Je svět po 11. září skutečně nebezpečnější než dřív? Data přinášejí překvapivou odpověď

11. září 2001 začalo novou kapitolu dějin. USA spustily válku s terorem. Po 16 letech se nezdá, že by se svět přiblížil k vytouženému vítězství. Kolik bylo teroristických útoků před a během války s terorem? Studie webu War on the Rocks přináší odpověď.

Studie spárovala údaje z Globální databáze terorismu z University of Maryland s údaji o občanských válkách a povstání měřených uppsalským Programem konfliktních dat z let 1989 až 2014 v 194 zemích.

Ze získaných dat vyplývá, že teroristické útoky začaly dramaticky růst po roce 2004. Zatímco v této době bylo celkově 1000 teroristických útoků, o deset let později se číslo zvedlo na 17 000. Čísla z roku 2015 a 2016 zůstávají neobyčejně velká, ale o něco menší než ty z roku 2014.

Tento výrazně velký počet je třeba vidět v kontextu toho, že více než 70% útoků za posledních 10 let se objevilo jen ve dvou regionech, které v té době byly dějištěm rozsáhlým povstáním a krutých občanských konfliktů : Severní Afrika / Blízký východ a Jihozápadní Asie.

Zajímavé je podívat se na počet teroristických útoků, pokud se budou oblasti nepostižené občanskými válkami a povstáními počítat zvlášť od zemí, kde dochází k teroristickým útokům, ale kde nedochází k občanské válce. Data ukazují, že před 11. zářím, v letech 1990 až 1998 počet teroristických útoků v zemích stížených občanskou válkou postupně klesal – z necelých 4000 na méně než 2000. Poté se začalo číslo velmi mírně zvedat, až do roku 2005 to nebylo ale více než 2000 útoků.

Ve stejné době se útoky v zemích netrpících občanskou válkou postupně zvedal v rozmezí let 1990 až 1993, přičemž až do roku 1996 tento podíl teroristických útoků dokonce překročil podíl teroristických útoků v zemích stižených občanskou válkou. V letech 1991-1994 v zemích bez občanských války docházelo k 2000 a více teroristickým útokům. Od té doby nicméně celkový počet útoků klesal až dosáhl svého minima v roce 1998. Od té doby nedosáhlo ani 2000 (v letech 2000 a 2001 nicméně jen těsně) až do roku 2007-2008, poté ale zase klesalo až do roku 2012 až 2014, kdy hranice 2000 byla opět překročena, přičemž v roce 2013 došlo k více než 3000 útokům, poté počet opět o něco poklesl.

V  zemích stižených občanskou válkou naopak od roku 2004 číslo rostlo. V letech 2005 – 2010 se zvedlo z 2000 útoků na více než 4000. V této době došlo k rozšíření válek v Iráku a Afghánistánu. Jiným významným impulzem pro skutečně dramatické navýšení počtu teroristických útoků byla série revolucí tzv. arabského jara, jenž v Libyi a Sýrii vedla k posvátní proti dosavadnímu režimu. Během let 2011 až 2014 se číslo zvedlo o více než 10 000 útoků.

Do určité míry lze říci, že válka s terorem byla úspěšná. Počet útoků v zemích nepostižených občanskou válkou byl výrazně menší než v letech před 11. září, a to až o 60%. Až v posledních šesti letech se začalo číslo opětovně zvedat a předstihlo i počet útoků, které de odehrály před 11. zářím. V roce 2014 nicméně pokleslo z více než 3000 na méně než 2000.

Studie odhalila nepříliš překvapivý trend nárůstu domácího terorismu v muslimských zemích. Před rokem 2001 tyto země zažívaly méně domácího terorismu, zatímco po roce 2001 se staly hlavními oblastmi, kde dochází k domácím i mezinárodním teroristickým akcím. Zvláště je tento trend silně patrný v zemích stižených občanskou válkou a povstáními jako je Irák, Afghánistán, Pákistán, Libyí a Súdánem.

Velký podíl na tom mají islamistické teroristické skupiny, které vlivem odvetných opatření přijatých v rámci války s terorismem zůstávají spíše lokálním než globálním fenoménem. Významnou roli v nárůstu teroristických útoků v těchto zemích též hrají západní intervence. Podle modelů byly západní intervence spojeny s dvojnásobným až pětinásobným odhadovaným nárůstem počtu domácích teroristických útoků. Studie proto radí, aby se Západ zaměřoval pouze na globální teroristy a nepletl si jejich působení s povstalci, protože tak může situaci ještě zhoršit.  

Související

Ilustrační fotografie

Britská policie objevila v dodávkách u základny výbušniny. Z přípravy útoku podezírá Írán

Britská protiteroristická policie vyšetřuje možnou íránskou stopu v případu zmařeného bombového útoku nedaleko letecké základny RAF Fairford v západní Anglii. Ozbrojené složky na místě zadržely pět mužů poté, co ve třech zaparkovaných dodávkách objevily výbušniny. Nalezený materiál podle prvotních zjištění vyšetřovatelů odpovídá podomácku vyrobeným výbušným zařízením. Policie v celé oblasti vyhlásila stav závažného incidentu a kolem podezřelých vozidel stanovila bezpečnostní kordon o poloměru čtyř set metrů.

Více souvisejících

Terorismus ,  11. září 2001

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš se dnes poprvé ozval. Poplatky zrušíme, oznámil ve videu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je z pátečního jednání Poslanecké sněmovny omluven, přesto se odpoledne vyjádřil k tématu financování veřejnoprávních médií. Podle Babiše hodlá koalice splnit slib a zrušit koncesionářské poplatky. Sněmovní opozici zároveň nařkl z šíření lží. 

včera

Generální ředitel ČT Hynek Chudárek

Bylo by to likvidační, varuje vedení ČT vládní koalici a požaduje diskuzi

Vedení České televize považuje návrh zákona, který se snaží prosadit vládní koalice ve věci financování veřejnoprávních médií, za likvidační. Podle managementu ČT by projednávání měla doprovázet i diskuze. Zaměstnanci veřejnoprávních médií již ohlásili listopadovou stávku kvůli krokům koaličních stran. 

včera

včera

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Nůž do zad von der Leyenové: Evropské státy odmítají termín „přidružené členství“ Kanady

Německo, Francie a nejméně šest dalších zemí Evropské unie odmítají používání termínu „přidružené členství“ pro označení užších vztahů s Kanadou. Tento název se podle webu Politico stal hlavním předmětem sporů v jednáních o společné deklaraci, která má vymezit oblasti hlubší spolupráce před nadcházejícím summitem. Summit EU-Kanada se uskuteční ve dnech 29. až 30. října v Montrealu.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Jděte do ulic, vyzval Grolich kvůli rušení televizních poplatků. Lidé poslechli a začali demonstrovat

Vládní koalice ve složení hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě nečekaně zařadila na program schůze Poslanecké sněmovny spornou novelu týkající se zrušení poplatků České televizi a Českému rozhlasu. Tento krok okamžitě narazil na silný odpor opozičních stran, které jej označují za bezprecedentní pokus o politické ovládnutí a zestátnění veřejnoprávních médií hned po nedávných volbách.

včera

Očkování, ilustrační foto

Je lepší očkovat se proti covidu a chřipce najednou, nebo odděleně?

S příchodem podzimu a chladnějšího počasí zahajují zdravotnické systémy každoroční očkovací kampaně proti chřipce a covidu-19. Vakcinace představuje nejúčinnější způsob, jak předejít těžkým formám infekce, snížit riziko hospitalizací a odlehčit přetíženému zdravotnímu systému. Protože se oba viry neustále vyvíjejí, složení vakcín se každoročně upravuje podle aktuálních doporučení Světové zdravotnické organizace. Hlavním cílem těchto programů je především ochrana před závažným průběhem nemocí a úmrtím u rizikových skupin.

včera

včera

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Spory s Trumpem nemají osobní rovinu, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN prohlásil, že jeho spory s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nemají osobní rovinu. Současně však varoval, že ústupky vůči ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a zmírňování sankcí mohou Moskvu pouze posílit. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem v posledních týdnech výrazně ochladly kvůli krokům americké administrativy.

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Vláda Netanjahua končí? Podle průzkumů ve volbách neobhájí pozici

Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění směřuje pravicová koalice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ke ztrátě parlamentní většina v nadcházejících volbách. Volby do izraelského Knesetu se uskuteční již 27. října a rozhodnou o novém složení politické scény v zemi. Výsledky průzkumu agentury Agam Labs ve spolupráci s Hebrejskou univerzitou naznačují, že dosavadní vládní blok pravděpodobně neobhájí svou pozici.

včera

Radomír Lašák

Nevydržel ani tři měsíce. Šéf Letiště Praha Lašák rezignoval

Radomír Lašák nečekaně končí v čele státní společnosti Letiště Praha, kde ve funkci nevydržel ani tři měsíce od svého srpnového nástupu. Ministerstvo financí v pátek oznámilo, že Lašák podal rezignaci na funkci předsedy představenstva z osobních důvodů. Vedení podniku dočasně převezme stávající člen představenstva Jiří Kraus. 

včera

včera

Lana Nusseibeh

SAE nominovaly vlastní kandidátku na šéfa OSN. Experti bijí na poplach

Spojené arabské emiráty oficiálně nominovaly svou bývalou velvyslankyni při OSN Lanu Nusseibehovou na post příštího generálního tajemníka Organizace spojených národů. Obhájci lidských práv však v této souvislosti bijí na poplach a varují, že zvolení diplomatky ze země s problematickou bilancí v oblasti lidských práv a obviněními z podpory masakru v Súdánu by mohlo pro OSN znamenat katastrofu.

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí letos způsobilo v Evropě rekordní množství úmrtí

Extrémní letní vlnu veder v Evropě provázela rekordní úmrtnost, která si podle nových vědeckých studií vyžádala životy více než padesáti tisíc lidí. Dva nové recenzované výzkumy publikované v odborném časopise Nature Health přinášejí první komplexní zhodnocení úmrtí během letošních teplotních extrémů. Vědci v nich dospěli k závěru, že za přibližně dvě třetiny celkového počtu těchto úmrtí nese přímou zodpovědnost probíhající změna klimatu.

včera

Donald Trump

Trump oznámil, že Musk Ukrajině plně obnovil přístup ke Starlinku

Americký prezident Donald Trump oznámil, že miliardář Elon Musk plně obnovil přístup k internetové síti Starlink pro Ukrajinu. Omezení připojení dříve výrazně komplikovala operace ukrajinských ozbrojených sil na bojišti. Toto prohlášení zaznělo poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že plnohodnotná konektivita vojenské verze Starshield ještě nebyla zcela obnovena.

včera

Evropským vyjednavačem pro jednání s Putinem by se mohl stát Petr Pavel

Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu THe Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy