Liberijští zdravotníci ve stávce: Bojují s ebolou, plat ubohý

O zlepšení finančních podmínek a také o zajištění lepší ochrany vyjednávali zástupci ošetřovatelů s vládou od pátku, avšak bez úspěchu. Generální tajemník svazu liberijských zdravotníků George Williams dnes řekl, že vláda nezměnila názor a nechce dále jednat. Náměstek liberijského ministerstva zdravotnictví Matthew Flomo ještě ráno prohlásil, že vláda o plánu na stávku nic neví. Podle něj naopak vláda přistoupila na platové požadavky zdravotníků, což však Williams popřel.

Základní mzda zdravotníků činí v Libérii 200-300 dolarů (4300-6500 korun) a ti, kdo pečují o lidi nakažené ebolou, dostávají měsíční příplatek ve výši 500 dolarů. Chtějí ho nyní navýšit na 700 dolarů (15.000 korun). K jejich požadavkům dále patří pojištění a osobní ochranné prostředky.

Ředitelka Světové zdravotnické organizace (WHO) Margaret Chanová dnes epidemii eboly nazvala "nejvážnějším nouzovým stavem v oblasti veřejného zdraví v moderních dějinách". Podle údajů Světové banky, které Chanová citovala, způsobily 90 procent všech hospodářských ztrát v souvislosti s ebolou "iracionální a neorganizované snahy veřejnosti vyhnout se infekci".

Španělský ministr zahraničí José Manuel García-Margallo dnes v rozhovoru s deníkem El País obhajoval rozhodnutí své vlády repatriovat dva duchovní s ebolou. Udělala prý, co bylo její povinností a co ostatně udělaly všechny "rozvinuté země, které čelily stejnému problému". Podle lékařů se stav sestry Teresy Romerové, která se od jednoho z duchovních v madridské nemocnici nakazila, mírně zlepšuje. Není však prý zatím důvod k optimismu. U žádného z 15 dalších izolovaných pacientů nemoc dosud nepropukla.

Ve čtvrtek se v Bruselu sejdou zástupci ministerstev zdravotnictví evropské osmadvacítky, aby se radili o dalším postupu a koordinaci boje proti šíření eboly.

V současné době neexistuje proti Ebole žádná vakcína ani léčba. Účinnost všech známých virostatik je prakticky nulová nebo velmi slabá. Jádro léčby spočívá pouze v intenzivní péči a podpůrné terapii. Kvůli dehydrataci potřebují nemocní nitrožilní dodávky tekutin a vitamínů, uvedl server tropicke-nemoci.cz.

Pokud pacient přežije, rekonvalescence bývá velmi zdlouhavá a komplikovaná. Postižení orgánů v průběhu nemoci zanechává trvalé následky. Po prodělání Eboly jsou známé případy ohluchnutí, oslepnutí, poruchy hybnosti, záněty kostní dřeně nebo míchy, záněty očních struktur, osrdečníku, varlat, příušnice a slinivky břišní.

Jestli pacient přežije, závisí na jeho tělesné kondici a na typu viru. Smrt nebo postupné uzdravování přichází většinou 6. – 10. den nemoci.