Rwanďané v referendu odhlasovali změnu ústavy, USA skřípou zuby

"Viděli jsme vůli lidu. Je jasné, že to, co lid chce, to také může dostat," prohlásil předseda státní volební komise Kalisa Mbanda, který o předběžných výsledcích informoval. "Lidé žádají změnu ústavy a dostanou ji," dodal.

Souhlas s ústavní reformou podle dosavadních součtů vyjádřilo 98,13 procenta hlasujících voličů. Jde o údaje, které už přišly z 21 volebních obvodů. To je 70 procent z celkem 30 volebních obvodů v celé zemi.

Kagame získal první sedmiletý mandát šéfa státu v roce 2003, kdy pro něj hlasovalo 90 procent zúčastněných voličů. Se stejným výsledkem byl opět zvolen v roce 2010. Ke své případné opětné kandidatuře v roce 2017 se zatím nevyjádřil, řekl jen, že se rozhodne podle výsledku referenda.

Zamýšlená revize ústavy vyvolala velkou kritiku u zahraničích partnerů Rwandy, zejména v USA, které Kagameho vyzvaly, aby v roce 2017 odešel.

Kagame je silnou osobností Rwandy od července 1994. Tehdy jeho Rwandská vlastenecká fronta při povstání vyhnala z Kigali extremisty většinového kmene Hutuů, kteří během 100 dnů trvající genocidy povraždili na 800.000 menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů.

Od r. 1994, kdy došlo k pádu o 40 %, vykazovala ekonomika dlouhodobě růst 6–9 % ročně; úrovně roku 1990 bylo nicméně dosaženo až v r. 2000. Po genocidě byly hlavními tahouny růstu průmysl, obchod a služby; nyní je to zemědělský sektor, který je hlavním odvětvím národního hospodářství (31,9 % HDP a 90 % pracovních sil), a který rostl stabilním tempem 8 %.

Země je ovšem silně závislá na zahraniční pomoci: polovina výdajů státního rozpočtu je kryta z vnějších zdrojů. S ohledem na dobrou gesci zdrojů nejsou větší problémy se získáváním zahraniční rozvojové pomoci. Pokud bude zajištěna dlouhodobá ekonomická stabilita země, může Rwanda navázat na dřívější období, kdy byla pro svůj hornatý profil a pořádek nazývána „Africkým Švýcarskem". Světové společenství především pozitivně vnímá boj vlády korupcí, kde byla vyhlášena nulová tolerance.