Egyptská armáda pozastavila ústavu a rozpustila parlament

Nejvyšší rada, v jejímž čele stojí dosavadní ministr obrany Muhammad Husajn Tantáví, v televizním prohlášení oznámila, že ustaví zvláštní výbor, který navrhne podobu nové ústavy. To má Egyptu umožnit nastartování procesu demokratických změn. O navržených ústavních změnách by podle agentury Reuters měli rozhodnout Egypťané v referendu.Armáda zároveň ohlásila, že spolu s přechodnou vládou bude u moci šest měsíců, nebo do uspořádání prezidentských a parlamentních voleb, z nichž vzejde nová civilní vláda. Podle zpravodaje BBC v Káhiře to znamená, že volby by se namísto původně plánovaného měsíce září mohly konat už v červenci nebo srpnu.Vojáci zároveň v neděli rozpustili obě komory parlamentu, jemuž dosud dominovali poslanci Mubarakovy Národní demokratické strany (NDP). V listopadových parlamentních volbách, které provázela obvinění z podvodů a ovlivňování, získala NDP drtivou většinu mandátů.V prohlášení armáda současně uvedla, že Egypt bude na zahraniční politické scéně zastupovat šéf nejvyšší rady Tantáví. Během přechodného období bude mít rada také mandát vydávat zákony.Postup armády kladně přijali pozorovatelé i opoziční představitelé. "Je to vítězství revoluce," komentoval nejnovější události Ajmán Núr, čtyřiačtyřicetiletý právník a známý opoziční politik, jenž byl Mubarakovým protikandidátem v prezidentských volbách před šesti roky.Premiér Ahmad Šafík mezitím sdělil, že hlavní prioritou prozatímní vlády je obnovit v zemi po téměř třech týdnech protestů pořádek a bezpečnost. "Současně chceme ujistit, že každodenní život všech Egypťanů se vrací do normálu a že základní potřeby jako je chléb a zdravotní péče jsou dostupné," řekl Šafík na tiskové konferenci. Dodal, že země má dostatek zásob, pokračující protesty by však podle jeho slov znamenaly určité "obtíže".Šéf přechodné vlády také reagoval na spekulace, že sesazený prezident Mubarak opustil zemi. Podle jeho slov se stále nachází v letovisku Šarm aš-Šajch u Rudého moře, kam se uchýlil v pátek.Autoritářský prezident v pátek rezignoval pod nátlakem protestů, které si během necelých tří týdnů vyžádaly životy kolem 300 lidí. Ve funkci byl tři desítky let.