Starověcí vládci Egypta: Hyksósové naučili Afriku obchodovat i válčit

Hyksósové – synonymum pro kmeny, které převzaly nadvládu nad Dolním Egyptem v tzv. druhém přechodném období. To bylo způsobeno úpadkem 13. dynastie a poklesem vojenské moci Egypta na konci Střední říše a trvalo mezi lety 1783 a 1540 před Kristem. I v tom důsledku docházelo k přílivu asijských nomádů na egyptské území. Východní delta Nilu byla v období úpadku 13. dynastie převážně asiatská.  O původu Hyksósů nepanuje mezi historiky shoda. Původ slova Hyksós označuje „vládce cizích zemí“, Spekuluje se o možnosti vojenského vpádu, když byl Egypt oslaben, zároveň však neexistují žádné důkazy válečného konfliktu mezi Hyksósy a Egypťany z té doby.

Kmeny Hyksósů  žily na území Egypta pravděpodobně ještě před uchopením moci. Lehce se totiž přizpůsobily tamní kultuře a používaly i egyptská jména. Mezi Hyksóské dynastie lze zařadit 15. dynastii, ale částečně i 13., 14. a 16. dynastii.  Označení „Hyksós“ se však dá vyložit i jako původní označení vládců syropalestinského království – to by pak hyksóské dynastie představovaly pouze 15. a 16. dynastii. Přenesení významu slova, původně označujícího vládce, na menšinu tak v mnohém usnadní situaci. Jako Hyksósy tedy lze označit přistěhovalce, kteří přišli do Egypta ve Střední říši a v první polovině Druhé přechodné doby a kteří se usadili nejčastěji v severovýchodní Deltě.

Asijské kmeny čile obchodovali se Středomořím

Doba vlády hyksóských dynastií nad Dolním Egyptem není lehce zmapovatelná. Většina znalostí o Hyksósech vychází pouze z několika málo egyptských písemných pramenů, dále také z vykopávek v centru hyksóské říše, z města Avarida (Tell ed-Dabaa). Egypťané označovali obyvatele hlavního hyksóského města pojmem „aamu“, kterým se označovali i obyvatelé Syropalestiny. Výraz lze přeložit doslova jako „Asijec“.

Hyksósové byli zdatnými obchodníky. Například bohatství města Avarida pocházelo kromě z obchodu s Palestinou a Levantou také z Kypru. Také styky mezi Núbií a Hyksósy mohly být uskutečňovány buď po řece, nebo paralelním koridorem přes oázy v Západní poušti. Hyksósové nejčastěji dováželi vozy a koně, lodě, zlato, stříbro, tyrkys, bronz, dřevo nebo tuk a med. Už se však neví, za co Hyksósové zboží směňovali. I čilý obchod nahrál technologickému rozmachu Egypta, bylo dovezeno kolo nebo nové zbraně. Nejdůležitějším centrem byla právě Avarida, která zajišťovala veškeré obchodní styky se Syropalestinou.

Armáda začala hojně používat útočné vozy

Jak již bylo řečeno, Hyksósové se lehce přizpůsobili egyptskému kulturnímu prostoru. A zřejmě právě proto, že někteří z nich už v Egyptě žili ve Střední říše. Hyksósové přejali bez jakýchkoliv úprav egyptský jazyk, písmo, tituly a jména. Nedochoval se ani jeden nápis, který by byl v jazyce Hyksósů, pokud tedy nějaký existoval. Dynastie převzaly i dobře fungující egyptský administrativní systém. Druhé přechodné období je často nesprávně označeno jako doba chaosu a úpadku. Nicméně samotný vliv Hyksósů na život prostých Egypťanů nebyl neblahý a zachoval víceméně stejnou kvalitu jejich života.

Hyksósové nevynikali pouze obchodem, ale také válečným umem. Kmeny často překonávaly hranici s Horním Egyptem a útočily na tamější města. Významná je v tomto smyslu doba vlády krále Chaiana, za něj Dolní Egypt velmi prosperoval.

Co se týče architektury, Hyksósové ovlivnili zejména podobu běžných domů. U nich je patrný neegyptský půdorys, v některých domech je dokonce do konstrukce domu zavedena hrobka, do níž v některých případech vedla i samostatná místnost. Jaké bylo hyksóské umění? To bohužel nevíme, nedochovaly se totiž žádné původní sochy ani reliéfy. Někdejší hyksóský palác v Avaridě však vykazoval svou strukturou známky neegyptských syropalestinských chrámů střední doby bronzové. Hyksósové částečně přejali i egyptské Bohy, příkladem může být egyptský bůh Suteh, toho označili Hyksósové jako pána Avaridy, jemuž byly stavěny chrámy.

Hyksósové přijali egyptské Božstvo, přepisovali knihy

Kromě egyptské administrativy, která byla funkční a nebylo třeba ji měnit, Hyksósové zřejmě převzali i organizační strukturu armády. Hyksósové však výrazně inovovali co do vybavení vojska. Velkou novinkou, byly postupně hojně rozšířené válečné vozy.  Z dřívějšího období neexistují žádné doklady o vozech. Kromě vozů Hyksósové přišli s novým typem válečných seker a také se složeným lukem.

Pro Egypťany znamenala hyksóská nadvláda jakýsi úpadek. Následně panovníci Nové říše zintenzivnili odpor vůči Hyksósům, doba přechodného období měla být zapomenuta. Vnímáni jsou tak částečně i do dnešních dnů. Jako barbarští dobyvatelé, kteří ukončili období prosperity. Jedno se však Hyksósům upřít nedá, za jejich vlády se Egypt otevřel okolnímu světu, přejímaly se tradice a kultury. Králové 15. dynastie se navíc snažili o důslednou egyptianizaci a opisovali literární a vědecká díla velkého významu.

Hyksósové vládli Dolnímu Egyptu asi dvě a půl století. První stopy vzbouření Egypťanů proti nim jsou patrné z období kolem roku 1500 před Kristem. Thébský král Kamos aktivně bojoval s Hyksósy a jejich vazalskými státy, jako první úspěšně dobyté město je dnes přijímána Heliopolis.  Kamos málem dobyl i Avaridu, nicméně smrtelnou ránu zasadil Hyksósům až jeho nástupce Ahmose I., za něhož započalo období egyptské Nové říše, období bohatství a prosperity.