Lékaři bez hranic očkují v Kongu proti zákeřné ebole, používá se kruhový systém

Týmy Lékařů bez hranic pracují na čtyřech místech v provincii Equateur, kde poskytují lékařskou péči pacientům a snaží se zastavit šíření krvácivé horečky. Konkrétně působí v oblastech Mbandaka a Bikoro, kde postavili dvě centra pro léčbu eboly (jedno s  12 a druhé s 20 lůžky). Rovněž dohledávají lidi, kteří přišli do přímého či nepřímého kontaktu s pacienty, u nichž se ebola potvrdila. Kromě toho se snaží v místních komunitách šířit osvětu s cílem omezit riziko případné nákazy a podpořit bezpečné pohřbívání mrtvých.

Pracují také v odlehlých oblastech Itipo a Iboko. V prvně jmenovaném postavili tranzitní centrum s deseti lůžky, kde jsou izolováni a ošetřováni pacienti s podezřením na virus ebola do doby, než se laboratorně prověří, zda ho skutečně mají či nikoliv. Pokud jsou testy pozitivní, zdravotníci pacienty přesunou do centra pro léčbu eboly v Bikoro. V Iboko organizace vybudovala izolované oddělení v místní nemocnici a zároveň buduje nové centrum pro léčbu eboly.

Na místě jsou jedni z nejzkušenějších spolupracovníků Lékařů bez hranic, včetně zdravotnického personálu, odborníků na kontrolu šíření infekčních nemocí a logistiků. V současné době bojuje s ebolou v provincii Equateur 106 místních a 60 mezinárodních pracovníků organizace. Lékaři bez hranic přitom spolupracují s místním ministerstvem zdravotnictví a Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

Očkování je dobrovolné, vakcína bezplatná

Použití vakcíny proti ebole (rVSVDG-ZEBOV-GP) je součástí širší strategie, jejímž cílem je omezit šíření viru. Vakcína zatím neprošla všemi fázemi testování, není registrována a je tedy podávána pouze v rámci testovacího protokolu. Ten odsouhlasily úřady Demokratické republiky Kongo, Etická revizní komise v Kinshase a také Etická revizní komise Lékařů bez hranic. Protokol určuje komu, kdy a jak má být vakcína poskytnuta. Očkování je dobrovolné a vakcína je poskytnuta bezplatně. Než lidé očkování odsouhlasí, dostanou informace o vakcíně. Poté je budou zdravotníci pečlivě monitorovat.

V očkování se používá takzvaný kruhový systém. Spočívá v identifikování nově diagnostikovaných a laboratorně potvrzených pacientů s ebolou a vyhledání lidí, se kterými přišli do kontaktu. Často jde o rodinné příslušníky, sousedy, kolegy nebo přátele. Právě tito lidé tvoří onen „kruh“. Vakcína je nabízena rovněž zdravotníkům v postižené oblasti, u kterých hrozí největší riziko vystavení viru a nakažení. Proočkování lidí ve zmíněném „kruhu“ v podstatě vytvoří ochranné pásmo, čímž se zabrání šíření infekce.

Lékaři bez hranic se v minulosti podíleli na testování vakcíny proti ebole – bylo to během rozsáhlé epidemie této krvácivé horečky v roce 2015 v hlavním městě Guineje, spolupracovali přitom s místním ministerstvem zdravotnictví, WHO a dalšími organizacemi.

Vakcína je pouze jedním z nástrojů pro boj s ebolou

Vzhledem k výsledkům tehdejších testů jsou Lékaři bez hranic přesvědčeni, že je vhodné v současné situaci vakcínu použít. „Jelikož ale ještě není registrována, budeme očkování důkladně monitorovat. Výsledky testů naznačují, že vakcína bude lidem vysoce ohroženým nakažením ebolou skutečně ku prospěchu, že je před infikováním ochrání. Nicméně očkování nadále zůstává pouze jedním z nástrojů pro boj s touto nemocí. Prvním krokem je identifikování pacientů a jejich kontaktů,“ přibližuje Micaela Serafini, vedoucí lékařka Lékařů bez hranic. 

Proočkovaní lidé nadále dodržují stejné bezpečnostní protokoly jako před vakcinací a zdravotnický personál musí nadále nosit ochranné vybavení. K zastavení šíření nákazy je nutné dodržovat „pilíře“ intervence proti ebole.

Těmi jsou:

-  izolace nemocných pacientů, poskytování zdravotní a psychologické péče

-  dohledání lidí, kteří přišli do styku s nakaženými pacienty

-  informování lidí o nemoci, jak jí předcházet a kde vyhledat pomoc

-  podpora místní zdravotní infrastruktury

-  dočasné přizpůsobení kulturních zvyků – například pohřebních rituálů

Ebola se v Demokratické republice Kongo objevila v posledních čtyřiceti letech už podeváté. Ve většině případů byl virus v relativně odlehlých a izolovaných oblastech a nákaza se příliš nešířila. Naposledy se tam vyskytla v oblasti Likati v květnu loňského roku – nakazilo se osm lidí, z nichž čtyři zemřeli. V roce 2014 se objevila v Boende, hlavním městě provincie Tshuapa. Tehdy se nakazilo 66 lidí, z nichž jich zemřelo 49.

Tentokrát jsou pacienti nakažení ebolou mimo jiné rovněž v Mbandace, přístavním městě na řece Kongo, kde žije přes milion obyvatel. Snadný přístup k dopravě tak zvyšuje riziko šíření viru, nicméně v oblasti jsou posíleny sledovací mechanismy a k včerejšímu dni (29. květnu) tam byly laboratorně potvrzeny pouze čtyři případy. Nákaza se tak ve městě prozatím příliš nerozšířila. Se správnou intervencí a pečlivým monitorováním situace je možné šíření nemoci omezit.