Afghánec ve Washingtonu střílel po členech Národní gardy. Trump sibuje tvrdší imigrační politiku

Prezident USA Donald Trump velmi rychle převedl střelbu, kterou nazval „zlým činem a teroristickým útokem“, na argument pro ještě tvrdší imigrační politiku. Jeho slib přišel poté, co úřady zadržely muže, kterého Trump označil za afghánského státního příslušníka, kvůli střelbě na dva záložníky Národní gardy Západní Virginie ve Washingtonu, D.C. Tito vojáci tam byli nasazeni v rámci kontroverzního Trumpova rozmístění ozbrojených sil na podporu policie a jejich zdravotní stav je nejasný. Podle posledních informací jsou v kritickém stavu.

Prezident ve videoprohlášení ze svého sídla Mar-a-Lago na Floridě rychle přešel od uctění památky obětí tragédie k obviňování Bidenovy administrativy. Podle něj je vinna za to, že údajného střelce přivedla do Spojených států po stažení amerických vojsk v roce 2021. Trump prohlásil, že incident „zdůrazňuje největší hrozbu pro národní bezpečnost, které naše země čelí“.

Tuto událost zároveň využil k prosazování své kampaně proti dalším migrantům. Učinil politicky vyhrocená prohlášení, která se netýkala jen Afghánistánu. Jeho administrativa se v současné době snaží znovu prověřit některé uprchlíky přijaté za prezidenta Joea Bidena. Zároveň ruší dočasný chráněný status pro osoby z několika nebezpečných světových ohnisek.

Trump se ostře vyjádřil i proti somálským přistěhovalcům v Minnesotě, ačkoliv neexistuje žádná zjevná spojitost se střelbou ve Washingtonu. Tvrdil, že „okrádají naši zemi a ničí ten kdysi skvělý stát“. Somálsko popsal jako zemi, která „nemá zákony, vodu, armádu, prostě nic“.

Veškeré podrobnosti o incidentu ve Washingtonu zatím nejsou známy. Nicméně Trumpovy komentáře jsou typické pro prezidenta, který jen zřídkakdy čeká na úplné objasnění, než začne jednat politicky.

Určitě vyvstanou naléhavé otázky ohledně prověřování afghánských imigrantů. Mnozí z nich přišli do USA během Bidenovy administrativy poté, co pomáhali americkým silám během nejdelší války v zemi. Přesné okolnosti středečního incidentu sice nejsou plně známy, ale FBI dlouhodobě varuje před nebezpečím, že by se jedinci z přistěhovaleckých komunit mohli sami radikalizovat. Mohou se inspirovat skupinami jako ISIS nebo online propagandou a provádět útoky na území USA.

Kontrola se může zaměřit i na případná navazující imigrační řízení pro podezřelého, která se protáhla do Trumpova druhého funkčního období. Existuje také otázka, zda před středečním útokem nedošlo k selhání zpravodajských služeb, v době, kdy jsou vládní agentury kritizovány, že odvádějí zdroje od národní bezpečnosti k prosazování imigrační politiky.

Politicky se Trump zřejmě snažil definovat debatu, která se ohledně střelby nepochybně rozpoutá. Sliboval, že „přezkoumá každého cizince“, který přišel do USA z Afghánistánu. Jeho výroky pravděpodobně vyvolají strach u imigrantů dodržujících zákony. Mnozí z nich přitom pomáhali americké armádě a diplomatům s velkým rizikem pro sebe a své rodiny.

Jeho extrémně politické poznámky mohly být také zamýšleny tak, aby potlačily jakékoli náznaky, že vojáci Národní gardy, kteří hlídkují ve Washingtonu ve svých uniformách, byli zranitelní kvůli špatně definované misi. Kolem Národní gardy zuří politická bouře od doby, kdy ji Trump nařídil do některých amerických měst. Nyní se debata přiostří ohledně role gardy a snah administrativy militarizovat policejní složky v rámci incidentu, který úředníci označili za „cílenou střelbu“ v předvečer Dne díkůvzdání.

Střelba ve Washingtonu, D.C., byla poslední šokující ukázkou násilí během v USA zničujícího roku. V něm došlo k atentátu na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka a k zabití státní zákonodárkyně a jejího manžela v Minnesotě. Středeční tragédie získala na síle, protože se Američané shromažďovali se svými rodinami před státním svátkem. Navíc se dotkla obyvatel Západní Virginie, která je jedním z několika států, jež do D.C. vysílají dobrovolné záložníky.

Pro příslušníky Národní gardy v ulicích hlavního města vyvolala střelba okamžité a traumatické otázky o jejich bezpečnosti a ochraně, když jejich kolegové leželi v kritickém stavu v nemocnici. Jednotky Národní gardy vyslané do Washingtonu byly dosud známé svou dobrou náladou a profesionalitou. Náhle se ale ostře ukázalo možné nebezpečí, které s sebou jejich mise nese.

Dojde také ke zkoumání neobvyklé povahy mise, kterou mají vojáci plnit v době míru na domácí půdě, jakmile bude stanoven motiv útočníka. Vojáci Národní gardy ve svých vojenských uniformách jsou velmi viditelní, což se zdá být Trumpovým záměrem pro odstrašující účely. To je ale může také vystavit nebezpečí.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti identifikovalo podezřelého jako Rahmanullaha Lakanwala. Úředníci obeznámení s vyšetřováním uvedli, že se domnívají, že počáteční identifikace střelce odpovídá muži ze státu Washington, který zřejmě imigroval do USA z Afghánistánu v srpnu 2021. Tato teorie vyvolá obavy z terorismu ohledně toho, zda měl údajný střelec motiv k přímému útoku na americké vojáky a zda jsou možné další útoky. Americké síly opustily Afghánistán chaotickým stažením v srpnu 2021.

Administrativa reagovala na hrůzu rychlým zdvojnásobením nasazení. Trump požádal ministra obrany Petea Hegsetha, aby do hlavního města mobilizoval dalších 500 příslušníků Národní gardy. Administativa také podala nouzový soudní příkaz, kterým se snaží udržet jednotky gardy ve městě poté, co federální soudce minulý týden nařídil jejich odvolání, dokud nebude podáno odvolání.

Trumpovo použití gardy je vysoce kontroverzní. Původní nasazení Národní gardy ve Washingtonu bylo velmi sporné a je součástí širší strategie. V jejím rámci byli záložníci vysláni do dalších měst, včetně Los Angeles. Trump, který pěstuje image silného muže, dlouho jevil zájem o nasazení vojsk na domácí půdě, navzdory zákonům omezujícím jejich použití při policejních misích. Do Washingtonu povolal gardu v srpnu, přičemž metropolitní policejní oddělení podřídil federální kontrole a mobilizoval policisty z jiných agentur. Tvrdil, že město je „špinavou a zločinem zamořenou ostudou“, ačkoli oficiální údaje ukazovaly, že kriminalita klesá.

Kritici však varovali, že nasazení vojsk je zbytečné a nese autoritářské podtóny. Představitelé Washingtonu, D.C., žalovali administrativu. Argumentovali, že porušila omezenou samosprávu města a autoritu Kongresu. Také údajně ignorovala zákony zakazující použití armády při domácích policejních misích, kromě nejextrémnějších okolností. Žaloba uváděla, že „nasazení také riskuje vyvolání napětí a prohloubení nedůvěry vůči místním policejním složkám“.

Tato debata se znovu objevila po středeční střelbě. Úředník Bílého domu důrazně odmítl kritiku ohledně nutnosti přítomnosti gardy v D.C. jako pokus o „politizaci této tragédie“.

Policie a FBI pátraly po motivu útoku. Starostka města Muriel Bowserová uvedla, že strážci se stali oběťmi „cílené střelby“. S ohledem na to bude vyšetřování důležité pro zjištění, zda šlo o politicky motivovaný útok, nebo zda se členové gardy stali náhodným cílem. Tyto faktory pravděpodobně ovlivní, jak se bude politika v důsledku incidentu vyvíjet.

Ani jedna z možností nesníží ohavnou povahu střelby ani nezmenší tragédii dvou zastřelených záložníků, kteří sloužili své zemi. Trump tvrdil, že jeho zátah ve Washingtonu, D.C., je obrovský úspěch a že se lidé v hlavním městě nyní cítí bezpečně. Není jasné, jak střelba v předvečer Dne díkůvzdání, která poslala desítky lidí prchajících z místa činu, ovlivní vnímání jeho strategie.

Kritici Trumpova přístupu se dlouho obávali, že přítomnost uniformovaných vojáků v ulicích nevede ke zvýšení bezpečnosti D.C., ale spíše k vyvolání většího napětí a že vojáci by sami mohli být zranitelní. Po počátečním šoku z pohledu vojáků v khaki uniformách a vozidel s vojenským značením si mnoho obyvatel Washingtonu zvyklo vnímat členy gardy jako převážně neškodnou přítomnost. Jsou často viděni, jak postávají u stanic metra, a dokonce sbírají odpadky v rámci projektů na „zkrášlení“ města. Ačkoli někteří byli ozbrojeni, obvykle nebyli v bojovém postoji.

Federální okresní soudkyně Jia Cobbová však minulý týden v rozhodnutí, že garda byla ve Washingtonu nasazena nezákonně, napsala, že existuje „podstatné riziko“, že jejich přítomnost „povede k nebezpečnému nebo smrtelnému střetu, který by mohl být katastrofální pro veřejnou bezpečnost“. Cobbová nicméně odložila svůj příkaz o 21 dní, aby Trumpově administrativě umožnila podat odvolání.

Nyní, když se vojáci stali oběťmi útoku, budou demokraté jistě zpochybňovat Trumpovo rozhodování. Demokratický poslanec Robert Garcia z Kalifornie řekl stanici CNN, že útok je „otřesný“. Dodal, že si není jistý, zda je Trumpova žádost o 500 dalších vojáků „správná“. Podle něj by rozhodnutí o bezpečnostní situaci měla být ponechána na místních úřednících.

Demokratický poslanec James Walkinshaw z Virginie řekl CNN, že střelba je „šokující a otřesná“. Poznamenal, že mnoho lidí v oblasti D.C. obdivovalo profesionalitu gardy a mělo s nimi pozitivní interakce. „Většina z nás v Kongresu na demokratické straně si nemyslí, že bychom měli mít muže a ženy Národní gardy v našich městech. Ale pokud se to stane, je povinností administrativy předložit jasný plán na zajištění jejich ochrany,“ řekl Walkinshaw. Právě se připojil k výboru Sněmovny pro vnitřní bezpečnost.

Vzhledem k tomu, že úředníci označují střelbu za „cílenou“, vyvstanou otázky, zda mají jednotky gardy potřebná bezpečnostní opatření a výcvik k řešení rizik, kterým čelí v ulicích. „Dali jste příslušníky Národní gardy do špatné pozice, teď slouží jako policie… to není to, na co byli vycvičeni,“ řekl stanici CNN bývalý policejní šéf Washingtonu, D.C., Charles Ramsey.

„Musíte se opravdu zastavit a zamyslet se nad tím, čeho se snažíte dosáhnout,“ řekl Ramsey. „Jaká je ta mise?“ Republikánský poslanec Don Bacon z Nebrasky řekl CNN, že v takto vyhroceném politickém klimatu by měl každý reagovat na otřesný incident ve Washingtonu umírněně. „Je povinností nás všech, demokratů a republikánů, ve zprávách, abychom se k sobě chovali slušně, můžeme nesouhlasit, aniž bychom byli přehnaně naštvaní, házeli benzín, zapalovali věci – naše společnost, tato hyper-stranickost, kterou máme.“

Většina předních politiků se řídila Baconovou radou a vydávala prohlášení, v nichž vyzývala k modlitbám za zraněné vojáky. Tragédie, jako je tato, však bude mít politické důsledky.

Související

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Nejde jen o Kongres. Proč jsou blížící se volby pro Američany klíčové?

Nadcházející americké doplňkové volby do Kongresu představují mnohem víc než jen běžný poloviční verdikt nad úřadujícím prezidentem. Letošní hlasování může zásadně ovlivnit politické směřování Spojených států, rozhodnout o dalším osudu hnutí MAGA a vymezit výchozí pozici obou stran před prezidentskými volbami v roce 2028. Pro Demokratickou stranu jde o klíčovou šanci na politickou rehabilitaci po porážce v posledních prezidentských volbách.
Ilustrační fotografie

Hlavní téma amerických voleb? Odpor voličů k datovým centrům pro umělou inteligence

Umělá inteligence a masivní poptávka po datových centrech se staly jedním z hlavních témat nadcházejících amerických doplňkových voleb. Odpor proti těmto obřím stavbám spojuje voliče napříč politickým spektrem, které znepokojují rostoucí účty za elektřinu, ekologické dopady a upřednostňování zájmů velkých firem před ochranou životního prostředí. Stát Georgie, jenž se stal největším americkým trhem pro výstavbu datových center, se ocitl v samém centru tohoto ostrého lokálního konfliktu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  Donald Trump

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Následek ukrajinského útoku v Rusku

Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany USA obnovila útoky na ruské ropné rafinérie

Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany Spojených států a blížícím se americkým kongresovým volbám obnovila útoky na ruské ropné rafinérie. Podle informací ruských státních médií a diplomatických zdrojů webu The Guardian zasáhly ukrajinské dálkové drony v noci na neděli rafinérii v Nižném Novgorodu a předtím také velké zařízení v Samarské oblasti vlastněné státním energetickým gigantem Rosněfť.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Poslední předvolební Trumpova agitace narazila na odpor voličů

Americký prezident Donald Trump uskutečnil v posledním víkendu před klíčovými doplňkovými volbami do Kongresu intenzivní předvolební kampaň, jejímž cílem je udržet republikánskou většinu v obou komorách amerického parlamentu. Hlava státu uspořádala sérii předvolebních shromáždění ve státech jako Florida, Iowa a Kansas, což vzhledem k dřívějším výsledkům v těchto oblastech poukazuje na defenzivní postoj Republikánské strany těsně před úterním hlasováním.

před 4 hodinami

Josef Mašín

Ve věku 94 let zemřel odbojář Josef Mašín

V americké Santa Barbaře zemřel ve věku 94 let Josef Mašín, který byl jednou z nejznámějších tváří československého protikomunistického odboje. Informaci o úmrtí významného účastníka odboje přinesla v pondělí na sociální síti Facebook instituce Paměť národa s odvoláním na zdroj blízký rodině.

před 5 hodinami

Brexit, ilustrační foto

EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit

Brusel by mohl projevit flexibilitu a umožnit Velké Británii setrvat mimo jednotnou měnu euro a schengenský prostor v případě, že by se země rozhodla znovu požádat o členství v Evropské unii. Tuto informaci poskytli webu Politico pod podmínkou anonymity dva unijní úředníci obeznámení s přístupem evropského bloku. Případná úleva od těchto povinností by představovala významnou podporu pro ambice britského premiéra Andyho Burnhama.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Petr Pavel

Pavel se jasně vymezil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích

Prezident republiky Petr Pavel se v pondělí při odchodu z jednání vlády, jehož se osobně účastnil, vyslovil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích. Hlava státu ve svém vyjádření zdůraznila, že odmítá starty ruských reprezentantů, dokud Ruská federace pokračuje ve své agresi vůči Ukrajině. Toto stanovisko zaznělo v souvislosti s aktuální debatou o postavení ruských sportovců na mezinárodním poli.

před 6 hodinami

Evropská unie

Politico: EU se poučila z chyb v oblasti AI. Zajistí, že příští technologickou revoluci už neprospí

Evropská unie se poučila z chyb v oblasti umělé inteligence a připravuje novou legislativní strategii s názvem Quantum Act, která má zajistit, že kontinent neprospí další technologickou revoluci. Podle listopadového návrhu získaného redakcí serveru Politico se Bruselu podařilo identifikovat faktory, které dříve omezovaly evropské ambice, včetně nedostatku financí na komercializaci výzkumu a globální škálování.

před 7 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Nejde jen o Kongres. Proč jsou blížící se volby pro Američany klíčové?

Nadcházející americké doplňkové volby do Kongresu představují mnohem víc než jen běžný poloviční verdikt nad úřadujícím prezidentem. Letošní hlasování může zásadně ovlivnit politické směřování Spojených států, rozhodnout o dalším osudu hnutí MAGA a vymezit výchozí pozici obou stran před prezidentskými volbami v roce 2028. Pro Demokratickou stranu jde o klíčovou šanci na politickou rehabilitaci po porážce v posledních prezidentských volbách.

před 8 hodinami

Ilustrační fotografie

Hlavní téma amerických voleb? Odpor voličů k datovým centrům pro umělou inteligence

Umělá inteligence a masivní poptávka po datových centrech se staly jedním z hlavních témat nadcházejících amerických doplňkových voleb. Odpor proti těmto obřím stavbám spojuje voliče napříč politickým spektrem, které znepokojují rostoucí účty za elektřinu, ekologické dopady a upřednostňování zájmů velkých firem před ochranou životního prostředí. Stát Georgie, jenž se stal největším americkým trhem pro výstavbu datových center, se ocitl v samém centru tohoto ostrého lokálního konfliktu.

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.

před 10 hodinami

Orlí hnízdo

Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?

Historické horské útočiště nacistického diktátora Adolfa Hitlera známé jako Orlí hnízdo bylo koncem října zničeno při žhářském útoku. Tato monumentální stavba v bavorských Alpách, která sloužila jako symbol moci a turistická atrakce, podlehla rozsáhlému požáru navzdory nasazení dvou stovek hasičů. 

před 10 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu

Američtí voliči zamíří v úterý k volebním urnám v rámci doplňkových kongresových voleb, které rozhodnou o tom, jak se bude vyvíjet zbytek prezidentského mandátu Donalda Trumpa. V sázce je kontrola obou komor Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů i Senátu, které v současnosti drží Republikánská strana. Výsledek těchto voleb může zásadním způsobem ovlivnit úspěch či neúspěch zbylých dvou let Trumpova pobytu v Bílém domě.

před 11 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl

Izraelské parlamentní volby skončily patovou situací, když po sečtení všech hlasů nevzešel z voleb jasný vítěz. Ústřední volební komise potvrdila, že žádný z hlavních politických bloků nedosáhl na potřebnou většinu šedesáti jedné sedačky ve sto dvacetičlenném Knesetu. Tato patová situace tak vystavuje zemi týdnům složitých koaličních jednání nebo dokonce hrozbě nových voleb. Současný premiér Benjamin Netanjahu tak podle CNN sice nezvítězil, ale zároveň ani neprohrál.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Česko dostane další miliardy korun na splnění plánu obnovy

Evropská komise předběžně schválila závěrečnou žádost o výplatu z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Česko v ní žádá o zbývající prostředky z celkové alokace 214,6 miliardy korun určené na realizaci Národního plánu obnovy (NPO).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy