Konec největšího tábora na světě? Tisíce uprchlíků v nebezpečí, apelují Lékaři bez hranic

Lékaři bez hranic nyní vydali zprávu nazvanou „Z Dadaabu do Somálska: Odsunuti zpět do nebezpečí". Vyplývá z ní, že osm z deseti dotazovaných uprchlíků se nechce vrátit, zejména kvůli obavám o bezpečnost, strachu z nuceného verbování do ozbrojených skupin, sexuálního násilí a nedostupné zdravotní péči v Somálsku. Ve své zprávě Lékaři bez hranic rovněž upozorňují na vážné zdravotnické dopady masivního přesunu lidí.

„Je zřejmé, že uprchlické tábory nejsou nejlepší možný způsob, jak řešit 25 let trvající krizi. Uzavřít je bez nabídky jiného dlouhodobého řešení však lidi zatlačuje zpět do konfliktní oblasti, kde se zoufale nedostává zdravotní péče," vysvětluje Bruno Jochum, generální ředitel Lékařů bez hranic. „Toto rozhodnutí je jen další ránou v globální ochraně uprchlíků, opět vidíme naprosté selhání v poskytování bezpečného útočiště lidem, kteří jsou v ohrožení. Samotná OSN nedávno informovala, že pět milionů lidí v Somálsku je ohroženo hladem. Poslat trpět do takové země ještě více lidí je nehumánní a nezodpovědné."

Od chvíle, kdy Keňa, Somálsko a UNHCR podepsaly v listopadu 2013 dohodu o dobrovolné repatriaci, se do Somálska vrátilo na 30 tisíc uprchlíků. Většina z nich tam z Keni odešla během letošního roku. Letos v květnu keňská vláda oznámila, že uzavře uprchlický tábor Dadaab, kde žije 277 tisíc uprchlíků, a jako nejzazší termín označila 30. listopad 2016. To vyvolává otázku, zda návrat somálských uprchlíků bude skutečně dobrovolný.

Somálsko: akutní nedostatek zdravotní péče

Lékaři bez hranic letos v létě provedli průzkum v táboře Dagahaley, tedy v jednom z pěti táborů, které tvoří komplex Dadaab. Cílem bylo lépe porozumět obavám a potřebám jeho obyvatel. Setkali se například s dětmi, které přišly ze Somálska a nebyly očkované proti preventabilním nemocem. To je výrazná známka toho, že se systém zdravotnictví v Somálsku zcela rozpadl a není schopen pokrýt ani ty nejzákladnější potřeby. Těhotným ženám se tam může dostat jen minimální péče, což ohrozí jejich život i život jejich dětí. V ohrožení jsou i lidé trpící chronickými nemocemi, ať už se jedná o diabetiky, kteří potřebují inzulin, nebo lidi s vysokým tlakem, u nichž je důležitá nepřerušovaná léčba.

Kromě toho jsou ohrožení pacienti s psychickými potížemi. V Dagahaley užívá léky 70% pacientů s psychickými potížemi, jimž pomáhají Lékaři bez hranic. „Je-li pacient s psychózou donucen přerušit léčbu, jeho stav se začne zhoršovat. Uváznutí ve státě, kde je prakticky nulová psychologická péče, ohrozí životy těchto lidí," upozorňuje Liesbeth Aelbrechtová, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Keni.

Lékaři bez hranic opakují, že vybudování Dadaabu podobných uprchlických táborů na druhé straně hranice jen přesouvá odpovědnost jinam. Urychleně by se měla zvážit trvalejší řešení: například menší tábory v Keni, přesídlování uprchlíků do dalších zemí nebo jejich integrace do keňských komunit. Lékaři bez hranic rovněž žádají mezinárodní komunitu, aby keňské vládě pomohla.