Je svět po 11. září skutečně nebezpečnější než dřív? Data přinášejí překvapivou odpověď

11. září 2001 začalo novou kapitolu dějin. USA spustily válku s terorem. Po 16 letech se nezdá, že by se svět přiblížil k vytouženému vítězství. Kolik bylo teroristických útoků před a během války s terorem? Studie webu War on the Rocks přináší odpověď.

Studie spárovala údaje z Globální databáze terorismu z University of Maryland s údaji o občanských válkách a povstání měřených uppsalským Programem konfliktních dat z let 1989 až 2014 v 194 zemích.

Ze získaných dat vyplývá, že teroristické útoky začaly dramaticky růst po roce 2004. Zatímco v této době bylo celkově 1000 teroristických útoků, o deset let později se číslo zvedlo na 17 000. Čísla z roku 2015 a 2016 zůstávají neobyčejně velká, ale o něco menší než ty z roku 2014.

Tento výrazně velký počet je třeba vidět v kontextu toho, že více než 70% útoků za posledních 10 let se objevilo jen ve dvou regionech, které v té době byly dějištěm rozsáhlým povstáním a krutých občanských konfliktů : Severní Afrika / Blízký východ a Jihozápadní Asie.

Zajímavé je podívat se na počet teroristických útoků, pokud se budou oblasti nepostižené občanskými válkami a povstáními počítat zvlášť od zemí, kde dochází k teroristickým útokům, ale kde nedochází k občanské válce. Data ukazují, že před 11. zářím, v letech 1990 až 1998 počet teroristických útoků v zemích stížených občanskou válkou postupně klesal – z necelých 4000 na méně než 2000. Poté se začalo číslo velmi mírně zvedat, až do roku 2005 to nebylo ale více než 2000 útoků.

Ve stejné době se útoky v zemích netrpících občanskou válkou postupně zvedal v rozmezí let 1990 až 1993, přičemž až do roku 1996 tento podíl teroristických útoků dokonce překročil podíl teroristických útoků v zemích stižených občanskou válkou. V letech 1991-1994 v zemích bez občanských války docházelo k 2000 a více teroristickým útokům. Od té doby nicméně celkový počet útoků klesal až dosáhl svého minima v roce 1998. Od té doby nedosáhlo ani 2000 (v letech 2000 a 2001 nicméně jen těsně) až do roku 2007-2008, poté ale zase klesalo až do roku 2012 až 2014, kdy hranice 2000 byla opět překročena, přičemž v roce 2013 došlo k více než 3000 útokům, poté počet opět o něco poklesl.

V  zemích stižených občanskou válkou naopak od roku 2004 číslo rostlo. V letech 2005 – 2010 se zvedlo z 2000 útoků na více než 4000. V této době došlo k rozšíření válek v Iráku a Afghánistánu. Jiným významným impulzem pro skutečně dramatické navýšení počtu teroristických útoků byla série revolucí tzv. arabského jara, jenž v Libyi a Sýrii vedla k posvátní proti dosavadnímu režimu. Během let 2011 až 2014 se číslo zvedlo o více než 10 000 útoků.

Do určité míry lze říci, že válka s terorem byla úspěšná. Počet útoků v zemích nepostižených občanskou válkou byl výrazně menší než v letech před 11. září, a to až o 60%. Až v posledních šesti letech se začalo číslo opětovně zvedat a předstihlo i počet útoků, které de odehrály před 11. zářím. V roce 2014 nicméně pokleslo z více než 3000 na méně než 2000.

Studie odhalila nepříliš překvapivý trend nárůstu domácího terorismu v muslimských zemích. Před rokem 2001 tyto země zažívaly méně domácího terorismu, zatímco po roce 2001 se staly hlavními oblastmi, kde dochází k domácím i mezinárodním teroristickým akcím. Zvláště je tento trend silně patrný v zemích stižených občanskou válkou a povstáními jako je Irák, Afghánistán, Pákistán, Libyí a Súdánem.

Velký podíl na tom mají islamistické teroristické skupiny, které vlivem odvetných opatření přijatých v rámci války s terorismem zůstávají spíše lokálním než globálním fenoménem. Významnou roli v nárůstu teroristických útoků v těchto zemích též hrají západní intervence. Podle modelů byly západní intervence spojeny s dvojnásobným až pětinásobným odhadovaným nárůstem počtu domácích teroristických útoků. Studie proto radí, aby se Západ zaměřoval pouze na globální teroristy a nepletl si jejich působení s povstalci, protože tak může situaci ještě zhoršit.  

Související

Více souvisejících

Terorismus 11. září 2001

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Izraelská armáda

Izraelská armáda příměří nerespektuje. Dál likviduje bojovníky Hizballáhu

Izraelská armáda (IDF) oznámila, že během uplynulého víkendu zlikvidovala v jižním Libanonu celkem 15 bojovníků hnutí Hizballáh. K těmto incidentům došlo navzdory faktu, že příměří mezi Izraelem a Libanonem bylo nedávno prodlouženo o další tři týdny. Bezpečnostní situace v oblasti se tak opět vyostřuje a vyvolává obavy o stabilitu dohodnutého klidu zbraní.

před 2 hodinami

Viktor Orbán

Orbán poslancem nebude. Vzdal se svého mandátu

Odcházející premiér Viktor Orbán oznámil zásadní změnu ve své politické dráze poté, co ve volbách získala strana Tisza dvoutřetinovou většinu. V sobotu odpoledne prostřednictvím videozáznamu informoval veřejnost o svém rozhodnutí vzdát se poslaneckého mandátu. Zdůraznil, že se nyní hodlá plně soustředit na práci v čele strany Fidesz a na její budoucí směřování.

před 3 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron s politikou nadobro končí. Oznámil definitivní odchod

Emmanuel Macron učinil během své nedávné návštěvy Kypru zásadní prohlášení týkající se jeho politické budoucnosti. Prezident, který je v čele Francie již téměř deset let, veřejně oznámil, že po svém odchodu z Elysejského paláce v roce 2027 s politikou nadobro končí a definitivně tuto životní kapitolu uzavře.

před 5 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

40 let od Černobylu: Sarkofág potřebuje kvůli Rusku opravu za půl miliardy eur. Jinak hrozí další katastrofa

Čtyřicet let po nejhorší jaderné katastrofě v dějinách lidstva zůstává Černobyl místem, kterému znovu hrozí nebezpečí. Jakmile opustíte vyznačenou cestu v blízkosti jaderné elektrárny, dozimetr připnutý na hrudi začne tikat znatelně rychleji. Je to neviditelná hranice mezi relativně čistou půdou a kontaminovaným územím, kde se příroda pomalu zmocňuje opuštěných staveb.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump musí válku v Íránu ukončit do května. Co bude pak nikdo neví

Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který stanovuje americké právo pro vojenské operace vedené bez souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution) vychází tento termín na 1. května. Trumpova administrativa zatím o žádný souhlas nepožádala a budoucnost konfliktu je tak nejistá.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Filip Turek (Motoristé) na jednání vlády ČR (9.2.2026)

Turek se omluvil úředníkům za slova o parazitech a deratizaci. Podle politologů je hlupák a Motoristé školka

Filip Turek, vládní zmocněnec pro Green Deal, se v sobotním diskusním pořadu televize Nova omluvil úředníkům za svá nedávná vyjádření o parazitech a nutné deratizaci. Zdůraznil, že jeho slova nebyla mířena na řadové pracovníky ministerstev. Podle jeho vysvětlení se omluva týká všech, kteří si jeho dřívější prohlášení vyložili jako útok na svou osobu.

před 9 hodinami

Stanislav Přibyl

Přibyl přijal funkci arcibiskupa. Mezi hosty nechyběl prezident a politici

V pražské katedrále svatého Víta na Pražském hradě se v sobotu dopoledne odehrála historická událost, která přilákala stovky významných hostů. Slavnostní liturgie, zahájená v jedenáct hodin, se stala dějištěm uvedení do úřadu nového pražského arcibiskupa Stanislava Přibyla. Celý obřad provázela vznešená atmosféra podtržená zvukem největšího českého zvonu Zikmunda.

před 10 hodinami

USS George H. W. Bush

Trump poslal k Íránu třetí letadlovou loď

Americká armáda potvrdila, že do oblasti Blízkého východu dorazila v pořadí již třetí letadlová loď. Podle vojenských analytiků jde o nejvyšší počet amerických plavidel této třídy nasazených v regionu za posledních více než dvacet let. Tento krok přichází v době, kdy napětí mezi Washingtonem a Teheránem neustále roste.

před 11 hodinami

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trump poslal Witkoffa a Kushnera do Pákistánu, aby se pokusili obnovit jednání s Íránem

Prezident Donald Trump vysílá své blízkovýchodní vyjednavače Steva Witkoffa a Jareda Kushnera do Pákistánu, aby se pokusili obnovit jednání o ukončení války s Íránem. Tato válka trvá již téměř osm týdnů a Bílý dům potvrdil, že cílem mise je setkání s íránským ministrem zahraničí Abbásem Araghčím v Islámábádu. Administrativa vyjádřila naději, že se podaří vést produktivní rozhovor a posunout vyjednávání směrem k dohodě.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Bořil zná trest za výstup vůči sudímu. Slavii po zbytek sezóny nepomůže

U Disciplinární komise Ligové fotbalové asociace (LFA) se po týdnu opět řešil další prohřešek, jehož autorem byl slávistický fotbalista. Zatímco minule byl v centru pozornosti útočník Tomáš Chorý kvůli údajnému plivnutí na plzeňského Sampsona Dweha, tento čtvrtek dorazil na slyšení jeho spoluhráč Jan Bořil. V závěru posledního ligového zápasu v Hradci Králové ztratil nervy a vyhrožoval coby smyslu zbavený rozhodčímu Daliboru Černému. Ten mu dal druhou žlutou a následně červenou kartu. Oproti Chorému, který od disciplinárky odešel jen s jednozápasovým trestem, byl trest pro Bořila vyměřen na sedm zápasů. Slavii tak v boji o titul již nepomůže.

včera

včera

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump uzemnil prince Harryho, snažil se radit Američanům

Princ Harry překvapivě zavítal na válkou zmítanou Ukrajinu, odkud se rozhodl radit americkému prezidentovi. Donald Trump si to ale nenechal líbit. Šéf Bílého domu prohlásil, že je větším mluvčím Britů než Harry, upozornila BBC. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Wolverhampton má jistý sestup z Premier League. Zůstane Krejčí, nebo ho zlanaří PSG?

Zatímco na špici tabulky anglické Premier League zdaleka není šest kol před koncem sezóny nic jasného, ve spodku je už alespoň o jednom o sestupujícím rozhodlo. Je jím dlouhodobě skomírající Wolverhamtpon, o čemž rozhodla nejen jeho prohra 0:3 s Leedsem, ale i pondělní bezbranková remíza West Hamu s Crystal Palace. Zůstane tak beznadějně poslední a nic se na tom nezmění. Tuto zprávu dost možná nepřivítalo příliš mnoho českých fanoušků, jelikož právě za Wolverhampton nastupuje kapitán české fotbalové reprezentace Ladislav Krejčí.

včera

OBRAZEM: Grolich má ambice stát se premiérem. Prvním místopředsedou lidovců byl zvolen Činčila

Lidovci si na svém sjezdu v Ostravě zvolili nové vedení, od kterého si členská základna slibuje restart strany potýkající se s nízkými preferencemi kolem tří procent. Novým předsedou se stal jihomoravský hejtman Jan Grolich, který získal důvěru 233 z 266 hlasujících delegátů. V čele KDU-ČSL tak střídá dosavadního předsedu Marka Výborného.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy