Paříž - S novým nápadem, jak integrovat uprchlíky přišli před nedávnem odborníci. Uprchlíci by měli být rekrutováni hromadně do evropských armád. Má to prý celou řadu pozitiv.
Za vzor je dávána Francouzská cizinecká legie, píší Foreign Policy. Ta letos ohlásila růst svých sil z 11 000 na 77 000. Podle mnoha odborníků je její model velmi inspirativní. V první řadě armáda vycvičí a vychová z často neotesaných mužů z třetího světa, odborníky, kteří budou hrdi nato, že sloužili pro svou novou vlast. Ti za to získají nejen kvalifikaci, ale především občanství.
Ve druhé řadě je důležitý i psychologický aspekt. Pokud si vezmeme Francouzskou legii, tak ta má nyní ve svých řadách 150 světových národností. Pouze celý důstojnický sbor je složen z Francouzů. Na misi v Mali před nedávnem zemřeli dva vojáci cizinecké legie: Srb a Slovák. Ve Francii to navyvolalo žádnou větší pozornost. Vojáci dostávají občanství až po službě. Armády by tedy mohly bojovat bez ohledu na ztráty.
V třetí řadě je to demografický vývoj jednotlivých zemí, který bude jednotlivé státy do takového kroku nutit. Německý bundeswehr má mít dnes 180 000 mužů a žen ve zbrani. Do budoucna má pak dosáhnout 198 000 vojáků. Již dnes má podstav. V Německu však žije i 10 milionů cizinců bez občanství. Pokud by se jim taková naskytla podobná nabídka, nepochybně by ji využili. Podobná situace je i ve Švédsku nebo Velké Británii.
Mnozí uprchlíci v tom vidí šanci uplatnit se, naučit se jazyk a získat vzdělání, „Doma jsem sloužil v armádě,“ tvrdí uprchlík ze Sýrie Mohammed al-Balout, „Bylo to k ničemu. Důstojníci se k nám chovali jako ke zvířatům. Ale ve Švédsku je to úplně jiné. Tady bych sloužil rád.“
Jiní však vyjadřují pochyby. „Měli by mít odpovídající vzdělání a rozumět jazyku,“ upozorňuje generálmajor bundeswehru ve výslužbě Walter Spindler, „Budou také muset dostávat stejný žold a mít stejnou výbavu jako naši vojáci. Nechceme tu druhořadou armádu.“
Již dnes v některých státech v armádách sloužit cizinci. Například v armádě USA slouží 24 000 cizinců. V britské armádě poté mohou sloužit vojáci ze zemí commonwealthu. Nejslavnější z nich jsou Gurkhové, srdnatí válečníci z Nepálu.
Související
Macron slíbil, že ubyde francouzských vojáků nasazených v Africe
Francie vysílá stíhačky a stovky vojáků jako posily pro NATO na východě
Francouzská armáda , uprchlíci , EU (Evropská unie) , Armáda
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou
před 1 hodinou
Cesta zpět už neexistuje, řekl Trump Ruttemu o Grónsku. Pak zveřejnil mapu Kanady s vlajkou USA
před 1 hodinou
Projev obrovské hlouposti, nepochopitelný akt slabosti... Trump tvrdě kritizuje krok, který sám podpořil
před 3 hodinami
Počasí a sníh. Meteorologové vysvětlili, co se změnilo v posledních dnech
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
včera
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.
Zdroj: Libor Novák