Země Organizace spojených národů dnes v marockém městě Marrákeši přijaly globální pakt o migraci, podle agentury AP ho schválilo 164 zemí. Na dvoudenní konferenci však nedorazily tři desítky členů OSN, řada států včetně České republiky materiál odmítá. Právně nezávazný dokument, který v předchozích měsících v některých zemích vyvolal vzrušené debaty i kritiku, má být definitivně potvrzen na Valném shromáždění OSN 19. prosince.
Příznivci globálního paktu si od něj slibují spolupráci v řešení problémů migrace či lepší boj proti pašerákům lidí. Podle kritiků ale text představuje migraci jako pozitivní fenomén, čímž podporuje nekontrolovanou migraci. Jeho odpůrcům vadí i to, že stírá rozdíl mezi nelegální a legální migrací. Naopak někteří obhájci lidských práv ho označují za nedostatečný, například pokud jde o přístup migrantů k humanitární pomoci.
"Mohu jen doufat, že i ostatní uznají cenu paktu pro své společnosti a vstoupí do našeho společného podniku," uvedl na úvod konference generální tajemník OSN António Guterres, podle něhož pakt pomůže zabránit utrpení a chaosu a bude prospěšný pro všechny.
And here we go - compact #forMigration has been accepted . At least civil society got up for some standing ovations, otherwise a rather muted affair. Maybe because everybody is already in working mode for the implementation :) #Migrationspakt pic.twitter.com/dlUB45ofOu
— Stefan Rother (@srother) 10. prosince 2018
Migrační pakt hájila dnes v Maroku také německá kancléřka Angela Merkelová, která byla v minulosti některými kritizována za příliš vstřícný přístup k migraci kvůli masové uprchlické vlně, jež zasáhla Evropu v roce 2015. "Kritici tohoto paktu využívají strach z ilegální migrace, aby šířili falešné zprávy," uvedla dnes Merkelová. Dodala, že základem paktu je princip multilaterální spolupráce.
O dezinformacích v Marrákeši hovořil i belgický premiér Charles Michel, jehož vládu o víkendu kvůli sporu o migrační pakt OSN opustila největší koaliční strana Nová vlámská aliance (N-VA). Podle Michela využívají globální migrační pakt některé politické strany "k šíření lží a nepravd". "Má země ale bude na správně straně," dodal belgický premiér.
Pakt byl předběžně odsouhlasen už letos v červenci téměř všemi zeměmi OSN, nepřipojily se Spojené státy. Později desítka zemí oznámila, že se k paktu nepřipojí; jsou mezi nimi ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Lotyšsko, Bulharsko a Rakousko.
Marocký král Muhammad VI. dnes uvedl, že "represivní" migrační politika vede jen ke zpomalení pohybu lidí, nikoli k jeho zastavení. Severoafrický monarcha se konference v Marrakéši osobně nezúčastnil, svůj vzkaz ale poslal po marockém premiérovi. V něm mimo jiné uvedl, že "žádná země nemůže sama čelit takové výzvě (jakou je současná migrační vlna)".
Podle agentury DPA dokument nijak nevyzývá k tomu, aby lidé migrovali a opouštěli své vlasti. Nicméně představuje migraci jako "zdroj blahobytu, inovací a udržitelného rozvoje", i když hovoří také o problémech a nebezpečích s migrací spojených. Pakt mimo jiné naléhá na zúčastněné země, aby nezadržovaly migranty v detenčních zařízeních, a pokud tak učiní, tak jen po dobu "co možná nejkratší".
Jak uvedl prezident Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Francesco Rocca, pakt o migraci je o "důstojnosti" osob, které musí na své cestě čelit pašerákům lidí, sexuálnímu vykořisťování i jiným formám zneužívání. "Nechceme zasahovat do domácích politik, upřímně, je nám to jedno. Zajímá nás jen důstojnost těchto lidí. Příliš mnoho lidí umírá. Příliš mnoho lidí trpí," citovala agentura AP Roccu.
Pakt také vyzývá k zajištění kapacit pro přesídlení deseti procent celkového počtu uprchlíků ve světě ročně. Podle OSN je nyní na světě téměř 258 milionů migrantů, což představuje zhruba 3,4 procenta světové populace. Oproti roku 2000 se počet migrantů zvýšil téměř o polovinu.
Někteří analytici označují význam paktu více za symbolický než praktický. Většina z jeho 23 cílů je podle nich zakotvena už ve stávajících normách mezinárodního práva.
Související
Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach
Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný
migrace , Maroko , OSN , uprchlíci , EU (Evropská unie) , Angela Merkelová , Charles Michel
Aktuálně se děje
včera
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
včera
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
včera
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
včera
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
včera
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
včera
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
včera
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
včera
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
včera
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
včera
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
včera
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
včera
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
včera
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno 14. března 2026 22:21
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
14. března 2026 22:05
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
14. března 2026 20:52
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
14. března 2026 19:04
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
14. března 2026 17:47
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
14. března 2026 16:31
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
14. března 2026 16:12
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák