Afghánec ve Washingtonu střílel po členech Národní gardy. Trump sibuje tvrdší imigrační politiku

Prezident USA Donald Trump velmi rychle převedl střelbu, kterou nazval „zlým činem a teroristickým útokem“, na argument pro ještě tvrdší imigrační politiku. Jeho slib přišel poté, co úřady zadržely muže, kterého Trump označil za afghánského státního příslušníka, kvůli střelbě na dva záložníky Národní gardy Západní Virginie ve Washingtonu, D.C. Tito vojáci tam byli nasazeni v rámci kontroverzního Trumpova rozmístění ozbrojených sil na podporu policie a jejich zdravotní stav je nejasný. Podle posledních informací jsou v kritickém stavu.

Prezident ve videoprohlášení ze svého sídla Mar-a-Lago na Floridě rychle přešel od uctění památky obětí tragédie k obviňování Bidenovy administrativy. Podle něj je vinna za to, že údajného střelce přivedla do Spojených států po stažení amerických vojsk v roce 2021. Trump prohlásil, že incident „zdůrazňuje největší hrozbu pro národní bezpečnost, které naše země čelí“.

Tuto událost zároveň využil k prosazování své kampaně proti dalším migrantům. Učinil politicky vyhrocená prohlášení, která se netýkala jen Afghánistánu. Jeho administrativa se v současné době snaží znovu prověřit některé uprchlíky přijaté za prezidenta Joea Bidena. Zároveň ruší dočasný chráněný status pro osoby z několika nebezpečných světových ohnisek.

Trump se ostře vyjádřil i proti somálským přistěhovalcům v Minnesotě, ačkoliv neexistuje žádná zjevná spojitost se střelbou ve Washingtonu. Tvrdil, že „okrádají naši zemi a ničí ten kdysi skvělý stát“. Somálsko popsal jako zemi, která „nemá zákony, vodu, armádu, prostě nic“.

Veškeré podrobnosti o incidentu ve Washingtonu zatím nejsou známy. Nicméně Trumpovy komentáře jsou typické pro prezidenta, který jen zřídkakdy čeká na úplné objasnění, než začne jednat politicky.

Určitě vyvstanou naléhavé otázky ohledně prověřování afghánských imigrantů. Mnozí z nich přišli do USA během Bidenovy administrativy poté, co pomáhali americkým silám během nejdelší války v zemi. Přesné okolnosti středečního incidentu sice nejsou plně známy, ale FBI dlouhodobě varuje před nebezpečím, že by se jedinci z přistěhovaleckých komunit mohli sami radikalizovat. Mohou se inspirovat skupinami jako ISIS nebo online propagandou a provádět útoky na území USA.

Kontrola se může zaměřit i na případná navazující imigrační řízení pro podezřelého, která se protáhla do Trumpova druhého funkčního období. Existuje také otázka, zda před středečním útokem nedošlo k selhání zpravodajských služeb, v době, kdy jsou vládní agentury kritizovány, že odvádějí zdroje od národní bezpečnosti k prosazování imigrační politiky.

Politicky se Trump zřejmě snažil definovat debatu, která se ohledně střelby nepochybně rozpoutá. Sliboval, že „přezkoumá každého cizince“, který přišel do USA z Afghánistánu. Jeho výroky pravděpodobně vyvolají strach u imigrantů dodržujících zákony. Mnozí z nich přitom pomáhali americké armádě a diplomatům s velkým rizikem pro sebe a své rodiny.

Jeho extrémně politické poznámky mohly být také zamýšleny tak, aby potlačily jakékoli náznaky, že vojáci Národní gardy, kteří hlídkují ve Washingtonu ve svých uniformách, byli zranitelní kvůli špatně definované misi. Kolem Národní gardy zuří politická bouře od doby, kdy ji Trump nařídil do některých amerických měst. Nyní se debata přiostří ohledně role gardy a snah administrativy militarizovat policejní složky v rámci incidentu, který úředníci označili za „cílenou střelbu“ v předvečer Dne díkůvzdání.

Střelba ve Washingtonu, D.C., byla poslední šokující ukázkou násilí během v USA zničujícího roku. V něm došlo k atentátu na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka a k zabití státní zákonodárkyně a jejího manžela v Minnesotě. Středeční tragédie získala na síle, protože se Američané shromažďovali se svými rodinami před státním svátkem. Navíc se dotkla obyvatel Západní Virginie, která je jedním z několika států, jež do D.C. vysílají dobrovolné záložníky.

Pro příslušníky Národní gardy v ulicích hlavního města vyvolala střelba okamžité a traumatické otázky o jejich bezpečnosti a ochraně, když jejich kolegové leželi v kritickém stavu v nemocnici. Jednotky Národní gardy vyslané do Washingtonu byly dosud známé svou dobrou náladou a profesionalitou. Náhle se ale ostře ukázalo možné nebezpečí, které s sebou jejich mise nese.

Dojde také ke zkoumání neobvyklé povahy mise, kterou mají vojáci plnit v době míru na domácí půdě, jakmile bude stanoven motiv útočníka. Vojáci Národní gardy ve svých vojenských uniformách jsou velmi viditelní, což se zdá být Trumpovým záměrem pro odstrašující účely. To je ale může také vystavit nebezpečí.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti identifikovalo podezřelého jako Rahmanullaha Lakanwala. Úředníci obeznámení s vyšetřováním uvedli, že se domnívají, že počáteční identifikace střelce odpovídá muži ze státu Washington, který zřejmě imigroval do USA z Afghánistánu v srpnu 2021. Tato teorie vyvolá obavy z terorismu ohledně toho, zda měl údajný střelec motiv k přímému útoku na americké vojáky a zda jsou možné další útoky. Americké síly opustily Afghánistán chaotickým stažením v srpnu 2021.

Administrativa reagovala na hrůzu rychlým zdvojnásobením nasazení. Trump požádal ministra obrany Petea Hegsetha, aby do hlavního města mobilizoval dalších 500 příslušníků Národní gardy. Administativa také podala nouzový soudní příkaz, kterým se snaží udržet jednotky gardy ve městě poté, co federální soudce minulý týden nařídil jejich odvolání, dokud nebude podáno odvolání.

Trumpovo použití gardy je vysoce kontroverzní. Původní nasazení Národní gardy ve Washingtonu bylo velmi sporné a je součástí širší strategie. V jejím rámci byli záložníci vysláni do dalších měst, včetně Los Angeles. Trump, který pěstuje image silného muže, dlouho jevil zájem o nasazení vojsk na domácí půdě, navzdory zákonům omezujícím jejich použití při policejních misích. Do Washingtonu povolal gardu v srpnu, přičemž metropolitní policejní oddělení podřídil federální kontrole a mobilizoval policisty z jiných agentur. Tvrdil, že město je „špinavou a zločinem zamořenou ostudou“, ačkoli oficiální údaje ukazovaly, že kriminalita klesá.

Kritici však varovali, že nasazení vojsk je zbytečné a nese autoritářské podtóny. Představitelé Washingtonu, D.C., žalovali administrativu. Argumentovali, že porušila omezenou samosprávu města a autoritu Kongresu. Také údajně ignorovala zákony zakazující použití armády při domácích policejních misích, kromě nejextrémnějších okolností. Žaloba uváděla, že „nasazení také riskuje vyvolání napětí a prohloubení nedůvěry vůči místním policejním složkám“.

Tato debata se znovu objevila po středeční střelbě. Úředník Bílého domu důrazně odmítl kritiku ohledně nutnosti přítomnosti gardy v D.C. jako pokus o „politizaci této tragédie“.

Policie a FBI pátraly po motivu útoku. Starostka města Muriel Bowserová uvedla, že strážci se stali oběťmi „cílené střelby“. S ohledem na to bude vyšetřování důležité pro zjištění, zda šlo o politicky motivovaný útok, nebo zda se členové gardy stali náhodným cílem. Tyto faktory pravděpodobně ovlivní, jak se bude politika v důsledku incidentu vyvíjet.

Ani jedna z možností nesníží ohavnou povahu střelby ani nezmenší tragédii dvou zastřelených záložníků, kteří sloužili své zemi. Trump tvrdil, že jeho zátah ve Washingtonu, D.C., je obrovský úspěch a že se lidé v hlavním městě nyní cítí bezpečně. Není jasné, jak střelba v předvečer Dne díkůvzdání, která poslala desítky lidí prchajících z místa činu, ovlivní vnímání jeho strategie.

Kritici Trumpova přístupu se dlouho obávali, že přítomnost uniformovaných vojáků v ulicích nevede ke zvýšení bezpečnosti D.C., ale spíše k vyvolání většího napětí a že vojáci by sami mohli být zranitelní. Po počátečním šoku z pohledu vojáků v khaki uniformách a vozidel s vojenským značením si mnoho obyvatel Washingtonu zvyklo vnímat členy gardy jako převážně neškodnou přítomnost. Jsou často viděni, jak postávají u stanic metra, a dokonce sbírají odpadky v rámci projektů na „zkrášlení“ města. Ačkoli někteří byli ozbrojeni, obvykle nebyli v bojovém postoji.

Federální okresní soudkyně Jia Cobbová však minulý týden v rozhodnutí, že garda byla ve Washingtonu nasazena nezákonně, napsala, že existuje „podstatné riziko“, že jejich přítomnost „povede k nebezpečnému nebo smrtelnému střetu, který by mohl být katastrofální pro veřejnou bezpečnost“. Cobbová nicméně odložila svůj příkaz o 21 dní, aby Trumpově administrativě umožnila podat odvolání.

Nyní, když se vojáci stali oběťmi útoku, budou demokraté jistě zpochybňovat Trumpovo rozhodování. Demokratický poslanec Robert Garcia z Kalifornie řekl stanici CNN, že útok je „otřesný“. Dodal, že si není jistý, zda je Trumpova žádost o 500 dalších vojáků „správná“. Podle něj by rozhodnutí o bezpečnostní situaci měla být ponechána na místních úřednících.

Demokratický poslanec James Walkinshaw z Virginie řekl CNN, že střelba je „šokující a otřesná“. Poznamenal, že mnoho lidí v oblasti D.C. obdivovalo profesionalitu gardy a mělo s nimi pozitivní interakce. „Většina z nás v Kongresu na demokratické straně si nemyslí, že bychom měli mít muže a ženy Národní gardy v našich městech. Ale pokud se to stane, je povinností administrativy předložit jasný plán na zajištění jejich ochrany,“ řekl Walkinshaw. Právě se připojil k výboru Sněmovny pro vnitřní bezpečnost.

Vzhledem k tomu, že úředníci označují střelbu za „cílenou“, vyvstanou otázky, zda mají jednotky gardy potřebná bezpečnostní opatření a výcvik k řešení rizik, kterým čelí v ulicích. „Dali jste příslušníky Národní gardy do špatné pozice, teď slouží jako policie… to není to, na co byli vycvičeni,“ řekl stanici CNN bývalý policejní šéf Washingtonu, D.C., Charles Ramsey.

„Musíte se opravdu zastavit a zamyslet se nad tím, čeho se snažíte dosáhnout,“ řekl Ramsey. „Jaká je ta mise?“ Republikánský poslanec Don Bacon z Nebrasky řekl CNN, že v takto vyhroceném politickém klimatu by měl každý reagovat na otřesný incident ve Washingtonu umírněně. „Je povinností nás všech, demokratů a republikánů, ve zprávách, abychom se k sobě chovali slušně, můžeme nesouhlasit, aniž bychom byli přehnaně naštvaní, házeli benzín, zapalovali věci – naše společnost, tato hyper-stranickost, kterou máme.“

Většina předních politiků se řídila Baconovou radou a vydávala prohlášení, v nichž vyzývala k modlitbám za zraněné vojáky. Tragédie, jako je tato, však bude mít politické důsledky.

Související

Pete Hegseth

Tvář útoku na Írán. Hegseth se nedokázal vymanit z původního povolání, napříč světem vyvolává zděšení i kritiku

Nástup Peta Hegsetha do čela amerického Pentagonu vyvolává vlnu zděšení a ostré kritiky. Bývalý moderátor stanice Fox News, kterého Donald Trump jmenoval ministrem obrany – a příznačně jej přejmenoval na „ministra války“ – se stal tváří probíhajícího konfliktu s Íránem. Místo rozvážného státnického přístupu však Hegseth volí rétoriku, kterou kritici přirovnávají k chování „kresleného rváče“.
Abbás Arakčí

Trump odmítl deeskalaci na Blízkém východě, zní z Íránu

Íránská výzva k deeskalaci na Blízkém východě se nesetkala s pochopením, konstatoval šéf íránské diplomacie Abbás Aráqčí. Podle Teheránu za to může americký prezident Donald Trump, který zneužil gesto íránského režimu směrem k sousedům. 

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

včera

včera

Zuzana Maděrová

Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala

Po senzačním olympijském zlatu byla zaslouženým velkým lákadlem na sobotní podnik Světového poháru v paralelním slalomu, který se premiérově konal ve Špindlerově Mlýně, snowboardistka Zuzana Maděrová. I když nakonec na zlatou medaili tentokrát nedosáhla, jelikož v závodě nestačila jen na Japonku Cubaki Mikiovou Devatenáctiletá reprezentantka i tak potěšila publikum, které tak ve Špindlerově Mlýně připravilo pro závodnice a závodníky parádní atmosféru, navíc podpořenou krásným slunečným téměř jarním počasím.

včera

Robert Fico

Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se dočkal kýženého setkání na úrovni Evropské unie, kde se řešily zastavené dodávky ropy přes Ukrajinu. Fico tvrdí, že ho předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve sporu s Kyjevem podpořila. 

včera

včera

včera

Metoděj Jílek

Stylové zakončení životní sezóny. Rychlobruslař Jílek získal stříbro na MS ve víceboji

Dvojnásobný olympijský medailista z letošních zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo, teprve devatenáctiletý rychlobruslařský talent Metoděj Jílek zakončil svou životní sezónu dalším medailovým úspěchem. Stříbro získal poté, co ovládl desetikilometrový závod na MS ve víceboji, které se o tomto víkendu konalo v nizozemském Heerenveenu. Nestačil pouze na norského reprezentanta Sandera Eitrema.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa, která měla odstřihnout Rusko od příjmů z prodeje ropy do Indie, se v důsledku eskalujícího konfliktu s Íránem začíná hroutit. Washington loni vyvíjel na Dillí extrémní tlak, který zahrnoval vysoká cla na indický export i sankce na ruské těžařské giganty. Tato kampaň byla původně úspěšná a Indie pod tlakem Bílého domu začala upřednostňovat dodávky z Blízkého východu.

včera

včera

včera

Pete Hegseth

Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce

Americký ministr obrany Pete Hegseth vystoupil v úterý na brífinku v Pentagonu s ostrým varováním adresovaným novému íránskému vedení. Uvedl, že nový nejvyšší vůdce země Modžtaba Chameneí by udělal „moudré rozhodnutí“, kdyby uposlechl výzvy prezidenta Donalda Trumpa a okamžitě se vzdal ambicí na získání jaderných zbraní. Podle Hegsetha by měl Chameneí tento závazek veřejně deklarovat, aby zabránil další devastaci své země.

včera

Ilustrační foto

CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu

Snaha Trumpovy administrativy o úplnou likvidaci íránského jaderného programu naráží na zásadní vojenskou a logistickou překážku. Podle informací CNN by zajištění íránských zásob vysoce obohaceného uranu, které jsou ukryty hluboko v podzemních tunelech, vyžadovalo nasazení značného počtu amerických pozemních jednotek. Tento krok by představoval dramatickou eskalaci dosavadní kampaně, která se dosud spoléhala především na letecké údery.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí

Íránští představitelé v úterý ostře odmítli prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válečný konflikt na Blízkém východě skončí brzy. Ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že Teherán je připraven bojovat tak dlouho, jak to bude nutné, a že íránské raketové údery na cíle v regionu budou pokračovat. Tato slova přišla v době, kdy Írán zahájil novou vlnu útoků na arabské sousedy a spojence USA v Perském zálivu.

včera

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro americkou stanici PBS důrazně odmítl odpovědnost za eskalaci konfliktu a chaos na světových trzích s ropou. Podle jeho slov byla válka Íránu vnucena agresí ze strany Spojených států a Izraele. Arákčí zdůraznil, že jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem země jasně dokazuje, že pokusy o změnu režimu v Teheránu selhaly.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska

Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.

včera

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly

Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.

včera

Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak

Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy