Afghánec ve Washingtonu střílel po členech Národní gardy. Trump sibuje tvrdší imigrační politiku

Prezident USA Donald Trump velmi rychle převedl střelbu, kterou nazval „zlým činem a teroristickým útokem“, na argument pro ještě tvrdší imigrační politiku. Jeho slib přišel poté, co úřady zadržely muže, kterého Trump označil za afghánského státního příslušníka, kvůli střelbě na dva záložníky Národní gardy Západní Virginie ve Washingtonu, D.C. Tito vojáci tam byli nasazeni v rámci kontroverzního Trumpova rozmístění ozbrojených sil na podporu policie a jejich zdravotní stav je nejasný. Podle posledních informací jsou v kritickém stavu.

Prezident ve videoprohlášení ze svého sídla Mar-a-Lago na Floridě rychle přešel od uctění památky obětí tragédie k obviňování Bidenovy administrativy. Podle něj je vinna za to, že údajného střelce přivedla do Spojených států po stažení amerických vojsk v roce 2021. Trump prohlásil, že incident „zdůrazňuje největší hrozbu pro národní bezpečnost, které naše země čelí“.

Tuto událost zároveň využil k prosazování své kampaně proti dalším migrantům. Učinil politicky vyhrocená prohlášení, která se netýkala jen Afghánistánu. Jeho administrativa se v současné době snaží znovu prověřit některé uprchlíky přijaté za prezidenta Joea Bidena. Zároveň ruší dočasný chráněný status pro osoby z několika nebezpečných světových ohnisek.

Trump se ostře vyjádřil i proti somálským přistěhovalcům v Minnesotě, ačkoliv neexistuje žádná zjevná spojitost se střelbou ve Washingtonu. Tvrdil, že „okrádají naši zemi a ničí ten kdysi skvělý stát“. Somálsko popsal jako zemi, která „nemá zákony, vodu, armádu, prostě nic“.

Veškeré podrobnosti o incidentu ve Washingtonu zatím nejsou známy. Nicméně Trumpovy komentáře jsou typické pro prezidenta, který jen zřídkakdy čeká na úplné objasnění, než začne jednat politicky.

Určitě vyvstanou naléhavé otázky ohledně prověřování afghánských imigrantů. Mnozí z nich přišli do USA během Bidenovy administrativy poté, co pomáhali americkým silám během nejdelší války v zemi. Přesné okolnosti středečního incidentu sice nejsou plně známy, ale FBI dlouhodobě varuje před nebezpečím, že by se jedinci z přistěhovaleckých komunit mohli sami radikalizovat. Mohou se inspirovat skupinami jako ISIS nebo online propagandou a provádět útoky na území USA.

Kontrola se může zaměřit i na případná navazující imigrační řízení pro podezřelého, která se protáhla do Trumpova druhého funkčního období. Existuje také otázka, zda před středečním útokem nedošlo k selhání zpravodajských služeb, v době, kdy jsou vládní agentury kritizovány, že odvádějí zdroje od národní bezpečnosti k prosazování imigrační politiky.

Politicky se Trump zřejmě snažil definovat debatu, která se ohledně střelby nepochybně rozpoutá. Sliboval, že „přezkoumá každého cizince“, který přišel do USA z Afghánistánu. Jeho výroky pravděpodobně vyvolají strach u imigrantů dodržujících zákony. Mnozí z nich přitom pomáhali americké armádě a diplomatům s velkým rizikem pro sebe a své rodiny.

Jeho extrémně politické poznámky mohly být také zamýšleny tak, aby potlačily jakékoli náznaky, že vojáci Národní gardy, kteří hlídkují ve Washingtonu ve svých uniformách, byli zranitelní kvůli špatně definované misi. Kolem Národní gardy zuří politická bouře od doby, kdy ji Trump nařídil do některých amerických měst. Nyní se debata přiostří ohledně role gardy a snah administrativy militarizovat policejní složky v rámci incidentu, který úředníci označili za „cílenou střelbu“ v předvečer Dne díkůvzdání.

Střelba ve Washingtonu, D.C., byla poslední šokující ukázkou násilí během v USA zničujícího roku. V něm došlo k atentátu na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka a k zabití státní zákonodárkyně a jejího manžela v Minnesotě. Středeční tragédie získala na síle, protože se Američané shromažďovali se svými rodinami před státním svátkem. Navíc se dotkla obyvatel Západní Virginie, která je jedním z několika států, jež do D.C. vysílají dobrovolné záložníky.

Pro příslušníky Národní gardy v ulicích hlavního města vyvolala střelba okamžité a traumatické otázky o jejich bezpečnosti a ochraně, když jejich kolegové leželi v kritickém stavu v nemocnici. Jednotky Národní gardy vyslané do Washingtonu byly dosud známé svou dobrou náladou a profesionalitou. Náhle se ale ostře ukázalo možné nebezpečí, které s sebou jejich mise nese.

Dojde také ke zkoumání neobvyklé povahy mise, kterou mají vojáci plnit v době míru na domácí půdě, jakmile bude stanoven motiv útočníka. Vojáci Národní gardy ve svých vojenských uniformách jsou velmi viditelní, což se zdá být Trumpovým záměrem pro odstrašující účely. To je ale může také vystavit nebezpečí.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti identifikovalo podezřelého jako Rahmanullaha Lakanwala. Úředníci obeznámení s vyšetřováním uvedli, že se domnívají, že počáteční identifikace střelce odpovídá muži ze státu Washington, který zřejmě imigroval do USA z Afghánistánu v srpnu 2021. Tato teorie vyvolá obavy z terorismu ohledně toho, zda měl údajný střelec motiv k přímému útoku na americké vojáky a zda jsou možné další útoky. Americké síly opustily Afghánistán chaotickým stažením v srpnu 2021.

Administrativa reagovala na hrůzu rychlým zdvojnásobením nasazení. Trump požádal ministra obrany Petea Hegsetha, aby do hlavního města mobilizoval dalších 500 příslušníků Národní gardy. Administativa také podala nouzový soudní příkaz, kterým se snaží udržet jednotky gardy ve městě poté, co federální soudce minulý týden nařídil jejich odvolání, dokud nebude podáno odvolání.

Trumpovo použití gardy je vysoce kontroverzní. Původní nasazení Národní gardy ve Washingtonu bylo velmi sporné a je součástí širší strategie. V jejím rámci byli záložníci vysláni do dalších měst, včetně Los Angeles. Trump, který pěstuje image silného muže, dlouho jevil zájem o nasazení vojsk na domácí půdě, navzdory zákonům omezujícím jejich použití při policejních misích. Do Washingtonu povolal gardu v srpnu, přičemž metropolitní policejní oddělení podřídil federální kontrole a mobilizoval policisty z jiných agentur. Tvrdil, že město je „špinavou a zločinem zamořenou ostudou“, ačkoli oficiální údaje ukazovaly, že kriminalita klesá.

Kritici však varovali, že nasazení vojsk je zbytečné a nese autoritářské podtóny. Představitelé Washingtonu, D.C., žalovali administrativu. Argumentovali, že porušila omezenou samosprávu města a autoritu Kongresu. Také údajně ignorovala zákony zakazující použití armády při domácích policejních misích, kromě nejextrémnějších okolností. Žaloba uváděla, že „nasazení také riskuje vyvolání napětí a prohloubení nedůvěry vůči místním policejním složkám“.

Tato debata se znovu objevila po středeční střelbě. Úředník Bílého domu důrazně odmítl kritiku ohledně nutnosti přítomnosti gardy v D.C. jako pokus o „politizaci této tragédie“.

Policie a FBI pátraly po motivu útoku. Starostka města Muriel Bowserová uvedla, že strážci se stali oběťmi „cílené střelby“. S ohledem na to bude vyšetřování důležité pro zjištění, zda šlo o politicky motivovaný útok, nebo zda se členové gardy stali náhodným cílem. Tyto faktory pravděpodobně ovlivní, jak se bude politika v důsledku incidentu vyvíjet.

Ani jedna z možností nesníží ohavnou povahu střelby ani nezmenší tragédii dvou zastřelených záložníků, kteří sloužili své zemi. Trump tvrdil, že jeho zátah ve Washingtonu, D.C., je obrovský úspěch a že se lidé v hlavním městě nyní cítí bezpečně. Není jasné, jak střelba v předvečer Dne díkůvzdání, která poslala desítky lidí prchajících z místa činu, ovlivní vnímání jeho strategie.

Kritici Trumpova přístupu se dlouho obávali, že přítomnost uniformovaných vojáků v ulicích nevede ke zvýšení bezpečnosti D.C., ale spíše k vyvolání většího napětí a že vojáci by sami mohli být zranitelní. Po počátečním šoku z pohledu vojáků v khaki uniformách a vozidel s vojenským značením si mnoho obyvatel Washingtonu zvyklo vnímat členy gardy jako převážně neškodnou přítomnost. Jsou často viděni, jak postávají u stanic metra, a dokonce sbírají odpadky v rámci projektů na „zkrášlení“ města. Ačkoli někteří byli ozbrojeni, obvykle nebyli v bojovém postoji.

Federální okresní soudkyně Jia Cobbová však minulý týden v rozhodnutí, že garda byla ve Washingtonu nasazena nezákonně, napsala, že existuje „podstatné riziko“, že jejich přítomnost „povede k nebezpečnému nebo smrtelnému střetu, který by mohl být katastrofální pro veřejnou bezpečnost“. Cobbová nicméně odložila svůj příkaz o 21 dní, aby Trumpově administrativě umožnila podat odvolání.

Nyní, když se vojáci stali oběťmi útoku, budou demokraté jistě zpochybňovat Trumpovo rozhodování. Demokratický poslanec Robert Garcia z Kalifornie řekl stanici CNN, že útok je „otřesný“. Dodal, že si není jistý, zda je Trumpova žádost o 500 dalších vojáků „správná“. Podle něj by rozhodnutí o bezpečnostní situaci měla být ponechána na místních úřednících.

Demokratický poslanec James Walkinshaw z Virginie řekl CNN, že střelba je „šokující a otřesná“. Poznamenal, že mnoho lidí v oblasti D.C. obdivovalo profesionalitu gardy a mělo s nimi pozitivní interakce. „Většina z nás v Kongresu na demokratické straně si nemyslí, že bychom měli mít muže a ženy Národní gardy v našich městech. Ale pokud se to stane, je povinností administrativy předložit jasný plán na zajištění jejich ochrany,“ řekl Walkinshaw. Právě se připojil k výboru Sněmovny pro vnitřní bezpečnost.

Vzhledem k tomu, že úředníci označují střelbu za „cílenou“, vyvstanou otázky, zda mají jednotky gardy potřebná bezpečnostní opatření a výcvik k řešení rizik, kterým čelí v ulicích. „Dali jste příslušníky Národní gardy do špatné pozice, teď slouží jako policie… to není to, na co byli vycvičeni,“ řekl stanici CNN bývalý policejní šéf Washingtonu, D.C., Charles Ramsey.

„Musíte se opravdu zastavit a zamyslet se nad tím, čeho se snažíte dosáhnout,“ řekl Ramsey. „Jaká je ta mise?“ Republikánský poslanec Don Bacon z Nebrasky řekl CNN, že v takto vyhroceném politickém klimatu by měl každý reagovat na otřesný incident ve Washingtonu umírněně. „Je povinností nás všech, demokratů a republikánů, ve zprávách, abychom se k sobě chovali slušně, můžeme nesouhlasit, aniž bychom byli přehnaně naštvaní, házeli benzín, zapalovali věci – naše společnost, tato hyper-stranickost, kterou máme.“

Většina předních politiků se řídila Baconovou radou a vydávala prohlášení, v nichž vyzývala k modlitbám za zraněné vojáky. Tragédie, jako je tato, však bude mít politické důsledky.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

včera

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.

včera

Emmanuel Macron

Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron

V nedávných volbách v několika evropských zemích, jako jsou Spojené království, Francie, Německo, Nizozemsko a Rumunsko, se zdálo, že voliči dávají naději středovým politikům. Před šestnácti měsíci, po volbách do Evropského parlamentu, dokonce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že „střed drží“, protože pro silnou Evropu stále existuje většina ve středu politického spektra. Dnes však podle webu Politico toto přesvědčení vypadá značně nejistě. 

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu

Ukrajina tento týden oznámila, že její drony dlouhého doletu zasáhly významnou ropnou plošinu v Kaspickém moři, což je signálem pro další rozšíření seznamu cílů v rámci intenzivního tažení. Cílem této kampaně je přerušit tok ruských energetických příjmů, které financují válku. Zdroj z Bezpečnostní služby Ukrajiny pro CNN potvrdil, že jde o první ukrajinský útok na infrastrukturu související s těžbou ropy v Kaspickém moři.

včera

Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej

Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy