Je svět po 11. září skutečně nebezpečnější než dřív? Data přinášejí překvapivou odpověď

11. září 2001 začalo novou kapitolu dějin. USA spustily válku s terorem. Po 16 letech se nezdá, že by se svět přiblížil k vytouženému vítězství. Kolik bylo teroristických útoků před a během války s terorem? Studie webu War on the Rocks přináší odpověď.

Studie spárovala údaje z Globální databáze terorismu z University of Maryland s údaji o občanských válkách a povstání měřených uppsalským Programem konfliktních dat z let 1989 až 2014 v 194 zemích.

Ze získaných dat vyplývá, že teroristické útoky začaly dramaticky růst po roce 2004. Zatímco v této době bylo celkově 1000 teroristických útoků, o deset let později se číslo zvedlo na 17 000. Čísla z roku 2015 a 2016 zůstávají neobyčejně velká, ale o něco menší než ty z roku 2014.

Tento výrazně velký počet je třeba vidět v kontextu toho, že více než 70% útoků za posledních 10 let se objevilo jen ve dvou regionech, které v té době byly dějištěm rozsáhlým povstáním a krutých občanských konfliktů : Severní Afrika / Blízký východ a Jihozápadní Asie.

Zajímavé je podívat se na počet teroristických útoků, pokud se budou oblasti nepostižené občanskými válkami a povstáními počítat zvlášť od zemí, kde dochází k teroristickým útokům, ale kde nedochází k občanské válce. Data ukazují, že před 11. zářím, v letech 1990 až 1998 počet teroristických útoků v zemích stížených občanskou válkou postupně klesal – z necelých 4000 na méně než 2000. Poté se začalo číslo velmi mírně zvedat, až do roku 2005 to nebylo ale více než 2000 útoků.

Ve stejné době se útoky v zemích netrpících občanskou válkou postupně zvedal v rozmezí let 1990 až 1993, přičemž až do roku 1996 tento podíl teroristických útoků dokonce překročil podíl teroristických útoků v zemích stižených občanskou válkou. V letech 1991-1994 v zemích bez občanských války docházelo k 2000 a více teroristickým útokům. Od té doby nicméně celkový počet útoků klesal až dosáhl svého minima v roce 1998. Od té doby nedosáhlo ani 2000 (v letech 2000 a 2001 nicméně jen těsně) až do roku 2007-2008, poté ale zase klesalo až do roku 2012 až 2014, kdy hranice 2000 byla opět překročena, přičemž v roce 2013 došlo k více než 3000 útokům, poté počet opět o něco poklesl.

V  zemích stižených občanskou válkou naopak od roku 2004 číslo rostlo. V letech 2005 – 2010 se zvedlo z 2000 útoků na více než 4000. V této době došlo k rozšíření válek v Iráku a Afghánistánu. Jiným významným impulzem pro skutečně dramatické navýšení počtu teroristických útoků byla série revolucí tzv. arabského jara, jenž v Libyi a Sýrii vedla k posvátní proti dosavadnímu režimu. Během let 2011 až 2014 se číslo zvedlo o více než 10 000 útoků.

Do určité míry lze říci, že válka s terorem byla úspěšná. Počet útoků v zemích nepostižených občanskou válkou byl výrazně menší než v letech před 11. září, a to až o 60%. Až v posledních šesti letech se začalo číslo opětovně zvedat a předstihlo i počet útoků, které de odehrály před 11. zářím. V roce 2014 nicméně pokleslo z více než 3000 na méně než 2000.

Studie odhalila nepříliš překvapivý trend nárůstu domácího terorismu v muslimských zemích. Před rokem 2001 tyto země zažívaly méně domácího terorismu, zatímco po roce 2001 se staly hlavními oblastmi, kde dochází k domácím i mezinárodním teroristickým akcím. Zvláště je tento trend silně patrný v zemích stižených občanskou válkou a povstáními jako je Irák, Afghánistán, Pákistán, Libyí a Súdánem.

Velký podíl na tom mají islamistické teroristické skupiny, které vlivem odvetných opatření přijatých v rámci války s terorismem zůstávají spíše lokálním než globálním fenoménem. Významnou roli v nárůstu teroristických útoků v těchto zemích též hrají západní intervence. Podle modelů byly západní intervence spojeny s dvojnásobným až pětinásobným odhadovaným nárůstem počtu domácích teroristických útoků. Studie proto radí, aby se Západ zaměřoval pouze na globální teroristy a nepletl si jejich působení s povstalci, protože tak může situaci ještě zhoršit.  

Související

Více souvisejících

Terorismus 11. září 2001

Aktuálně se děje

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

včera

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

včera

Bojový letoun Rafale F2

Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

včera

Andrej Babiš

Babiš otočil. Rozhodnutí Pavla respektuji, tvrdil včera, dnes se do něj navezl

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve středu ostře vyjádřil na adresu prezidenta Petra Pavla v souvislosti s jeho kompetenční žalobou a žádostí o předběžné opatření u Ústavního soudu. Hlava státu tímto krokem reagovala na záměr vládního kabinetu neumožnit jí účast na nadcházejícím summitu NATO v Turecku. Babiš v rozhovoru pro server Blesk označil prezidentovo chování za směšné. Podle premiéra tímto způsobem Pavel pouze dělá kampaň za své znovuzvolení.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Francie ohlásila první případ eboly na svém území

Francouzské ministerstvo zdravotnictví ve středu potvrdilo první případ nákazy virem ebola na svém území. Infikovaným je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo. Podle oficiálního prohlášení úřadů byl nakažený zdravotník okamžitě převezen a hospitalizován ve specializovaném zdravotnickém zařízení, přičemž jeho zdravotní stav je v současné době stabilizovaný.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel požádal ÚS o předběžné opatření, které mu umožní jet na summit NATO

Prezident Petr Pavel se obrátil na Ústavní soud s žádostí o předběžné opatření, které by mu umožnilo účast na červencovém summitu NATO v Ankaře ještě předtím, než soud definitivně rozhodne o kompetenční žalobě. Tento krok vyplývá z návrhu zveřejněného v přehledu plenárních věcí na webových stránkách soudu. Případ dostal jako soudce zpravodaj na starosti Pavel Šámal, nicméně verdikt bude vydávat plénum, které tvoří všichni soudci a soudkyně.

včera

Izraelská armáda

OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy

Nezávislá vyšetřovací komise OSN ve své nové zprávě uvedla, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti. Dokument, který zkoumal porušování práv dětí od začátku konfliktu, poukazuje na to, že děti tvoří přibližně 30 % všech obětí zabitých izraelskými silami. Navazuje tak na zářijové závěry komise, podle nichž Izrael v Gaze páchá genocidu a izraelští představitelé včetně premiéra Benjamina Netanjahua k těmto činům podněcují. Netanjahu navíc čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu kvůli válečným zločinům.

včera

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá

Bílý dům po zveřejnění memoranda o porozumění s Íránem čelí vlně pochybností, protože text dohody působí velmi jednostranně ve prospěch Teheránu. Americká administrativa sice opakovaně prohlašuje, že se jí podařilo vyjednat zásadní ústupky, jenže žádný z těchto bodů se v oficiálním dokumentu neobjevuje. Íránská strana navíc jakákoli dodatečná ujednání rezolutně popírá a tvrdí, že k ničemu takovému nedošlo. Kvůli dřívějším rozporuplným prohlášením Washingtonu je tak v tuto chvíli velmi obtížné určit, která strana říká pravdu.

včera

23. června 2026 21:19

Marco Rubio

Rubio: USA nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Perského zálivu prohlásil, že Spojené státy nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu. Podle šéfa americké diplomacie se jedná o mezinárodní vodní cestu, kde stávající mezinárodní právo jakékoli zpoplatnění zakazuje. Rubio přicestoval do Abú Zabí s cílem ujistit regionální spojence, že Washington zaujme v mírových rozhovorech s Teheránem pevný postoj a že nedávno uzavřené šedesátidenní příměří bezpečnost partnerů v zálivu neohrozí.

23. června 2026 20:08

Extrémní počasí si už v Evropě vyžádalo desítky lidských životů

Extrémní vlna veder, která v těchto dnech sužuje Evropu, přinesla tragickou bilanci ve Francii, kde od minulého čtvrtka utonulo v souvislosti s horky již 40 lidí. Ministryně pro sport a mládež Marina Ferrariová v této souvislosti varovala před riziky spojenými s koupáním na nehlídaných místech, kam lidé v touze po ochlazení často míří, aniž by domysleli nebezpečí. Francie v úterý zažila vůbec nejteplejší červnový den v historii měření s celostátním teplotním průměrem 29.8 stupně Celsia a více než polovina země se ocitla v nejvyšším stupni pohotovosti. Kritická situace panuje také v Německu, kde záchranáři hlásí několik utonulých poté, co zejména muži přecenili své síly ve vodě, přičemž tři těla byla vyplavena z řeky Rýn.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy