Evropa v ohrožení? Pocítíme důsledky krize v Libyi, varuje prestižní deník

Žádné překvapení

Nelze brát tedy příliš vážně projevy překvapení, s nimiž vystoupili Haftarovi podporovatelé, když generál skutečně zaútočil na libyjskou metropoli, kde sídlí mezinárodně uznaná vláda národní shody, konstatuje britský server. Za jedinou překvapivou věc na Haftarově postupu označuje jeho načasování.

Tím, že útok zahájil v době, kdy byl v zemi generální tajemník OSN a snažil se dojednat podporu pro mezinárodním společenstvím organizovanou konferenci, která by měla vést k volbám v Libyi, zničil Haftar veškeré naděje na politické řešení a podtrhl svůj evidentní odpor vůči takovému vývoji, uvádí editorial. Dodává, že libyjský premiér Fayez al-Sarraj si oprávněně stěžoval, že mnoho údajných zahraničních spojenců reagovalo mlčením.

Haftar zřejmě doufal, že si poradí se změtí milicí, na které spoléhá vláda národní shody, a vpochoduje do Tripolisu, nastiňuje The Guardian. Doplňuje, že Haftarova samozvaná Libyjská národní armáda se ale zasekla na předměstích metropole a cena generálových ambicí se ukázala v jasném světle.

"Libyjci, kteří přečkali dekády Kaddáfího vlády následované krveprolitím a otřesy po jeho svržení rebely za podpory NATO, nyní čelí nové kapitole utrpení," píše renomovaný deník. Připomíná, že v současných bojích již zahynulo přes 260 lidí, včetně mnoha civilistů, velký počet dalších byl zraněn, z domovů uprchlo na 32 tisíc osob, přičemž trpí i uprchlíci zadržovaní v brutálních libyjských detenčních táborech.  

Navíc, útok na leteckou základnu Libyjské národní armády na jihu země připomněl, že boj o Tripolis může rozpoutat ozbrojené střety i v jiných oblastech, varuje editorial. Deklaruje, že stávající krize není pouze libyjskou záležitostí.

Špatná cesta

Rusko i USA zablokovaly Británií předloženou rezoluci Rady bezpečnosti OSN kritizující Haftara, připomíná The Guardian. Poukazuje, že americký prezident Donald Trump měl s generálem přátelský telefonát a je pouze posledním v řadě politiků, kteří Haftarovi podlehli. Haftar totiž pro svou ofenzivu potřeboval zahraniční podporu a není příliš pravděpodobné, že by bez ní dokázal zahájit takové tažení.

Haftar zjevně získává zbraně z více stran, konstatuje prestižní server. Podotýká, že Haftarův útok začal krátce poté, co se generál vrátil ze Saúdské Arábie, kde jej přijal král Salmán a korunní princ Mohamed bin Salmán, zbraně a vojenskou pomoc mu s nadšením poskytují také Spojené arabské emiráty a podporu má i v Egyptě, přičemž obě země za Haftara zřejmě lobují v USA.    

"Možná více šokující je to, že Francie sice tvrdí, že chce být prostředník, ale opakovaně (Haftara) podpořila a střetla se s ostatními členy EU, především s Itálii," pokračuje renomovaný deník. Vysvětluje, že Francie a Itálie mají zájem o libyjskou ropu, navíc Paříž zřejmě věří Haftarovým tvrzením, že bude vládcem tvrdé ruky podobně jako egyptský prezident Abd Fattáh as-Sísí, Libyi sjednotí a stabilizuje, zatočí s extremisty a oslabí tok migrantů, kteří skrze zemi míří do Evropy.

Ve skutečnosti sám Haftar spoléhá na salafistické milice, je mnohem slabší, než jeho podporovatelé doufají, a jeho bezhlavost a autoritářství pravděpodobně pouze dále rozdělí a poškodí Libyi, obává se The Guardian. Tvrdí, že vojenské řešení, ve které Haftarovi podporovatelé věří, není dobrou cestou.

Za prioritní označuje editorial omezení přísunu zbraní, jelikož embargo OSN na jejich dovoz z roku 2011 je opakovaně a flagrantně porušováno. Zbytek EU musí zároveň tlačit na Francii, aby více přemýšlela o tom, co je v evropském zájmu, protože Evropa pocítí dopady dění v Libyi více než ostatní, apeluje britský server.

"Existuje reálné riziko, že z chaosu bude těšit Islámský stát," varuje The Guardian. Připomíná, že současná libyjská krize není důsledkem dění v samotné Libyi, a tak ani její konec nezávisí pouze na vývoji v zemi.