Zdravotnictví po celém světě je v neudržitelném stavu. Problémy se týkají i Evropy

Ženeva - Téměř 100 milionů lidí ročně se nachází v extrémní chudobě kvůli narůstajícím dluhům ve zdravotnickém systému, tvrdí Světová zdravotnická organizace a Světová banka ve společné studii. Tito lidé se musí rozhodnout, zda se radši nají, nebo investují do zdravotnické péče, některé rodiny pak musí vyjít s méně než 1,9 dolaru denně.

Výzkum dále přišel na to, že skoro 120 milionů lidí žije na hranici chudoby, což je vyčísleno výdajem 3,1 dolarů denně, a to zejména kvůli zvyšujícím poplatkům ve zdravotnictví. Číslo nejohroženějších se každoročně již od roku 2000 zvyšuje v průměru u 1,8 milionu ročně. Celkem 800 milionů lidí pak pravidelně vydává z rodinného rozpočtu 10 procent financí na poplatky ve zdravotnictví, protože si nemůže dovolit pojištění. Přes 180 milionů vydává na čtvrtinu měsíční výplaty na léčbu.

Ženy a děti patří mezi nejohroženější skupiny. "Z pětiny nejchudších má jen 17 procent žen přijatelný přístup ke zdravotní péči," uvádí ředitel pro zdraví, výživu a populaci ze Světové banky Timothy Evans, který tvrdí, že to zdaleka není jen problémem třetího světa, ale týká se to všech zemí bez ohledu na příjmy. "Ve Světové bance se domníváme, že tento stav je neudržitelný a nemůže pokračovat věčně," myslí si Evans.

Evans také tvrdí, že mít "pojištění" není znamením kvalitní zdravotní péče. Lidé by měli mít přístup k tomu, co je jim skutečně prospěšné, a ne aby jim byli předepisovány drahé léky, na které nemají a které nepotřebují. "Světová banka se snaží zlepšit situaci, aby do roku 2030 už nikdo nežil v extrémní chudobě. To se ovšem nepodaří bez reformy zdravotnictví," tvrdí Evans s tím, že dnešní lékařství je zkrátka moc drahé.

"Každá země má možnost zlepšit své zdravotnictví, musí ovšem chtít a urovnat si priority," řekla poradkyně pro zdraví Anna Marriottová. Podle ní se státy příliš soustřeďují na zlepšení úrovně nemocnic ve městech a zcela ignorují venkovské oblasti. Kvůli tomu pak dochází k tomu, aby ti, kteří již mají alespoň základní přístup ke zdravotní péči, se na tom měli ještě lépe, zatímco ti bez péče i nadále zůstávají bez prostředků.

Oproti předpokladům, nejhorší zdravotnictví není v Africe, nýbrž v Asii. Zde žije až 72 procent těch, kteří na léčbu musí vydat čtvrtinu svých přijme, zatímco v Africe roste nejrychleji počet těch, kteří musí platit 10 procent rozpočtu domácnosti za zdravotní výdaje. Ten samý problém se však týká i Evropy a Latinské Ameriky. Zde je sice zdravotní péče kvalitní a dostupná, avšak pro mnoho lidí i velmi drahá kvůli nejrůznějším poplatkům.

Související

Vlastimil Válek

Válek prosadil novelu zákona o zdravotním pojištění. Chce tak podpořit prevenci

Vláda ve středu schválila novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se zaměřuje na podporu prevence, dostupnost stomatologické péče či poskytování a úhradu přeshraniční péče. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Schválen byl také zákon o kategorizaci zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz hrazených z veřejného zdravotního pojištění.
Ilustrační fotografie.

V Česku se šíří respirační infekce. Případů je více u dětí či seniorů

Nemocnost akutními respiračními infekcemi v Česku se v uplynulém týdnu téměř nezměnila a činí 1323 nemocných na sto tisíc obyvatel. Aktuálně se počty zvyšují u předškolních dětí, školáků a seniorů, naopak mírně klesají u adolescentů, mladých dospělých a dospělých v produktivním věku. Nejvyšší počty nemocných eviduje Jihomoravský kraj. Mezi regiony však nejsou významné rozdíly.

Více souvisejících

Zdravotnictví peníze WHO (Světová zdravotnická organizace) světová banka

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy