Že by nebyla taková nacionalistka, jak se říká? Le Penová chce poskytnout finanční pomoc zemím, odkud pochází migranti

N'Djamena - Marine Le Penová, vůdkyně krajně pravicové Národní fronty, je známá obhájkyně národního státu a ostrou odpůrkyní globalizace, která podle ní ohrožuje bezpečnost i ekonomickou prosperitu Francie. I přes svůj izolacionismus žádá posílení zahraničních vazeb s vzhledem k jejímu odporu vůči migrantům překvapivým kandidátem – Afrikou, uvádí server The Quartz.

Le Penová je tento týden na návštěvě v Čadské republice, kde pobývá 3500 francouzských vojáků. Ve své řeči předcházející její cestě představila zahraniční program, ve kterém hraje Afrika významné místo. V tzv. novém přístupu, Le Penová usiluje o vybudování nového vztahu s Afrikou založeného na „otevřenosti, respektu a vzájemné spolupráci.“ Jádrem tohoto přístupu má být „nevměšování se, což neznamená lhostejnost“, spočívající v poskytování rozvojové pomoci a udržování francouzské vojenské přítomnosti v zemích, jako je Kamerun a Čad.

Její návštěva si vysloužila kritiku opozičních stran v zemi, které ji nechtěli kvůli její fašistické pověsti vůbec vpustit. Zatímco oficiální důvod její návštěvy je setkání se s protiteroristickými jednotkami, podle opoziční strany Vlastenecké shromáždění obnovy (Patriotic Rally of Renewal – PRR) pravým důvodem je získání prostředků na její kampaň od čadských představitelů. „Čad už není francouzskou kolonií a čadští lidé musí rozbít pouta s neokoloniální politikou Francie a vzít osud do svých rukou,“ uvedla PRR ve svém prohlášení. Le Penová na obvinění nereagovala, informuje BBC.

Afrika je díky kolonialistické minulosti Francie jedním z důležitých témat francouzských prezidentských voleb. Pravicový kandidát Francis Fillon, bývalý favorit voleb, uvedl v srpnu, že Francie by neměla „být viněna z toho, že chce jen sdílet a šířit svoji kulturu s lidmi z Afriky.“ Jeho protivník, nynější favorit Emmanuel Macron, způsobil rozruch svým označením francouzské kolonizace Alžírska jako „zločinu proti lidskosti“.

Francie doposud těží ze svých kolonialistických vazeb na Afriku a proto není s podivem, že i Le Penová uznává důležitost Afriky. Francouzští vojáci jsou rozeseti po celé Africe – v Džibuti na východě, v Mauritánii na severu, Burkině Faso, Mali a Nigeru na západě – kde uskutečňují protiteroristické akce a krizové intervence. Tyto vojenské kampaně jsou z velké části prováděny v bývalých francouzských koloniích a slouží k ochraně národních zájmů, k zabránění rozšiřování džihádismu a k zajištění stability jižní Evropy. Le Penová chce ještě navýšit financování těchto vojenských základen vzhledem k nedávné sérií teroristických útoků ve Francii.

Co se týče ekonomické stránky, francouzský podíl na africkém trhu byl oslaben orientací Afriky na Čínu, Indii a Brazílii. Ale ani to nezastavilo současného prezidenta Françoise Hollandeho, aby žádal po francouzských podnikatelských sférách zdvojnásobit obchod s Afrikou kvůli navýšení pracovních příležitostí. 150 podniků, které jsou součástí Francouzské rady pro investice v Africe, má obrat ve výši 60 miliard, okolo 80% z francouzské ekonomické aktivity v Africe.

Související

Jean Castex

Francouzský premiér Castex stráví Silvestra na základně v Čadu

Francouzský premiér Jean Castex bude na Silvestra a Nový rok na vojenské základně v Čadu. Ctí tak tradici svátků strávených s příslušníky ozbrojených sil na zahraničních misích, v tomto případě s vojáky, kteří v Mali nedávno přišli o tři své kolegy, píše agentura AFP. Castexova návštěva regionu podle AFP nic nevypovídá o francouzském angažmá v oblasti Sahelu.

Více souvisejících

Čad Marine Le Pen afrika

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 58 minutami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 2 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 7 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 9 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

včera

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy