11. září 2001 začalo novou kapitolu dějin. USA spustily válku s terorem. Po 16 letech se nezdá, že by se svět přiblížil k vytouženému vítězství. Kolik bylo teroristických útoků před a během války s terorem? Studie webu War on the Rocks přináší odpověď.
Studie spárovala údaje z Globální databáze terorismu z University of Maryland s údaji o občanských válkách a povstání měřených uppsalským Programem konfliktních dat z let 1989 až 2014 v 194 zemích.
Ze získaných dat vyplývá, že teroristické útoky začaly dramaticky růst po roce 2004. Zatímco v této době bylo celkově 1000 teroristických útoků, o deset let později se číslo zvedlo na 17 000. Čísla z roku 2015 a 2016 zůstávají neobyčejně velká, ale o něco menší než ty z roku 2014.
Tento výrazně velký počet je třeba vidět v kontextu toho, že více než 70% útoků za posledních 10 let se objevilo jen ve dvou regionech, které v té době byly dějištěm rozsáhlým povstáním a krutých občanských konfliktů : Severní Afrika / Blízký východ a Jihozápadní Asie.
Zajímavé je podívat se na počet teroristických útoků, pokud se budou oblasti nepostižené občanskými válkami a povstáními počítat zvlášť od zemí, kde dochází k teroristickým útokům, ale kde nedochází k občanské válce. Data ukazují, že před 11. zářím, v letech 1990 až 1998 počet teroristických útoků v zemích stížených občanskou válkou postupně klesal – z necelých 4000 na méně než 2000. Poté se začalo číslo velmi mírně zvedat, až do roku 2005 to nebylo ale více než 2000 útoků.
Ve stejné době se útoky v zemích netrpících občanskou válkou postupně zvedal v rozmezí let 1990 až 1993, přičemž až do roku 1996 tento podíl teroristických útoků dokonce překročil podíl teroristických útoků v zemích stižených občanskou válkou. V letech 1991-1994 v zemích bez občanských války docházelo k 2000 a více teroristickým útokům. Od té doby nicméně celkový počet útoků klesal až dosáhl svého minima v roce 1998. Od té doby nedosáhlo ani 2000 (v letech 2000 a 2001 nicméně jen těsně) až do roku 2007-2008, poté ale zase klesalo až do roku 2012 až 2014, kdy hranice 2000 byla opět překročena, přičemž v roce 2013 došlo k více než 3000 útokům, poté počet opět o něco poklesl.
V zemích stižených občanskou válkou naopak od roku 2004 číslo rostlo. V letech 2005 – 2010 se zvedlo z 2000 útoků na více než 4000. V této době došlo k rozšíření válek v Iráku a Afghánistánu. Jiným významným impulzem pro skutečně dramatické navýšení počtu teroristických útoků byla série revolucí tzv. arabského jara, jenž v Libyi a Sýrii vedla k posvátní proti dosavadnímu režimu. Během let 2011 až 2014 se číslo zvedlo o více než 10 000 útoků.
Do určité míry lze říci, že válka s terorem byla úspěšná. Počet útoků v zemích nepostižených občanskou válkou byl výrazně menší než v letech před 11. září, a to až o 60%. Až v posledních šesti letech se začalo číslo opětovně zvedat a předstihlo i počet útoků, které de odehrály před 11. zářím. V roce 2014 nicméně pokleslo z více než 3000 na méně než 2000.
Studie odhalila nepříliš překvapivý trend nárůstu domácího terorismu v muslimských zemích. Před rokem 2001 tyto země zažívaly méně domácího terorismu, zatímco po roce 2001 se staly hlavními oblastmi, kde dochází k domácím i mezinárodním teroristickým akcím. Zvláště je tento trend silně patrný v zemích stižených občanskou válkou a povstáními jako je Irák, Afghánistán, Pákistán, Libyí a Súdánem.
Velký podíl na tom mají islamistické teroristické skupiny, které vlivem odvetných opatření přijatých v rámci války s terorismem zůstávají spíše lokálním než globálním fenoménem. Významnou roli v nárůstu teroristických útoků v těchto zemích též hrají západní intervence. Podle modelů byly západní intervence spojeny s dvojnásobným až pětinásobným odhadovaným nárůstem počtu domácích teroristických útoků. Studie proto radí, aby se Západ zaměřoval pouze na globální teroristy a nepletl si jejich působení s povstalci, protože tak může situaci ještě zhoršit.
Související
Podezřelí v případu z Pardubic. Kolují první informace o identitě zadržených
Lvovem otřásly exploze. Zemřela policistka, spekuluje se o terorismu
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici
před 1 hodinou
Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa
před 3 hodinami
USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti
před 4 hodinami
Největší demonstrace v historii USA? Na protestech No Kings vystoupilo proti Trumpovi osm milionů lidí
před 6 hodinami
Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce
před 7 hodinami
Ukrajinská armáda zintenzivnila operace zaměřené na ruskou energetickou infrastrukturu
před 8 hodinami
Írán nečekal, že dokáže držet globální ekonomiku jako rukojmí. Na svůj mírový seznam přidal další položku
před 10 hodinami
Předpověď počasí na příští týden: V noci se do Česka vrátí mrazy
včera
V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem
včera
Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu
včera
Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby
včera
Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy
včera
Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5
včera
Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv
včera
Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem
včera
Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži
včera
Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka
včera
Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu
včera
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
včera
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.
Zdroj: Libor Novák