Recept na zastavení migrace nalezen. Uprchlíci se otáčejí

Trumpova administrativa zpřísnila podmínky pro migranty vstupujících do USA a pracuje na posílení hraničních kontrol. Tyto opatření zahrnují zúžení denního počtu lidí, kteří mohou žádat o azyl v USA či zvýšení kvalifikačních podmínek.

Tento týden Trumpova administrativa rozšířila pravidlo, podle něhož musí uchazeči o azyl čekat v Mexiku během celého legálního procesu přezkumu jejich požadavku, což může trvat roky. Původně se toto opatření týkalo jen dospělých, nyní je aplikováno i pro rodiny s dětmi.

V kombinaci s posílením hranic, které je těžší nelegálně překročit, to tvoří kombinaci, která začíná některé migranty odrazovat. Jednou z nich je 32letá Natali, která se svým manželem opustila Honduras poté, co byla svědkem vraždy uskutečněné lokálním gangem. Poté, co se dostala do mexického hraničního města Tijuana a zjistila, že šance na získání azylu se snížily, se rozhodla požádat o humanitární víza, zůstat v Mexiku a najít si zde práci.

Podobný osud má i 26letý Elde Rodriguez, který opustil Honduras, aby vydělal v USA peníze a poslal je zpět své ženě a dceři. Do USA se pokusil dostat nelegálně, nepovedlo se mu však najít jakoukoliv skulinu. Podle něj je v Mexiku dostatek práce, nicméně to není tolik, aby mohl posílat peníze zpět. Tvrdí, že bude zkoušet své šance dál.

Mexičtí představitelé poukazují na to, že zpřísnění podmínek do určité míry ukázalo, že Trumpova nedůvěra vůči migrantům je oprávněná a že nehledají a ani nemají nárok na protekci. „ Mnozí lidé se vydali na dobrodružství, aby zkusili své štěstí“, tvrdí Cesar Palencia, šéf migračních služeb Titujany. Když však zjistili, že je velmi těžké přejít hranice a že podmínky v Mexiku jsou taktéž obtížné, raději se vrátili, poukazuje Palencia.

Podle advokátů migrantů ti, co se vydali na cestu z jiných důvodů něž kvůli protekci, nereprezentují typického žadatele o azyl. Tvrdí, že asi 4 000 migrantů, kteří vstoupili do USA a alespoň požádali o chráněný status, mají oprávněné nároky na vyhledání protekce dle mezinárodního práva.

Zastánci migrantů též považují opatření Trumpovy administrativy za krátkodobé řešení problému. Podle Michelle Branéové, ředitelky pro práva migrantů a spravedlnost v Komisi pro ženské uprchlice, sice tyto opatření odhání ty, kteří si nezaslouží azyl, zároveň ale mnohé uprchlíky vhání do rukou obchodníků s lidmi, kteří jim slibují, že je provedou přes hranice.

Před kongresovými volbami v listopadu Trumpovi nakloněná média i samotný Trump věnovaly velkou pozornost karavanám migrantů, které putovaly na hranice s Mexikem. Po volbách téma poněkud utichlo, což podle kritiků naznačovalo, že Trump se otázkou migrace zabývá v zásadě jen kvůli politickým bodům.

Trump tvrdí, že migrace Latinoameričanů do USA představuje „invazi“, která ohrožuje „národní bezpečností zájmy země“. Trvá na tom, že jediným řešením této „humanitární a bezpečností krize“ je ohromná hraniční zeď. Sněmovna reprezentantů, ovládaná Demokraty, mu však nechce poskytnout jím požadovanou částku 5,7 miliard dolarů (okolo 130 miliard korun).. Trump se proto rozhodl oficiálně vyhlásit stav nouze, což mu umožní bez souhlasu s Kongresu získat peníze na stavbu zdi na hranicích s Mexikem.