Krvavé boje farmářů s pastevci v Nigérii mají přes 3600 obětí. Vláda problém ignoruje

Podle agentury Reuters by mohl aktuální nárůst násilí promluvit do výsledků prezidentských voleb, které Nigérii čekají v únoru 2019. O obhajobu vítězství v nich bude usilovat současná hlava státu Muhammadu Buhari, který ale čelí obviněním, že neměří oběma stranám krvavého konfliktu stejným metrem. Reuters vysvětluje, že Buhari pochází z etnické skupiny Fulbů, stejně jako velká část pastevců.

This morning in Abuja, @AmnestyNigeria launches a new rpt on herder violence in NC #Nigeria in which verified killings over the past 2 yrs between 2016 to 2018 are over 3,641, 57% of them in 2018 alone. It's been a veritable #HarvestOfDeath.#StopTheKillings pic.twitter.com/bGftrUSCg8

Podle AI vláda selhává při vyšetřování mezikomunitního násilí a stíhání odpovědných osob, což přispělo k eskalaci bojů. Organizace zjistila, že 57 procent ze 3641 evidovaných úmrtí nastalo v roce 2018. Poblíž dějišť útoků, které trvají i hodiny nebo celé dny, se prý často nacházely jednotky bezpečnostních složek, avšak se zásahem otálely.

"Nigerijská vláda předvádí něco, co lze popsat jedině jako hrubou nekompetentnost, a selhala ve své povinnosti chránit životy svých obyvatel a ukončit stupňující se konflikt mezi pastevci a farmáři," uvedl ředitel nigerijské sekce AI Osai Ojigho.

Výzkum jeho kolegů prý ukázal, že útoky z posledních let byly dobře naplánované a koordinované, přičemž útočníci měli k dispozici i kulomety či samopaly AK-47.

Nigerijská armáda dnes v prohlášení vyzvala k uzavření nigerijské pobočky AI, která se podle jejího tvrzení odchýlila od svých hodnot a principů a snaží se destabilizovat situaci v zemi. Obvinění z nekompetentnosti označila za smyšlená a ničím nepodložená a Nigerijce před organizací varovala.

Reuters uvádí, že násilnosti jsou často vykreslované jako konflikt vycházející z etnických a náboženských rozdílů, neboť proti sobě stojí převážně muslimští Fulbové a převážně křesťanští farmáři. Řada odborníků a politiků ale údajně kořeny konfliktu vidí v soupeření o půdu, které vyhrocuje jednak rozšiřování zemědělských aktivit, ale také klimatické změny.