Starší než dinosauři: Prehistorické ryby můžeme potkat ještě dnes, hrozí jim ale vyhynutí

Podle dostupných informací žije na světě ještě 30 takzvaných lalokoploutvých prehistorických ryb, kterým v důsledku ropného průmyslu hrozí vyhynutí. Přestože se jedná o druh, který údajně žil před 410-650 miliony lety, tak jeho nejznámější zástupce latimérie podivná stále žije. Informoval o tom britský deník The Guardian.

Starší než dinosaurus, těžká jako průměrně vážící muž a jasně modře zbarvená prehistorická ryba je momentálně považovaná za nejvzácnější a nejohroženější druh nejen v Jihoafrické republice, u jejíž břehů byla poprvé v roce 1938 odchycená, ale i na celém světě. Podle sledování vědců jich žije v blízkosti jihoafrických břehů pouhých 30 a případná výstavba ropných vrtů v této oblasti tak může ohrozit jejich další existenci. 

Lalokoploutvá ryba latimérie podivná, jejíž tvar zůstal po celých 420 milionů let nezměněn, se stala předmětem světové pozornosti poté, co se podařilo vylovit její tělo u jihoafrického přístavního města East London v roce 1938 krátce před rozpoutáním druhé světové války. Po tomto objevu se po usilovném pátrání vědců povedlo v 50. letech zachytit v blízkosti Komor několik dalších druhů, což jasně potvrdilo, že se skutečně jedná o prehistorickou rybu, která se dožila čtvrtohor.

Následně v prosinci 2000 byl proveden další výzkum, který potvrdil existenci celé kolonie latimérií podivných v podmořských příkopech, v blízkosti jihoafrického zálivu Sodwana. Z nově objevených ryb se pak následně stal chráněný a ohrožený druh. Nyní se však římská energetická společnost Eni rozhodla postavit několik ropných vrtů známých jako Block ER236 hluboko pod mořskou hladinou, čímž by ale mohla způsobit vyhynutí tohoto posledního zachovalého druhu prehistorických ryb. 

"Při hledání zdrojů ropy v Mexickém zálivu, v roce 2010, došlo k výraznému snížení populace žijících ryb. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že pokud to samé provedeme i zde, hrozí trvalé vyhynutí celých kolonií latimérií podivných," varoval Dr. Andrew Venter, výkonný ředitel Wildtrust, jedné z několika lobbistických skupin požadujících rozšíření chráněných mořských oblastí 

Kolonie latimérií žijící v blízkosti zálivu Sodwana jsou momentálně 40 km od severní hranice místa, kde energetická společnost Eni provádí hledání zdrojů ropy, a 200 km severně od prvních ropných vrtů. Venter však tvrdí, že je případná ropná skvrna může ohrozit bez ohledu na to, jak moc daleko se nacházejí od ní. Za pravdu mu dal i profesor Mike Bruton, který řekl, že jsou ryby velice citlivé na narušování životního prostředí.

Zničující dopady ropných skvrn

"Cokoliv, co dokáže jakýmkoli způsobem znemožnit rybám a ostatním mořským živočichům absorbaci kyslíku, jako je těžba ropy, může ohrozit jejich další existenci. Riziko ropných skvrn a havárií spojené s výstavbou ropných vrtů Block ER236 je předmětem vážných obav," řekl profesor Mike Bruton

Přestože se společnost Eni rozhodla v minulém roce provést posudek dopadů hledání ropy na životní prostředí, včetně vlivu na kolonie ryb, tak nakonec došla k závěru, že v tomto nelze spolehlivě předvídat. V případě ropných havárií je ohrožen život mnoha organismů. Ropná skvrna dokáže nejen znemožnit mořským živočichům absorbaci kyslíku, ale i v krajním případě způsobit požár, který pak vypadá, jako kdyby hořela voda. Znečištěná mořská voda má neblahé dopady nejen na životy fauny, ale i lidské zdraví. Jedná se především o země, které jsou závislé na získávání zdrojů odsolováním mořské vody.  

Profesor Mike Bruton závěrem připomněl, že při budování dalších ropných vrtů a rafinérií je třeba brát maximální ohled na chráněné mořské oblasti a životní prostředí. Pokud by skutečně bylo riziko vyhynutí kolonií latimérií podivných, pak by bylo lepší další výstavbu pozastavit, a pokusit se najít jiné zdroje ropy. 

Související

Více souvisejících

Ryby Oceán ropa

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 23 minutami

před 2 hodinami

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 5 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 6 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

V Česku bylo historicky poprvé přes 41 stupňů. Rekord opět hlásí Doksany

Sobotní teplotní rekord nevydržel ani den, neděle přinesla nové historické maximum. Znovu bylo nejtepleji v Doksanech, kde na místní stanici naměřili teplotu 41,9 °C. Na sociální síti o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy