovatelé kaváren, zmrzlinářství nebo malých obchůdků zavírají úplně. Jiní obchodníci naopak využívají toto období jako dobu, kdy otevřou a vydělají si na úkor těch, kteří mají zavřeno.

Dovolenou si překvapivě nebere ani nejvyšší představitel katolické církve papež František. Jeho předchůdci ve Vatikánu si přitom volno zpravidla vybírali. 

Jiní evropští lídři si ale nenechají zkazit dovolenou ekonomickými a politickými výzvami své země. Příkladem může být britská premiérka Theresa Mayová. Ta se po neoslnivém výsledku v parlamentních volbách a po vyjednáváních o brexitu vydala na tři týdny do Švýcarska a Itálie

Předseda Evropské komise Jean-Claude Junker se také odebral na pár dní volna. Odcestoval do Rakouska, kde se chce věnovat četbě. Pro server Politico prozradil, že si přečte knihu "1913: The Year Before the Storm" o posledním roce míru před vypuknutím první světové války. 

I německá kancléřka Angela Merkelová odjíždí do italských Alp na třítýdenní dovolenou. Podle profesorky Nicoly Fuchs-Schündelnové z Goetheova institutu ve Frankfurtu je "kulturně zcela akceptována" skutečnost, že si kancléřka bere dlouhou dovolenou. Je to prý něco přirozeného a zdravého, když si politik vezme dovolenou. Kancléřka se možná do Alp stahuje kvůli volbám. Pokud totiž nebude na očích, nehrozí, že by provedla něco, co by ji mohlo ohrozit při volbách do parlamentu. 

Hlasitý kritik dovolených americký prezident Donald Trump si užívá sedmnáct dní dovolené v golfovém resortu v New Jersey. Trump se však dušuje, že nejde o dovolenou.