Papež docházel k psychoanalytičce, teď už se prý nebojí ničeho

Nejvyššímu církevnímu představiteli římskokatolické církve papeži Františkovi v minulosti nestačilo "pouhé" odvolávání se k Bohu. Ve svých dvaačtyřiceti letech absolvoval několik návštěv psychoanalytičky v období šesti měsíců. 

Podle britského deníku The Guardian to František prozradil francouzskému sociologovi Dominique Woltonovi, který s papežem dělal rozhovor pro připravovanou knihu, která vyjde příští týden. Papež Francouzi přiznal, že na terapie k psychoanalytičce docházel v sedmdesátých letech.

Na návštěvu k ní chodil vždy jednou týdně po šest měsíců, když mu bylo čtyřicet dva let. Tehdy byl ještě otcem Jorgem Bergogliem a hlavou argentinských Jezuitů v době vlády vojenské junty. "Psychoanalytička mi pomohla opravdu hodně," řekl Woltonovi pro 432-stránkovou knihu Papež František: Politika a společnost. 

"Chodil jsem k ní domů ujasnit si pár věcí. Ona tam pro mě vždy byla. Pak jednoho dne, než zemřela, mi zavolala. Ne aby přijala svátosti, protože byla židovka, ale kvůli duševnímu dialogu. Byla opravdu dobrý člověk," popsal František. 

Sezení mu pomohla do té míry, že nyní se prý cítí "svobodný". "Jsem ve Vatikánu sice jako v kleci, ale ne duševně. Nic mě neděsí," říká papež. František tím mířil i do řad vlastních - konkrétně do řad kněžích, kteří jsou rigidní, strnulí a bojí se komunikovat. 

František popsal, že v jeho životě hrály významnou roli ženy. Kromě jeho matky a dvou babiček měl na mysli také Esther Ballestrinovou de Careaga, komunistickou zakladatelku hnutí Mothers of the Plaza de Mayo v Buenos Aires, která byla zabita během vlády junty. 

Nejde o první výrok vatikánského představitele na adresu sociálních věd. V minulosti se k nim vyjádřil také Robert Mickens, editor anglického vydání katolických novin La Croix, který zmínil, že papež už dříve mluvil o přínosech sociálních věd pro lidský pokrok. Jde tak o významné uznání psychoterapie ze strany katolické církve.

"Je velmi běžné, že v přípravných programech pro kněze, zejména na západě, adepti podstupují psychologické hodnocení předtím, než jsou přiřazeni na semináře nebo diecéze," říká Mickens. "Existuje zde poznání, že sociální vědy mohou pomoci ve vypořádání se s některými věcmi. Ale to, co si stále někteří lidé myslí je skutečnost, že ti, kteří se musí léčit, jsou poněkud "slabí"," dodal. Věří proto, že papežovo "přiznání" bude mít na lidi pozitivní účinek a nebudou se tak dál obávat svěřit se se svými problémy odborníkům.