Armáda a opozice v Súdánu podepsaly dohodu, problém dělá krutý generál Dagal

Politickou dohodu podepsali představitelé prodemokratického hnutí a armády časně ráno v Chartúmu za účasti zprostředkovatelů z Africké unie (AU) a Etiopie. Ti se v procesu angažovali od 3. června, kdy armáda násilně rozehnala pokojný protest a jednání opozice s armádou se ocitla na mrtvém bodě.

Při červnovém zásahu podle vůdců opozice zemřelo 128 lidí, vojáci hovoří o 61 zesnulých včetně tří příslušníků bezpečnostních složek.

Na sdílení moci se obě strany poprvé shodli už na začátku července. Dohoda stanovuje zřízení svrchované rady, jedenáctičlenného orgánu, který bude zemi přechodně řídit asi tři roky. Sestávat bude z pěti zástupců armády, pěti zástupců prodemokratického hnutí a z jednoho civilisty, na kterém se mají obě strany dohodnout. Armáda bude radě předsedat prvních 21 měsíců, civilisté vládu převezmou na zbývajících 18 měsíců.

This is not something you see anywhere in the world. B4 every marsh, the Sudanese people go to the houses of the families that lost a loved one and chant (our martyr did not die, they still live with the us)#العداله_الدوليه_للمجزره#SudanUprisings #Sudan pic.twitter.com/yK3uuBV0hO

Zřízena má být i legislativa, na jejíž podobě se ale mají obě strany shodnout až do tří měsíců od začátku přechodného období, a také čistě civilní vláda.

Plánované ústavní prohlášení má stanovit rozdělení moci mezi těmito třemi institucemi, obě strany se ale v zásadních otázkách stále neshodují. Armáda například požaduje, aby veškeré nominace do civilní vlády i její rozhodnutí podléhaly schválení svrchované rady, zatímco opozice se obává, že tím by kabinet přišel o veškerou reálnou moc.

Součástí ústavního prohlášení má být i sporná otázka beztrestnosti vojenských velitelů. Vůdci opozice už několik týdnů požadují, aby v nové svrchované radě nemohli zasednout ti vojáci, kteří jsou zodpovědní za násilné potlačování protestů, jež v zemi vypukly loni v prosinci. Generálové naproti tomu chtějí v této věci absolutní imunitu.

Podle zástupců opozice stojí za násilnostmi proti pokojným protestům především obávané státní milice Jednotky rychlé podpory (RSF) vedené generálem Mohamedem Hamdanem Dagalem, místopředsedou vojenské rady.

Právě Dagalo podle týdeníku The Economist drží ve vojenské radě otěže moci a nenechá se připravit o křeslo v nově vznikající svrchované radě. Podle zahraničních diplomatů bude i vzdorovat dalšímu požadavku opozice, aby se RSF dostaly pod civilní kontrolu, například spojením s regulérní armádou.

Řada zástupců opozice je podle The Economist se zněním politické dohody částečně nespokojena, jelikož byli nuceni ustoupit z několika požadavků, především z toho nejzásadnějšího - aby politická moc přešla okamžitě do rukou civilistů. Opozice nicméně dohodu přijala jako první krok k civilní vládě, mimo jiné kvůli tlaku mezinárodních prostředníků, především Spojených států.

Podle jednoho z vyjednavačů za stranu protestujících Ibráhíma Amína však Súdán podpisem vstupuje do nové éry. "Nová vláda bude vládou všech Súdánců, pro všechny občany... pod totalitním a diktátorským režimem jsme už protrpěli dost," uvedl Amín.