Přírodní katastrofa v JAR: Země téměř nemá vodu. Ohroženo je dalších 45 států

V Kapském Městě hrozí přerušení dodávek pitné vody. Krizové řízení je nyní v rukou vlády.

Úřady rozhodly po "přehodnocení rozsahu a závažnosti současného sucha". To má kořeny v období výjimečného sucha v letech 2015 a 2016, po němž se zásoby vody kvůli trvale nízkým srážkovým úhrnům neobnovily.

Kapské Město, čtyřmilionová aglomerace na jihozápadě JAR, je oblíbeným cílem turistů. Od začátku měsíce tam ale platí limit 50 litrů pro denní spotřebu vody na osobu. Takzvaný "den nula", kdy úřady zavřou kohoutky všem "postradatelným" odběratelům, se díky úsporným opatřením místních farmářů posunul z 11. května na 4. června.

Nejistý je ovšem i vývoj v centrální části JAR a také v sousedním Lesothu. Znepokojivě nízké hladiny hlásí přehrady v Lesothu, z nichž čerpají vodu jihoafrická velkoměsta Johannesburg a Pretoria.

Podle údajů Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se s podobným nedostatkem vody jako JAR (mají k dispozici méně než 1000 krychlových metrů vody na obyvatele za rok) ve světě potýká 45 zemí. S extrémním nedostatkem vody (méně než 500 krychlových metrů na obyvatele za rok) bojuje 29 zemí, mezi nimi například Alžírsko, Izrael nebo Katar. Ohroženy jsou také zásoby podzemní vody, na nichž je závislá třetina obyvatel planety.

Mezi lety 1964 a 2014 se zejména kvůli populačnímu růstu a industrializaci spotřeba sladké vody více než zdvojnásobila, do roku 2030 se pak podle OSN poptávka po vodě ve městech zvýší o dalších padesát procent. Kromě Kapského Města se problémy s nedostatkem vody v poslední době vyskytly také v sierraleonské metropoli Freetown, v bolivijském La Pazu nebo v Ouagadougou, hlavním městě Burkiny Faso.

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) v roce 2014 uvedl, že s každým oteplením planety o jeden stupeň ztratí zhruba sedm procent světové populace minimálně 20 procent svých obnovitelných vodních zdrojů. Hlavním světovým zdrojem spotřeby čerstvé vody je zemědělství, před průmyslem a domácnostmi.

Zásoby pitné vody lze zvýšit například odsolováním mořské vody, tímto způsobem se na Arabském poloostrově získává až 90 procent pitné vody, nebo opětovným využitím odpadních vod. Účinné čištění odpadních vod slouží jako dodatkový zdroj pitné vody a je i šetrné k životnímu prostředí. Recyklovanou odpadní vodu například úspěšně používají obyvatelé namibijské metropole Windhoek, kde se pro pitné účely upravuje až 35 procent odpadních vod.