Země OSN přijaly globální pakt o migraci. Slibuje blahobyt, varuje i před nebezpečím

Země Organizace spojených národů dnes v marockém městě Marrákeši přijaly globální pakt o migraci, podle agentury AP ho schválilo 164 zemí. Na dvoudenní konferenci však nedorazily tři desítky členů OSN, řada států včetně České republiky materiál odmítá. Právně nezávazný dokument, který v předchozích měsících v některých zemích vyvolal vzrušené debaty i kritiku, má být definitivně potvrzen na Valném shromáždění OSN 19. prosince.

Příznivci globálního paktu si od něj slibují spolupráci v řešení problémů migrace či lepší boj proti pašerákům lidí. Podle kritiků ale text představuje migraci jako pozitivní fenomén, čímž podporuje nekontrolovanou migraci. Jeho odpůrcům vadí i to, že stírá rozdíl mezi nelegální a legální migrací. Naopak někteří obhájci lidských práv ho označují za nedostatečný, například pokud jde o přístup migrantů k humanitární pomoci.

"Mohu jen doufat, že i ostatní uznají cenu paktu pro své společnosti a vstoupí do našeho společného podniku," uvedl na úvod konference generální tajemník OSN António Guterres, podle něhož pakt pomůže zabránit utrpení a chaosu a bude prospěšný pro všechny.

And here we go - compact #forMigration has been accepted . At least civil society got up for some standing ovations, otherwise a rather muted affair. Maybe because everybody is already in working mode for the implementation :) #Migrationspakt pic.twitter.com/dlUB45ofOu

— Stefan Rother (@srother) 10. prosince 2018

Migrační pakt hájila dnes v Maroku také německá kancléřka Angela Merkelová, která byla v minulosti některými kritizována za příliš vstřícný přístup k migraci kvůli masové uprchlické vlně, jež zasáhla Evropu v roce 2015. "Kritici tohoto paktu využívají strach z ilegální migrace, aby šířili falešné zprávy," uvedla dnes Merkelová. Dodala, že základem paktu je princip multilaterální spolupráce.

O dezinformacích v Marrákeši hovořil i belgický premiér Charles Michel, jehož vládu o víkendu kvůli sporu o migrační pakt OSN opustila největší koaliční strana Nová vlámská aliance (N-VA). Podle Michela využívají globální migrační pakt některé politické strany "k šíření lží a nepravd". "Má země ale bude na správně straně," dodal belgický premiér.

Pakt byl předběžně odsouhlasen už letos v červenci téměř všemi zeměmi OSN, nepřipojily se Spojené státy. Později desítka zemí oznámila, že se k paktu nepřipojí; jsou mezi nimi ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Lotyšsko, Bulharsko a Rakousko.

Marocký král Muhammad VI. dnes uvedl, že "represivní" migrační politika vede jen ke zpomalení pohybu lidí, nikoli k jeho zastavení. Severoafrický monarcha se konference v Marrakéši osobně nezúčastnil, svůj vzkaz ale poslal po marockém premiérovi. V něm mimo jiné uvedl, že "žádná země nemůže sama čelit takové výzvě (jakou je současná migrační vlna)".

Podle agentury DPA dokument nijak nevyzývá k tomu, aby lidé migrovali a opouštěli své vlasti. Nicméně představuje migraci jako "zdroj blahobytu, inovací a udržitelného rozvoje", i když hovoří také o problémech a nebezpečích s migrací spojených. Pakt mimo jiné naléhá na zúčastněné země, aby nezadržovaly migranty v detenčních zařízeních, a pokud tak učiní, tak jen po dobu "co možná nejkratší".

Jak uvedl prezident Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Francesco Rocca, pakt o migraci je o "důstojnosti" osob, které musí na své cestě čelit pašerákům lidí, sexuálnímu vykořisťování i jiným formám zneužívání. "Nechceme zasahovat do domácích politik, upřímně, je nám to jedno. Zajímá nás jen důstojnost těchto lidí. Příliš mnoho lidí umírá. Příliš mnoho lidí trpí," citovala agentura AP Roccu.

Pakt také vyzývá k zajištění kapacit pro přesídlení deseti procent celkového počtu uprchlíků ve světě ročně. Podle OSN je nyní na světě téměř 258 milionů migrantů, což představuje zhruba 3,4 procenta světové populace. Oproti roku 2000 se počet migrantů zvýšil téměř o polovinu.

Někteří analytici označují význam paktu více za symbolický než praktický. Většina z jeho 23 cílů je podle nich zakotvena už ve stávajících normách mezinárodního práva.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach

Více než 70 lidskoprávních organizací vyzvalo Evropskou unii k odmítnutí nového plánu na zvýšení počtu deportací osob bez platného povolení k pobytu. Podle těchto skupin hrozí, že se veřejné služby a běžné komunitní interakce promění v nástroje tvrdého vymáhání imigračních zákonů po vzoru americké agentury ICE. Varují před vznikem systému založeném na sledování a raziích, které zasáhnou do každodenního života obyvatel kontinentu.
Dánská vlajka

Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný

Spojené království zpřísňuje azylovou politiku a přebírá prvky dánského modelu, který už od roku 2015 kombinuje tvrdé kroky vůči žadatelům s důrazem na sociální soudržnost. Dánsko díky restrikcím výrazně snížilo počty žádostí, ale čelí kritice za právní i sociální dopady. Příběhy migrantů i varování expertů ukazují, že odrazující opatření mají limity. Evropské státy proto musí hledat rovnováhu mezi kontrolou a otevřeností.

Více souvisejících

migrace Maroko OSN uprchlíci EU (Evropská unie) Angela Merkelová Charles Michel

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Česká televize

ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích

Česká televize v sobotu reagovala na nejnovější vývoj ohledně finančního zajištění budoucnosti veřejnoprávních médií. Premiér Andrej Babiš (ANO) totiž oznámil, že nakonec dojde pouze k novele stávajícího zákona. ČT vzkázala, že trvá na současné formě financování, tedy na poplatcích od občanů. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne

Budoucí financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, nakonec nebude upraveno novým zákonem. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov dojde k novele současného zákona. Přípravou nového předpisu se zabývalo ministerstvo kultury vedené Oto Klempířem (Motoristé). 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití

Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 10 hodinami

Záběry z místa, kde se zřítil vrtulník s Petrem Kellnerem

Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře

Na americké Aljašce začal soud v případu tragické smrti miliardáře Petra Kellnera, který zemřel před více než pěti lety při havárii helikoptéry během takzvaného heliskiingu. Pozůstalí žalují společnost, která celý dobrodružný výlet zajišťovala. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí

O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.

včera

OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ

Ruský prezident Vladimir Putin proměnil výzkum zaměřený na boj proti stárnutí v jednu z hlavních vědeckých priorit Kremlu. Ambiciózní program s názvem Nové technologie pro zachování zdraví, do kterého stát plánuje investovat v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, se zaměřuje na dosažení dlouhověkosti a radikální prodloužení lidského života. 

včera

Donald Trump

Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu

Prezident Spojených států Donald Trump se sešel se svými poradci v krizové místnosti Bílého domu (Situation Room), aby učinil konečné rozhodnutí ohledně předběžné dohody s Íránem. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že na této schůzce dojde k finálnímu posouzení dokumentu. Washington a Teherán sice v tomto týdnu dosáhly potenciální shody na otevření klíčové námořní trasy a zahájení jaderných rozhovorů, dohoda však do této chvíle čekala na oficiální schválení americkým prezidentem.

včera

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

včera

Mark Rutte v Praze

NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že aliance je připravena bránit každý palec svého území poté, co ruský dron zasáhl obytný dům v Rumunsku. Incident se odehrál během nočního ruského útoku na sousední Ukrajinu. Šéf aliance označil jednání Moskvy za bezohledné chování, které představuje nebezpečí pro všechny, a vyjádřil plnou podporu napadené členské zemi.

včera

Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila uvolnění finančních prostředků ve výši 16,4 miliardy eur pro Maďarsko. Toto rozhodnutí padlo po jednání s novým maďarským premiérem Péterem Magyarem v Bruselu. Obě strany se sešly, aby podepsaly politickou dohodu týkající se unijních peněz, které byly dříve zmrazeny kvůli obavám z porušování principů právního státu a korupčních rizik spojených s předchozí vládní garniturou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy