Juba - Občanská válka v Jižní Súdánu si od vypuknutí bojů v roce 2013 vyžádala bezmála 400.000 obětí na životech. Uvádí to zpráva, kterou dnes zveřejnilo americké ministerstvo zahraničí. Bilance obětí občanské války v této africké zemi není dlouhodobě známa, dosud se uváděly jen desítky tisíc mrtvých, upozornila agentura AP.
Na zprávě se podíleli experti z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny (LSHTM), podle nichž zhruba polovina z celkem 382.900 lidí zemřela v Jižním Súdánu v důsledku násilí. Zvýšené riziko onemocnění a omezený přístup ke zdravotnictví pak způsobily smrt dalších lidí.
"Podle nás je to první komplexní odhad počtu lidí, kteří zemřeli v důsledku války," uvedl Francesco Checchi, šéf vědecké skupiny, jež zprávu vypracovala.
Bývalý člen mise OSN v Jižním Súdánu Klem Ryan uvedl, že nově zveřejněná bilance je mnohem realističtější než dosud užívaný počet 50.000 obětí. Odborník zároveň upozornil, že počítat oběti občanské války je těžké hlavně proto, že k násilí dochází v odlehlých regionech země.
Jižní Súdán se ocitl ve válce dva roky po svém vzniku v roce 2011. Vojenská konfrontace tehdy byla výsledkem sporu mezi prezidentem Salvou Kiirem a jeho tehdejším viceprezidentem, nynějším vůdcem ozbrojené opozice Riekem Macharem.
Nová zpráva je založena na statistickém modelování a uvádí například, že nejvíce obětí konfliktu bylo v letech 2016 a 2017. Nová vlna násilí v roce 2016 propukla v jihosúdánské metropoli Jubě, když selhala mírová dohoda. Boje se následně rozšířily do dalších regionů. Nejvíce obětí podle zprávy pochází z jižních a severovýchodních oblastí a většina z nich byli dospělí muži.
Prezident Kiir a lídr opozice Machar podepsali letos v srpnu další mírovou dohodu, která má konflikt v zemi definitivně ukončit. Už v září však propukly nové boje a strany se navzájem obviňují z dalších útoků.
Boje v Jižním Súdánu způsobily největší uprchlickou krizi v Africe od genocidy ve Rwandě v roce 1994. Miliony lidí trpí hladem a válčící strany jsou obviňovány, že nedovolují, aby se humanitární pomoc dostala k potřebným.
Související
Papež František se v Jižním Súdánu setkal s vysídlenými dětmi
OSN: Jižní Súdán je nejnebezpečnější zemí pro humanitární pracovníky
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 1 hodinou
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 2 hodinami
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 3 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 4 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 5 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 6 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 6 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 7 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 8 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 9 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Zdroj: Jakub Jurek