Je svět po 11. září skutečně nebezpečnější než dřív? Data přinášejí překvapivou odpověď

11. září 2001 začalo novou kapitolu dějin. USA spustily válku s terorem. Po 16 letech se nezdá, že by se svět přiblížil k vytouženému vítězství. Kolik bylo teroristických útoků před a během války s terorem? Studie webu War on the Rocks přináší odpověď.

Studie spárovala údaje z Globální databáze terorismu z University of Maryland s údaji o občanských válkách a povstání měřených uppsalským Programem konfliktních dat z let 1989 až 2014 v 194 zemích.

Ze získaných dat vyplývá, že teroristické útoky začaly dramaticky růst po roce 2004. Zatímco v této době bylo celkově 1000 teroristických útoků, o deset let později se číslo zvedlo na 17 000. Čísla z roku 2015 a 2016 zůstávají neobyčejně velká, ale o něco menší než ty z roku 2014.

Tento výrazně velký počet je třeba vidět v kontextu toho, že více než 70% útoků za posledních 10 let se objevilo jen ve dvou regionech, které v té době byly dějištěm rozsáhlým povstáním a krutých občanských konfliktů : Severní Afrika / Blízký východ a Jihozápadní Asie.

Zajímavé je podívat se na počet teroristických útoků, pokud se budou oblasti nepostižené občanskými válkami a povstáními počítat zvlášť od zemí, kde dochází k teroristickým útokům, ale kde nedochází k občanské válce. Data ukazují, že před 11. zářím, v letech 1990 až 1998 počet teroristických útoků v zemích stížených občanskou válkou postupně klesal – z necelých 4000 na méně než 2000. Poté se začalo číslo velmi mírně zvedat, až do roku 2005 to nebylo ale více než 2000 útoků.

Ve stejné době se útoky v zemích netrpících občanskou válkou postupně zvedal v rozmezí let 1990 až 1993, přičemž až do roku 1996 tento podíl teroristických útoků dokonce překročil podíl teroristických útoků v zemích stižených občanskou válkou. V letech 1991-1994 v zemích bez občanských války docházelo k 2000 a více teroristickým útokům. Od té doby nicméně celkový počet útoků klesal až dosáhl svého minima v roce 1998. Od té doby nedosáhlo ani 2000 (v letech 2000 a 2001 nicméně jen těsně) až do roku 2007-2008, poté ale zase klesalo až do roku 2012 až 2014, kdy hranice 2000 byla opět překročena, přičemž v roce 2013 došlo k více než 3000 útokům, poté počet opět o něco poklesl.

V  zemích stižených občanskou válkou naopak od roku 2004 číslo rostlo. V letech 2005 – 2010 se zvedlo z 2000 útoků na více než 4000. V této době došlo k rozšíření válek v Iráku a Afghánistánu. Jiným významným impulzem pro skutečně dramatické navýšení počtu teroristických útoků byla série revolucí tzv. arabského jara, jenž v Libyi a Sýrii vedla k posvátní proti dosavadnímu režimu. Během let 2011 až 2014 se číslo zvedlo o více než 10 000 útoků.

Do určité míry lze říci, že válka s terorem byla úspěšná. Počet útoků v zemích nepostižených občanskou válkou byl výrazně menší než v letech před 11. září, a to až o 60%. Až v posledních šesti letech se začalo číslo opětovně zvedat a předstihlo i počet útoků, které de odehrály před 11. zářím. V roce 2014 nicméně pokleslo z více než 3000 na méně než 2000.

Studie odhalila nepříliš překvapivý trend nárůstu domácího terorismu v muslimských zemích. Před rokem 2001 tyto země zažívaly méně domácího terorismu, zatímco po roce 2001 se staly hlavními oblastmi, kde dochází k domácím i mezinárodním teroristickým akcím. Zvláště je tento trend silně patrný v zemích stižených občanskou válkou a povstáními jako je Irák, Afghánistán, Pákistán, Libyí a Súdánem.

Velký podíl na tom mají islamistické teroristické skupiny, které vlivem odvetných opatření přijatých v rámci války s terorismem zůstávají spíše lokálním než globálním fenoménem. Významnou roli v nárůstu teroristických útoků v těchto zemích též hrají západní intervence. Podle modelů byly západní intervence spojeny s dvojnásobným až pětinásobným odhadovaným nárůstem počtu domácích teroristických útoků. Studie proto radí, aby se Západ zaměřoval pouze na globální teroristy a nepletl si jejich působení s povstalci, protože tak může situaci ještě zhoršit.  

Související

Ilustrační fotografie. Analýza

Svět a zbraně hromadného ničení. Dlouhý a marný boj, který snad nikdy neskončí

Maďarská a slovenská vláda během tohoto týdne vzbudily pozornost tvrzením o možném bioteroristickém útoku, přestože pro něj nepředložily žádné konkrétní důkazy ani nezmínily souvislosti, které by podezření dávaly smysl. Boj proti biologickým zbraním a dalším zbraním hromadného ničení je přitom i bez toho mimořádně složitý a nepředvídatelný. Zejména s ohledem na skutečnost, že největší riziko dnes nepředstavují státy, ale radikalizované teroristické skupiny s ideologickým pozadím a vůlí způsobit co největší škody.
Američané provedli precizní údery proti rebelům v Jemenu. (16.3.2025) Prohlédněte si galerii

Američané na Trumpův rozkaz zaútočili na rebely v Jemenu

Američanům došla trpělivost s húsíjskými rebely v Jemenu. Americká armáda začala na příkaz prezidenta Donalda Trumpa s útoky proti jejich pozicím. Nepřežilo je nejméně 31 lidí. Trump vzkázal rebelům, že USA využijí svou zdrcující sílu, aby je umlčeli. 

Více souvisejících

Terorismus 11. září 2001

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Překvapivý konec hledání nového kouče Sparty. Na Letnou se vrací Brian Priske

Blíží se začátek přípravy na novou sezónu, nebylo proto divu, že fanoušci fotbalové Sparty byli už na trní, kdo bude hlavním trenérem Pražanů. Poslední dny se neustále spekulovalo o všech možných zahraničních jménech, přičemž největší potenciál na to, aby mohl do Sparty přijít, měl Dán Bo Svensson se zkušenostmi z německé Bundesligy. Mluvilo se i o Belgičanovi Phillipu Clementovi, Němci Robertu Klaussovi či o Izraelci Baraku Bacharovi. Nakonec se ale na Letnou vrací starý známý Dán Brian Priske, který v týmu působil v letech 2022 až 2024, přičemž s ním vyhrál dva ligové tituly a jeden český pohár.

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin není šílený. Vraždí civilisty, aby obnovil imperiální slávu Ruska, tvrdí experti

Ruský prezident Vladimir Putin během posledních týdnů nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.

včera

Evropská unie

Evropě se díky Trumpovi otevřela jedinečná možnost. Má ale odvahu ji využít?

V době, kdy se Spojené státy čím dál více stahují z role globálního lídra a upřednostňují vlastní izolacionistické zájmy, se před Evropou otevírá historická příležitost: stát se centrem nové světové rovnováhy. Otázkou však podle expertů zůstává, zda má Evropská unie odvahu, vůli a institucionální schopnosti této výzvě dostát.

včera

Izrael, ilustrační foto

Odplata za "monstrózní" výroky: Británie zavedla protiizraelské sankce

Spojené království v úterý oznámilo uvalení sankcí na dva krajně pravicové izraelské ministry, Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotricha, kvůli jejich „monstrózním“ výrokům týkajícím se Pásma Gazy a plánů na násilné ovládnutí nových osad na Západním břehu Jordánu. K Velké Británii se připojily Kanada, Austrálie, Nový Zéland a další země, které rovněž zmrazily aktiva obou politiků a zakázaly jim vstup na svá území.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Velká Británie chce odradit Rusko. Ukrajině dá 100 000 dronů

Velká Británie slíbila Ukrajině obrovský balík pomoci v oblasti bezpilotních letounů. Do jara 2026 má Kyjev obdržet až 100 000 dronů. Tato iniciativa je součástí širší strategie Londýna, která má modernizovat vedení války, posílit obranné kapacity Ukrajiny, odradit Rusko a zároveň podpořit domácí inovace v oblasti obranných technologií.

včera

Greta Thunbergová byla deportována

Izrael vyhodil ze země Gretu Thunbergovou

Izrael začal s deportací 12 propalestinských aktivistů, mezi nimiž je i švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová. Ta byla v pondělí zadržena na palubě jachty Madleen, která se pokusila doručit symbolickou humanitární pomoc do pásma Gazy navzdory izraelské námořní blokádě. V úterý ráno byla Thunberg deportována zpět do Evropy.

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

Eva Decroix vystřídala Pavla Blažka v čele ministerstva spravedlnosti. (10.6.2025) Prohlédněte si galerii

Eva Decroix se ujala funkce ministryně spravedlnosti. Nahradila Pavla Blažka po vypuknutí bitcoinové aféry

Česká republika má novou ministryni spravedlnosti. Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval do čela resortu místopředsedkyni ODS Evu Decroix. Ta nahrazuje svého stranického kolegu Pavla Blažka, jenž rezignoval kvůli kauze spojené s přijetím miliardového daru od bývalého provozovatele nelegálního internetového tržiště. Nová ministryně slíbila, že celý případ důkladně prověří a vyvodí z něj odpovědnost.

včera

Čínská stíhačka J-15 na letadlové lodi

Čína poslala své letadlové lodě do Tichomoří. Není jasné proč

Japonské ministerstvo obrany oznámilo, že vůbec poprvé zachytilo současné operace dvou čínských letadlových lodí v Tichomoří. Podle Tokia se jedná o jasný signál, že Peking usiluje o rozšíření svých vojenských schopností za hranice svých tradičních operačních prostor.

včera

OSN

Svět čelí skryté, ale hluboké krizi. OSN poprvé vydala vážné varování

Porodnost ve světě klesá tak rychle a plošně, že Organizace spojených národů ji poprvé označuje za skutečnou krizi. Podle nové zprávy Populačního fondu OSN (UNFPA) si stovky milionů lidí po celém světě nemohou dovolit tolik dětí, kolik by si přáli – a to kvůli finančním nákladům, nedostatku času či vhodného partnera.

včera

včera

V Moskvě probíhá vojenská přehlídka u příležitosti výročí konce druhé světové války. (9.5.2025)

Moldavsko čelí ruské hrozbě: Kreml pošle do Podněstří dalších 10 tisíc vojáků

Moskva podle dostupných informací navýší vojenskou přítomnost v Podněstří až o 10 tisíc vojáků. Prostřednictvím hybridních metod už dlouhodobě destabilizuje Moldavsko, jak upozornil premiér země Dorin Recean. Podněstří je klíčovým předmostím ruského vlivu, který rovněž ohrožuje Rumunsko a Ukrajinu. Zatímco západní sankce míří na ruské síťové kampaně a politickou korupci, FSB a oligarcha Ilan Shor nadále usilují o podkopání prozápadního směřování Moldavska.

včera

včera

Měsíční předpověď počasí. Letošní léto bude začínat pozvolna

Až do úvodních dnů letních prázdnin vidí meteorologové v nejnovějším dlouhodobém výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Úplně nejlepší zprávy pro dovolenkáře nemají. Nadprůměrně teplé počasí se zatím neočekává.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy