2900 mrtvých, přes 5500 zraněných. Vláda nám nepomáhá, zasažené vesnice ignoruje, tvrdí Maročané

Páteční zemětřesení v oblasti Velkého Atlasu v Maroku bylo nejsilnější za více než sto let. Mnozí se ale stále nemají kam ukrýt, už pátý den přespávají venku v dočasných přístřešcích, a neskrývají zklamání nad tím, že jim úřady neposkytly dostatečnou pomoc. Pomocným týmům při pátrání a záchraně sice pomáhají záchranáři ze Španělska, Británie a Kataru, o další pomoc ale Maroko nestálo.

Tu nabídl například Izrael, Itálie, Belgie, Francie, Německo či Česko, jehož speciální tým na prohledávání sutin USAR byl v pohotovosti od soboty a byl připraven pomoci, nakonec ji ale zrušil a do země neodletěl. 

Nejvíce zasažení jsou obyvatelé odlehlých oblastí, které jsou odříznuty od světa po sesuvech půdy. V dostupných lokalitách se záchranáři snaží pomáhat přeživším, zakládají stanové tábory a distribuují potraviny a vodu. Podle agentury Reuters si ale lidé stěžují na nedostatečnou či přímo nulovou pomoc.

Například jednadvacetiletý Mahdí Aít Bujálí táboří pod širým nebem už pátý den a agentuře řekl, že dostal jídlo a deky, ale od lidí, kteří projížděli kolem. Stát mu neposkytl nic. Dodal, že zasažené vesnice vláda úplně opomíjí, co potvrdil i Hamíd Aít Bujálí. Úřady se podle něj soustředí na větší obce a zapadlé vesnice, které utrpěly nejvíce škod, ignorují.

Řada jejich obyvatel přitom přišla o elektřinu i telefonické spojení, pod sutinami jsou stále zasypáni lidé a obyvatelé je vyhrabávají svépomocí. Jsou závislí na pomoci obyčejných lidí, protože marocká vláda jim dle jejich výpovědí pomoc neposkytla. 

Epicentrum zemětřesení se nacházelo přibližně 72 kilometrů jihozápadně od Marrákeše. Některé historické budovy ve starém městě Marrákeš, které jsou zařazeny na seznam světového dědictví UNESCO, byly poškozeny. Modernější části města, včetně oblasti u letiště, kde má v říjnu proběhnout zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky s účastí více než 10 000 lidí, zůstaly většinou nepoškozené.